Po jak dlouhém vztahu připravujete svatbu?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj, nevím, zda už na toto téma diskuze někde není. Jsme spolu s přítelem 1 rok a 3 měsíce, z toho spolu 5 měsíců bydlíme ve společné domácnosti a všechno klape. Pomalu se začínáme bavit o svatbě. Co myslíte, je ta doba dostačující? Nebo si myslíte že je to málo? Nebo jste naopak názoru, že na tom vůbec nezáleží? Prosím napište... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
náš svatební den bude přesně na den po 10letech, co jsme se poprvé viděli a od té doby jsme spolu :-) a bydlíme spolu necelých 6 let :-)
Odpovědět
Profilova fotka
My se bereme po 14 letech a 7 měsících, bydlíme spolu 8 let. Vždycky to nebylo růžové, ale zvládli jsme to ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
janii: ten náš taky 8-) ,přesně na den 10 let, co jsme se poprvé viděli ;-) teda pokud to o rok nešoupnem :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
ahojky, my se bereme po 10 letech, bydlíme spolu už 5 let, ale znali jsme se už od útlého dětství. :-)
Odpovědět
My se bereme po 6ti letém vztahu, z toho 4 roky spolu bydlíme :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, my jsme spolu téměř 6 let, v srpnu se bereme, to už spolu budeme 6 let a čtvrt roku k tomu. První pětiletku jsme trošku přetáhli ;-) Bydlet jsme spolu začali po devíti měsících vztahu a jsem moc ráda. Stěhování po různých podnájmech nás ještě víc sehrálo, nedávno jsme si koupili vlastní byt a občas vzpomínáme na naše "stěhovací začátky" :-)
Odpovědět
Profilova fotka
5 týdnů po svatbě to bude 6 let, co jsme spolu a bydlet jsme spolu začali asi po 14 dnech, ale byli jsme vztah na dálku tak proto (první 2 roky jen víkendy).
Odpovědět
Profilova fotka
sarber: tyjo, tak to je asi rekord ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky. Všimla jsem si této diskuze, tak sem přispěji i naše čísla... Jsme spolu dva roky a 3 měsíce. Bydlet jsme spolu začali asi po měsíčním vztahu. Teda nejdřív šel on k nám (je to mamky kolega, tak to nebyl problém) a až jsem odmaturovala, tak jsem se přestěhovala já k němu. Jsme spolu každý den a rozumíme si skvěle. Plánujeme rodinu a svatba bude v srpnu. Mně je 23 a Pavlovi 29. Maturovala jsem později, protože první dva roky v jedné škole mě nebavily, tak jsem šla na jinou.. Samozřejmě od prváku..Prodloužila jsem si mládí o 2 roky.
Odpovědět
Ahoj, my se bereme po 2,5 letech. Spolu jsme začali bydlet asi po 14 dnech :-)
Odpovědět
Ahoj, otázka trochu od tématu: proč spolu začínáte žít tak brzo - nastěhování po měsíci a podobně... nemáte pocit, že se ochuzujete o tu úžasnou dobu randění, kdy si s miláčkem užíváte jen hezké chvilky, ale nemusíte řešit problémy složenek, špinavého prádla a vůbec běžnou provozní rutinu?
Odpovědět
Profilova fotka
kopa39: Me treba slozenky a spinave pradlo neprijdou jako problem :-D HOlt nekdo je zalozeny tak, ze chce mit na zacatku jeste volnost, nekdo zase ne. To se vysvetlit neda, to je proste naturou. Ja bych treba nedokazala nekolik let s pritelem nebydlet, kdyz s nim sdilim v zivote vsechno. Dela nam obema radost spolu byt, probouzet se jeden vedle druheho, atd., tak proc bychom meli cekat? Kdyz to tak oba citi, je blbost cekat jen kvuli tomu, ze by se to jako asi melo, nebo tak ;-) Ja si treba nedokazu predstavit, ze bych par let s nekym chodila, po par letech bychom se k sobe teprve nastehovali, a po takove dlouhe dobe si mam zvykat na jeho (zlo)zvyky, na to ze nechava ponozky u postele, nebo ze nechava prkynko nahore? :-D To bych teda neprekousla. Musi bejt priserny s nekym par let chodit a teprve pak zjistit, ze nejsme schopni spolu zit v jednom byte. To to radsi zjistim hned na zacatku, jestli se sneseme. Prijde mi to jako dost dulezita vec pro budouci spolecny zivot :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
kopa - no to by ,mne taky zajímalo, ale já jsme na tom stejně, v jednom pokoji sme byli po měsíci a nový byt si začali zařizovat po 3 měsících ale tak nějak postupně, takže ty složenky chvilinku počkali :-D
Odpovědět
kopa: my spolu zacali bydlet hned druhy den - proste jsme to tak oba chteli. Prislo nam to prirozeny. Na slozenkach nebo spinavym pradle nevidim nic tak nehezkyho - naopak bych se asi utrapila v prvotni zamilovanosti loucit se nekde na zastavce MHD a videt se az druhy den:-)
Odpovědět
každý to má jiný, a myslím, že se to mění i věkem. My se bereme za týden, ale každý máme svůj byt, a ještě to tak bude i chvíli po svatbě. Jsem s miláčkem ráda, ale taky mám ráda svůj prostor a být se sebou sama. Myslím, že společného špinavého prádla si člověk ještě užije dost a dost... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak my po 6ti letech spolu začali bydlet, po roce bydlení jsme se rozhodli do toho praštit a v době praštění spolu budeme 8let. V těch 6-ti letech jsme byli spolu každý víkend a v týdnu jsme si volali i se viděli. Dovolené taky společné a vlastně se s bydlením toho moc nezměnilo jen to, že si tolik nevoláme - píšeme si mejly z práce .... pssst neříkejte to šéfový! ;-)
Odpovědět
kopa39: vy se berete a nikdy jste spolu nebydleli? Nemam pocit ze bych nemela svuj vlastni prostor - a sama jsem vecery kdy je pritel treba s kamosema v hospode, na tenise, na golfu... stejne tak on je doma sam kdyz mam program. Ale usiname vzdycky spolu.
Odpovědět
Profilova fotka
sambucca: Pro me louceni bylo priserny, kdyz jsme se nevideli par dni, mela jsem i problemy se spanim. Takze verim, ze to melo i pozitivni vliv na me zdravi, ze jsme spolu zacali bydlet :-D Jinak u nas to bylo i situaci- pritel sel na operaci, a nemohl byt po ni sam, potreboval pomoct, a ja jsem se o nej chtela postarat. Nedokazala jsem si predstavit, ze bude nekde jinde a ja nebudu mit jistotu ze je v poradku. Tak jsme rekonvalescenci prozivali uz spolecne v jednom byte- a pak uz nebyl velky duvod se zase od sebe odloucit :-) I kdyz nejaky mesic jsem pak jeste byla u rodicu-vetsinou jsem ale stejne prespavala u nej. Jen jsem nemela prestehovane vsechny veci. To je jediny rozdil.
Odpovědět
V principu si myslím,že to, jak dlouho spolu pár chodí před svatbou, není úměrné tomu, jak se jim manželství povede. Takže každá varianta může být ta správná :-) My jsme spolu 2,5 roku, o svatbě jsme začali mluvit před rokem.
Odpovědět
kopa39: no tak to naprostej souhlas:-) delka vztahu pred svatbou vubec nic neznamena. Znam holku co se vdavala po dvou tydnech (!!!!!!!!) a jsou spolu - ted je to osm let. No a taky mam kamaradku co se vdavala po deseti letech a po ctyrech mesicich se rozvadeli :-S
Odpovědět
Sambuca: "bydlíme" spolu každý druhý týden, a posledního půl roku spolu trávíme všechny víkendy. Takže do určité míry řešíme složenky i špinavý prádlo, ale nemám pocit, že bych byla šťatnější, kdybych s ním usínala 7 večerů v týdnu. Prostě je pro mě fajn usínat sama. (aspoň si můžu v klidu prdět pod dekou :-) )
Odpovědět
Profilova fotka
Ono to je nejvic o stesti a toleranci :-) A taky o lidech- kazdymu vyhovuje neco uuplne jinyho :-)
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj! taky přispěju. bereme se 13.6. 09, 1. rande jsme měli 28.10. 2001 a bydlet ve vlastním jsem začali na podzim 2005. o ruku jsem byla požádána v červnu 2008.
Odpovědět
kopa: to my si prdime pod dekou klidne i spolu a to doslova, mame jednu maxiperinu :-) Kdyz je jeden z nas nemocnej nebo se pritel diva do noci na nejakej sport tak si rozlozi gauc v obyvaku. Proti gustu zadnej disputat, myslim ze dva byty musi lezt i do penez - jeden bych pronajimala a mela tak vic penez na spolecny hobby nebo dovoleny ;-) V jinym vlakne byla diskuze o tom jak casto spolu my a chlapi jsme a kdyz jsem napsala jak miluju kdyz jde muj chlap sportovat a ja si otevru vinko a zalezu si do vany s knizkou, par holek me malem ukamenovalo ve smyslu ze teda nechapou proc spolu jsme kdyz si uzivam chvile bez nej:-D to me pobavilo. Takze urcite chapu ze jsi nekdy rada sama - me vyhovuje mit vlastni hracky a hrat si nekdy na svym, ale ve stejnym piskovisti:-) ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
kopa: tak to jste podle mýho unikát, i když v práci jsme měla taky takovou kolegyni. nastěhovali se k sobě až po narození dětí. my jsme teda taky nikam nepospíchali, sestěhovali jsme se až po šesti letech, teď jsme spolu už deset let, ale ani jeden nemáme pocit, že bysme sestěhováním se přišli o nějaký soukromí nebo že bysme nějak omezovali svý aktivity, to přišlo až s dětma ;-) . akorát jsme získali víc společně strávenýho času a ušetříme, když živíme jen jednu domácnost. ono je to společný bydlení podle mýho důležitější než svatba, my jsme měli do tý doby takovej "pomalej" vzah, sice jsme se měli hodně rádi, ale všechno bylo tak v klídku, žádný velký plánování... a pak to najednou nabralo obrátky, zjistili jsme, že nám to fakt funguje, takže po půl roce společnýho života jsme začali plánovat mimi a rok po sestěhování už jsem byla ve čtvrtym měsíci :-D
Odpovědět
Sambucca: hezky řečeno o pískovišti :-) Je fakt, že každý člověk potřebuje trochu prostoru k nadechnutí. U nás to je tak, že dva byty máme i kvůli logistické stránce (Z mého bytu má miláček 1,5 hodiny do práce), a v jeho bytě nemůžu bydlet já i s dvěma dětmi (jeho byt je pro 4 malý a ještě ve špatné lokalitě kvůli školám). Takže nám situace dvou domácností docela vyhovuje, i když je to zřejmě trochu nestandardní.
Odpovědět
Profilova fotka
tak sem si přečetla posledních pár příspěvků a souhlasim s michvon - důležitý je se sehrát a když už jsme sehraný tak proč se nevzít ;-) jinak jasně každej to má jinak ale s tímto já souhlasím se sam - proč bych si nemohla užívat sama jen proto že mám dítě a s někym x let žiju ve společný domácnosti ? :-N jde o to si to prostě rozdělit a vycházet si vstříc - já si užívám když je přítel na noční protože mám čas sama pro sebe když malej spí a můžu třeba tady drbat :-D :-D :-D já si jdu kam potřebuju (třeba na cvíčo nebo každou středu na tenečky) a on hlídá a naopak - ted´jsem třeba potkala spolužáka a domlouvali sme se na slezině ze třídy a on mi říká tak vem i polovičku a já na něj tak to ani náhodou, hezky zůstane doma a hlídat :-D :-D :-D ale abyste se na mě holky zas nesesypali, není to proto že bych ho neměla ráda nebo že bych ho využívala nebo já nevim, ale prostě je důležitý mít čas jednak sami pro sebe, což skvěle fungujou babičky, tak i pro malýho a celou rodinku, tak i já sama na sebe a také on a kdyby sme tohle nerespektovali tak se sežereme :-D :-D :-D navíc co by tam dělal když ty lidi nezná :-N kopa - tak jasně máš děti z předchozího manželství tak to je taky o něčem jiném, mimochodem jak berou tvé děti tvého nastávajícího ;-) p.s. - no možná je to neobvyklé ale zrovna Jirkovo bejvalka to takhle má, má přítele taky snad už 6 -8 let, drží si svůj byt on má taky svůj a jsou spolu jak to funguje u nich přesně nevim, jelikož tim že my sme od začátku spolu začali bydlet mi to nepřijde, ale proč ne, když to takhle někomu vyhovuje ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
sam - s tim pískovištěm je to hezky řečeno, souhlasim - to že se vdám přece neznamená že se vzdám svýho soukromí a toho co mám ráda ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak pro mě tedy loučení na zastávce moc krásný nebylo, spíš mě stálo úsilí se od přítele odlepit,když sem věděla že má sám pro sebe byt a můžu u něj kdykoliv přespat. Asi je to spíš o okolnosti než o čemkoliv jiném, pokud někdo má byt sám pro sebe a cesta není daleká, tak je to jiné než bydlet s rozhádanou rodinkou a dojíždět 2hodiny, což byl můj případ. O věku to taky nebude, bylo mi 19 a měla jsem před maturou, takže jsem se ještě sama neživila.
Odpovědět
Ahoj holky, tak já se teda taky připojím do diskuse. Já jsem s přítelem rok a 5 měsíců, po měsíci jsme spolu začali bydlet. Tak nějak samo to vyplynulo. Nebylo to ani pro jednoho zbavení svobody nebo že bychom se ochudili o rande. To opravdu ne. Chtěli jsme spolu být každou minutu a společné bydlení nám umožnilo spolu trávit více času. Každý den je krásný, když se můžeme vidět, obejmout. takové ty každodenní rutiny jako je uklízení nebo placení složenek do našeho osobního života netaháme, bereme to tak, že je to běžné a taky nutné se o toto starat a k tomu společnému bydlení to zkrátka patří. Randíme pořád stejně a krásně, užíváme si každého dne a tak to má být. Vůbec nezáleží na tom, jak dlouho ti dva spolu jsou. Pokud se mají rádi, rozumí si a dokáží dělat kompromisi,tolerovat se a odpouštět, tak nevidím problém, proč by třeba někdo nemohl jít před oltář i po roční známosti. Z mé zkušenosti Vám řeknu, že člověka nepoznáte ani za 7 let, pokud ten člověk nechce. Můžete pro ten vztah dělat vše možné i nemožné a stejně to nikdy nepůjde,pokud to není z obou stran. Láska je důležitá, ale to co děláme a jak se chováme je taky důležité. Proto přeji všem nastávajícím manželkám a manželům, aby na své společné cestě našli co nejvíce lásky, porozumění, tolerance a štěstí. Včera jsem mluvila se strýcom na Slovensku, který okolo 90 let. s manželkou mají nádherný vztah a jsou spolu nějak přes 70 let!!! a pořád čilý a veselý, mají se rádi. Řekl nám, že tohodle dosáhli jen tím, že se dokázali tolerovat a odpouštět si. Je opravdu krásné vidět je dva spolu, že i po tolika letech jsou stále šťastní a spokojení.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?