Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Svatba ve 22 letech. Je to brzy?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, tak chystáme svatbu, ale když to říkám lidem kolem sebe, tak se na mě koukají jestli jsem normální tak brzo se vdávat, jak to vidíte vy?
Odpovědět
1
…
7
8
9 10
Profilova fotka
kaczi, ja vas trumfnu aspon tim druhym :-D
Odpovědět
majatob::Taky celkem brzo a vidíš přišla jsi o něco?????
Odpovědět
Mě se snad druhé narodí ve 21,tkaže budu "lepší" :-D
Odpovědět
Profilova fotka
petra, jj, prisla jsem oooooooooo urcite spoustu zajimavych a dulezitych veci :-D :-D :-D ale me to tak vyhovuje :-D :-D :-D kaczi, ty musis mit proste vzdycky navrch, co?
Odpovědět
No jasně Maja ;-) JAko nám všichni říkali,že jsem mohli cestovat atd...by mě zajímalo kdy aza co bysme cestovali...prostě tohle není o věku,ale o povaze.Sestřenka má přítele se kterým jsou stejně dlouho jako my.JE mu 23 a je pořád jak 15ti leté děcko.Ona je chudina docela smutná.NEdávno jí řekl,že mu vadí,že když dojde domů,tka je tam vždy ona.Přitom společné bydlení jí navrhl on. Jendou se s ní rozešel,že se ještě nechce vázat.Má prostě takové "záchvaty" On by byl nejradši s ní,ale ještě si někde užíval!
Odpovědět
majo já to tak neberu co se dá dělat s dítětem a bez něj ne???Nikdy jsem nebyla ten typ co v patek začne chlastat a v ponděli neví s kym a kde vubec byl..Jednu takovou znám a řeknu vám ve srovnání sní (mým pohledem) jsem štastnej člověk - ano má víc peněz protože vydělává o něco víc než je má mateřská a cpe ji jen do sebe ale ničeho nedosáhla.já si udělala řidičák koupila jsem si krásné autičko skoro každy tyden jezdíme na vylety a ona?hospoda domu,hospoda domu..Vyspala se snad s každym až se divím že ji ještě chcou...Ale ve srovnání s ní mám skvělý smysluplny život..Podle mě, větším krokem než manželství, je dítě a to mám a ničeho nelituji..
Odpovědět
Peti: Na druhou stranu - v rámci objektivity. Ne všichni, co se ve dvaceti nevdaly a neměly mimiska žijou jen hospodou... :-N Já se vdávám ve 23, stihla jsem si skoro dostudovat VŠ, studovala jsem rok v Rakousku, procestovala jsem s kámošema Rumusko, Bulharsko a celou západní Evropu, včetně výletu do Maroka, pracovala jsem jedny prázdniny v Římě a 3 roky jsem bydlela na koleji a užívala si studentskej život... x-) Pizza, vínečko, výlety, koupání v kašně ve 3 ráno, táboráky, koncerty, studentský předplatný do divadla, varhanní festivaly... x-) Zdá se mi, že se tady tak trochu zachází do extrémů - buď žít manželským životem s miminkem od dvaceti, nebo se kurvit, fetovat a lhát a krást - a nic mezi tím neexistuje... Což asi nebude pravda... Pokud jste spokojený a máte pocit, že jste o nic nepřišly, tak je to v pořádku a není třeba to tisíckrát dokola obhajovat... ;-)
Odpovědět
Ne ja jen dala jeden příklad ze svého života..Neříkam jen hospoda nebo rodina..Jen hodně lidí se dívá na nás skrz prsty nutně si nás představujou jako nějaké socky co nemaj ani na pleny a to jen proto že jsme maminkami brzo-- (s podobnými reakcemi jsem se už taky setkala)jen jsem ráda že v tehle diskuzi nikoho neodsuzujou..Každy si svuj život zařídí jak chce a nikdo by neměl toho druhého odsuzovat
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, ja jsem se vdavala ve 23, a souhlasim s allegria. Svatbou rozhodne nic "nekonci" , to "louceni se se svobodou" je jen obrazen, nebo to nekteri chapu jakou vezeni? :) S manzelem i do svatby jsme hodne cestovali, jen tak autem k oceanu, nebo po 5 statech za 2 tydny na balkane :) Po svatbe take s iuzivame a planujeme nejruznejsi cesty, a proste je to takove jake to bylo i pred tim :) akorat ze jsme manzele a mame stejne prijmeni. S mimiskem zatim nevim, mozna za pul roku, mozna za rok, to jeste uvidime, ale chceme urcite nejak se rozsirovat :D Nasi kamaradi jsou svoji 3 roky a maji rocni holcicku, chodi vsude s nami (do kina, restaurace, party(kdyz je hlidani)) s malou cestuji jeste vic nez bez male :D furt jsou nekde fuc. Chci jen rict co tu bylo jiz receno - JE TO O PRISTUPU. nekdo je vyspely nekdo neni. Pro jednoho je "uzivani si zivota" neco uplne jineho nez pro nekoho jineho! Jo a nejvetsi einstainova pravda nakonec "vsechno je relativni"!
Odpovědět
Profilova fotka
Taky nechápu co třicátnice myslí tím užívat si života?? Chodit na mejdany, kupovat si značkové oblečení,dovolené, práce...??, To mi nepřipadá nějak důležité...ted jsme byli na svatební cestě a litujeme trochu peněz..za týden vysolit tolik)))Asi nejsem cestovatelský typ:) Radši bych koupila něco do bytu. Spíš bych řekla že myslí..Žádná zodpovědnost....
Odpovědět
petra: nepřijde mi to brzy, kdysy dítě mít v 18-ti bylo normoš, a pro mě je to normoš i teď, když je miminko chtěné, narodí se do rodiny, kde ho budou milovat .... proč ne... třeba deset dětí, když se o ně dokáží postarat, dát jim lásku, zázemí.... prostě to je každého věc x-) jen jsem se trošku pozastavila nad těma rokama co jsi tu psala... tak mimču jsou letos dva... 2 a půl roku už jsi s nynějším přítelem, ale mimčo je teda od toho bývalého, s kterým jsi žila 4 roky...?? takže to jsi ještě byla na základce a už jste spolu žili?? =-) :-N Nevím jestli jsem to dobře pochopila... ;-) My jsme spolu s přítelem 7. rokem, otěhotněla jsem když nám oboum s přítelem bylo 21 a stihla jsem i ve 21 porodit :-) Malé je teď rok a půl a za 2 týdny se teprve berem.. :-) hodně lidí si myslí, že už jsme dávno svoji už jen protože spolu máme Týnku, ale já si myslím, že to není důvod ke svatbě.. :-) ale nakonec jsme se pro svadbu rozhodli, malá nám půjde za družičku a my budeme mít konečně společné příjmení! x-)
Odpovědět
Asi jsem to špatně napsala s expřítelem jsem byla od 14 od 17 jsme spolu žili v 18 jsem porodila.. když malému bylo pul roku rozešli jsme a ja za měsíc poznala svého nynějšího skoro manžílka, dnes jsou malému 2 a my se za 3 tydny bereme a svého biologického otce skoro nezná nejeví o něj žádný zájem a nám to tak vyhovuje
Odpovědět
Článek se načítá
souhlasím s allegria, je to výstižný a celkem objektivní my jsme dost racionálně uvažující, takže si pořád říkáme, že není kam spěchat, raději se budeme naplno věnovat sami sobě, svým koníčkům a zájmům a plníme si své sny, dokud se nemusíme nikomu přizpůsobovat. to že chceme žít spolu a mít rodinu víme už dávno a jsem přesvědčená že si nebudeme v budoucnu nic vyčítat, protože nikam nespěcháme. ale chápu, že každý od života očekává něco jiného a každý má jiné nároky na uspokojení svých potřeb
Odpovědět
Myslím, že větší problém, než nízký věk ženy, je nízký věk muže..Ti chlapi jsou děcka tak do té 30tky....A o tom není pochyb.... 8-) 8-)
Odpovědět
:-) marta.urbankova: ahojky Je mi tolik co tobě, a taky jsem s přítelem plánovaly letos svatbu, ale odsunuly jsme to na červen 2010, protože ji chceme na lodi a ted tento rok toho v rodině bylo hodně a finance také nejsou. Ale určitě to blbé se vdávat v 22 není mám kamarádky které do toho práskly o hodně dřív cca v 18-20 rokách. Ono je to hodně dané krajem a trendem.... ALE TOTO ROZHODNUTÍ JE KAŽDÉHO ZNÁS A NEBER OHLEDY CO ŘÍKÁ TEN NEBO ONEN.... Víš ze skušenosti pokud na tebe někdo kouká v mladém věku kdo není vdaný nebo ženatý je to i závist... moje kamarádka které je 28 rokl mi taky říká že jsem hloupá atd... ale já moc dobře vím že ona by se chtěla taky vdávat ale ten její bohužel se ženit nechce a to jsou spolu už 10 let.... Je to prostě jen o lidech. Nedávej na pohledy a ani na pomluvy jdi si za tím o co stojíš... Vše se jednou musí vyskoušet jestli je to dřív nebo později na tom už nesejde... a jestli ti lidi tvrdí si mladá na vdávání a něco ve smyslu že vám to nevydrží atd... tak toho nevšímej věci spojené se vztahem a manželství se dějí každému v jakemkoliv věku.... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, mně je také 22, stále studuji a doufám, že ještě dlouho budu. Naši nemohli svatbu rozdýchat a hodně lidí mi říkalo, kam pospíchám a že jsem hloupá. Každý má právo na svůj názor, to ano, ale důležité je, jak to kdo cítí. Myslím si, že nesejde na tom, jestli se někdo vdává v 18, nebo v 50, důležité je, že to tak chtějí oba partneři a vědí, že tak to je správně a jak píše noocyt, lidé stejně staří, kteří mají nějaké poznámky, tak jen závidí. Mě to ve škole taky určitě čeká, že si budou do mě rýpat, ale co, hlavně že jsem já šťastná a ať si říkají, co chtějí... Takže k tématu, nepříjde mi brzy vdávat/ženit se ve 22letech.
Odpovědět
To je hodně zajímavá diskuze. Taky se přidám. Nemyslím, že je ve 22 brzo. Třeba v 18? Možná. Ale jak už tu bylo řečeno, každý to vidí jinak, vyrůstá v jiném prostředí, pro někoho je brozo v 18, pro někoho ve 30. V osmnácto není brzo, pokud je zařízená společná domácnost. Myslím si, že ženit se a vdávat se, pokud bydlí každý u svých rodičů je blbost, zbytečnost. Svatbou se nic moc nemění nebo nemusí měnit, takže na věku až tak nezáleží. Děti hodně změní.
Odpovědět
Profilova fotka
zajímavá diskuze, allegria to napsala výstižně ;-) jinak k tématu pro mě osobně je v 22 brzo, ale to neznamená že pro někoho jiného je taky - není, já i když sem věděla, že můj chlap je ten pravej už tehdy, tak sem se vdávat prostě ještě nechtěla takže z toho bych si nic nedělala - já zas slyšim názory zcela opačné, že ted´už je to pro změnu zbytečný - žijem spolu 10 let a máme 5 a půlletýho kluka a toho jsem porodila ve svých 23 - většina lidí si stejně myslí, že sme dávno svoji; takže stejně se bereme až ted´, protože chceme - takže pokud to tak cítíte, tak to udělejte a neohlížejte se okolo ;-) jinak manželstvim přece nic nekončí ani nezačíná - já už sem to někde psala prostě to bude stejný jako ted´, já si užívám pořád a to i s chlapem a dítětem a svý osobní svobody se nevzdám ani až to podepíšu a řeknu ano a budu mít manželovo jméno - no prostě jaký si to kdo zařídí takový to má a pookud někdo vnímá manželství jako vězení, tak je to jeho problém :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Jen doplním, že s manželem spolu rok a půl žijeme, z toho rok přímo již v našem bytě. Kdybych bydlela u rodičů, asi by mě ani nenapadlo se vdávat a přišlo by mi to vůči rodičům blbé.
Odpovědět
Profilova fotka
Myslím si, že není zas tak důležitý věk, jako zkušenosti, a taky výhled do budoucna. S prvním přítelem jsme spolu byli čtyři roky, no ale i tak mi prostě po čase začaly chybět ty chvilky počátečního vzrušení mezi dvěma, říkala jsem si, přece je lbost, abych to nikdy nezkusila s nikým jiným atp. Navíc se nijak nehanl do společného bydlení, žili jsme v bytě jeho mamky a sestry, se kterými jsem se skoro nebavila... no prostě žádná "rodinná" atmosféra. Po rozchodu jsem si opravdu užila tři měsíce volna no a pak jsem pozanala svého nynějšího manžela. Takže taky za sebou nemám nějaké obrovské množství partnerů, je mi 24 let, takže taky žádný věk, ale prostě cítím, že ano, teď to je ono a už jsem si dost užila a už si užívat dál nepotřebuji a ano, teď ten vztah má budoucnost (rekonstruujeme dům, plánujeme děti)... 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
roko - ahoj, jak je? jinak já věděla od začátku, že ten vztah má budoucnost a je to to pravý ořechový - bydlet sme spolu začali po měsíci co sme se znali :-D , jen jsem se prostě nechtěla vdávat :-D (rodiče se nikdy nevdaly, obě sestry rozvedený -- to se pak nedivte :-) ) a předtim jsem s prominutim narážela jen na samý blbce :-)
Odpovědět
Profilova fotka
pardon rodiče se nikdy nevzali a žijou spolu štastně už přes 30 let - jdu spát už nevidim co píšu :-D
Odpovědět
Profilova fotka
brumdinka: ahojky, no jde to, stejný jak předtím :-D Četla jsem jinde, že přecejen to budete mít ještě letos, tak gratuluju a přeju ať to vše vyjde! Ona svatba je pro někoho slovo, pro někoho papír, pro někoho zpečetění vztahu, jakási jistota..... je to asi opravdu jedno, jestli se dva vezmou, nebo si budou věrní bez svatby... Ale spíš jde o to, zda ve 22 letech může člověk říct, ano s tímto člověkem vydržím po zbytek života a myslím, že s jistou dávkou zkušeností může ;-) Mám v sobě flašku vína a tyhle moudrosti ze mě jdou ani nevím jak :-D:-D
Odpovědět
Nemyslím si, že by ve 22 bylo brzo. Já se vdávala teď v necelých 23 :-). Sice je to můj první vážný vztah, ale už po necelém roce jsem cítila a věděla, že s tímhle chlapem to je na celý život, že je to prostě to pravé ořechové. (i když mám někdy chuť ho přizabít, on mě určitě taky, ale to ke vztahu prostě patří). Přestože mám kolem sebe v rodině samé rozvedené páry (většinou se ale vdaly či oženili znovu), vdávat jsem se chtěla. Prostě věřím, že to může vyjít na celý život, svatba a oddací list samozřejmě vztah nespasí, je to hlavně o těch dvou, jak o svůj vztah pečují. Já se jako vdaná cítím bezvadně, vlastně úplně stejně jako svobodná, jen mám jiné příjmení :-) rokosicer: já mám v sobě lahev burčáku a hodně námahy mě stojí hlídat si překlepy, nejen moudra, co ze mě plynou :-D
Odpovědět
Profilova fotka
roko - mrkni do IP, byla bych mimo téma, jinak moudra z Tebe padaj dost dobrý ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
jancee: jojo... překlepy jsou sviňa, musím si to po sobě číst a tak 5 minut opravovat :-D
Odpovědět
roko: teď to ještě zvládám kontrolovat, ale pamatuju si jednou (kdy jsem toho vypila na jedné oslavě fakt dost) jsem v jednom příspěvku na jiném serveru nasekala tolik překlepů, že správně byly snad jen jednopísmenné předložky a spojky :-D PS: omlouvám se za "mimo téma"
Odpovědět
Profilova fotka
jancee: ehm... teď jsem psala mailík do IP PŮL HODINY!!!! Asi půjdu spát :-N A taktéž se omlouvám za mimo téma |-|
Odpovědět
Profilova fotka
roko, házím sem ještě jednomoudro co ze mě vypadlo a to sem pila jen kafe :-D :-D Takže předně nic jako přechozenej vztah neexistuje - jen je to dobrá výmluva k tomu, když vztah skončí, když se nedostatečně snažíme, nejsme ochotni na něm pracovat atdpod....... je mnohem jednodušší říct, že byl přechozenej, než si přiznat vlastní chybu :-) moji rodiče spolu žijou 30 let bez svatby, pořád se maji rádi a nechtěli by bez sebe žít jen na to nemaji ten papír a už asi nikdy mít nebudou - jsou podle vás přechozený :-D :-D :-D já osobně se nikdy vdávat nechtěla, jen si chtěla tak hezky žít jako moji rodiče + mám 2 rozvedený sestry - takže dost pro to aby mě téma svatba nikdy nenapadlo ale jak přišel na svět malej (vcož je pro mě větší závazek než nějaká svatba), tak sem o tom začala uvažovat a přítele s tim otravovat pro mě osobně jsou ve vztahu důležitější jiný věci - je jich spousta, ale zrovna svatba je jen jedna část z nich a nepříliš podstatná nebo lépe řečeno asi tak podstatná jako oslava mých narozenin - jo je to fajn a přiznám se, že kdyby nebyla, tak mi něco asi bude v životě chybět, ale na tom život ani vztah prostě nestojí a pokud si někdo myslí, že ano je na nejbližší cestě k rozvodu nebo lépe řečeno dám přednost životu bez svatby se spolehlivym chlapem, než životu se svatbou s chlapem na dvě věci a že takových ženatých vidim kolem sebe spousty, co to pro ně vztah ani manželství nic neznamená :-p přesto všechno, žiju s přítelem 10 let, miluju ho a dává my ve vztahu spoustu věcí včetně mé osobní svobody; máme syna a bez požádání o ruku jak mě, tak mých rodičů, bez nějakýho snubního prstenu, bez toho aniž bychom z toho dělaly caviky a vpodstě to někomu oficielně řekli 19.9. bude svatba, pokud se 19.ve zdraví dožijeme, protože nikdy nevíš dne ani hodiny - prostě sme se domluvili, že si svatbou oslavíme tu naší desítku - nic víc nic mín :-) takhle to prostě beru a kdyby sme si tu svatbu neudělali, tak s nim klidně budu žít celej život bez papíru - já ho totiž k lásce a k tomu, abysme si sami sebe a jeden druhýho vážili, uchránili si svoji svobodu a přesto si byli věrný a fungovaly jako rodina vážně nepotřebuju - ve vztahu jsou totiž důležitější sakra jiný věci ;-) ale k tématu - takže pokud jste si jistý, že všechny ty důležitý věci v tom vztahu jsou, tak rozhodně není ve 22 brzo ;-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
1
…
7
8
9 10
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?