marulu - On pracuje ještě při studiu, právě teď má směnu, ale nebylo mu ráno dobře, tak dělá z domova - jsou to Hospodářský noviny, konkrétně jejich internetovej server.
Ja si to taky myslim:-D hlavně je mu tam dobře a je tam dobrej kolektiv. Teď se chudák hodně přemohl, protože mi ke svátku koupil předpaltné MF Dnes na pondělky a čtvrtky:-)
Jo byla, ale byli jsme tam jako volontéři. Hlídali jsme při spánku španělské poutníky a ráno jim chystali snídani. Naše farnost byla až na okraji Bonnu, takže jsme vůbec nestíhali program na českým centru a když náhodou, tak jen jeho konec. :-|
Tys tam Weru byla taky, viď.
Jeee, marulu, tak to jsi prvni, kterou tady potkavam, ze tam byla taky. Ja jsem si rikala, ze kdyz tam bylo ctyri tisice Cechu, tak kam se ted vsichni schovali:-) Ja jsem byla v rezii - delali jsme prave ten cesky program. Ale tim, ze jsme se o kostel delili s Taize, tak jsme tam treba mohli jit zarizovat veci na druhy den az v jednu rano...a kdyt clovek musi pak v sest zase vstavat, tak to moc ruzovy nebylo.
Volontery jsem fakt obdivovala - zvlast kdyz jsme sli z Marienfeldu, protoze u autobusu byla takova tlacenice, ze ti lide pod ty autobusy i skakali, aby se vesli dovnitr - proste moc lidi a malo vozidel:-) A tech volonteru tam bylo malo a jak se to snazili hradit vlastnima telama, tak to byl teda smutnej pohled...
no neměli to tam s dopravou na marienfeld moc vyřešený, ale celkově se mi to setkání moc líbilo, i když sem ho zažila z pohledu volontéra a programi jsem si moc neužila.
A tys byla v režiii, to je pěkný, já si vždycky říkala, že bych někdy chtěla být dobrovlník i na českým setkání, ale pak už to nějak nedopadlo.nebylas náhodou v režii i v Táboře?
marulu - nene, tam už ne, naposled jsem byla na setkání v Litomyšli a to v tisku. Tam už mi bylo zdravotně hodně špatně, takže Tábor jsem pak už vzdala úplně.
Z Kolína mám fakt velmi silný zážitky - v lepsim i horsim smyslu. Hlavně jsme to všechno přes půl roku poměrně intenzivně připravovali, měli jsme víkendová setkání a tak. Takže to se člověku prostě "zapíše" do paměti.
Mně se všechny setkání zapsala do paměti a vlastně z nich stále čerpám. Poprvé jsem byla na Sv. Hoře a pak už jsem jezdila všude - snad jen v Torontu jsem nebyla :-) Já vím, že hodně lidí nemá rádo masovky, ale mě se to vždycky hrozně líbilo. Je krásný, když se lidi z celýho světa se sejdou a vytvoří jednotu. Vždycky mě fascinovala ta universalita církve.
Jé, to je skvělý potkat tady někoho, kdo to zažil taky :-) .
marulu - moje řeč:-) Já jsem byla poprvé ve Žďáře. A tam mě to naprosto nadchlo... jsem ráda, že jsem nějaké setkání zažila i jako účastník, protože to má taky jiný rozměr. A je pravda, že z toho pak člověk čerpá pořád. Mně se prostě hrozně líbilo i to, žev tom Kolíně byly statisíce lidí a přitom nedošlo k nějakému problému, průšvihu, nidko neudělal něco, co by se pak rozetřelo v bulvárech - bylo to prostě pokojný... když tam pak byl turnaj ve fotbale, tak tam rozhodně tolik lidí nebylo, ale nepořádek značnej:-)
No, přesně tak. Nebo jak se rozjásanej a rozkřičenej dav během několika vteřin naprosto ztišil k modlitbě - taky nádhera.
Když Sv. Otec letos vyhlásil jako příští setkání Madrid, tak jsem se napřed hrozně radovala a až po chvíli mi došlo, že v tý době už mi bude 29, což je už trochu moc. :-(
Jo, tak přesně to mě fascinovalo taky. Bylo to ještě efektivnější než mávnutí kouzelnýho proutku.
My chceme jet do MAdridu po vlastní ose autem. A asi jen tak na pár dní na setkání se svatým otcem.
No možná to taky tak uděláme, ale kdo ví, co bude za 3 roky.
Weru, já se teď dívala na fotky z vaší svatby a vy jste tam měli Jardu Krajla.
Toho znám, poznala jsem ho letos v létě a je moc fajn. :-)
to je pravda, tři roky jsou dlouhá doba...
My jsme to měli u Jardy "doma" - v Nazaretě. Když byl jáhen, tak byl u nás ve Stodůlkách. A taky byl s náma v režii v Kolíně. S Jardou jsou vždycky vtipný chvilky:-)
No nevím, my jsme ty fotky ještě nedali úplně dohromady, nechali jsme se fotit od profi fotografky, protože vzhledem k tomu, že jsme měli svatbu v listopadu, tak jsme chtěli mít v záloze i ateliér. Takže profi fotky jsme dostali hotový a museli jsme je skenovat a CD s naskenovanýma máme teď u našich, protože nám to skenovala moje mamka. A našich moc nemáme. Ale pár bych jich tam možná dát mohla.
Cirrus: jj, to já mám pocit, že den před zkouškou se toho naučím asi nejvíc. :-D
Rosi: už víš, jaké?
Já nerada vzpomínám na vybírání šatů, byl to horor.
Já byla zkuset jednou, v Parisu v Ostrave, bylo to sice fajn, ale nakonec jsem si nechala usit na miru...Kvalitasuper, cena jeste lepsi 8-)
Heh, jsem prave zjistila, ze jsem docela v rejzi, nemam co studovat v letnim semestru pristiho roku. Musim mit aspon jedenpredmet a ja uz budu mit vse hotovo :-N Jeste ze mame ty dobrovolne, ale to jsem necekala, ze se toho doziju, ze ja budu mit dobrovolny predmet :-N
Ale, nemám zrovna konvenční postavu, mám úzký pas a velká prsa. A paní v salonech se zrovna taky moc netvářily.. :-D nakonec jsem byla ale spokojená.
Poprvé jsem s sebou brala kámošku, vychválila mi šaty, která byla sice krásné, ale doma jsem koukla na fotky a strašně mě tahaly dolů, dělaly malou...
Neboj, Ros, třeba si to užiješ. Máti bych si s sebou teda nebrala, ta moje je kritická až hrůza. Na to bych neměla nervy. :-D