nevím, jeslti dokážu přesně vyjádřit mé pocity..nepřipadá vám někdy, že je vše příliš v rukou chlapů, myslím to, že většinou žádají o ruku oni a my to často nevydržíme a furt čekáme kdy a občas to naťukáváme dle nich až moc často, jak už se tu víckrát řešilo ,že to mají pak těžký, když vědí, že každou zvláštní příležitost, narozky anebo výročí čekáme tu samou otázku :-D
mě to někdy docela mrzí, když mě přítel (je mi 25, jemu bude 31, končím teď školu a dáváme dokupy bydlení společné, jsme spolu čtvrtým rokem) odbyde, že se na to ještě necítí, že si někdy připadá na 17, nebo mi třeba řekne "nic proti Tobě nemám:-N ,ale chci nejdřív mít hotový bydlení" (my ale budeme starý byt renovovat asi delší dobu) nebo "chci abys nejdřív pracovala nějaký čas a vydělávala"..přitom peníze nějaké mám, nejsem zcela švorc :-) znám lidi co se vzali i ještě na škole nebo když neměli bydlení...
prostě mě mrzí, že se nějak v tom kdy chtít svatbu nemůžeme sejít a že je vše v rukách jeho ,až se pán milostivě rozhodne že jo..nedokázala bych ho požádat o ruku já, takže to asi nemá řešení můj problém ...
buď počkat a pak říct ano, ale spíš mám víc a víc pocit, že až to přijde, odmítnu ho, protože když se na něco moc těšíte, často to nevyjde, už jsme zklamaná z toho čekání.. :-(
prostě mám v sobě citový zmatek., omlouvám se za ten výlev, ale musela jsem se vykecat, díky za pochopení :-D
jo, souhlas se sisus - člověk chce slyšet, že ho ten druhý chce a že to myslí vážně... jakmile je ochotný do svatby jít, tak najednou už se to nezdá tak důležitý...
ono to mnohdy ani není pocit ohrožení na svobodě, ale třeba nechuť k organizování svatby, strach z toho, že tam na něj budou všichni čučet a podobně...
Já jsem právě, abych se tomuhle vyhnula, ho požádala sama a to dřív, než jsme vůbec nějak víc o svatbě mluvili. Chtěla jsem předejít tomu, že já budu naznačovat, jakou by mi udělalo radost, kdyby mě požádal... A zároveň ta žádost mi připadá taková férovější a míň donucovací než "buď svatba, nebo rozchod"
to je fakt, oni oficialitu neřeší..ale tak mýho otce o mou ruku žádat nemusí, ale mě by snad mohl..ale když i jeho a moji dobří kámoši tvrďáci to kvůli holkám překousli...asi chci ale moc :-)
zerog: Však on požádá, uvidíš. Říkalas, že máte teď všude kolem spoustu svateb, což je dobré - předpokládám, že už se pomalu žení i jeho kámoši a tím se to pro něj stává přijatelnější... Věk na to má, ještě pár ženatých kamarádů a on taky začne chtít...
sisus: "proste si myslim, ze taky jen potrebujes vedet, ze si te nekdo chce vzit a nejde ti o tu svatbu jako takovou"
presne tak,. on furt ze vse dela ad hoc, ale zenska ma rada trosku jistoty....
"jo a jeste, rozhodnuti z jeho stany prislo az jsem prestala tlacit na pilu"
tak schvalne zda-li klapne i bod b... :-)
rebelie: "Jo s tím prstýnkem je to hnusný, co? Oni si asi myslej, že to tím trochu zažehnaj - prstýnek darujou, jako že to už něco znamená, ale o ruku nepožádaj..."
prave, moc ocekavas pak...
"ono to mnohdy ani není pocit ohrožení na svobodě, ale třeba nechuť k organizování svatby, strach z toho, že tam na něj budou všichni čučet a podobně..."
toho se on presne boji..chce to najit kompromis, nechci sto lidi, ale ani sami dva nekde v cizine...vsak to rychle utece a vsichni rikaji ,ze ani nevnimali tolik pak pritom, i chlapi
Rebelie:Myslím, že nůž na krku by jí pak nepřipomínal, co vím, tak to že se chlap svatby bojí sám často považuje za handicap a je často rád, když to za něj holka vyřeší, fakt. Jak má "žádost" za sebou, chvíli se možná bude blbě xichtit na mluvení o šatech apod. ale pak je ty přípravy většinou začnou bavit, pokud se dobře namotivují! Můj už byl schopen dát dohromady seznam hostů a při slově svatba už neblinká :-D Jinak "dát si chvíli pauzu" od svatebních tlaček je dobrej nápad! Aspoň 14 dní o tom nemluvit - aspoň to byl můj limit, víc bych nevydržela :-N
s bývalým jsem to měla podobné,prstýnek jsem dostala i stou větou ale nebylo to ono :-( vedl přesně řeči typu ještě se na to necítím atd atd.s takovým už bych nebyla,se současným jsme si naplánovali termínek až pak přišla žádost o ruku a tak to má být a to mě znal půl roku
myslím si že to není ten pravý a nikdy pro něj nebude vhodné se ženit =-)