Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Predsvatební stres

Úmrtí v rodině před svatbou. Mám zrušit svatbu?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj nevěstinky! Mám 18 dnů před svatbou a maminčin bratr umírá na rakovinu. Mám z toho smíšené pocity. Svatbu máme naplánovanou rok a půl dopředu, takže zrušit to by bylo těžké. Nedokážu si ten svůj svatební den vychutnat. Co myslíte, mám svatbu zrušit?
Odpovědět
1 2 3
4
5 6 7
Ahoj holky, mě umřel v srpnu dědeček a byl to zrovna pátek 13tého a já se mám letos pátek 13.tého května vdávat. Mě to úplně položilo přemýšlela jsem že to pusuneme. Ale nakonec jsem si vlastně řekla že tím naznačil že ten den co jsme si vybrali se mu líbí a vlastně na té svatbě bude s námi. Musíte to brát tak že něco končí a něco nového začíná i když je to strašny :-(.
Odpovědět
@andryskam ja bych to nerusila...je to jednak jeste daleko, ale navic je to treba i duvod se z toho nejak dostat, duvod zase se na neco tesit, planovat.... snad vis, jak to myslim...zrusit svatbu by mohla byt dalsi rana, kdyz ji navic planujete treba uz delsi dobu....ale asi bych jeste treba mesic dva pockala a pak se zeptala, jak to citi pritel a tchyne.....
Odpovědět
Profilova fotka
@pavluskapej Tak vidím, že máme stejné osudy :-| Přítel se ženit chce a nechce, hrozně se na svatbu těšil. Má z toho všeho takové smíšené pocity. Asi je opravdu ještě brzy bavit se o pokračování příprav na svatbu. Do srpna ještě nějaký ten čas zbývá. Tchýně by chtěla aby svatba byla - říkala, že tatínek by si přál aby se svatba konala. Já osobně mám strach z toho, aby na svatbě nebyli smutní, že tam tatínek není. Jsem ráda, že jste mě podpořili v tom, že byste svatbu nerušili. Jsem zvědavá, jak to dopadne a určitě vám tady ještě písnu. Andrea
Odpovědět
Ahoj holky! My jsme naplánovali svatbu schválně docela brzy vzhledem k tomu, že jsme na svatbě chtěli mít všechny, které máme rádi a u některých zdraví už nesloužilo tak jak by mělo... Nakonec nám týden před svatbou zemřel dědeček - zemřel zrovna na tatínkovi narozeniny. Bylo to opravdu strašné. V pondělí pohřeb, v sobotu svatba..Bylo toho moc...Dost jsem uvažovala, že to na poslední chvíli všechno zruším, jelikož dědeček pro mě znamenal neuvěřitelně moc a nával příprav na svatbu se s tím nesnesitelným smutkem zkombinovalo tak, že jsem se ve středu před svatbou psychicky zhroutila a byla jsem úplně na dně...Bylo toho vážně moc. Nakonec jsme vše nechali a vzali se s tím, že tak to má být a dědeček by chtěl, abysme se vzali a nerušili to...Ještě teď je mi děsně, když to píšu.-(... Jelikož jsem měla zdravotní problémy z těch nervů, tak se svatba neobešla bez mých "odpočinkových chvil" nad záchodovou mísou a slz radosti i smutku (obzvlášť při gratulacích od tatínka a babičky)...Ale jsem nakonec šťastná, že jsme to nezrušili. Sice se spousta věcí neudála tak, jak jsme si představovali, ale jednou to byl náš svatební den, tak jsme chtěli být tam jeden pro druhého... Není to fakt žádná sranda a věřím, že někdo opravdu cítí, že při úmrtí v rodině musí svatbu zrušit a opravdu se nedivím, ale já jsem moc ráda, že jsme se nakonec vzali....
Odpovědět
Všechno je to strašně smutné...:-( u nás pár měsíců před svatbou diagnostikovali mému dědečkovi Parkinsona...no, opravdu mi z toho bylo úzko, protože to zezačátku vypadalo tak, že se ten stav bude opravdu rychle zhoršovat...:-/ svatba už byla naplánovaná až na září a posouvat ji blíž by znamenalo opravdu hodně vyřizování...měli jsme ale všichni štěstí, že dědeček šel na to vyšetření celkem zavčas a dostal léky, které mu začaly postupně zabírat...měla jsem z toho velikou radost, ale stejně jsem z toho byla trošku neklidná, aby byl děda v pořádku, takový respekt trošku z naší strany k celé té situaci...nakonec to dopadlo tak, že tam byl děda za největšího elegána a prostě mě nezklamal a byla jsem na něj pyšná...=) ale ve skrytu duše jsem se před svatbou psychicky připravovala na všechny varianty...:-( Když se brali naši, tak 2 měsíce před svatbou umřela taťkova babička, ale děda řekl, ať svatbu určitě neruší, že by si to babička rušit nepřála...takže tak...život je holt někdy krutý...:-(
Odpovědět
Maminka přítele onemocněla rakovinou...přesně v době, kdy jsme začali přemýšlet o svatbě (v zahraničí). Ani jsme to tehdy nikomu neřekli, ono to stejně nebyly zase tak určité plány. Přítele i mě to hodně zasáhlo a samozřejmě jakékoliv plány šly do kytek. Teď se přes rok léčila a vypadalo to super, my si našli nové bydlení a začali plánovat svatbu už natvrdo, už mám i něco rezervovaného, byla jsem oficiálně požádáná o ruku atd. A do toho se ta hnusná nemoc objevila znova. Příteli to samozřejmě neříkám, ale někdy mám obavu, jestli tu svatbu ještě stihneme s našimi blízkými, i můj děda už je hodně starý...:-((( On je tedy rozhodnutý nic neodkládat, nicméně kdyby se nedejbože něco stalo, odložilo by se to určitě...
Odpovědět
Profilova fotka
@aimirin držím pěstičky, aby vám vše vyšlo a osud dopřál abyste si váš nádherný den užili všichni dohromady. Drž se!!!
Odpovědět
@misaci Děkuju :-)
Odpovědět
@aimirin Bohužel se stávají paradoxy a dost nevyzpytatelné, takže přeju, aby vše klaplo!!!!!!!!!.....Nepřeji nikomu co se stalo nám...:-((
Odpovědět
Profilova fotka
Kamarad se po mnoha letech chtel ozenit (maji uz triletou holcicku) a tyden pred svatbou zemrel neveste bratr. Premysleli, jestli to znova odkladat, nakonec udelali opravdu jen obrad na radnici s rodici, fotil to snad nekdo z toho uradu, na neci obycejny fotak, pak si pripili v restauraci na namesti a sli domu. Krome snoubencu byli obleceni tmave. Asi zalezi na tom, jak moc vam zalezi na te oslavove casti, nebo jestli date prednost "jen to podepsat" a zbytek neresit. Ja bych svatbu nerusila, ale omezila bych ji opravdu jen na administrativni cast, ovsem to zalezi na pristupu kazdeho.
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, tak dneska se stala další hrozná rána. Zemřel od přítelova tatínka bratr. Já už opravdu nevím, proč je život k nám tak krutý ;-( Takže tatínek 7.2.2011 a jeho bratr 24.2.2011. Asi se z toho všeho zblázním ;-(
Odpovědět
Profilova fotka
Když jsme se po letech rozhoupali a vše začali plánovat, tak mi zemřel dědeček. Všechno už bylo zamluvené, domluvené...chtěla jsem svatbu zrušit, ale babička mi to rozmluvila, prý by si to dědeček takhle nikdy nepřál a tak cca půl roku na to, jsme se brali. Svatba byla krásná, a oslava taky. Hodně jsem myslela na dědečka a věřím, že tam byl celou tu dobu s námi. Sice ne osobně, ale v myšlenkách ano. U nejbližší rodiny se říká, že by měli truchlit cca půl roku, ale truchlit budete stejně pořád. Mě se stýská pořád a už je to rok. Držte se všechny, umrtí v jakoukoliv dobu není nic příjemného a před svatbou tuplem ne.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Dlouho jsem se rozmýšlela zda to mám sem napsat, ale člověk to potřebuje někomu sdělit. Svatbu jsme plánovali rok dopředu, chtěli jsme září a jelikož je manžel narozený 24.9. tak jsme to udělali v tento datum, ať se mu to dobře pamatuje ;-) Za svědka mi šel bratr, se kterým tam byla i jeho přítelkyně. Vše probíhalo skvěle. Večer nebylo bratrově přítelkyni dobře tak šla domů asi o hodinu dřív než můj bratr. Když přišel můj brat domů, našel ji už mrtvou...oběsila se...Je to strašné nejspíš se stím nikdy nevyrovnám a už vůbec nemluvím o bratrovi. Pokaždé když budeme slavit výročí svatby a manželovi narozeniny budeme si připomínat i její umrtí. Tak strašnou bolest jsem ještě nikdy nezažila...
Odpovědět
@beruna1 myslím, že s tímhle se asi ani nedá vyrovnat...je to hrozný... zjistili jste aspoň, proč to udělala a zrovna v ten den? Je mi to fakt líto, že vás svatební den skončil takhle nešťastně:(... Pokud jde o úmrtí v rodině, tak to je vždycky těžký... mě děda umřel rok před svatbou a stejně mi tam po něm bylo smutno, stejně tak tam chybělo dalších několik lidí...svatba je sice šťastná událost, ale člověk o to víc v takový den postrádá ty, kteří jsou pryč... takže já bych svatbu ve většině případů nerušila, člověk stejně nikdy neví, co dalšího se může stát a to že vám budou chybět, to budou a je jedno, jestli je to měsíc nebo rok, co zemřeli...
Odpovědět
Profilova fotka
Vím, že měla nějakou psychickou nemoc, na kterou brala prášky. Nikdy by ale člověk neřekl, že je toho schopna. Byla totiž naprosto normální a strašně milá, krásná, hodná....Dokonce plánovali svatbu na toto léto a pokoušeli se o miminko.
Odpovědět
@beruna1 O to je to asi těžší, že pořádně nevíte, co se stalo a proč... musela to být velká rána, zvlášť, když nic nenasvědčovalo tomu, že by se to mohlo stát a plánovali budoucnost... přeju tobě a hlavně bratrovi hodně sil, abyste byli schopní se přes to přenést a jít dál...hodně štěstí!
Odpovědět
@beruna1 To je opravdu hrozné...přijmi prosím moji upřímnou soustrast. Něco jiného je, když je někdo na sklonku života a na odchod se již delší dobu připravuje, ale když skončí náhle mladý život, který měl vše před sebou, je to obrovské neštěstí. Jak čtu tvé příspěvky, úplně je mi do breku...
Odpovědět
Ahoj holky, je mi upřímně líto, některé osudo jsou fakt hrozné. Já to co napíšu nezažila přímo, ale týká se to kamarádky a zárověň spolužačky. Týden před svatbou (jak bývá zvykem) zapíjel její nastávající s kamarádama svobodu. Pak se jeho svědek se svým bratrem v noci rozhodli, že ještě někam zajedou a do malého citroenu naskákalo asi 6 lidí, poslední byl v kufru. Nabourali se asi po 500m. Dopadlo to tak, že svědek, který řídil byl na místě mrtvý a zbytek kluků mělo hrozně těžká zranění. Byla to hrůza, nikdy na to nezapomenu. Svatba teda nakonec byla, ale byla to opravdu neskutečně smutné, docela obdivuju, že ji nezrušili. Protože na svatbě neměl ženich žádné kamarády a ten jeho nejlepší byl po smrti:-). Moje maminka zemřela před rokem na rakovinu, sestra byla v pátem měsíci. Už na mé svatbě byla moc nemocná.
Odpovědět
Moc se omlouvám za špatného smajlíka, mělo tam být :-(.
Odpovědět
Profilova fotka
Holky děkuji za milá slova. Bohužel nikdy nevíme co nás čeká a tak bychom si měli vážit toho co máme. Nejhorší je, že člověk přemýšlí co by udělal jinak a co všechno by tomu dotyčnému ještě rád řekl...Nedovedu si pžedstavit., že by mi zemřela maminka, muselo to být moc těžké. Přeji nám všem hodně sil, při zvládání takových těžkých chvil.
Odpovědět
Ahoj holky, tak jsem si přečetla celou vaší diskusi a také přidám :-( Před 4 lety mi umřel děda a poté maminka na rakovinu, když jsem se z toho jakžtakž vyhrabala, v roce 2010 mi zemřela babička a pak náhle táta! To už bylo fakt moc. Plánovali jsme svatbu, dokonce jsem už měla zamluvený termín a ještě že tak. Asi bych ji jinak zrušila. Neměla jsem absolutně na nic náladu. Ale nakonec svatba bude v květnu a já zařizuji vše potřebné a chvílema na to alespoň nemyslím. I když svatební den bude asi krušný a asi si dost popláču, ale věřím, že nikdo z mé rodiny by nechtěl abych svatbu zrušila. Holky hodně sil, život je někdy hodně krutý.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, přidám se k vám. Taky podobnou situaci řeším. Přišli jsme 24.10.2010 o přítelovu maminku, která mi byla zároveň přítelkyní....Svatbu jsme spolu rozebírali, plánovali...těšila se, jak pro nás napeče koláčky... :-( Chtěla jsem vše zrušit. Přítel řekl, že to NE!! Za to ho obdivuji. Vím, že by si maminka přála, abychom se vzali, ale moc mi chybí a v ten den D nám bude chybět o více. Máme tedy naplánované, že neš pojedem po obřadě do restaurace, tak já + ženich zajedeme na hřbitov a položíme jí na hrob kytičku...Snad to psychicky zvládneme.
Odpovědět
Holky jak to tak čtu...jsem dost taková zlomená...Je to šílené...Někdy si člověk říká, že to snad ani není možný....Ale držím všem pěstičky...!!!
Odpovědět
ahoj holky, držím nám všem palce, aby svatbičky byli krásné!!! Slzička nám ukápne, ale nesmí zkazit náladu, to by si naši blízcí, kteří už nejsou mezi námi nepřáli!!!! Všem přeji hodně sil!!!!!
Odpovědět
Dorbý den můžete mi poradit? Svatbu máme v srpnu, přesněji 5. Můj svědek a kamarád zahynul při autonehodě. Vůbec nevím co bych měl dělat nebo naopak neměl. :-(
Odpovědět
@zdeno117 Myslíš, jestli máte posunout svatbu nebo jak si vybrat nového svědka? S odložením svatby: svatbu nechte ve stejném termínu, protože ať už ji posunete kamkoliv, vždycky tam bude chybět, takže je to zbatečný.... pokud jde o jiného svědka: to je oříšek, který pro tebe bude velmi bolestný.. podle mě je jedno koho si vezmeš, nic nebude nevhodné nebo tak, bude to smutné to ano, ale podle mě v tom žádnou velkou chybu udělat nemůžeš... svědka mít musíš a nidko se nebude zlobit, ať už vybereš kohokoliv... nidky to nebude stejné, vždycky budeš vědět, kdo tam měl stát a pokud se třeba bojíš reakci okolí, myslím, že ti pochopí každou tvou volbu, protože budou vědět, jak těžký to pro tebe muselo být...možná nejsnazší by bylo vybrat někoho z rodiny (třeba sourozence pokud máš), abys nemusel vybírat jiného kamaráda, protože věřím tomu, že to by bylo pro tebe asi hodně těžké...přeju ti, abys to zvládl, je mi to velmi líto...
Odpovědět
@misanydrl Me napadlo vzit si za svedka jeho otce, ale zase bych na nej nerad v teto chvily hazel vsechny ty povinnosti ktere ma svedek . Mrzi me ze nemuzu mit dva svedky. Hned by bylo vse snazsi.
Odpovědět
@zdeno117 Zvolila bych úplně jiného člověka.
Odpovědět
@zdeno117 myslím, že by to pro toho tátu mohlo být hodně bolestný, to bych nedělala... a ty máš dva kamarády, že se nemužeš rozhodnout?
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, netušila jsem, že i já budu jednou přispívat do této diskuze. Bohužel nás postihnul podobný osud. Před měsícem mi dost nečekaně zemřel taťka. Byl sice nemocný, ale všechno se zdálo být pod kontrolou. Zvládnul plánovanou operaci a když už měl jít po 2 měsících domů, tak ... Prostě šok. Svatbu jsme naplánovali v dnešní době po poměrně „krátké“ době – po 3,5 letech trvajícím vztahu – trošku možná i kvůli taťkovi. O to víc mě mrzí, že na svatbě bude chybět. Jenže co teď? Svatba má být v září, důležité věci jsou zamluveny, některé i zaplaceny, ale nějak si nedokážu představit, že bych teď třeba měla jít zkoušet šaty, nebo dozařídit zbytek věcí. Navíc mamča pochází ze Slovenska a tam se drží rok smutek. Na druhou stranu si ale říkám, že i když tu svatbu posuneme, taťka tam prostě už nikdy nebude. Navíc babička je taky vážně nemocná a určitě by ráda viděla svojí jedinou vnučku ve svatebních šatech... Vím, že nakonec se musíme rozhodnout sami, spíš jsem se potřebovala svěřit se svým trápením. Ale určitě budu ráda za rady a názory, jestli termín svatby změnit, nebo ponechat.
Odpovědět
1 2 3
4
5 6 7
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?