Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Svatební svědci

Kto mi půjde sa svědka, když nemám kamarádku? Poraďte!

Zobraz úvodní příspěvek
ahoj všem, přišla svatba a s ní i takové to hodnocení, koho pozvat, koho ne, koho za svědka... Vybrala jsem si kamarádku, kterou znám od 1. třídy. její partner je taktéž náš spolužák, každý víkend se scházíme oni a my a popíjíme, debatujeme. Uvědomila jsem si, že spolu ani moc důvěrně nekomunikujeme, že je to spíš taková moje známá a spolu s jejím mužem tvoří zábavný pár, se kterým si říkáme vše, ale mezi námi dvěma toho moc není. Druhou kamarádku jsem měla od narození, byly jsme spolu každý den od rána do večera, ale od chvíle, co máme každá svou domácnost se vídáme jednou za čtvrt roku a povídáme si o kravinách. pořád nemá čas, práce, přítel, škola, nechá se přemlouvat ke schůzce se mnou. Ne že bych to nechápala, ale časem to člověka mrzí, přemlouvat někoho k přátelství. Ani vlastně neví, že se vdávám. a to je tak vše. holky ze střední se rozprchly po republice a také se neozývají a v práci jsem si také nenašla blízkou duši. prožívám ted mnoho emocíí, spojených se svatbou, beru to jako vyvrcholení jednoho období, které je nejhezčí v mém životě, a nemám si s kým popovídat. nakonec to odnese můj muž, který si musí prohlížet svatební obrázky cizích lidí a poslouchat moje breky, které bych si mohla vzhledem k němu odpustit. Minulý týden jsem potratila miminko, o které se snažíme už několik měsíců a ani jedna zmíněná "kamarádka" mi nedala slova utěchy. První měla problém s tím, že by za mnou měla přijít se popovídat, druhá pro jistotu ani nevzala telefon a napsala mi SMS: ozvu se. Tak se i ptám, jestli si to vůbec zaslouží, t první, aby mi byla svědkyní. Není zlá, ale asi čekám mnoho... Když tady na internetu čtu, kolik je všude holek, a co hezkého píšete, je mi líto, že nemám nikoho, s kým bych si mohla popovídat, aniž bych si musela lámat páteř i notebooku...
Odpovědět
1
2
3
…
6
miriko, chápu. já jsem na tom s prací stejně. ale ne furt jsem teda se všema v kontaktu, takže tak zlé to není. je to asi čím dál náročnější, člověk má rodinu, časem budou děti a to už bude vůbec problém si najít čas. prostě lidé k sobě musí být tolerantní a je fajn i projevit zájem a občas se jen tak ozvat. mám pár kamarádek, se kterými se scházíme spíše sporadicky, ale vždy je to fajn. prostě není čas.
Odpovědět
Kotě1m: pro mne jsi vítěz diskuze! Absolutně jsi vystihla moje doměnky, dávám ti za pravdu, vysvětluje to veškeré moje otázky... Děkuju!
Odpovědět
Profilova fotka
lennus: to jsou moje slova. Nejhorší je, že jakoby cítím vůči těm lidem dluh, že se neozývám. Ale ono je to dost vzájemné, vím, že ani oni nemají totlik času, co dřív. Hodně energie mi bere práce, proto je pro mě čím dál těžší vzít telefon a zavolat, že přijedu. :-|
Odpovědět
Zmrzlinka: U nas je to podobny. Taky zijeme v zahranici a jeste se mi tu nepodarilo najit nejakou dobrou kamosku, mam jako nejlepsiho kamarada zaroven mojeho pritele.. Jinak skoro vsechny kontakty s kamoskama se uz pretrhaly, uz to nejak neni ono, jen s jednou sme skoro porad v kontaktu.A muzu se zeptat, kde zijete?
Odpovědět
Jenom se svěřím s takovým postřehem - vypozorovala jsme tady nejednu, která má album příprav, album s miminkama na koníkovi i na střeše alba naplněný k prasknutí a to jak jsem koukla, tak některé nejen, že nejsou ani zasnoubené, ale některé nemají ani chlapa! (nebo jsou spolu pár týdnů/měsíců). A ty se taky vyskytují všude možně, to jsem si říkala, že kdyby místo sezení na zadku u compu radši zavolala kámošce a někam spolu vyrazily, že by to rozhodně bylo víc k užitku, než si tady žít na jakémsi růůůůžovouškéém virtuálním obláčku. 8-)
Odpovědět
amimi, souhlasím! občase se nestačím divit, kolik příspěvků mají některé holčiny v diskuzi. tak si říkám, co ty holky pro pána Jána celý den dělají? jo, já sem píšu taky, třeba v práci občas, když se chci odreagovat, píšu rychle, takže mě to tolik nezabírá, ale po práci si jdu radši zasportovat než tu dřepět. jste tu všechny fajn, ale přeci je to zatím jen takové virtuální přátelství...
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
animi, tak y s tebou souhlasím! jenže ono je to jednodušší se tady vyplkávat než za někým vyrazit. sem si prakticky napíšeš, co chceš, ale přátelství se musí budovat a to dá dost práce.... Já sem píšu jen když jsem v práci, spíš jako relax, doma na to už nemám čas nebo jdu raději cvičit...
Odpovědět
marci - k tomu poslednímu odstavci - já takovým říkám vysavači 8-( :-D 8-)
Odpovědět
miriko - však já se tu taky vyplkávám třeba i víc než je zdrávo (na úkor např....éé...práce? =-) :-x :-D ), ale zároveň si nemůžu říct, že "nemám kamarádku" - protože to je opravdu otázka priorit. ;-)
Odpovědět
Tak ja sem driv na stredni a jeste po stredni mela kamosek hodne, ale kdyz se nad tim zamyslim, tak tech opravdovych bylo jen malo. Zustala z toho jedna kamoska, s kterou mam kontakt i z ciziny, pres icq nebo skype, kazdy tyden pokecame, a jeste mam jednu kamosku, ktera se taky obcas ozve. Jeste jak sem byla v cechach, tak kamosek bylo vic. No ale pripada mi prirozeny, ze se nase cesty z vetsinou z nich rozesly, kdyz ma kazda svuj zivot, chodi do prace, uz neni tolik casu jako za studia, no a hlavne kdyz bydlim daleko, tak se ani nevidame.
Odpovědět
rose84 - jenže v tom bude ten rozdíl. Pro mě moje kamarádka zůstala pořád kamarádkou, i když se "naše cesty rozešly". Skutečně nevidím sebemenší důvod, proč by mělo přátelství vyhasínat nebo skomírat jen proto, že se nevidíme "každou přestávku"? :-D
Odpovědět
Článek se načítá
Tak treba jedna kamoska odsud, se kterou jsme se driv hodne vidaly,chodily na kafco, podnikaly vylety, atd, se mi najednou prestala uplne ozyvat, potom co se prestehovala do vedlejsiho mesta. Bohuzel nekdy plati prislovi-Sejde z oci,sejde z mysli..
Odpovědět
u někoho bohužel asi ano :-|
Odpovědět
Jéé, to je téma jak pro mě.. já měla taky super kámošku..vídali jsme se každý víkend.. spávaly u sebe, podnikaly různý akce a tak různě, ale ona odešla do Prahy za prací a já pořád studovala.. tak půl roku, max rok to bylo pořád stejné, ale pak se to začalo bortit..napsala jen když chtěla vědět nějaké drby, už to nebylo celodenní smskování nebo telefonáty na hodinu.. já se snažila seč mohla, ale kamarádství pro mě skončilo loni na vánoce, kdy jsme se měli sejít a pořád to odkládala a nakonec ten vánoční dárek, který jsme si měly vzájemně předat mi nechala poslat .. od té doby nemá zájem se scházet, napsala jsem jí k narozkám, ona mě taky a to bylo vše.. říkali jsme si všechno, prostě kdo zažil tak ví.. teď ona vlastně ani pořádně neví co já dělám, že předěláváme domek, jakou mám práci, že kamarádka má miminko.. mrzí mě to, ale nevím co s tím.. třeba se to vytříbí.. Jinak kamarádky mám, ale už to není ono.. už to není to střeštěné kamarádství
Odpovědět
Profilova fotka
tak holky souhlas s amimi, já mám taky nej kámošku od 1.třídy, dřív sme byli neustále spolu, spoustu sme toho zažili spolu, honili chlapi atd...... no dneska máme obě rodiny, každá už i dítě a toho času tolik neni ale přesto si ho na sebe najdeme, at´už sami nebo s dětma, s chlapama i bez nich, prostě jak to jde ; každou neděli třeba šoupnem děti našim chlapům a jdem cvičit a pak na jedno. Prostě kdo chce tak si na vás čas udělá i když ho moc nemá. A kdo nechce tak si ho na Vás neudělá i kdyby se celej den kopal do "zadku" jak by se nudil a takový lidi pak nenazývám přáteli ;-)
Odpovědět
želvátko, asi tak... Tak podobně se rozešly cesty, s tím vánočním dárkem je to docela přesné! Jde o to, jestli se třeba, jak říkají holky, nemáme smířit s tím, že to střeštěné kamarádství v našem věku, nebo spíš fázi života, vůbec jde...? Moje mamka takovou kamarádku měla. Shodou okolností je to mamka té mojí kamarádky, s kterou od Vánoc není možné se spojit. Když jsme byly malé, byly spolu každý den, obvíkend se scházely i s chlapama a popíjeli, nás dávali k babičkám. Byly spolu celé dopoledne a když jsme šly domu spát, tak si třeba dvě nebo tři hodiny telefonovaly. Myslela jsem, že s tou kamarádkou, s kterou jsme vyrostly v podstatě jako sestry, já jiné sourozence nemám, to bude stejné. Nicméně, ani mamka s mamkou kamarádky už se asi šest let nevídají vůbec. Taky těžk říct proč. Prostě se jednoho dne neozvala... asi to mají v rodině. Každopádně se kamarádily víc jak dvacet let, jako my s její dcerou a najednou je konec, neznámo proč. Obě jsme se snažily se s nima skontaktovat, ale když několik měsíců někoho přemlouváš, aby s tebou šel na kafe, už je z tebe pěkná trubka. jinak, já jsem tedka nemocná, už několik týdnů jsem doma a asi ještě budu, bohužel, teďka momentálně za sebou tahám přístroj co mi měří tlak a už jsem strašně znuděná, otrávená. Do toho to dítě, to mi vůbec nepřidalo, takže internet je jdiný zdroj komunikace se světem, někdy mne nebaví, ale někdy tím zabiju třeba dvě hodiny v kuse. Ale taky jsem narazila všude možně na věci, nad kterma zůstává rozum stát. Mamka tomu říká dvěstětřicet úderů za vteřinu :-D Růžovoučké svatbičky jsem taky viděla a nic moc reálného a už vůbec né hezkého jsem na tom neviděla. Ale řekla jsem si, že na tom ještě nejsem tak špatně. o dvě hodiny později jsem si také zařídila totálně nesmyslné předsvatební album :-DDD
Odpovědět
Být s někým celý odpoledne a pak ještě s ním proklábosit dvě hodiny po telefonu - to se na mě nezlob, ale to je už úchylný a v žádným případě normální. Pokud si takhle představuješ kamarádství, nikdy žádnou kamarádku ani nejajdeš, protože bys jí totálně vysála, vycucla a nedala jí ani šanci žít normální život. Život bez tebe. Někdo tu říkal, že "být kamarád" je dar - tak pro lidi jako jsi ty určitě, mně to přišlo vždycky normální, že se ke kamarádce chovám tak, jak chovám a ona ke mně. Opravdu jí nepotřebuju viset jako koule na noze denodenně, asi jak si představuješ ty.
Odpovědět
a co se týče růžovoučkých svatbiček - tak jsi mě nepochopila. Neřekla jsem, že mít růžovou svatbu je "nereálný", ale že si tyhle alba zakládají dívčiny, co nemají pomalu ani chlapa, tráví tu celý odpoledne i večery a život v mladým věku jim táákhle utíká mezi prstama, protože kolem dvaceti už ti nikdy nikdy nebude. ;-) Tedy že ty dotyčné žijí ve virtuální realitě (svatba může být růžová nebo černá s upírskýma tesákama, hlavně když je s kým jí udělat, že ano 8-) )
Odpovědět
Profilova fotka
já souhlasím s amimi: taky si nepředstavuju kamarádství, že budu s někým pořád, viset mu na krku. Spíš to vidím tak, že když se s tou kamarádkou nějakou dobu nevidím, máme kde navázat a zajímáme se, co se v době, kdy jsme se neviděly událo. jak se nám daří, co plánujeme.... Navíc myslím, že člověk, který je zdraví fyzicky i duševně by měl být schopný být nějakou dobu sám se sebou aniž by ho to rozhodilo (myslím tím např., že když jsem byla týden nemocná a byla jsem doma, že jsem hned nemusela každému telefonovat, chatovat, hltat maily, žádat manžela o neustálou pozornost, prostě jsem dokázala fungovat aniž bych se cítila frustrovaná, že o mě nikdo nestojí nebo si nemám s kým povídat, nemůžu mezi lidi) ;-)
Odpovědět
miriko a amini.. tady nejde o to, být na někom závislý.. nebo na někom od rána do večera viset.. já nevím jestli jste to někdy poznaly.. takové kamarádství jaké já popisuju je jako.. třeba když jsme spaly jedna u druhé, jedna se nevyspala zrovna do růžova a ta druhá to hned poznala a vyklidila prostor, protstě takové to -známe se tak dlouho, že si rozumíme aj beze slov..my spolu trávily alespon jeden den v týdnu - nejčastěji o víkendu - pak se to začalo natahovat a alespon nám zůstaly sms a meily.. už to nebyly desítky sms, ale pořád jsme o sobě veděly co dělá ta druhá a tak. Až najednou konec.. miriko, někdo je tvor společenský.. není mu dobře, když je sám.. někdo je odjakživa samorost a je rád, že má klid.. jak tomovamiguelka napsala jiné sourozence nemá, tak se jí dostávalo víc pozornosti nez nám co sourozence máme a to se ta samota nese hůř.
Odpovědět
Profilova fotka
zelvatko: i já mám kamarádky, se kterými si rozumím beze slov ;-) Ale byla to reakce na to co popisovala tomovamiguelka o těch maminách: byly spolu odpoledne došly domů a hned si volaly, to je dost extrém, na to jsem narážela ;-) já vím, že jsou lidé, kteří jsou víc společenští než jiní, a ani si nemyslím, že by měl být člověk pořád sám, ale myslím to být chvíli sám se sebou a necítit to jako handicap. Je to docela těžké, ale četla jsem na toto téma rozhovor s psychologem a popisoval to jako docela velký problém, že toto mnoho lidí neumí a velice tím trpí. Jinak mám spíš pocit, že tomovamig má mometálně spíš celkový splín :-(
Odpovědět
zelvatko - jenže miguelka asi by raději na někom visela, z toho, co popisuje... To co popisovala není normální a fakt bych takovou "kamarádku" nechtěla ani za zlatý prase. Aby se mnou musela být den co den, telefonovala mi jen co za mnou zapadnou dveře? Možná tak ve dvanácti letech...ale ne dospělý ženský, kdy má každá domácnot, práci a vůbec "svůj život".
Odpovědět
Profilova fotka
amimi: nebud tak tvrda - to, ze miguelka takoveho cloveka vedle sebe potrebuje a chce, snad neni nenormalni :-| to je její potřeba a protože není naplněná, tak si založila tuto diskuzi. ty jeji potreby resit nemusis. jinak mi prisel velmi vtipny nadpis tohoto clanku:http://ona.idnes.cz/sefka-brnenskeho-okruhu-nemam-kamaradky-ani-slzne-kanalky-p36-/ona_ony.asp?c=A090206_143202_ona_ony_jup
Odpovědět
o normalitě by se dalo polemizovat, to je fakt 8-)
Odpovědět
amimi: ja vubec nechapu, proc se do ni tak navazis, z jejiho prispevku mi teda nejak nevyplynulo, ze by se na nekoho chtela veset =-) jenom popisovala kamaradstvi svoji mamy, zrejme oboustranne a nic uchylnyho na tom nevidim, proste si toho mely hodne co rict... taky se mi nekdy stane, ze odjizdim od kamosky a cestou si jeste piseme smsky nebo taky ne... proste jak to vyplyne :-)
Odpovědět
vikicka - to není "navážení" to byl a je můj názor - jsme na diskuzi a tu se diskutuje a nejsou tu všichni jako stádo tupýcho ovcí, co jen přikyvujou. Takže pokud se to tobě nebo miguelce nelíbí, to je vaše věc, nicméně já to tak vidím a třeba by to někomu i mohlo prospět, hledět na to jiným pohledem, protože já si na nedostatek kamarádů atd. nestěžuju. 8-)
Odpovědět
Ahojky, procetla jsem tuhle diskusi a rikala jsem si, ze je docela dost lidi, kteri jsou na tom podobne. Ja mam ve svem okoli hodne kamaradek a kamaradu, ktere mam rada, ale vetsinou pokud nezavolam nebo neco nezorganizuju tak nemam sanci je videt, protoze kdyz nic nepotrebuji, tak se neozvou. Na druhou stranu v tuhle chvili mam v roli nejlepsi kamaradky uzasneho cloveka, ktereho znam relativne kratce z prace, ale je to chlap:) S zadnou kamaradkou jsem si nikdy tak jako s nim nerozumela. Jenze...kdyz jdete na kafe s kamaradku vysvetluje se to dlouholetemu priteli nejak lip nez ze vas na to kafe pozval hezky chlapek:-( Nemate nektera podobnou zkusenost?
Odpovědět
Profilova fotka
souhlas s amimi a miriko zezulko - já mám taky jednoho moc dobrýho kamaráda s kterym si rozumim i bezeslov (je to můj bejvalej a jsem ráda že jsme zůstali kamarádi a nikdy se k němu vracet nehodlám :-)), žije v Praze a když jsme tam ted´s mužskym byli, tak on si chtěl zajít na 2 hodky na pivo s kamarádem kterýho já moc nemusim a taky radši sami bez ženskejch no a já nadhodila že tu mám kamaráda a že si s nim zajdu na kafe, jestli bude momentálně v Praze. No a můj muž to vzal naprosto v pohodě, zašel si na pivo, já s kámošem na kafe, za dvě hodky sme se sešli znovu na pokoji a byli sme oba spokojený a rozhodně jsme to vůbec nijak neřešili ;-) a nejen za tohle mýho muže miluju, i když vim že mu červíček žárlivosti hlodal tak to velmi ocenuju, protože vim že mi věří a to je pro mně sakra důležitý.
Odpovědět
Profilova fotka
amimi: ty umis tak demonstrovat porozumeni pro druhe lidi, ze bych rekla, ze ono to s temi kamarady tak zhave nebude :-D
Odpovědět
1
2
3
…
6
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?