Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Máte před svatbou vyjasněno, zda chcete děti a kolik?

Zobraz úvodní příspěvek
Máte se svými nastávajícími jasno v tom, jestli budete chtít v manželství děti a kolik? My v tom jasno třeba ještě úplně nemáme.
Odpovědět
1
2
3
samozrejme, deti povazuji za zakladni tema, ktere jsme meli vyresene pomalu driv nez jsme spolu zacali chodit... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Děti chceme, ale je otázkou, jestli jedno nebo dvě...to bude spíše podle finanční situace. :-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 3 měsících
•
O všem máme pohovořeno a vyjasněno a tak to má být:-) Člověk se pak nedočká neočekávaných překvapení..
Odpovědět
Profilova fotka
Už na začátku vztahu jsem mu říkala, že děti nikdy nechci, aby věděl, do čeho jde, tenkrát říkal, že on chce, ale až za 5 let, že se teda pak případně rozejdeme, 5 let uplynulo a už se mu do toho taky nechce, že spíš až za 10 let nebo spíše vůbec, jeho dnes už bývalí kamarádi si někteří pořídili a už je od té doby vlastně neviděl, zapilo se dítě a šmitec, do hospody už se žádný z nich jen tak nedostane, takže jsem ráda, že to máme oba stejně a kdyby náhodou, půjčím si nějaké od kamarádky na hlídání a ono ho to hned přejde:D
Odpovědět
Profilova fotka
Mame syna a do budoucna by jsme chteli jeste jedno,i kdyz synovi uz je 7let :-) a brat se budem az ted v zari .-)
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj, jo máme v tom jasno, chceme 2 děti. Já bych si chlapa asi nevzala, kdybychom si tuto pro mě hodně zásadní věc nevyjasnili před svatbou, že ji chceme stejně. ptala jsem se ho i co bychom dělali, kdyby to náhodou nešlo a řekl, že si prý adoptujeme černouška :-D
Odpovědět
Ano, dítě či děti chceme. Určitě chceme jedno, a až bude, bude se řešit druhé. Máme i přibližně určenou dobu, kdy si to oba představujeme začít řešit.
Odpovědět
My v tom jasno máme. Děti chceme, víme i kolik. Pokud je budeme moc mít, tak je mít budeme a budeme rádi. Pokud děti nebudeme moc mít, tak si je adoptujeme, nebo holt budeme bez nich, uvidíme podle situace. Myslím, že je to velmi důležité téma, které si musíte ujasnit.
Odpovědět
Tohle téma jsme nakousli už tak po roce vztahu. Přítel tehdy byl toho názoru, že jednou asi jo, ale ještě má času dost na děti, já věděla, že děti určitě jednou chci. No a před rokem a půl se známým narodila dcera, jak už trochu vyrostla, tak si přítele hrozně oblíbila a on je z ní nadšený. Dokonce až tak, že mi řekl, že doufá, že chci mít aspoň 2 děti, protože odmítá zůstat bezdětný :-D Když jsme to před pár měsíci probírali, kdy by to šlo nejdřív, tak jsem navrhovala tak za 5-6 let. On byl názoru, že to je ještě brzo, finance nebudou a ještě mu nebude ani 30. A teď, jak je dcera od známých starší, tak přišel s tím, že ideálně za 2-3 roky, protože ona je strašně úžasná a hrozně se těší, až nás to taky potká. Když si občas dá pivo a je trochu v náladě, tak mě dokonce přemlouvá, že by to klidně mohlo být hned. Ale já si trvám na tom, že děti jo, ale první stavba :-) . Takže v tomhle jasno máme - děti chceme, ideálně 2, možná 3.
Odpovědět
Profilova fotka
U nás je to jasné... dítě chceme, ale ne za každou cenu... dali jsme si nějaké mezníky v životě, za jakých podmínek do toho půjdeme... nechci prostě dopadnout tak, abych musela přemýšlet, zda koupit plínky nebo sunar... děti chceme, ale ne za každou cenu.
Odpovědět
Profilova fotka
No tak abych pravdu řekla my jsme to nějak neřešili. Svatbu máme za 14 dní a miminko už je taky na cestě:)) takže asi tak :)
Odpovědět
My jsme se o tom bavili mnohokrát, ale to neznamená, že jsme přišli k nějakému jasnému závěru:D. Jistě, přítel ví, jaká jsem a jaký k tomu mám postoj, já znám zase dokonale ten jeho, ale máme uzavřenou dohodu a doufáme, že čas tomu ještě pomůže. Já děti nikdy nechtěla, už jako dítě jsem si hrála raději s vojáčkama, tahat pannu mě nebavilo a a kočárky jsem předělávala na motokáry:D. Nikdy jsem k nim neměla vztah, nebavilo mě hlídat děti, bavit se s nimi nebo je "vozit" sousedkám. To se tak dřív na vesnici dělalo. Nejde o to, že bych děti nesnášela a měla něco proti těm, co děti mají. Jen je prostě osobně nechci a jejich společnost nevyhledávám, nic mi neříkají. Je to to samé, jako když vy máte raději plavání a ostatní třeba lyže. Nevymlouváte jim to, akceptujete jejich koníček, s mnohými lyžaři se přátelíte, ale sama zkrátka asi lyžovat nezačnete, protože k životu to prostě nepotřebuje a vůbec Vás ty závěje, laviny, zima, sníh a rizika úrazu nelákají. Přítel děti chtěl, teď už to tak jednoznačně nevidí - ono na pohodlí a lákadla velkoměsta se zvyká rychle. Ale v neurčité, daleké budoucnosti tvrdí, že nejspíš chce. Já nevylučuju, že v té samé neurčité, daleké budoucnosti mě zčistajasna nebací biologické hodiny, případně pokud mě přítel přemluví a vzbudí ve mě touhu dítě mít (v což doufá, a já mu neustále opakuji, že přemlouváním se docíli přesného opaku), tak prosím. Ostatně, bude mi za měsíc a půl 25, tak mám ještě moře času, asi deset let:D a upřímně doufám, že se tikot objeví, protože být za exota ve společnosti je taky pěkné terno. Na druhou stranu, pokud by se stala nehoda a já otěhotněla, pryč už to nedám a myslím, že bych se to naučila mít i ráda. Pokud do 35 let touhu neprojevím, pak už to nemá podle mě ani cenu. Chlap se může množit do smrti, takže příteli nic neuteče a v pomalu 40 to bude takový ten prosperující fešák:D, takže by neměl problém si nabrnknout nějakou tu děti milující mladici, já si pak založím útulek s kočkama:D a pravděpodobně zůstaneme skvělými přáteli.D.
Odpovědět
Článek se načítá
azavina - tak tohle mi nedá odpovědět tobě. Já to mám stejně a naštěstí jsme se s přítelem oba shodli, že děti nechceme. Já tedy nemám problém prcky pohlídat, hrát si s nimi atd. Ale necítím se na děti. Nicméně říct, že pokud otěhotním, tak to pryč nedám a třeba se TO časem i naučím mít ráda - to je torochu drsný! :-D Pokud během těhotenství ta matka nejeví citové pouto k tomu dítěti, tak už to na ten plod silně působí. To dítě ví, že není plně chtěné (jenom protože je to plod o velikosti několika mm až cm neznamená, že na něj tohle nepůsobí, doporučuji přečíst pana Matějčka - ve světě uznávaná kapacita ;-) ). Takže naučit se to mít ráda časem zanechá v dítěti už pořádnou stopu..;-) Na to bacha :)
Odpovědět
My s pritelem oba deti chceme, uz jsme se bavili i o tom, kolik deti (v idealnim pripade) a kdy bychom se zhruba chteli zacit o dite snazit.. Nedovedu si predstavit, ze bych si nekoho vzala s tim, ze ho ''mozna jednou ukecam, aby dite chtel''.. Cloveka, ktery to dite nebude od sameho pocatku milovat s chtit stejne, jako ja, bych si nevzala..
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 měsících
•
My se o tom teď bavíme celkem hodně, jedno miminko už plánujem a začali jsme se už i snažit :) možná potom druhé, ale víc jsme se shodli, že asi ne.. v dnešní době je to složité a chceme, abychom dětem mohli dopřát vše, co budou potřebovat :)
Odpovědět
Myslím, že v tomhle by měl mít jasno každý pár, aby předešel případnému pozdějšímu zklamání. U nás je to jako u @petrajavor, skončili jsme u jednoho. Manžel by ještě aspoň jedno chtěl a myslím, že chvíli i doufal, ale zase respektuje, že na víc prostě nejsem nastavená ;-)
Odpovědět
tak podle mě tohle je samozřejmost mít to vyjasněný... a já to měla vyjasněný s mužem mnohem dřív, než sme se rozhodli, že se vezmem... prostě...... to ani nemá budoucnost s tím člověkem chodit, dyž mi řekne, že nikdy děti kategoricky nechce, a jjá po tom toužim hodně. takže víme že chceme, kolik, co, když to nepude (že třeba umělý oplodnění ani náhodou), jména, dobu, i vizi výchovy:)
Odpovědět
Ano, chceme minimálně 3 děti. Já jsem vyrostla jako jedináček, takže chci velkou rodinu, a přítel děti miluje, a finančně jsme dobře zajištěni. Jedno už máme před svatbou na dalším se pracuje ;-)
Odpovědět
Jsme spolu už velmi dlouho. Letos jsme se rozhodli, že nastal čas založit rodinu. A protože chceme, abychom při narození dětí měli stejné příjmení, chceme se vzít. Kdybychom děti ještě nechtěli, svatba by pro nás po tak dlouhé době společného žití nebyla důležitá.
Odpovědět
Profilova fotka
My sme sa dokonale zhodli, ze deti nechceme...neviem ci niekedy nazor zmenime, ale este sme mladi, na deti nepripraveny, minimalne ja urcite, vela cestujeme a do toho sa dieta zakomponovat neda...mame ine priority v zivote... Desim sa ale toho, ze to nahodou budeme chciet ale uz bude "neskoro" ...pre decko tiez nie je fajn ked jeho rodic je stary a a je medzi nimi velky vekovy rozdiel...ale nevadi, nepredbiehajme udalosti :)
Odpovědět
Ano, máme jasno a měli jsme to vyjasněné hned od začátku. My se dokonce i domluvili na postupu, pokud by se nám nepodařilo otěhotnět přirozeně. Myslím, že je důležité si to říct předem, už jsem tu četla dotaz nějaké již vdané paní, co až po svatbě zjistila, že její muž dítě nechce...
Odpovědět
Za mě je to taky hodně důležité mít tohle vyjasněné. Co když po svatbě za pár let budeš chtít a tvuj manžel rozhodně ne? Uděláš si ho s někým jiným? Nebo se rozvedete? My už teda jednoho sluníčko máme a víme oba že chceme ještě další a taky přesně kdy, a kde budem pak s větší rodinou bydlet atd. Je toho určitě více, co je řekla bych až povinné aby se dva shodli aby mohli mít štastné manželství. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
před svatbou jo, ale ono se to mění, prostě jsou období, kdy jo a kdy ne, takže vlastně nevíme :)
Odpovědět
Profilova fotka
My jsme se shodli až po svatbě postupně, protože původně nás tato otázka ani nenapadla, řešili jsme bydlení a jestli nám bude stačit byt, který máme nebo budeme chtít barák, hypotéku atp..na tom jsme se shodli hned..ale já na děti moc nejsem a manžel taky ne, máme jiné priority... až po svatbě jsme se shodli na tom že život s dětmi by jsme teď rozhodně nezvládli :), za 10 let třeba ano, ale oba jistě víme, že zatím rozhodně nic neplánujeme :)
Odpovědět
bylo pro mě důležité to řešit, ačkoli brát se budeme až to bude možné:) nechci se po pár letech dozvědět, že děti nechce amít nebude jako mi to sdělil ex. (a pak si našel starší s dítětem, ach ty paradoxy:D) takže s partnerem víme, že děti chceme. já tvrdím 2, on 3, ale to už jsou drobně detaily a to se prostě uvidí:)
Odpovědět
V tomhle máme jasno... mluvili jsme o tom poprvé pár měsíců po tom, co jsme se poznali, tenkrát byla moje představa že za pět let (až mi bude 24), nyní jsme se tak nějak shodli, že až si odpracuju dva roky v práci (kvůli rodičovským dávkám) a dokončím vysokou- takže tři roky. Na počtu jsme se shodli na dvou dětech, max. na třech (jeho i můj táta z dvojčat, můj z dvojvaječných, jeho z jednovaječných, takže kdyby se narodilo napřed jedno dítě a pak by byly dvojčata, měli bysme tři, ale jinak pouze ty dvě).
Odpovědět
tak ono je důležité se shodnout aspoň na tom jestli děti ano, nebo ne. Linkovat si počet je podle mě trošku odvážné, protože člověk nikdy neví, co bude... Třeba při první dítěti vystřízliví :-D :-D Myslím, že je docela zásadní se pak rozhodovat jestli 2, nebo víc, protože ačkoliv se říká, že když se zvládly dvě, dá se i to třetí, praktická stránka je ale poněkud komplikovanější... (autosedačky, vstupenky,... x věcí je stavěno na "2+2" ;-) ) Taky uvažujeme o 3. dítěti, ale manžel, i když byl velký iniciátor dalšího (já mám už starší dceru, takže chtěl 2. společné), tak hodně přibrzdil. Prostě zjistil, že si chce malého užít (18 měs.) a taky vidí, že dítě je docela záhul, i to hodné :-p Nemluvě o tom, že pokud do toho půjdeme, chceme to se vším komfortem jak pro nás, tak pro děti, budeme muset řešit nové auto a ideálně i větší dům, takže je to i o značných financích 8-) Ale na rozhodování máme už jen rok, letos mi bylo 35, takže nejvyšší čas se rozhoupat (já už bych tedy úplně nemusela, ale ani to úplně nezavrhuji, dá se říct, že se přizpůsobím). O rok už budu uvažovat jinak... x-)
Odpovědět
Profilova fotka
My ano, jsme spolu skoro 5 let, a o dětech jsme spolu mluvili už asi před cca několika lety. Chceme děti dvě, jsme totiž oba z velkých rodin( já mám 2 sestry a on 3 bratry). A jak mile bude po svatbě (léto 2015) tak se začneme snažit ....Myslím, že tato otázka ohledně dětí by měla být vyřešena ještě před svatbou...
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 1 roce
•
my sa o tom bavíme od začiatku, že chceme 3 :D
Odpovědět
Profilova fotka
Ano šli jsme do sňatku s tím, jak si představujeme zhruba celou naši budoucnost, jak bychom chtěli žit, jak bychom žit nechtěli atd. Koneckonců proto jsme spolu vydrželi, proto jsme se rozhodli spolu postavit dům a vzít se, protože máme stejný názor na život atd. Konkrétně téma děti jsme po zasnoubení otevřeli, víme, že chceme a kdyn to teďka dost řešíme, neboť mi v srpnu končí tělísko a ja nevím, zda jít do dalšího, nebo si dávat už jen pozor...takže nad tím diskutujeme často :)
Odpovědět
1
2
3
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?