Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Svatební přípravy v plném proudu a přítel dostal strach

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj všem, nacházím se momentálně v dost nezáviděníhodné situaci a potřebovala bych poradit, co s tím. Podobné problémy už se tu možná v minulosti řešily, ale nikdy to nebyl zrovna ten můj. S přítelem jsme 3 roky, je mi 30 a jemu 32. Už dlouho jsme plánovali společnou budoucnost a mluvili o tom, že se v létě 2013 vezmeme. Přítel se k tomu stavěl tak, že on by se bez svatby sice obešel, ale když ji já chci, tak tedy bude. Děti se mnou chtěl, v tom problém nebyl, jen se moc netvářil na tu svatbu - údajně proto, že je nerad středem pozornosti. Loni v létě jsme spolu byli na svatbě mého bratra. Od té doby už jsme začali o svatbě mluvit naprosto konkrétně a plánovat, kde bychom to udělali, co bychom všechno nakoupili, koho bychom pozvali a kdo by nám šel za svědky. Opravdu jsem to nebrala jen jako nějaké snění a teoretizování, co by jednou, kdyby... , ale jako plánování. Termín byl opět stanoven na léto 2013 a tak jsem to oznámila i svým rodičům. Nebylo to nic oficiálního, ale stylem 'až my se budeme brát, tak tohle, co měl brácha takhle, uděláme takhle'. To bylo někdy na podzim 2012. Přišly Vánoce, moje narozeniny, Silvestr... Tři příležitosti, kdy jsem čekala žádost o ruku a kdy žádná nepřišla. Mezitím se začal stupňovat nátlak mé rodiny. Lidé se mě opakovaně ptali na termín, dokonce i ti, kterým jsem o naší svatbě ještě nic neříkala! Rodiče se ani netajili s tím, že to řekli celému našemu městu, tj. širokému příbuzenstvu, kolegům v práci (což jsou mí bývalí učitelé), dokonce i některým mým kamarádkám. Mamka s babičkou mi začaly mluvit do každé kraječky na každých potenciálních šatech, do každého sebemenšího detailu v harmonogramu svatebního dne, který jsem jim musela podrobně vylíčit, do každého hosta a každé serepetičky na stole. Jenže já jsem ještě stále nebyla ani zasnoubená a nemohla jsem nic organizovat. Když jsem se snažila to rodině vysvětlit, bylo mi řečeno, že jsem snad ženská, tak si to musím umět zařîdit. Když jsem se snažila vysvětlit příteli, v jaké jsem situaci, nahlížel na mě jako na nějakou stíhačku, nicméně mě ujistil, že mě požádá o ruku na Valentýna. A sice mě pak skutečně požádal, ale bylo to takové nijaké. Prstýnek jsem žádný nedostala s tím, že ho neumí kupovat, a stavěl se k tomu tak, že jsem si ani netroufala pochlubit se našim společným kamarádům, protože jsem se děsila, že by na gratulace začal obracet oči v sloup, jaký je chudák, že si mě bere. Konečně jsme dojednali termín, který je za 4 měsíce, a já jsem se snažila co nejrychleji vše zařídit, protože čas kvapí a bylo zřejmé, že veškerá organizace ležî na mně a ženich bere za svoji nejvyšší oběť to, že vůbec nějaká svatba bude. Začal se úplně vyhýbat komunikaci se mnou, vždycky, když jsem s ním chtěla mluvit, zrovna nutně musel hrát počítačovou hru nebo koukat na film. Viděla jsem, jak se jeden druhému čím dál více vzdalujeme, a bylo mi to strašně líto. Když jsem se s tím svěřila kamarádkám, řekly mi, že je vidět, že mě požádal o ruku jen kvůli mně, ale sám se na to necítí. Tak jsem se ho narovinu zeptala a je to tak... Takovou svatbu nechci samozřejmě ani já. Ale co teď, když jsou přípravy v plném proudu, všem byl oznámen termín a babička se hroutí už jen z představy, že bych měla mašli na šatech jinde, než je pro ni přijatelné? Oznámit všem, že byla svatba zrušena? A za dalších pár měsíců, až se ženich nebude cítit pod tlakem, zase začít se vším od začátku?
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
Měla bys tomu nechat volný průběh a netlačit na pilu,to se chlapům nelíbí,když je dotlačíš do toho,aby tě požádal o ruku,tak to pak není takové jako když je to překvapení a nic nečekáš. Chápu,že se Ti nelíbí,když ti do tvé svatby mluví rodina,my jsme tohle naštěstí neměli. Souhlasím s holkama,zatím svatbu odložte,chvíli tohle téma neřešte a uvidíš,že se to pak srovná samo,chlapi tohle vidí jinak než my,nenechají se nutit
Odpovědět
Mysicko, pamatuju si tema, ktere jsi tu zakladala v rijnu, a uz tehdy se mi zdalo, ze s takovym chlapem nema cenu planovat nejakou budoucnost. Kdyz ted ctu tenhle tvuj prispevek, tak se to v podstate jen potvrzuje. Chlapa, ktery to, ze si me vezme, bere jako obet, bych vazne za muze nechtela.
Odpovědět
Profilova fotka
Na druhou stranu já tě i trochu chápu...taky chci velkou svtabu, jsme velká moravská rodina a přítel velkou rodinu nemá. Chtěl malou svatbu, jen my dva, rodiče a svědci, ale tohle u mě nepřicházelo v úvahu. A taky vím, že ne všichni chlapi jsou kecací typy, aby se ze všeho vykecal.... třeba přítel mysicky_ab není taková povaha, aby řekl, že to takhle nechce a co chce. Ono je hrozně jednoduché říct :" Promluv s ním", ale někdy to není lehké. Souhlasím ale se všema holkama tady, chce to čas.... Je mi líto, že se některá z nás dostane do této situace a tobě @mysicka_lb přeji, ať to vyřešíte nejlépe pro vás oba.Hodně štěstí a pokud svtaba bude, úsměv na tváři vám oboum.
Odpovědět
Profilova fotka
Já nevím, ale proč by měl vztah pokračovat jen po svatbě? U nás to bylo přesně naopak. Já jsem nikdy nebyla pro svatbu a přítel mi 3x po zasnoubení navrhl, že bysme se vzali a já to 3x smetla ze stolu a fungovali jsme dál naprosto v pohodě. Pak zase na to přišla řeč jen tak u tv, když ve filmu řešili, že se vezmou, tak se zkusil zeptat znova, kdy teda my a já jen tak řekla, že teda jo. A to jsme už měli dítě a byli jsme spolu 11 let. Kdyby mě do svatby někdo tlačil a ještě bych měla poslouchat výčitky, jak to vysvětlit rodině, že si ho nechci vzít, tak to bysme spolu opravdu už nebyli. Asi se Vám můj názor líbit nebude, ale ženský neblázněte, vždyť jde jen o papír a o jeden den. A život jde dál. Vždyť ani ta svatba Vám nezaručí spokojený vztah až do smrti. A náš společný názor na naší svatbu? Super den, skvělá pařba pro rodinku a přátele za moře peněz. A to jen díky tomu, že jsme to prostě tak OBA chtěli. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@la_lilloise Něco na tom bude, mně třeba tohle přijde jako hodně nevyzrálé chování (tamto také...).... Samozřejmě mi to vadí, ale ne zase tak, abych se na ten vztah vykašlala. @leg A jaký pak má ta svatba význam? To už je pak opravdu jen taková pařba... @suleska Máš pravdu, můj přítel není moc povídací typ. Ale snažím(e) se.
Odpovědět
Profilova fotka
@mysicka_lb já neříkám, že svatba nemá význam, ale pro nás měla význam hlavně v tom, že jsme zlegalizovali náš vztah především kvůli dítěti (nyní kvůli dětem), ale pro nás osobně se ve vztahu nic nezměnilo. Máme se rádi pořád stejně, hádáme se pořád stejně atd.
Odpovědět
Profilova fotka
@leg jo a ještě jeden význam ta svatba měla. Pro mě teda naprosto nedůležitý, ale pro ostatní ano. Konečně měla rodina klid v tom, že jsme se už vzali. Také první nápad na text oznámení zněl: Už nás dlouho serete, tak se teda bereme. :-)
Odpovědět
@mysicka_lb Nech tomu volný průběh,zkus za ním přijít,že si myslíš,že by bylo nejlepší,kdyby jsi mu řekla,že tu svatbu zatím odložíte,na dobu neurčitou a on se pak beztak rozhoupe sám,ale opravdu nemá cenu ho do něčeho nutit,naléhat na něj,protože on si třeba řekne,ano vezmu si tě,ale na svatbě se bude tvářit jako kakabus,protože nebude z jeho vlastní vůle,každá z nás chce mít krásnou svatbu a to potvrdí i mladé paní,co na beremku jsou,ale když jsem si to celé pročetla,tak to opravdu máš stejné,jako jsem to měla já,akorát s tím,že já jsem jako říkala,že bych se chtěla vdávat,ale pak když jsme se na tom domluvili,tak jsem to řekla jen kamarádce a když mi potom koupil prstýnek,tak jsem taky o tom začla víc mluvit,ale ano,přiznám se,ten můj prstýnek byl vynucený,sice nevím,kolik je ti,ale mě v té době bylo 20 let,takže jsem byla opravdu praštěná a co vím,třeba kdybych ho do toho tenkrát ,,nenutila" tak by se buď svatba nekonala a po nějaké době bychom se rozešli,nebo by se svatba konala třeba za rok,dva...a mohli jsme být spolu ještě dnes ( naštěstí tomu tak není),takhle jsme se akorát vzali,udělali hostinu,která byla propadákem roku,exmanžel se tvářil jak kdyby šel na popravu a já byla happy,že jsem byla ten den princezna...Takže z vlastní zkušenosti ti můžu poradit,abys počkala,jestli o tom nezačne sám,kdyžtak svatbu jen odložit...Abys nedopadla stejně jako já a pár měsíců po svatbě nebyl rozvod a to papírování je fakt děsný :-| Musíte chtít oba a ne jen jeden...
Odpovědět
Ahoj, já mám opačný názor než většina tady, co si myslí, že tlačíš na pilu. A upřímě? Takovýho chlapa bych ani nechtěla, ale hlavně bych se tolik nenechala ovlivnit tím, co si myslí rodina a známí.
Odpovědět
Profilova fotka
@mysicka_lb Tak jak? Nejaky posun?
Odpovědět
Profilova fotka
Teď zase říkal, že si mě vzít chce. Jen se bojím, co bude říkat zítra a co pozítří. Je smutné, jak já jsem za stîhačku, když jsem si dovolila poté, co jsem byla požádána o ruku, dojednat termín a začít organizovat, a přítel za chudáčka, když nejdřív svatbu chtěl, pak nechtěl, pak chtěl, pak nechtěl, pak chtěl... Je mi to trochu líto. Takže svatba asi bude, ale i já jsem už nahlodaná, jestli to tak vůbec chci.
Odpovědět
@mysicka_lb Zase uplynulo pár dní, a protože jsem tohle vlákno sledovala od začátku, jsem taky dost zvědavá... K čemu jste došli?
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@lemona Pokud si to zase nerozmyslí, svatba bude, v normálním řádném termínu. Díky moc, že na mě takhle myslíš, vůbec mě nenapadlo, že by někoho zajímalo, jak to pokračuje:-)
Odpovědět
@mysicka_lb Myslím, že to zajímá všechny :-) A mně speciálně, asi před pěti lety jsem tu řešila podobnou věc (žádost i prstýnek, ale o svatbě slyšet nechtěl), tak mně vždy zajímá, jestli to nějaká dovede řešit líp než tehdy já ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@lemona Opravdu? A můžu být taky zvědavá a zeptat se, jak to bylo u vás a jak to všechno nakonec dopadlo?
Odpovědět
@mysicka_lb Můj případ byl nebyl úplně stejný, jako ten tvůj. Podívej se sem, na úvodní příspěvek, a pak úplně na konec diskuze... http://www.beremese.cz/diskuse/zivot-... A ponaučení, jaké jsem si z toho odnesla? Kout železo, dokud je žhavé, a přechozené vztahy NEJSOU mýtus!
Odpovědět
Profilova fotka
@mysicka_lb .Nemá smysl se brát,když jeden chce moc a druhý se na to ještě tolik necítí.Vždyť mít na sebe "papíry"nezaručí žádnou "lásku až za hrob".Svatba musí být společné rozhodnutí a chtění a ve vašem případě jste k tomu společnému ještě nedospěli.Zdá se,že skutečně jeden požádal o ruku,protože se to od něj očekávalo a tak se snažil vyhovět a také možná aby měl konečně klid. A taky možná,že se rozhodl zodpovědně a svatbu také chce,jen od těch příšerných příprav chce mít klid.Někteří muži nemají pro tenhle frmol nervy a tak mu s tím "dejte pokoj",prostě ho jen seznamujte s tím co už jste zařídila.Pokud ale jste přesvědčená,že se mu do svatby opravdu nechce,tak bych to nehrotila,je jen blbý,že všichni už o svatbě ví Tak v tomhle případě je dobrá rada drahá,asi si budete muset doopravdy na rovinu promluvit i když vás možná to co se dozvíte bude bolet.Držím palce,ale vše je lepší než spackanej život,či následnej rozvod.
Odpovědět
Profilova fotka
@lemona Přečetla jsem a je mi z toho smutno. Máš pravdu, že to nebyl úplně ten samý případ jako ten můj, ale tím víc je mi z toho smutno.Hlavně za ty neustálé výmluvy a oddalování svatby na neurčito (by) zasloužil nakopat. Myslím si, že to nebyl ten pravý a je dobře, že jste se rozešli. Ale muselo to být obrovské zklamání.
Odpovědět
@mysicka_lb Zklamání to bylo, i když jsem dodnes přesvědčená, že kdybysme se po několika letech vztahu vzali a měli děti, dopadlo to jinak - ten vztah byl opravu pěkný (až na poslední dva roky, ale dohromady jsme spolu žili asi 12 let). Prostě jsme se přechodili, a těžko říct, jaký díl "viny" jsem na tom měla já. Byla jsem pořád tááák chápavá, a teď mám pocit, že kdo nic nechce, tak prostě nic nedostane, a chlapi jsou z podstaty pohodlní a když se od nich žádná aktivita neočekává, tak žádnou nevyvíjejí. Vím že je tu hodně nevěst, co se berou třeba po osmi a více letech, ale já už na to nějak nevěřím. Myslím že každá "událost" ve vztahu má svůj čas, a když ten čas mine, tak už to vrátit zpátky nejde. Tak, a teď jsem zvědavá, kdo mně za tenhle názor ukamenuje :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@lemona Já určitě ne, já si myslím to samé. Přechozené vztahy bohužel většinou nekončí dobře. Také znám nevěsty, které se braly po osmi a více letech vztahu, teď mají rodinku a jsou "šťastné". Ty páry ale dávno fungují na jakési sourozenecké bázi, láska tam není, to poznám i jako občasná návštěva. Těžko říci, jestli musí k takovému vyprchání citů a zevšednění si dojít v každém vztahu.... Ale jsem přesvědčená, že ne, moje babička s dědou spolu byli 50 let a harmoničtější pár neznám ani mezi svými vrstevníky. Také si myslím, že vztah se musí vyvíjet a každá událost má svůj čas. To je také jeden z důvodů, proč se chci vdát teď a ne třeba za 5 let nebo nikdy.
Odpovědět
@mysicka_lb Teď jsi to popsala dokonale! Páry, co se vzaly po x letech a fungují na sourozenecké bázi... Držím ti moc palce se svatbou, ať všechno dobře dopadne, a když tak piš, jak to probíhá! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@lemona Děkujuuu!
Odpovědět
Profilova fotka
@mysicka_lb A co to vyřešit nějakým kompromisem? Že by jste se vzali třeba někdde v cizině na pláži, ty by jsi měla krásné šaty,kytici,výzdobu, vzali jste si sebou rodiče a svědky... Nebyla by to vyloženě odbytá satba na radnici ale krásný zážitek a zároveň ženich by nebyl ve stresu z velké svatby kde by byl středem pozornosti... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@mysicka_lb Jak už zaznělo... Já bych tedy promluvila s tvým drahým v tom smyslu, že byste to mohli ještě odložit. Neříkám, že jeho chování je OK, ale upřímně ani to tvoje ne a já se mu ani nedivím, že se teď chudák cítí zahnaný do pasti. A věř mi, chlap v téhle pozici není nic co by sis přála... Oni musí mít dojem, že na to všechno přišli sami. Taky jsem dlouho šílela, že chci svatbu a přítel si zarytě mlel tu svou, že ne a ne. Pak jsem obrátila, že ji nechci a on nakonec sám začal vybírat prstýnek :-) Další věc... Chlapi dospívají bohužel pomaleji a vy to máte ještě tak, že ty jsi o kousíček starší a pravděpodobně už jsi jinde než on (promiň, ale trochu mi to evokovala ta tvá zmínka o tom, jak "hrál hru") a budeš se mu holt muset trochu přizpůsobit. A jak už tu psaly holky... Ta svatba přece není všechno (ikdyž já bych si asi upřímně rozmyslela, jestli opravdu chci takového člověka vedle sebe, není na lecos připravený, ale ty už asi jo a čekání např. na to, až se rozhoupe, že chce rodinu, může být dost náročné pro vás oba) a zatím si můžete v klidu probrat všechno a netlačit na pilu. Nakonec svatba ve čtyřech taky není špatná věc, ne? Já skoro lituju, že jsme si to takto nenaplánovali... No každopádně je řešení jen na vás a musíš se rozhodnout podle sebe :-) Ale na to, co si myslí babička, bych vůbec nekoukala. Chceš přeci žít celý život s přítelem a ne s babičkou nebo mámou...
Odpovědět
Profilova fotka
Na jednu stranu tady spousta děvčat tvrdí, že svatba je nakonec "jen papír", ale zároveň "důležité rozhodnutí, ke kterému musí dospět oba společně" - tak co? Když je to jen papír, proč tu krásnou party neuspořádat, když to udělá radost mé nejmilovanější osobě, se kterou do budoucna počítám? A pokud s ní počítám do daleké budoucnosti, nemám už to nejdůležitější rozhodnutí za sebou, čili už jsem k němu dávno dospěl? Tak v čem je problém? Ve stereotypech? Že chlap "jde do chomoutu" čili musí truchlit a "ženská si to musí zařídit" tudíž se pak škodolibě chechtá, jak ho dostala? Já si spíš myslím, že tady u probíraného páru je chyba více v komunikaci než v tom, jestli se někdo cítí či necítí připravený. Nicméně držím palce, ať všechno dopře dopadne! Někdy mám pocit, že "dospělý muž" je jen pojem z fyziologického hlediska, ale mentálně takováto bytost snad neexistuje :-D
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?