Kamarádi na baterky

vineta @stastnevdana Nepřijde mi, že by tu někdo vyjádřil tu tvou závěrečnou myšlenku.. Jde o to, reálně zhodnotit svoje možnosti a podle toho se zachovat. Pokud kolem sebe nemám rodinu, která by byla ochotna mi pomoct, a kamarádi nemají čas nebo se k pomoci také - z jakýchkoliv důvodu - nemají, tak buď nedělám svatbu tak velkou, nebo si najmu pomoc profíka. Nemůžeme přeci očekávat, že přátelé zrovna svatbu vyhodnotí jako onu krizovou záležitost, při které mají být nastoupení k pomoci. Obzvlášť, pokud sami svatbu neabsolvovali a neví, co to obnáší.
Spíš bych řekla, že je problém v rozpoznání přátelství a ostatních vztahů. Tak často tu jsou příběhy, ve kterých si nevěsty stěžují na přátele, a pak z toho vyleze, že jde o holku, se kterou v 16ti vymetaly diskotéky, pak se X let nevídaly a teď se diví, kde je ta upřímná radost ze sňatku a ruce ku pomoci.

strelenka @stastnevdana Ano, přátele si pomáhají, s tím souhlasím - ale nemůžu si pomoct - fakt bych nesrovnávala ztrátu zaměstnání či rozchod s přípravou svatby. Může být náročná, to ano, ale pořád jde ve své podstatě o radostnou událost.
To, jestli se někdo na svatbu třese, nebo netřese určitě nesouvisí s tím, jak zvládá její přípravu - vzhledem k tomu, že já sama patřila spíše do sorty "zařídit co nejrychleji, ať to máme za sebou" (spíš bych tedy čekala, že to bude náročnější právě pro toho, kdo se snaží o dokonalé detaily).
Jinak jsem z kontextu vyrozuměla, že @targi šlo spíše o pomoc s předsvatební přípravou, Ty jsi potřebovala pomoc během samotného svatebního dne...v tom vidím trošku rozdíl.
Pokud to ale bylo opravdu tak, že jsi přátele poprosila, zda by nazdobili auta a oni odmítli, pak chápu, že Tě zklamali.

andrys86 @targi To by jsme si rozuměly, mám stejné pocity, už jsem to ale vstřebala a vše si řeším sama Nejlepší je od nikoho nic nečekat a spolehnout se sama na sebe. Taky jsem byla naivní.

stastnevdana @vineta
@strelenka
Ano, každá z nás, která zažila, nebo zažívá problém s lidmi, které považovala za své přátele v souvislosti se svatbou, má jinou zkušenost a proběhlo to za jiných okolností. U někoho může jít o malichernost typu "kamarádky mi nechtějí poradit s barvou ubrousků" nebo "kamarádka je sobecká mrcha, protože si nechce vzít šaty v barvě svatby". A u někoho šlo spíš o neochotu pomoct s pár věcmi v den svatby, které nešlo zajistit jinak.
Samozřejmě člověk by měl přizpůsobit svatbu svým schopnostem a možnostem. Ale osobně nepovažuju civilní strohou svatbu, která čítá cca 15 - 20 lidí za takovou událost, která by vyžadovala koordinaci profesionálem.
Tím, co tady píšu jsem ale chtěla spíš říct, že svatba může být a v mnoha případech je stres, a že stejně jako jakákoliv jiná stresující událost, prověří vztahy. Ať už v rodině, s partnerem nebo s přáteli. A mnoho diskuzí a příspěvků na tomto portále má slova potvrzuje.
Jinak, to srovnání krizových událostí, to je samozřejmě individuální. Takový rozchod po měsíci volného vztahu třeba já nepovažuju za konec světa. Ale pokud kamarádka ano, pak to s ní budu sdílet klidně rok, pokud to bude potřebovat. A stejně tak očekávám, že když kamarádka ví, že mám stres z toho, jak sama zvládnout organizaci ve svatební den, nabídne, nebo alespoň neodmítne mi pomoct.

vineta @stastnevdana Tak já zas civilní strohou svatbu pro 15 - 20 lidí nepovažuji za něco, z čeho by nevěsta neměla půl roku dopředu spát stresem. Jasný, tohle je individuální, prověření vztahů vždycky bolí, zvlášť přijde-li to se svatbou, ale já si prostě kromě toho, že jsem se jedné kamarádce ukázala v šatech, ani nedovedla představit, co bych měla po kom dopředu chtít. Pokud bych si o sobě myslela, že nemám vkus, asi bych nevolila cestu posílat mail týdně pár lidem, ale udělala bych svatbu naprosto jednoduchou a na detaily bych se vykašlala, pokud bych neměla kamarádku, která se v tom vyloženě vyžívá. Pomoc v den svatby je snad jiná věc, nezažila jsem nikde, že by někdo odmítl pomoct se zdobením či s vývazky a chápu, že se to pak člověka dotkne. Ale opět- vývazky, proč ne, zdobení aut, v pořádku, ale byla jsem na veliké svatbě, kde svědkyně absolutně všechno organizovala, zdobila, usazovala hosty, vítala, koordinovala a bůhví co všechno ještě, a to je něco, co bych absolutně od nikoho, komu bych za to neplatila, neočekávala.

alassia @stastnevdana no ..nepřijde mi úplně vhodné srovnávat skutečnou pomoc v životně obtížné situaci a výběr barev na svatbu to promiň, ale je to fakt pitomost...z toho, co targi psala, jsem spíš pochopila, že jim posílá maily (nebo zprávy) a chce poradit vždycky s výběrem nějaké věci na svatbu, chce znát názory. A pokud s nimi takto po mailu řeší nějakou pomoc ve svatební den - tak tobě snad připadá vhodné prostě jen holky zaúkolovat mailem bez toho, abyste si nad tím sedly nad kafčem a dohodly se, kdo má fakt na to buňky, chuť a náladu? Trošku mimo mísu..Něco jiného je neustále zatěžovat lidi kolem sebe svatbou, něco jiného je slušně,osobně je požádat a zeptat se, zda by si ve svatební den nevzali něco na starosti. Pokud ne, nebo bych cítila, že na to úplně nemají (např jsou bez vkusu, organizačních schopností, jsou nerváci apod) zařídila bych se jinak..

jitulinka89 Kamaradek mam par,za svedka mi jde sestra atu nezajima vubec nic,az na svatbe..zenich se zajima jen o par veci jinak sem si vse delala a zarizovala sama a vyhovuje mi to,nikdo mi do niceho nekeca,jen odsouhlasi a je klid ;)

poinsettia @alassia Úplně souhlasím, srovnávat pomoc s výběrem ubrousků a podporu při ztrátě zaměstnání nebo rozchodu mi přijde úplně mimo.

Svatební přípravy a plánování jsou časově hodně náročné a zdlouhavé, je to často několikaměsíční záležitost. Naproti tomu pomoc s nějakou základní koordinací střední nebo větší svatby během svatebního dne se s tím vůbec nedá srovnat. To by mě samozřejmě velmi mrzelo, pokud by se svědkové nebo někdo z nejbližší rodiny, koho bych požádala, odmítl angažovat (usadit hosty, nasměrovat kapelu, rozdat vývazky...).

btw. @targi Doufám, že smazání tvého fotoblogu nesouvisí s touto diskuzí.

stastnevdana @vineta
@alassia
@poinsettia
Asi jste mě špatně pochopily. Já nesrovnávám pomoc při ztrátě zaměstnání nebo při rozchodu s pomocí při výběru ubrousků. Reagovala jsem na názory, že kamarádům může být cizí svatba ukradená, stejně jako by těmto cizím lidem mohly být ukradené starosti kamarádů. Já to tak třeba nemám. Budu ochotně půl roku poslouchat nářky kamarádky, kterou odkopnul kluk, se kterým prakticky ani nechodila, a budu respektovat, že to pro ni je životní tragédie. A to přestože mně osobně můžou její starosti připadat malicherné, a že si myslím, že by to mohla zvládnout sama. A další věc, pokud se na kamarádky nemůžu obrátit s prosbou o pomoc při takhle nepodstatné věci, težko bych se na ně mohla spolehnout, kdyby šlo o něco skutečně vážného.
Netvrdím, že je normální půl roku před svatbou ze stresu nespat, nebo že jsem to tak měla. Ale určitě jsem měla starosti, o kterých jsem věděla, že je sama nevyřeším, a nijak zvlášť jsem si to období neužívala.
Znova opakuju, že jsem po nikom nechtěla názory na nesmysly, ani vykonávat zadarmo práci koordinátorky v den svatby. Napsala jsem, že v souvislosti se svatbou se v mém životě udělalo jasno v tom, na koho ze svých přátel se můžu spolehnout, a kdo se ke mně otočí zády, když jednou za pět let něco potřebuju.

A zakladatelce jsem tím vším chtěla říct, že to, co prožívá, chápu, byť ty okolnosti jsou naprosto odlišné. A že není nic neobvyklého, že svatba, stejně jako jakákoliv jiná nestandartní a svým způsobem stresující událost, vztahy prověří. A tím bych to asi ukončila.

herminavons @poinsettia Obavám se, že smazání targina fotoblogu právě souvísí s touto diskuzí... Ale věřme, že jen proto, aby si odpočla, ujasnila myšlenky a zase se začala na svou svatbu těšit.