Úmrtí v rodině před svatbou. Mám zrušit svatbu?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj nevěstinky! Mám 18 dnů před svatbou a maminčin bratr umírá na rakovinu. Mám z toho smíšené pocity. Svatbu máme naplánovanou rok a půl dopředu, takže zrušit to by bylo těžké. Nedokážu si ten svůj svatební den vychutnat. Co myslíte, mám svatbu zrušit?
Odpovědět
Ahoj scharfinko,já souhlasím se silente,jako by mi mluvila z duše.Vím,že je to asi hodně bolestivý,ale maminka přítele by určitě nechtěla,abyste svatbu rušili.Určitě by chtěla opak - abyste se radovali a vzpomínali na ni. Já bych určitě dala na hostinu symbolicky talíř pro maminku, a tím směrem bych ji připila.Zároveň souhlasím s farářovou zmínkou a s odvezením kytičky na hrob.Určitě to zvládneš,moc držím palečky a přeji krásnou svatbu. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, taky je mi moc líto, že máte takové starosti. Mě 8 dni před svatbou zkolabovala maminka, je dlouhodobě nemocná a lékaři mi v nemocnici řekli, že na svatbu rozhodně nepůjde. Byla v bezvědomí a na kapačkách. První co mě napadlo bylo zrušit svatbu, přece se nebudu vdávat bez ní. Řekla jsem jí to v nemocnici, a její prudkou reakci jsem ani ve snu nečekala. Málem mi vynadala, že to nejde, ať to nedělám, a že jestli bych to náhodou udělala, tak si to ona v životě neodpustí a bude ji to mrzet po zbytek života - a že jestli chci žít já s tím, že ona se bude trápit celý život kvůli tomu, tak snad ani nejsem její dcera a nemám ji ráda. U mě nakonec vše dobře dopadlo, mamka na svatbě byla (lékaři jen zírali, jak se dala rychle dohromady, ani my jsme to nechápali, jak je to možné), svatbu si opravdu užívala. co tím chci říct? že souhlasím s holkama, svatbu nerušte. Dotyčný umírající či těžce nemocný by si to opravdu nepřál. Nenechávejte ho odejít na onen svět s vědomím,že vám překazil svatbu. Musí to být pro něho ještě mnohem těžší. Když už má zemřít, tak s vědomím, že lidé, které má on tak rád, jsou šťastní, zabezpečení a svoji. A co víte, třeba vaše svatba bude pro něho poslední chvilka radosti - tak proč mu ji nedát???? Holky nerušte to a snažte se ji vychutnat co nejvíc - uděláte tím dotyčnému člověku radost.
Odpovědět
Profilova fotka
A pokud už není mezi námi, tak to berte tak, že se někde na vás dívá a je šťastná, že jste svoji. Určitě by si nikdo nepřál sňatek zrušit. Mrzelo by ji to. nerušte to. udělejte jí radost. Byla by na vás moc pyšná, že jste to dokázali, vzali se. Na obřad si ji nesete ve svém srdci, to je důležité a ona by si to tak přála.
Odpovědět
presne tak, souhlasim...neruste to, bylo by vam to lito ale daleko vic ito by to bylo tomu cloveku, kvuli kteremu byste to zrusili, to by si urcite nepral...je to zivot, i kdyz je to smutny ;-( ...drzte se holky!
Odpovědět
Profilova fotka
Já si myslím, že v tuhle je chvíli by to v podstatě mělo být nejcitlivější pro Tvého přítele a pokud on to rušit nechce, měli byste do toho jít. Ztráta někoho tak blízkého bolí a hodně a teď je to čerstvé, ale ono posunout to o pár týdnů by stejně nic nevyřešilo. A posunout to o rok? Může se stát zase něco jiného. Pokud se maminka na svatbu těšila a přála si, abyste byli spolu, tak buďte. A jak psala Silente - pak můžete na mamincin hrob donést kvetiny.
Odpovědět
Tak já budu asi výjimka, ale pokud by se tohle týkalo mně nebo mého přítele, svatbu bychom nejspíš odložili. Z jedné strany souhlasím s názorem, že byste umírajícího blízkého neměli nechat odejít s pocitem, že kvůli němu rušíte svatbu, ale vy byste si svatbu nejspíš neužili. Poradila bych vám asi nejdřív si odpočinout, odjet třeba na svatebku(pokud už nějakou máte zajištěnou), nechat novou situaci vychládnout a sžít se s ní a teprve pak se vzít. Takhle bych to udělala teda já, je to samozřejmě hodně individuální.
Odpovědět
Ahoj Pitrisku. Ja mam svatbu 7.7.2007 a bratr myho taty taky umira na rakovinu. Nikdy jsme se nejak nestykali, teda ja s nim. Tatovi je z toho taky na nic. Je mi to lito, ale neudelam s tim nic a predstav si, ze jeho dcera(moje sestrenice) se taky vdava 7.7.2007, a taky to nerusi. Akorat jsem rikala proc tu svatbu neudelali kvuli nemu driv, aby ji treba jeste aspon mohl odvect k oltari. Je to blva situace, ale jestlize to mate naplanovany takhle dlouho, tak bych to nerusila. :-|
Odpovědět
Holky, diky, fakt moc.......
Odpovědět
Profilova fotka
Všechny zdravím. Bohužel mám k tomuto smutnému tématu také co říct... Po dvouletém vztahu mně přítel požádal o ruku, začali jsme připravovat svatbu a všechno bylo prostě nádherné, úžasné a prozářené štěstím... jeden únorový pátek jsme byli v půjčovně vybírat šaty a hned následující neděli přišla jako blesk z čistého nebe zpráva, že sestře mého (skoro)manžela diagnostikovali lékaři rakovinu slinivky břišní... Nemoc byla bohužel v pokročilém stádiu a prognózy lékařů zněly "v lepším případě šest, v horším jeden měsíc života". Veškeré svatební přípravy šly v tu chvíli stranou a vše se soustředilo na Janu a vypořádání se se situací, v níž jsme se všichni během minuty octli. Léčba bohužel nezabírala a Janina 15. dubna, v den svých narozenin, odešla ;-( Vím, že jako všude, i tady platí "co člověk, to názor", vyslovila jsem možnost termín svatby odložit s tím, ať se vyjádří především můj přítel a jeho matka. Ani jeden z nich odložení svatby nechtěl a nepřála si to ani sama Jana. Svatba se tedy nakonec uskuteční v původně plánovaném termínu 11. srpna. Hodně jsem o všem přemýšlela... sama jsem si moc přála, abych mohla mít na svatbě svoji babičku; tohle přání se mi bohužel nevyplní, protože babička tu s námi již pět let není... a vím, že ani po těch letech není smutek z její ztráty menší, stejně jako není možné, abych si na ni v den svatby nevzpomněla a nebylo mi líto, že s námi nemůže být... Nejinak je tomu i s Janinou... ta myšlenka, že tam měla být s námi (dokonce jako přítelův svědek), slavit a radovat se z našeho velkého dne, nebude menší jen proto, že od její smrti uplynulo x týdnů, měsíců nebo třeba rok... Radit někomu v takové záležitosti je moc těžké a řekla bych až nemožné... je třeba zvážit všechny alternativy, popovídat si o tom, co se děje nebo stalo a po vzájemné domluvě zvolit řešení, které považujete za to správné. Všem přeju, aby se vám podobné smutné události vyhýbaly a přípravy na váš velký den byly jen a jen ve znamení radosti a štěstí. A vám, které tragédie v podobě nemoci či úmrtí blízkého člověka přece jen potkala či potká, přeju hodně sil.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 1 roce
Úmrtí v rodině - svatba elisina • 29. srpen 2006 v 09:11 Máme úmrtí blízkého člena rodiny a svatbu naplánovanou na 16.9. , musi se svatba zrusit, zuzit na rodice a svedky, jak dlouho se drzi smutek... Dekuji za brzskou odpoved vsem ;-( consti • 29. srpen 2006 v 09:17 elisina záleží na tom jak se k tomu stavíte vy, jak rodiče atd. je to samozřejmě nepříjemné, ale svatbu bych nerušila, když už je za tak krátkou dobu!Smutek se u nás drží tak měsíc...Být tebou, tak udělám kompromis-svatební obřad a pak jen třeba krátké posezení...Ale nevím o jak blízkého člena jde, jaký jste měli vztah atd. valeriem • 29. srpen 2006 v 09:19 elisina: opravdu záleží, kdo umřel, ale zase pokud už je vše naplánováno. U nás byl i případ, že v sobotu pohřbili babičku (ale ta byla dlouho vážně nemocná a čekalo se, že umře) a další sobotu měli normální svatbu.. akorát se cestou stavili na hřbitově, dát jí kytičku a myslím, že se nad tím nikdo nepohoršoval... 1kaculka • 29. srpen 2006 v 09:20 Já bych svatbu také nerušila, vždyť určitě máte všechno připravené a máte to za pár. řešila bych to jak psala consti, anebo udělat obřad jen se svědkama a rodičema a pak zajít na oběd v malém rodinném kruhy. Ale neznáme podrobnosti, tak těžko Ti lépe poradit. miky • 29. srpen 2006 v 09:20 Ahoj eli, je mi to líto, vím jak to bolí. PS: držím palce, abyste to zvládli majenka • 29. srpen 2006 v 09:34 Já bych svatbu také nerušila. Souhlasím s Consti, kdyžtak bych udělala jen malé posezení po obřadu, namísto bujaré oslavy. Ale pokud budou rodiče souhlasit, mohla by být i "normální" svatební oslava, kde vzpomenete na člověka, který vám zemřel...s tím, že by si určitě nepřál, aby se kvůli němu vaše svatba zrušila... dludli • 29. srpen 2006 v 09:44 pokud ja vim smutek se drzi rok, ale je to zkusenost z vesnicke svatby a zemrel otec nevesty, tak to je neco jineho. Svatbu odlozili, jak rikam o ten rok, ale taky je pravda ze pokud si pamatuju, zemrel asi mesic ci dva pred svatbou. Tohle je dva tydny, asi bych taky nerusila, jak pisou holky, jde o to jak blizky clovek to byl. Nebo to zkuste probrat s vasima co by bylo vhodne, tedy podle toho jak se angazuji na vasi svatbe. Rodice vetsinou lepe znaji vazby v rodine, kdyz si to tedy predstavim u nas, takove to kdo komu co kdy rekl ci udelal, nevim jestli to ted nenapisu hloupe nebo nejak necitlive, mela jsem na mysli proste zda ten dotycny byl tak blizky aby se kvuli nemu svatba rusila nebo nebo ne, rodice by take ti mohli poradit jak se na to bude koukat pripadne okoli, pokud je to pro vas dulezite. A jak to citis ty? To je na vsem asi nejdůlezitejsi, jinak je to vase svatba, takze at to udelate jakkoliv nemuze vas za to nikdo odsoudit. No a mozna pokud se nebudete moct rozhodnout, popremyslejte o penezich. Vim ze umrti v rodine je moc smutne, ale pokud jsi zalozila tuto diskusi pocitam ze nejsi rozhodnuta, tak ke vsem argumentu pridej to kolik penez by vam propadlo. Popremyslej co jde nechat schovane na eventuelni priste, co ne, kolik objednavek uz nepujde zrusit atd. Snad jsem nenapsala neco hloupeho, drzim palec at to dobre vyresite ss0000 • 29. srpen 2006 v 09:44 záleží, jak moc blízký člen rodiny to byl, ale asi bych nic nerušila. Jen bych případně večerní oslavu omezila na nějaké menší posezení... Týden před naší svatbou jsme pochovali moji tetičku a nic jsme neměnili. A nemyslím, že by to někomu vadilo. lanka • 29. srpen 2006 v 10:06 Asi bych přemýšlela zda by daný člověk stál o to abych mu projevila úctu tím že vše odvolám a uspořádám jindy a nebo by mi to naopak vymlouval. Vím že se ho nezeptáš, ale vím že většina lidí by nechtěla abyjsi svoje plány zrušila. Rozhodnutí je ovšem na Tobě a Tvých blízkých. elisina • 29. srpen 2006 v 10:26 Děkuji mockrat za vase odpovedi. Snazim se to brat , tak jak to je, chce se mi brecet ale rikam si, drz se, plac nic nezpravi. Ja osobne bych svatbu nerusila, protoze tim taky nicemu nepomuzem a kdyz se zamyslim na slova od lanky - děda by si určitě nepral, aby se neco rusilo. Ale asi se na tom s rodinou neshodnu. Vidim to na obrad + obed s nejblizsimi. Vse se ukaze behem par dni...... lussi • 29. srpen 2006 v 11:00 ahojky eli, mě umřela nedávno nečekaně babička, je to měsíc zpátky, máme to taky 16.9 a nic jsme nerušili, nikomu bysme tím nepomohli a babička by si to nepřála. mandejsek • 29. srpen 2006 v 11:13 Ahoj Eli, moc s tebou soucítím, i když u nás to nedopadlo úplně nejhůř jak mohlo..primo ve svatebni den dopoledne nam odvezla sanitka babicku do nemocnice, protoze nemohla dychat...vedeli jsme, ze ji veze sanitka na JIP...my odjeli na obrad a po nem jsme dostali zpravu, ze je na tom hodne spatne a at jeji deti urcite prijedou do nemocnice. Tzn, ze po svatebnim obede jsme vsichni ostatni odjeli na posvatebni veseli a mamka se stryckem do nemocnice za svoji maminou. Celou dobu nikdo z nas netusil jak to dopadne. Mamka se stryckem prijela az vecer po 20 te hodine s tim, ze je stale nazivu, ale nedavaji ji sance. Nebudu to prodluzovat. Proste az v sobotu jsme vedeli, ze to prezije a ze je ji lepe. Kazdopadne svatebni den byl absolutne bez nalady! Z toho soudim, ze jakekoli svatebni veseli zrejme sklouzne ke vzpominkam na dedecka. Na druhou stranu..s dedeckem jste se rozloucili a nejaka doba uplyne...tvuj den to bude jediny na ktery budes zbytek zivota vzpominat a jak pises urcite by dedecek nechtel aby jsi cokoli menila nebo nedej boze rusila! Uzij si to a zavzpominej pritom na dedu, ale urcite nic nemen! Nasi znami takhle uz leta slavi vsechny vetsi party s fotkou v ramecku blizkeho clena (jako kdyz je tam s nimi). Je to mozna take reseni, ale zvaz jestli by to zbytecne nevyvolavalo negativni emoce. Drzim pesticky at vse vyjde! mandejsek • 29. srpen 2006 v 11:17 Ještě dodám, že naše svatební oslava nakonec dopadla. Měli jsme party na zahradce a 70% lidi zustalo od patku az do nedele, takze kdyz jsme v sobotu vedeli, ze babicka prezije, tak jsme to poradne rozjeli :-) rosnicka2 • 29. srpen 2006 ve 14:46 Vim, ze je to tezke, ale u svateb, ktere se planuji dlouho dopredu je pak tezke vycchytat okamzik, kdy jsou vsichni v poradku . Samozrejme je neco jineho, kdyz Ti necekane, nedejboze, zemre rodic ci sourozenec, ale u starsich teticek, babicek, strycu a dedecku je to tak nejak kolobeh zivota. Jak psali holky, hodne zalezi na tom, jaky jste meli k danemu cloveku vztah..myslim, ze vetsina rozumnych lidi, by mela pristoupit na to, ze na svatbe zavzpominate v dobrem na ty, kdo uz tu s nami nemohou byt, treba pripijete nebo se cestou stavite na hrbitove ci date ke stolu fotografii, protoze skutecnost, ze tu s vami nejsou, uz stejne zmenit nemuzete. Mam starou babicku, svatbu v rijnu a nevim, jestli mi vydrzi, ale vim jiste, ze kdyby to nedobadlo, tak by nechtela, abych si svuj svatebni den neuzila tak, jak jsme spolu planovaly.To vis, ze by mi slzicka asi ukapla a smutno by bylo, ale pak bych si rekla, ze se jiste na me nekde z oblacku diva a ma radost s nami (to si rikam uz od svych 11 let, kdy mi zemrel tatinek..proste citim, ze v dulezitych chvilich je se mnou). elisina • 30. srpen 2006 ve 12:56 Holky dekuju za odpovedi. Muzete jeste prosim poradit , jestli mam narok na celej den volna v praci na pohreb (patek), kdyz to byl muj deda. Muj otec - deda jeho tchan- volno ma cele den, jen musi dosnest potvrzeni od pohrebni sluzby. To davaji tam, kde je primo to rozlouceni? Zeptala bych se v praci, ale nemam na to silu, jsem rada ,ze se drzim, i kdyz neni za co, za slzy se stydim.... :-( Diky moc. Elisina. dnnna • 30. srpen 2006 ve 12:57 elisina: dávají to tam, jen si to pak vyplníš... marselina • 30. srpen 2006 ve 13:11 elisina:mě minulý týden ve středu v noci zemřela nečkeaně babička,tohle pondělí jsme ji pochovali a příští sobotu 9.září se vdávám,svatbu rušit nebudeme,i svatý otec nám řekl,že nemá cenu svatbu jen odložit třeba o měsíc nebo půl roku.Nic se na tom nezmění,jen to že úmrtí je čerstvé a než to člověka přebolí,trošku potrvá.Babičku jsem měla hrozně ráda a měli jsme k sobě hezký vztah,chybí mi hodně,ale vím,že by si přála abych byla štastná a svůj den D si užila i když já vím,že si ho neužiju tak jako kdyby tady byla. potrzení o volnu ti dají tam kde se vyřizuje pohřeb a nárok na celý den volna má přímí příbuzný,pokud to byl tatínek,deděček,pokud ze strany od budoucího manžela nárok na to už není.Je to těžký ale drž se,já už to mám za sebou a bylo to hodně těžký. klimovak • 30. srpen 2006 v 17:13 Osobne mam podobnou zkusenost jako marselina - 2 tydny pred svatbou memu nastavajicimu zemrela babicka, ale jejich rodina rozhodla, ze se nic rusit nebude...zkratka je to soucast zivota a basta. tyden na to zemrel muj dedecek a ja citila, ze babicce se myslenka svatby moc nelibi...ale mamka rozhodla, ze by to nebylo fer...navic oba nasi prarodice byli delsi dobu nemocni, takze to nebylo jako blesk z cisteho nebe....a tudiz po prvni a druhe pohrebni sobote jsme meli svatbu. a muzu rict, ze niceho nelituju - oba prarodice jsme meli moc radi a na svatbe jsme jim pripili...ale zivot zkratka jde dal.... svatba vysla supr a to same preju i tobe. co se naroku na volno tyce, tak v me praci jim nakonec stacilo parte - o takovych vecech snad rozumny zamestnavatel nemuze pochybovat.... ale pravda je ta, ze mamce nakonec v pohrebni sluzbe dali tech potvrzeni vic. DRZ SE a vsechno dobre dopadne! elisina • 31. srpen 2006 ve 13:34 Dekuji vsem za odpovedi !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Cela rodina byla pro, svatbu udelat podle planu, tak jsme radi, ze to berou takhle. Díky.
Odpovědět
Měsíc před svatbou mi umřel strejda... mihule. • Dnes v 18:38 ahoj, včera 2.7. jsem seděla u příbuzných a povídali jsme si. Že je přesně na den měsíc do svatby, a jak se těšíme na strejdu Toníka a jeho fórky.... A on nám zatím v pozdních večerních hodinách zemřel... Je to hrozný... Nevím, co teď...
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj mihule, to je mi opravdu moc líto. U nás se stala stejná situace, jen to bylo týden před svatbou. V úterý byl pohřeb a v sobotu svatba. Bylo to strašný, ale muselo se to zvládnout. Na tohle zabírá jenom čas. Držím pěsti, ať to zvládneš...
Odpovědět
Článek se načítá
Diskuse pokračuje po 1 roce
Profilova fotka
Ahoj nevěsty. Nerada, ale obnovuji toto téma. I když se nás netýká přímo úmrtí, ale "jen" vážná nemoc. Mám velké dilema. Svatbu máme naplánovanou už půl roku, bereme se 8.8.2009. Před měsícem (při banálním vyšetření) zjistili mamce zhoubný karcinom na plicích. Následovala řada důležitých vyšetření a biopsie. Je nutné nádor co nejdřív vyoperovat a začít s chemoterapií. Do svatby nám zbývá 24 dní a je mi jasné, že se mamča tak rychle nezotaví. V té době bude určitě už po operaci (dej Bože, aby dopadla dobře...) a vůbec netuším, jak bude zvládat následnou chemoterapii :-( Samozřejmě nechci myslet na nejhorší, ale co mám teď dělat???? Ze svatebních příprav mám smíšené pocity - na jednu stranu se těším, na druhou stranu mi tyhle starosti přijdou banální a nejraději bych seděla u mamky a pomáhala jí alespoň psychicky... Svatbu máme vlastně už zařízenou, spoustu věcí zálohově zaplacených nebo přímo nakoupených. Partner bude respektovat moje rozhodnutí, ať už se rozhodnu jakkoli. Celou situaci chápe - je to jen na mě. Co byste dělaly na mém místě ???? Díky za vaše názory.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj Moni, ja si tim prochazela pred 2 lety s tatou... Mamky je mi lito, drzim palce,aby to dopadlo dobre. K Tvemu dotazu: ma mamka uz termin? Resp. vis urcite, jestli uz bude po operaci? Protoze v nasich nemocnicich Ti sice reknou,ze to musi byt rychle, ale sami pak daji termin az za hooodne dlouho... Pokud maminka bude teprve pred operaci,tak bych to nechala na soucasne datum. Pokud bude po operaci,ale bude treba jeste hospitalizovana, tak bych to presunula (ale pisu jen za sebe,tohle si musis rozmyslet sama),protoze by ji urcite mrzelo,ze ona tam nemuze byt a jeste nevi,co s ni bude a jak to dopadne. V pripade, ze by byla po operaci a uz chodila na chemošku, tak uvidis,jak to bude zvladat. Treba můj tata to zvladal dobre. Svatba se da odvolat/presunout i tyden dopredu. Drzim palecky...
Odpovědět
Profilova fotka
Děkuju sandi. Moc si cením tvé odpovědi. Jsem ráda, že to tvůj táta zvládal dobře. To je pak určitě všechno snazší. Dnes odpoledne se termín dovíme. S největší pravděpodobností to bude už tento nebo příští čtvrtek. Alespoň takové informace jsme dostali telefonicky dnes ráno - je to ale předběžná informace jedné lékařky, která čeká na to, až se primář dnes vrátí z dovolené. Pokud bude on souhlasit, bylo by to hned. Tak uvidíme... Každopádně moc děkuju za radu a podporu.
Odpovědět
Profilova fotka
moni, a co se prostě zeptat maminky? je to těžká situace, já sama nevím, co bych dělala... moc držím pěsti, ať to maminka i vy zvládnete!
Odpovědět
Profilova fotka
moni, ještě mě k tomu napadá... nechci, aby to vyznělo blbě... ale rakovina je těžká nemoc, maminka může bojovat dlouho, může jí bejt dlouho hodně zle, bohužel může i zemřít. možná by ten boj zvládala líp s pocitem, že jsi šťastná, vdaná, že život jde dál... samozřejmě by ji asi mrzelo, kdyby nemohla být na obřadu, ale když na tom nebude úplně špatně, tak by přece aspoň obřad mohla zvládnout, ten trvá chvilku, pak by zas mohla jet domů nebo do nemocnice. a určitě by jí to aspoň na chváli odpoutalo myšlenky. takže já bych to asi nepřesouvala.... ale jak už jsem řela předtím, kdo to neprožívá, neví, co by udělal. hodně sil! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Budu držet palečky, ať Ti to dopadne dobře. My svatbu nakonec odložili, protože táta na tom už byl dost špatně. Sama dodnes nevím, bylo-li to dobré rozhodnutí - táta pár měsíců po tom zemřel. Ale kdybych na ní trvala a udělala ji v plánovaném termínu, tak by měl určitě radost,ale bylo by to pro něj utrpení... Takže, opravdu těžko radit. Uvidíš, jak na tom maminka bude... Drž se.
Odpovědět
moni, souhlasím s tím, že by mamince určitě udělalo radost vědomí, že jsi vdaná a spokojená. pokud to bude jen trochu možné, svatbu neruš. udělejte ji třeba jen menší, rodinnou, aby se tam maminka cítila dobře...
Odpovědět
moni: Přesně jak píše michvon - já bych počkala na ten termín a pak se nějak dohodla s maminkou, na co se cejtí a na co ne. Taky by možná nebylo špatný zeptat se těch doktorů, oni s tim maj zkušenosti, jak dlouho tak trvá rekonvalescence, jak to lidi snášej... A kdyby se svatby účastnit nemohla, tak bych to odložila. Stejně bych si nemohla užít svatbu s vědomím, že je třeba mamča někde v nemocnici, sama...
Odpovědět
Hm, je fakt, že maminka by naopak mohla chtít, aby ses vdala, i když třeba zrovna nebude moct bejt u toho (protože ty jako její dítě jsi pro ní prostě to nejdůležitější) - prostě já bych se řídila asi jenom tim, co by chtěla ona. Držím všechny palce, ať to zvládnete!
Odpovědět
Profilova fotka
moni, z toho me uplne mrazi, takova hruza. budes mit vubec energii zvladnout nemoc sve maminky a svatbu? ta nemoc bude velky boj...
Odpovědět
Profilova fotka
michvon, krtek: myslim, ze kazda miluci maminka rekne sve dceri, at se vda,ikdyz ona sama bude lezet rozparana v nemocnici, protoze je ji jasne, ze jeji dcera se vdat chce, takze zeptat se ji, si myslim, ze je zbytecne... :-| Ja to zas vidim tak, ze nemocny clovek do posledni chvilku doufa,ze se uzdravi a tudiz se bude moci jednou te vysnene svatby zucastnit a byt u toho... takze troufam si rict,ze by maminku mrzelo,kdyby mela lezet v nemocnici a nemohla tam prijit ani na malou chvili, ze to jeji dcera neprelozila... (protoze tim vicemene dava najevo,ze nepocita s tim,ze to prezije...). Jsem si ale jista,ze to,ze ji to mrzi,nikdy neprizna-jako kazda spravna mama...
Odpovědět
sandi: Máš pravdu, kdyby tak šlo přimět ty maminky, aby se vyjádřily naprosto upřímně - jenže právě my jako jejich děti jsme pro ně většinou to nejdůležitější a udělaly by pro nás cokoliv. A my pro ně. Tak to je takovej rébus potom...
Odpovědět
moni: pokud půjde maminka na operaci před svatbou tak bych ji odložila.Myslím, že po takhle náročné operaci a náslédné léčbě nebude schopna zúčastnit se ani obřadu.A ty budeš mít zkaženou svatbu, protože na ní budeš stále myslet.Bude to asi složitější a přijdete možná o nějaké peníze, ale nebudeš si muset nic vyčítat.V případě nějakých dalších příbuzných bych to tak nehrotila, ale mamka je mamka......
Odpovědět
Profilova fotka
moni, tvá situace je pěkně složitá. Udělej to tak jak cítíš. Taky bych se trochu zeptala okolí (rodiny) jak to oni cítí. Měla jsem taky složitou situaci před svatbou. Jednalo se o mého 20-letého bratránka (velmi blízkého). Zemřel týden po mé svatbě. Svatba byla překrásná, naprosto perfektní, ale jelikož byl bratránek už 2 roky na lůžku a těsně před svatbou se trochu zhoršil byla jsem pěkně na nervy. Situace se pak zlepšila, tak svatba byla. Řeknu vám ale, že mít svatbu a jít za týden na pohřeb blízkému člověku je hrozné! Moni, mamince držím strašně moc palečky a tobě přeju pevné nervy. Nakonec zdravý je to nejdůležitější! Vím přesně co řešíš! Já se chvílema cítila jak sobec,ale každý mi to vždycky vymluvil.
Odpovědět
Profilova fotka
Holky zlaté, děkuju za všechny vaše názory i podporu. Pomohlo mi už to, že jsem to mohla někomu říct. Zatím jsem to totiž s nikým z rodiny (kromě partnera) neřešila, ale udělám to co nejdřív. Blbé je, že vlastně zatím pořád nevíme, na čem jsme. Ani my, ani mamča. Má být prý sbalená a připravená (jako do porodnice :-N ) a čekat, až ji povolají k operaci. Ta může být v podstatě kdykoli primář zavelí. Švagr má výborné reference a zařizuje jí zákrok i hospitalizaci v Olomouci. To je od nás kus cesty, ale za tu kvalitní péči to stojí. Teoreticky by se o mamču mohla postarat moje sestra, která má nejistou práci a klidně by s ní i sekla, ale "problém" je v tom, že je ve druhém měsíci těhotenství. Ten stres už teď špatně zvládá a to řešíme mamču jen telefonicky (bydlí ve Zlíně). Ach jo... Vím, že v podstatě mám jenom dvě možnosti... Samozřejmě se poradím i se zbytkem rodiny, ale zatím jsem se rozhodla počkat. Na svatbu je všechno zařízené, takže teď už nic dělat nebudu. Budu se věnovat mamince, psychicky ji držet "nad vodou" a doufat... S rušením svatby se nebudu ukvapovat. Koneckonců, jak psala Sandra - svatba se dá přece odložit i týden před termínem...
Odpovědět
Profilova fotka
moni, jasně, týden před uvidíš, jak na tom maminka je, a buď svatba bude, nebo ji odložíte. je strašně fajn, že se maminka může těšit na vnoučátko. mě na den přesně před dvěma lety umřela babička, viděla jsme ji den před smrtí, zrovna jsem byla čerstvě v jiným stavu. měla tak strašnou radost :-) takovýhle pozitivní zprávy hrozně moc v tom boji pomáhaj.
Odpovědět
moni: Myslim, že ses zatim rozhodla dobře - čekat je to nejtežší, ale v týhle situaci asi nejrozumnější (obdivuju tě, já bych asi takový nervy neměla). Podle mě je ještě důležitý snažit se nedat absolutně najevo, že vám to ta mámina nemoc komplikuje - ona to určitě ví, ale podle mě jí pomůže, když jí naopak ukážete, že jste nad věcí a nějaký posuny termínu a podobně vás nemůžou rozhodit. Bude mít určitě dobrej pocit, když uvidí, jak máte pohodovej vztah a že za tebou tvůj chlůap stojí, ať se děje, co se dějě ;-) Jak píšeš, svatba je prakticky zařízená a kdyby se náhodou musela posunout, tak co - holt změníte datum a možná ztratíte nějakou tu zálohu, ale to přece neni tak důležitý.
Odpovědět
je to hrozny a preju hodne sily na vyreseni :-( urcite mas dobrej postoj ze zatim nic nerusit a rozhodnout to potom...je to urcite hnusny ode me ale kdyz to pak odlozite na neurcito tak se toho maminka taky vubec nemusi dozit |-|
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?