Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Dítě před svatbou - proč do toho jdete?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj všem, Chtěla bych založit diskuzi na téma dítě před svatbou, protože mi připadá, že je čím dál častější, že mají lidé nejdřív dítě a až potom svatbu.. Tak jsem se chtěla zeptat, ti, kteří to tak mají, proč to tak máte? To byla volba, nebo jste omylem otěhotněly? Nebo vám to bylo jedno, v kterém pořadí..jestli nejdřív díte nebo nejdřív svatba? Ptám se, protože já mám hrozně zakořeněné to, že nejdřív bude svatba a pak dítě, a kdyby můj snoubenec chtěl díte a nechtěl si mě zatím vzít, tak bych do toho v žádném případě nešla.. prostě bych mu řekla, že buď svatba nebo nic.. Nikoho neodsuzuju, spíš prostě ze zvědavosti :)
Odpovědět
1 2
3
4
…
10
Holky, tady jste trochu jiný vzorek (natěšené nevěsty), takže některén věco těžko pochopíte (nemyslím to ve zlém, ale prostě máte na život jiný pohled). Znám několik žen, které samy svatbu nechtěly a děti ano. Konkrétně jedna, sama z rozvedené rodiny (její rodiče, babičky, tetičky, prostě většina rodiny), takže s tím svým chtěla dítě, ale nechtěla svatbu, chtěli spolu být, ale ona sama prostě nevěřila v manželství a brala to tak, že případný rozchod je rychlejší než rozvod. Nebo jiní, kteří mají děti, ale svatbu nechtějí, odmítají dělat "tyjátr rodině" takže říkají, že jestli jednou jo, tak odjedou někam k moři a vezmou se a budou u toho jen oni dva.
Odpovědět
Sice jsem muž, ale... Protože jsme ho nechtěli v nejhorším tahat v mládí v tom, že bude žít s jedním... teď už je dost starý, takže by to pochopil...
Odpovědět
@karlajasmine ja to mam taky tak zafixovany ;)
Odpovědět
Profilova fotka
Já nikdy na svatbě nijak nelpěla, byl to pro mě zbytečný papír, který spokojený vztah nezaručí. Do miminka jsme šli s tím, že jsme po něm oba toužili a chtěli spolu mít rodinu a jeden s druhým jsme do budoucna počítali a chtěli jsme spolu strávit život:) V těhotenství se mi pobláznily hormony a svatbu začala chtít, ale především z praktických důvodů. Žádost o ruku přišla 10 měsíců po narození malého a určitě jsem to nebrala tak, že teď už jsem toho "hodna". A ano, svatba bude kvůli současnému nižšímu příjmu skromná a jiné ji můžou brát jako hodně ochuzenou, jak jsem tady někde četla. Ale skromná by byla i bez dítěte, nejsem na žádné velkolepé akce a sereptičky kolem toho:) Byla by jednoduchá tak jako tak, nikdy bych do svatby nedala velké peníze, protože je raději investuji do pro mě důležitějších věcí :) Ale každý to má samozřejmě jinak a to přece není nic špatného :)
Odpovědět
Já si taky myslím, že nejdřív svatba, potom děti. No a tak mám téměř dvouletého syna a svatba se konečně blíží :-D halt chceš-li boha rozesmát, seznam ho se svými plány... Na vejšce sem "omylem" otěhotněla a potrat nepřicházel v úvahu. Cca rok před tím jsme s partnerem probírali naše představy dobudousna ajá říkala, že bych se těhotná nikdy nevdávala (jooo trpce sem litovala, když mi pak ani neměl snahu nabídnout sňatek ale co už). Když bylo malému půl roku teprv mě požádal o ruku a svatbu máme až nyní... No ale aspoň že bude, protože bychom rádi druhé mimčo a jasně sem řekla, že pokud nebudu vdaná, druhé bude mít moje příjmení - no a to už mu zatrnulo. pro partnera svatba není nijak důležitá, pro mě ale ano! Tak sem ráda, že bude a budeme konečně i oficiálně rodina. Kdyby Vojtíšek nebyl náš krásnej malej omyl, určitě bych si ho "na psí knížku" nepořídila :-D
Odpovědět
to je jednoduche... jako svobodna matka pokud chlap nevydelava fakt hodne jsi na tom financne daleko lepe nez jako vdana... v mem okoli to tak ma hodne lidi... proste se berou az kdyz jdou deti do skolky.... a navic,papir jeste nikomu nezaruci ze ty dva spolu zustanou..... ;-) pak je tu situace,ze je hodne rozvodu,statistika mluvi po deseti letech manzelstvi a dale dost paru v dnesni dobe nemuze pocit at uz vinou zeny nebo muze.... to pak muze byt treba po svatbe problem,kdyby si to zacli vycitat,lepsi predtim nez potom....
Odpovědět
Profilova fotka
Puvodne jsem nechtela reagovat, ale nad nekterymi prispevky se fakt bavim. Hlavne typu "nikoho neodsuzuji, ALE..." Dejte si ruku na srdce. Kolik znate paru, ktere se vezmou a pak rozvedou (at maji deti nebo ne) a kolik znate paru, co maji dite, nevemou se, a zijou spolu leta? Rekla bych, ze ti co se nevzali, se k sobe lepe chovaji. Ze by proto, ze nemaji sve jiste? Kolem nas se spousta lidi rozvedlo, rozvadi, nebo maji verejne milence/milenku. Spis nez resit, jestli nejdriv svatbu nebo dite, bych resila, jestli ten s kym chci dite, dokaze ustat krize? A ze jich v zivote bude! A jak se za par let bude chovat? Podivejte se na jeho rodice, jak se k sobe chovaji a tak se bude chovat on k vam. No a odpoved na otazku autora dotazu: Mam dve deti se svym partnerem a nevzali jsme se. Ten, kdo nechtel svatbu jsem byla ja. Proc? Zacali jsme spolu chodit v dobe, kdy se rozvadeli moji rodice. Ja cerstve plnoleta, tesne pred maturitou. Nechutny rozvod. Pro me strasna zkusenost, nechtela jsem to zazit na vlastni kuzi. Jak rozvod zmeni chovani lidi.... Prvni zadost o ruku jsem zahrala do autu, uvidime casem, ted ne. Jeho to mrzelo, ale chapal to. Po 10 letech vztahu jsme strasne chteli mimco. Svatba byla pro me hrozna exhibice, nestala jsem o to. Tak uvidime, co bude driv. Ale tehotna se odmitam vdavat. Driv bylo mimco. Po narozeni jsme si rekli, ze az bude vetsi, ze se vezmeme. Ok. Roky bezely. Cestovani, dovolene, nabity program, skolka, skola... Nas syn nijak netrpel, ze se mama jmenuje jinak. Bral to jako normalni vec. Vzdyt s timtak vyrustal. Byla jsem ve skolce jedina svobodna matka. No a co? Hlavne ze se mame radi. Kolem nas se zacaly hroutit prvni manzelstvi. Po dalsich 10 letech zacali tikat hodiny na dalsi dite. Starnu! Chci dalsi dite do 40. Co kdyz to nepujde! Kdyz jsem otehotnela, partner me znovu pozadal o ruku. Uz jsem neodmitla, ale chtela jsem svatbu po porodu. Chci si to uzit. Narodil se dalsi syn. Ted mu byl rok. Kolem nas se rozpadlo dalsich 9 manzelstvi, jinde maji krizi. Za mesic mame svatbu a ja se tesim, ze tam budu mit sve deti. Nebereme to jako nutnost. Vsichni se nas ptaji: proc se vlastne berete, kdyz jste spolu uz dvacet let? A jak to, ze porad vypadate zamilovane? Neznam odpoved. Chceme se vzit, protoze nas vztah do toho dozral? Asi.
Odpovědět
@petynap Naprosto souhlasím. Nezáleží, kdy přijde svatba, jestli jde o oficiální manželství, ale jen a pouze o vztah samotný. A sdílím i pocity ohledně svatby v těhotenství a v souvislosti s dítětem. Žádost založenou jen a pouze v souvislosti s dítětem bych nemohla přijmout.
Odpovědět
Profilova fotka
@1adriana1 no tak to je blud, ze svobodna matka je na rom financne lepe. To mozna bylo za komancu. Drive svobodna matka dostavala prispevky a pridavky, prednost do skolky. To uz min. Dvacet let neni. Me naopak socialka tehdy pri zadosti o porodne rekla. Jo? Svobodna matka? Tak to musite pozadat u soudu svereni sveho ditete do sve pece. Jinak vam ho vezmeme. A my budeme chodit na kontroly, jak se o nej starate. V Praze podotykam. Ja na to: poslete mi porodne a uz me tu nikdy neuvidite. A nevideli. Partner se o nas dokazal postarat i bez nich a nase ditko nikdy netrpelo.
Odpovědět
@petynap Ono je to možná výhodné pro ty, co nepřiznají, že s nimi partner žije. Pak dostávají dávky, na které by společně nedosáhly. Jinak, než podvodem, si to nedovedu vysvětlit, ale třeba mě někdo poučí.
Odpovědět
@petynap přesně tak ;-) papír nic nezaručí a když už děti máme, tak nejen, že vím, že je báječná partner, ale vím taky,že je báječný otec :-) @1adriana1 svobodná matka dnes nemá žádné výhody, leda otce neuvede ro RL, ale pak k tomu musí mít jo důvod, jinak ani toto sociálka "nežere", na veškeré soc. příspěvky se počítá nejen matka, ale i příjem otce, bez ohledu na to, jestli je manžel nebo ne. Naopka na manželku je sleva na dani, takže je výhodnější svatba
Odpovědět
@subsomi Sleva na dani je výhodnější pro ty, co jsou řádně a legálně zaměstnaní ;) a za mě jedna z nej forem určitého zvýhodnění.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@subsomi presne tak. Pokud neuvedes otce, tak to z tebe lamou jak z pokladny. Nekde i vyhruzkama. Kamoska takhle trvala na svem, neuvedla, byl to cizinec a navic jeho tatinek vysoce postaveny v zahr., tak se bala i pipnout. No stejne chtela dite bez otce. Kazdy 3 mesice musela chodit na socialku a podepsat papir, ze nema zadneho pritele a s nikym intimne nezije!!!! Pak teprve dostala smesne davky.
Odpovědět
Ahoj holky,ono jde treba i o tohle,ze pokud manzel zemre,tak sebere vdovsky a sirotci duchod u nesezdanych jen sirotci duchod.Dalsi problem muze byt uznani otcovstvi,informace o zdrav.stavu atd.
Odpovědět
@petynap ja prave ze sveho okoli vidam spis pripady, kde se lide nevzali, meli deti a pak se rozesli, a to handrkovani o majetek je uplne stejny..navic, jak uz sem nekdo psal, nekdo treba investuje spoustu casu a penez do bytu nebo auta, ktery je psany na toho druhyho, a stejne jsou z toho spory..myslim, ze dite to vnima stejne, jako kdyz se mama s tatou rozvedou..rozchod jako rozchod :) Je moc fajn, ze vam to takhle vyhovuje a ze jste spolu stastny a preju vam to, ale trochu mam z tveho prispevku pocit, ze rikas, ze jste spolu stastny proto, ze jste se nevzali, kdezto ti, kteri se vezmou, tem manzelstvi treba krachne... Ja si spis myslim, ze je to olidech..o tom, najit toho "praveho" a pak udelat to, co vyhovuje vam. A to jste vy dva udelali a to je spravne.. Ale pro me by to spravne reseni nebylo, protoze ta svatba je pro me hrozne dulezita.. To stejny jmeno, vnimani okoli, to, ze jsme jedna rodina, spolecne jmeni a ten slib "az do smrti". Tak si myslim, ze pokud to ma nekdo stejne, jako ja, nemel by pristoupit na deti bez svatby, pokud z toho chlapa citi nejistotu. ale to taky samozrejme neni cernobile. :)
Odpovědět
Profilova fotka
ono hrozně záleží taky na věku... pokud nemám děti a je mi 30 a děti bych chtěla a narazím na chlapa, kterej by děti třeba taky chtěl s nějakým rizikem, je pro mě (hypoteticky) lepší mít dítě třeba v 31/32 letech i bez sezdání, než spěchat na sňatek (dle mě osobně je sňatek rozumný tak po 2-3 letech vztahu) a jak už tu někdo psal - to se pak třeba v 35 letech vdám, pak se budu marně snažit pár let o dítě a pak vztah stejně krachne, protože skončí na výčitkách, breku atd, protože to dítě prostě bylo tak důležitý, že bez něj je ve vztahu taková beznaděj, že se prostě pak rozpadne (to je příklad, ale taky to tak někdy je). V takovým případě bych asi brala dítě jak by to šlo a svatba buď ano nebo ne - ale někdy je prostě mnohem lepší mít to dítě, než tu svatbu. Protože svatbu nakonec můžu mít naprosto kdykoli, i po těch 20ti letech, klidně v 50ti s pátým partnerem... ale dítě?
Odpovědět
Profilova fotka
@mawenzi to je pravda , umím si představit, že kdyby mě hnal věk a biologické hodiny, asi bych se neohlížela na to, že je potřeba se nejprve vdát a pak mít to vysněné dítě. I teď už zvažuji a plánuji v brzké budoucnosti rodičovství, protože nejsem nejmladší a vím, jaké potíže mohou nastat. Nastat ale mohou v jakémkoliv věku, takže bych se nejspíš nerozhodla založit rodinu dřív, než to plánuji nyní. Myslím si, že ne v každém věku je člověk dostatečně zralý na to nesobecké "obětování" svého času dítěti.
Odpovědět
Profilova fotka
@timonek jenže je mnohem snažší mít dítě v 25 nebo 35 než třeba aby ženská čekala do 40ti, až najde toho pravýho anebo třeba diabetici, lidé s nějakým problémem, pro které to je s dítětem buď teď nebo nikdy... nicméně ideální cestou pro mě je svatba a dítě, ne naopak. Jen prostě to není tak jednoznačné nikdy.
Odpovědět
Profilova fotka
Ty brďo, tak tohle téma mě docela šoklo :) S přítelem jsem spolu desátým rokem a v termínu svatby bude našemu dítěti 20 měsíců. Původně jsem se vdávat nechtěla, protože jako svobodná matka mám lepší sociální podmínky, jistoty (bohužel) od našeho úžasného státu než jako vdaná. V našem kraji jsou jedny z nejnižších mezd, práce skoro žádná. Když se něco lidově posere, tak Vám nic nedají. Nedostanete ani porodné, protože se do Vašeho příjmu započítává i manželova výplata a tak to máte se vším. Já jsem vždy chodila do práce, platila sociální, zdravotní, chtěla jsem vše mít jak se sluší a patří a akorát jsem na všem doplácela. Pak na procházce vydíte existence o kterých víte, že dítě měly již na základce, před sebou tlačí kočár o kterém víte, že byl dražší než ten Váš, olepeny značkami, řetězy na krku s úsměvem jak měsíček na hnoji. Nikdo z nich nikdy napracoval, žijí na hromádce, trvalý pobyt mají na MěÚ a stát jim sype, sype a sype. Bohužel, já tady na to dojení státu nemám žaludek, sice jako svobodná matka ( se zapřeným ) chlapem doma bych se měla lépe. Tak na žádost o ruku jsem řekla ANO a raději budu žít z ruky do huby, než aby má morálka byla na bodě 0.
Odpovědět
Mě třeba trošku udivuje, že se dva rozhodnou mít dítě, ale svatbu nee. to je přece závazek. Tomu potom tedy trošku nerozumím, proč si potom do takového vztahu pořizovat dítě, když tomu druhému nechci nebo můžu slíbit věrnost apod.
Odpovědět
Profilova fotka
@mawenzi ano, souhlasím, pokud se jedná o rizikovou skupinu, nic jiného člověku nezbývá, to je jasný a nezpochybnitelný . Moje kamarádka byla zdravotním stavem "donucena" založit rodinu v 26 letech, neboť měla problémy s děložním čípkem a mohla se jí rozjet rakovina, Teď s odstupem sděluje, že kdyby nemusela, vůbec by do miminka tak brzo nešla, plán byl úplně jiný.
Odpovědět
@profiss na ostatni kasli :).. oni musi zit sami se sebou s tim, ze okradaji stat.. pokud jim to nevadi, at si tak zijou.. za me je lepsi mit cisty svedomi a vedet, ze jsem si na vsechno, co mam, poctive vydelala :)
Odpovědět
@kecka66 proč? asi je slečna zvědavá...
Odpovědět
Ja mam nyni pulrocni miminko a svatbu planujeme az nekdy na jaro pristiho roku. Taky jsem si prala mit svatbu a pak dite, jenze...koncila jsem s neuspechem vysokou skolu a museli jsme se s pritelem rozhodnout, co dal. To, ze spolu chceme byt, jsme vedeli oba, zili jsme spolu, meli a mame se radi. Penize nazbyt nebyli, vydelaval jen partner, takze bud svatba a nebo miminko. Oboji je nekolika desetitisicova zatez pro rodinny rozpocet (ted myslim u miminka pocatecni vybavu, o dalsim nemluve a u svatby neco pekneho, ne provizorium, aby "jsme teda byli svoji a byl klid"). Vcelku to byla jasna volba. Tezko bych v dnesni dobe hledala praci a kdyz bych neco nasla, vazila bych si, ze praci mam a rozhodne bych hned nesla na materskou, cas by plynul a ja jsem nechtela mit dite na prahu tricitky. Tim padem prisla dcerka, z obou stran chtena a planovana. Kdybych mohla, rozhodla bych se znovu tak. Jedine, co cloveka trochu neprijemne lechta je to, ze clovek nosi 9 mesicu pod svym srdcem pidizvika a hned po narozeni ma jine prijmeni. Ale na tom jsme se domluvili s pritelem, dle meho je pak snazsi papirovani (i kdyz je to mozna jen ma mylna domnenka). Ono nekdy ty zazite stereotypy nezaruci stesti na cely zivot, je treba tomu dopomoct tim, co citite jako to prave a spravne pro vas.
Odpovědět
Profilova fotka
@mikhael myslím, že to není o tom, že si nechtějí slíbit věrnost... ono pokud se dneska svatba bere jako třešnička na dortu vztahu, tak spousta lidí tu třešničku nepotřebuje, nebo neřeší. A není to přece o tom, že si nechtějí něco slíbit, můžou to tak myslet aspoň v duchu a na druhou stranu svatební slib stejně spousta lidí bere jako něco, co sice odříkají ale pak se tím nikdy neřídí... @timonek no to máš taky pravdu, že někdy, pokud člověk tak nějak musí tak to nemusí být nejlepší řešení.
Odpovědět
@subsomi A já ti moc přeju a gratuluju, že si se nemýlila. Ale na tohle přesvědčení už dojela hezká řádka zamilovaných holek.
Odpovědět
Já tedy hlavně nechápu, proč se svatba a pořízení dítěte staví na roveň, proč se k tomu přistupuje pouze jako k závazkům na stejné úrovni...mít dítě je pro většinu lidí věc přirozená, pudová (většinu, někdo to tak nemusí mít a na tom není špatného), kdežto svatba, ve smyslu oficiálního dokumentu, je lidský výmysl a jako takový tedy podléhá osobním preferencím...Tím pádem pro mě osobně nelze tyto dvě věci postavit na stejnou úroveň. Svatba je praktická záležitost, skýtá výhody, ale upřímně, pokud si prostě vezmete blba, co vám v případě rozvodu nebude chtít nic dát, nic vám nedá a nic z něj nevysoudíte, viz stovky soudních procesů o vymáhání alimentů, přepisy majetku před rozvodem, apod. A to už nemluvím o tom, že jeho dluhy se mohou stát i vašimi dluhy, to si také nikdo neuvědomuje...Pokud si ale jako životního partnera vyberete rovného chlapa, postará se o vás a o vaše děti bez ohledu na to, zda to po něm bude vyžadovat papír nebo jeho svědomí...Nevím, jestli se dokážu správně vyjádřit, ale kdybychom věnovaly tolik energie, kolik věnujeme na výběr holubů, bot, dekorací a toaleťáků na svatbu, výběru partnera, možná by těch rozvodů nebylo tolik :-D Já osobně absolutně nevidím problém v tom mít dítě bez svatby, dokonce je to pro mě přijatelnější představa, protože si prostě myslím, že důležitější než papír je ten správný chlap. Jasně, každý se může změnit a já nejsem naivní, ale jak už jsem psala výše, ani ten papír není zkrátka jistota... A ještě teda je mi líto chlapů, co se na svatbu necítí a hned jsou největší vyvrhelové...stejně jako vy svatbu chcete, on ji z různých důvodů chtít nemusí, aniž by to znamelo, že nevěří ve vás, ale to ho ještě nedělá špatným nebo nezodpovědným...kdo říká, jaký životní postoj je správný? :-O
Odpovědět
@fallingstars ale mně třeba přijde, že ten rovný chlap, který se o vás a vaše děti postará a bude s vámi chtít strávit život, nebude mít problém si vás i vzít.. Nevím..kdysi jsem byla s chlapem, kterej o svatbě nebyl schopnej mluvit, ale o dítěti ano, a tenkrát bych do toho možná i bývala šla, protože by mě nenapadlo, že by mě někdo tak úžasnej mohl někdy opustit.. a on mě pak nečekaně přece jenom opustil.. a od tě doby nechci nikomu nic dát zadarmo.. prostě pokud se mnou chce někdo strávit život, musí mi to před moji rodinou, všemi přáteli a známými slíbit, nemít problém se zavázat ke společnému majetku a k tomu, že se o mě a o naše děti opravdu postará, jinak si mě prostě nezaslouží. Neříkám, že se nemůže nikdy stát, že náš vztah přesto zkrachuje, ale v tom případě, pokud už budou děti, je to jedno, jestli budeme svoji nebo ne.. pro dítě to bude stejné trauma a otázky financí budou také podobné. Pro mě prostě ten svatební slib strašně moc znamená a nevzdala bych se toho.
Odpovědět
Profilova fotka
Mě požádal přítel o ruku po půl roce vztahu:) NA svatbu se ale pořád nějak nedostávaly finance, nebo spíš jsme je nějak neuměli dát stranou :D V říjnu jsme se začali snažit o miminko, a už jsme měli i datum svatby domluvené na duben...ale měli jsme nějaké výdaje a nakonec že to odložíme zas na léto, no ale v lednu jsem otěhotněla a najednou to prostě šlo, já si řekla, že svatbu s dítětem nechci, protože bych si to neužila, takže jsme dělali co mohli a za dva týdny se bereme, abychom to stihli :)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak ja myslim, ze je to i o veku.... ve 23 letech, kdy jsem se po 5-lete znamosti vdavala ... tak pro me neexistovala zadna jina varianta, nez nejdrive svatba a pak dite... ted to vidim jinak. Kdybych se rozvedla a nasla si noveho partnera, který by chtěl mimco, tak to vubec neresim a jdu do toho bez svatby... po case se stala svatba jen papir...ktery je hezky, ale ne az tak dulezity...
Odpovědět
1 2
3
4
…
10
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?