Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Predsvatební stres

Svatební panika nevěsty. Myšlenky na zrušení svaby?

Ahoj, zajímalo by mě, jestli jste některá z vás dostala záchvat paniky před svatbou a najednou se vdávat nechtěli.....a jak to pak dopadlo...?
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem chtěla všechno zrušit, když se mi 6 dnů před svatbou rozhádaly tety a vypadalo to, že mi nepřijedou pomoct s pečením koláčů, to jsem brečela, ale naštěstí to dobře dopadlo... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem ji měla hned po tom,co jsme se rozhodli vzít. Pak jsem aspoň měsíc čekala,kdy mi přítel oznámí,že se na to vykašlem :-D Nedočkala jsem se :-D Pak mě to přešlo,ale rozhodně jsem nebyla nevěsta,která se všude chlubila,že se bude vdávat.Ještě ráno v den svatby jsem měla pocit,že bych se na to nejradši vykašlala(pak jsem tu blbou náladu přiložila jinýmu druhu nervozity),ale možná právě proto jsem si to parádně užila a považuju ten den za nejlepší v mým dosavadním životě :-)
Odpovědět
Profilova fotka
cervenec, tak ty ses asi na svatbu moc netěšila, co? :-|
Odpovědět
Profilova fotka
já jsem teda nepanikařila vůbec. spíš jsem měla pořád pocit, že se mě to nějak netýká, to je ještě strašně daleko (tento pocit jsem měla ještě den před svatbou :-D)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 10 měsících
•
Profilova fotka
trochu panikařím teď, tři týdny před svatbou; s přípravami to (aspoň přímo) nesouvisí... nějak si neumím představit, jak to bude vypadat, bojím se, jestli se ten vztah nepokazí, mám strach, jestli nastávajícího k něčemu nenutím, a hrůzu z toho, že to neklapne a budem se muset rozvádět... trdlo, no :-(
Odpovědět
Na mě přišla předsvatební depka týden před svatbou, po rozlučce s kamarádkama. Ale dobře to dopadlo, svatba byla super, a teď jsem už 3 měsíce šťastná novomanželka. myslím, že úspěch je v tom, aby člověk moc neočekával, a o to líp to pak dopadne :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak já se vdávám v sobotu a už jsem měla několikrát sto chutí to zrušit. A ani nevím proč. Přítel je úžasnej a vzít si ho chci, ale nejdřív jsem měla pocit, že ho do toho nutím a ujišťovala jsem se milionkrát, pak mě štvali svatebčané a nakonec depka.
Odpovědět
Profilova fotka
Kopa, já taky chytla depku po rozlučce(teda ještě při rozlučce). :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Myslím, že panika je normální... cca měsíc (možná měsíc a kousek) před svatbou jsem pochybovala, jestli svatbu neodložit, drželo mě to asi týden a nakonec jsem se rozhodla, že ano, že si ho chci vzít... :-) - ale ten týden jsem opravdu byla přesvědčená, že ne, že nemůžu... ;-) A teď jsem vdaná už přes měsíc :-D
Odpovědět
Profilova fotka
ja panikarila jen proto,ze se to urcite nestihne, ze se tolik toho jeste musi udelat a ze se na to muzu vykaslat vsechno to organizovat!!! Tyden pred svatbou jsem zrejme byla na zabiti, manzel se po svatbe priznal, ze byl rad, ze mu ve ctvrtek prijel kamarad a my se dva dny do svatby nevideli...:-D Ale hlubsi panika, ze bych se nechtela vdavat neprobehla...ani na vterinu
Odpovědět
Profilova fotka
Jo tak panika že to nemáme dobře zorganizovaný, tak tu jsem měla taky. Ale pak to proběhlo bezvadně :-)
Odpovědět
Profilova fotka
jo tak to já nejdřív že to radši kvůli tomu že nemám práci atpod. odložíme - taky sme to odložili :-D - ted´ zas občas že to nestihnem a to že se na to můžu celý vykašlat mě taky občas napadá :-D - mám to jak quanti - taky mám strach aby se náš vztah nezkazil, když 10 let fungujeme z toho 5 let s malym až na občasné bouřky v pohodě, aby si nebyl najednou moc jistej - mám strach že i když souhlasil, že ho do toho vpodstatě nutim a to nechci atpod...... ale jinak jsem oproti konce června, kdy sem plašila at´to stihnem na výročí atdpod., že chci to a to překvapivě v klidu a na spoustě věcí co sem předtim trvala už netrvám a začíná mi to bejt nějak jedno jestli bude výzdoba tak a tak apod. "kravinky" hlavně už to chci mít konečně za sebou, at´je konečně klid :-p :-D
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
já jsem paniku chytla z toho, že se něco pokazí organizačně, protože to ještě není všechno dořešeno a už jsou ty přípravy moc dlouhý a náročný, pořád něco řešit, s někým domlouvat..už je toho prostě moc.. a druhá věc byla, že je to fakt něco tak velkýho a novýho, prostě obrovskej krok, že jsem z toho byla dva dny totálně vyřízená, ale naštěstí mě ani jednou nenapadlo, že bych to zrušila nebo posunula...ale až teď mi jaksi začíná teprve docházet, že se za tři týdny vdávám..no vlastně už za 14 dní skoro... :-o a pomalu si srovnávám v hlavě, že budu vdaná paní a táák podobně...je to docela náročný :-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 5 letech
•
Profilova fotka
No asi to měla a má každá nevěsta včetně mě, není to tak dávno co jsem brečela a chtěla celou svatbu zrušit a div nesmrkala do závoje. :D Naštěstí to jen byla taková ta slabá chvilka že se to prostě na mě vše naráz sesypalo a věřím že do září takových chvilek budu mít ještě spoustu. Předsvatební období je asi jaká si zkouška nevěsty a zároveň nejtěžší jinak si to vysvětlit nedokážu. Každá z nás to chce mít krásný, podle svých představ a podělit se o to štěstí a radost se svým okolím ale většinou to přináší jen nervi protože bohužel jsou tací lidé kterým je svatba dcery,vnučky,sestry,neteře,kamarádky.... úplně u šípku a když nedejbože nastane nějaká neshoda se snoubencem nebo s dodavatelem ať už květin, dekorací, jídla, cukroví tak prostě má člověk chut se na všecko vys*at ale vybrečí se z toho je to zase ok. :-) Alespoň to je moje teorie
Odpovědět
ja jsem si pro jistotu pred zarizovanim koupila horcik-je proti unave a myslim ze to opravdu trochu pomohlo. nervozita teda uplne neopadla ale vse slo lehce jako po masle a byla jsem porad nabita energii. a ted jestli to byl opravdu horcik a nebo stesti? :)))
Odpovědět
Profilova fotka
@vitulovas s tím nejtěžším obdobím souhlasím. Zatím jsem se nesesypala, ani teda nehodlám svatbu rušit, ale je fakt, že bych nejradši popadla nějaké šaty ze šatníku a odvláčela svého milého kamkoliv na radnici, ať už je to za náma :-D Začínám mít plný zuby řešení všeho okolo a když vidím, kolik to ve finále stojí peněz, tak mám chuť zrušit celý oběd i raut a udělat to jako ségra, která řekla "ano" a odjeli rovnou na svatební cestu :-)
Odpovědět
neřekla bych tomu záchvat paniky a rušit taky nic nebudu (jak já jsem byla nakonec ráda, že se budu vdávat!), ale nejsem úplně plánovací ani tvořící typ, co by měl všechno do detailu promyšlené, a jsem na svatbu sama, nemám to s kým probírat (spousta lidí se sice baví o svatbě ráda, ale buď se mě snaží přesvědčit o svém názoru, nebo se diví, že něco ještě nemám). A tak mě občas přepadne pocit, že se nebudu nikomu líbit, že se nebude nikomu líbit hostina bez spousty dekorací které se mi nechce/nejsem schopná vyrobit, že si bude rodina stěžovat, že nedostali pytel výslužky a na oslavě se nehrály hry...a pak mě to přejde, pak zase popadne...a tak pořád dokola :-) Ale většinu času jsem optimista a doufám, že to nakonec nějak přežiju ve zdraví :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@izzybickerstaff Jak já Ti rozumím... Přesně tyhle pocity mě občas přepadají. Plus skutečnost, že nikdo nepřijde... A to mě děsí ze všeho nejvíc, protože bych si svatbu chtěla užít hlavně s kamarády. Ale jak píšeš - jsou to záchvaty, většinu času se těším :-D.
Odpovědět
Profilova fotka
Já mám největší trauma z obradu už teď :-D jinak na ostatní se tesim hlavně ať jsme všichni zdraví a vše se vydarí jak má:-)
Odpovědět
Já si přijdu na svatbu zase moc mladá .... a přitom už mi táhne na 28 :D Nejvíc se asi děsím obřadu, na hostinu se naopak těším :-p Spíš ta organizace, uff ufff, mám pocit, že jako tohle a tohle máme a přitom mám jen rezervaci místa obřadu, hostiny, a výslužku tot vše haha :D
Odpovědět
@izzybickerstaff líp bych to nenapsala a přesně takhle se cítím i já :)
Odpovědět
Já mám svatbu ještě hodně daleko, tak možná do té doby změním názor :) Ale umím si představit pouze paniku z organizace svatby. Pokud na někoho přijde panika z manželství jako takového, není si jistý protějškem nebo sám sebou. Přemýšlí, co to udělá se vztahem... tak to mi jako moc dobré znamení nepřijde. My spolu jsme i žijeme už dlouhou dobu. Milujeme se i přes naše vzájemný nedostatky. Víme přesně, co od sebe můžeme čekat. Umíme přestát krize a konflikty, umíme si vyjít vstříc. Navzájem se už asi ničím nepřekvapíme (krom reakcí na rodičovství do budoucna). Tak čeho se na manželství bát?
Odpovědět
Profilova fotka
@izzybickerstaff, @fochina, @lucik_k Holky, jsem ráda, že v tom nejsem sama !! Dva dny se těším, třetí den panika a tak pořád dokola. Taky jsem na vše sama. Sice hodně lidí se stále nabízí s pomocí, ale nechci nikoho obtěžovat a třeba některé věci stejně nejde svěřit. Rodina má stále s něčím problém, s organizací, oblečením. Máme pár hostů na večer, z toho několik účast odmítlo, nebo že přijdou jen na chvíli, tak jsme sháněli jiné hosty a vše museli přeorganizovat. Přítel má občas jinou představu než já, i když ho musím i tak pochválit, protože na důležitých věcech se shodneme. Blbosti řeším jen já :-)
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?