Datum svatby se blíží a já jsem

nerozhodka nerozhodka

Autor diskuze

17.03.2015

Po nervově vypjatém večeru se zde musím svěřit. Po x letech si beru svého přítele, na začátku když mě požádal o ruku tak jsem se nemohla dočkat dne kdy si ho vezmu za muže, ale teď jsem v koncích. Loni před koncem roku jsme rekonstruovali byt a jelikož se v něm nedalo bydlet tak jsem dočasně žili u jeho rodičů. Od samotného počátku co jsme spolu jsem jeho rodinu měla ráda, jen v tu dobu co jsme u nich žili, se ten můj vztah změnil. Měli jsme pro sebe přítelův bývalý pokoj, ale i tak nám mamka dosti zasahovala do soukromí, nejen že nám přeskládávala věci, ale nenechala nám chvilku pro sebe. Samozřejmě její chování chápu, jedná se o její domácnost a my jsme větřelci ale kdykoliv jsem něco dala jinde než jsem měla určeno, tak mě okamžitě upozornila. V každém případě toto období pominulo a nyní nastává téma svatba, snaží se nám radit, ale ne že by to dělala nenásilně ale řekla nám např. že ona platí koláče tudíž je může dát komu chce, následně začala radit koho pozvat... Ale o co mi vůbec jde? Že mám ten pocit, že přítel stojí při své rodině a mé názory netoleruje. Jen já jsem ta špatná, je pravda že s rodinou a se svou sestrou má moc hezký vztah, ale mě to spíše příjde, že se dělím s němi o první místo v jeho životě. Jeho matka s ním mluví jak s malým klukem a ne s osobou co mu je 34. Přítel ví co mě trápí, ale i tak s tím nic nedělá.

Odpovědět

pavlak5 pavlak5

17.03.2015

Ahoj uplne te chapu ,taky jsem jednu dobu bydlela s rodici pritele a neni to jednoduche,zvlast kdyz je maminka dominantni. Nejspis si dokazuje svoji pozici i na tech kolaccich..... . Spis pritel by si mel uvedomit,ze tim ze se zeni ,zaklada novou rodinu a opousti mamu a tatu,hlavni zena v jeho zivote budes ty(to neznamena ,ze by sve rodice nemel mit rad)-je dobre si toto vyjasnit jinak to bude vecny tema konfliktu.A jestli si bude chtit pritel svoji rodinu(tebe a vase deti) udrzet a budovat,jednoho dne to bude muset resit tim ,ze se za ni postavi.

Odpovědět

smea smea

17.03.2015

chapem ze sa potrebujes porozpravat... ale my ti velmi nepomozeme.... mala by si sa znova porozpravat o tom so svojim snubencom nech to dopadne akokolvek. a ked nema zaujem s tym nieco robit tak by som ho preventivne nakopala do zadku aby sa spamatal ;-) drzim palce

Odpovědět

kjirina kjirina

17.03.2015

Tak nějak ti rozumím. Nastávajícího rodiče bydlí o patro výše. Jeho matka taky nerespektuje soukromí, přestože na to byla mnou upozorněna, mluví s ním jako s malým klukem a nejlíp za mýma zádama, do výslužek a komu je dát se začala rychtovat už taky, ale platíme je my, podotýkám. On sice tvrdí, že vždy bude stát na mé straně, ale zatím to spíš vypadá, že spíš drží při nich a nakonec mi přijde, že to je stejně podle nich všechno. Na toto téma proběhlo mezi mnou a nastávajícím x vyostřených diskuzí, ale stejně se to po čase vrací do starých kolejí. Přestože už na něj ušili několik podrazů, nějak mě přijde, že se nedokáže plně rozhodnout za čím (nebo spíš za kým) vlastně stojí a vždycky na to tak nějak zapomene, co mu vyvedli. Často uvažuju nad tím, že když si ho vezmu, tak je to jako bych si brala i je a bude to celý život stejný, na druhou stranu si říkám, že budu silná a nebudu utíkat od oltáře kvůli jeho rodičům. Dokážu pochopit jeho situaci, je prostě jako mezi dvěma mantinely, ale ono kdyby si řekl, tak buď stojím na jedné straně nebo na druhé, tak by se asi všem ulevilo, ne pro každého by to mělo šťastný konec, ale takhle jsou podle mě nešťastní prostě všichni. Švagrová je na tom stejně, ale ta má tu výhodu, že pod nima nebydlí. A teď si člověk říká, jestli do toho má jít. Já do toho jdu, jsem zvědavá, jestli mě ta odvaha neopustí za 10 let :-D

Odpovědět

laka_lacenda laka_lacenda

17.03.2015

já mám takovej priklad v rodicich - i kdyz teda vyhnanej do naprostyho extremu: pro tatu byla vzdy na prvnim miste babicka (jeho matka)...pak dlouho nic a pak my deti....a pak dlouho nic a jeho babicka (moje prababicka)...a pak az nekde v dali manzelka (moje mama)...detstvi bylo hrozny....celej chod rodiny se ridil podle babky...chodila k nam do bytu kdy se ji zachtelo (treba ve vsedni den v sedm rano nebo tam sedela do desiti do vecera)...na chatu jsme vzdy museli jet v 5 nebo 6 lidech...ze bychom jeli jen my se segrou a rodice nemyslitelny....jidlo na vikend bylo podle toho na co mela chut babicka a co naridila ze se bude varit....matka s otcem se hadali do krve...rvali na sebe jak psi kvuli tomu....ja jsem jako mala casto brecela....v soucasne dobe je prababicka uz 6 let mrtva (byla hodne stara) a babicka je uz par let docela nemocna...a snad i diky me se konecne prestala motat do "nasi" rodiny....dokonce se konecne prestala se mnou hadat a vnucovat mi svoje nazory jak bych mela zit a co delat (pozde ale prece) :-D jako rikam, tohle je extremni pripad, ale dej si na to pozor...pro partnera bys mela byt ty a pozdeji ty a vase deti vzdy na prvnim miste..i kdyz rodice muze milovat sebevic....:-)

Odpovědět

a_zlutasek a_zlutasek

17.03.2015

Taky se snoubencem bydlíme dočasně u jeho rodiny (naštěstí rodiče bydlí na chalupě, takže jsme tu hlavně s babičkou a bráchou) a je to hrůza. Naše časté téma neshodů je právě rozdílnost v našich rodinách a jiné zvyklosti. Pár let už jsme se snoubencem bydleli sami, takže jsme si stihli už leccos vyjasnit a začít "podle svýho". Ale jakmile jsme se přistěhovali, byl z něj zas ten kluk, co je tu doma a má od babičky full servis (mě nepustí ani k pračce, protože bych to udělala jinak... takže nám žehlí a skládá i spodní prádlo). Ale mluvili jsme o tom, hodně. A často. Byla to dobrá příležitost uvědomit si, s kým chceš žít v budoucnosti (jestli se svou starou nebo s novou rodinou), naučit se dělat kompromisy. Ale výsledek je, že se musí postavit na tvou stranu. Mluvte o tom, v klidu - vysvětli mu, co se tam s tebou děje a z čeho máš obavy. Pokud jsi jeho vyvolená, měl by to snad pochopit, ne? ;)

Odpovědět

salienta salienta

17.03.2015

Asi nepřinesu nic nového, ale chci přidat svůj hlas, abyste si velmi jasně vysvětlili svá očekávání od tohoto rodinného uspořádání, kdo má jakou roli. Jsem přesvědčená, že Váš partner by měl za Vámi vždycky stát, podpořit Vás, nikoli přitakávat mamince. Velice bych se bála toho, co popisujete, zejm. až by přišly děti (mám několik podobných případů v okolí). Pokud byste chtěla sáhnout po srozumitelné, ale praktické a odborné literatuře založené na poradenských zkušenostech, doporučuji P. Šmolku: Výběr partnera :-)

Odpovědět

adrianapetrova adrianapetrova

17.03.2015

Měla jsem stejný problém a to jsme ani s přítelovou mamkou nebydleli. Určovala, co a jak a když jsme nechtěli, aby bylo po jejím, tak se mohla vzteknout. Přítel radši ustupoval...aby měl klid nebo fakt nevím. Tak jsme spolu jednou velice rázně podiskutovali (křičeli jsme na sebe venku ve vsi, asi to bylo fakt divadlo :-D), pak ještě párkrát daleko mírněji, ale každopádně se to všechno vyjasnilo a teď už stojí za mnou a ví, že si buduje novou rodinu se mnou a od staré se musí odpoutat. Jestli to chápe i jeho mamka, to nevím, ale každopádně už je to její zasahování o něco mírnější, resp. přítel to utne hned na začátku. Takže doporučuju diskuzi, v klidu i ostřejší. Ono chlapům to musíš říct přímo.

Odpovědět

lenuskaak lenuskaak

17.03.2015

Když to tak čtu, tak jsem ráda, že nám se nikdo do ničeho ne*ere.. Jedinej, s kým jsem měla problém byla partnerova sestra, ale naštěstí už se s ní vídáme málo od té doby, co přítel bydlí u mě.

Odpovědět

dmaskova dmaskova

17.03.2015

@nerozhodka Ahoj, no... asi takhle. Mně i přítelovi je méně, 21 let a žijeme a bydlíme spolu přes tři roky u jeho rodičů. Soukromí si myslím máme, ale samozřejmě co se plno praktických věcí týče, moje domácnost to není, tudíž velí tchýně. S rodinou přítele máme dobré vztahy, bydlím u nich od svých 18ti let, tudíž mě berou jako dceru. I přesto nám kecají do svatby. Přesně jak píšeš... koláčky, koho pozvat, kde, kdy co a jak. Jenže si to neberu, protože je můj přítel a vždycky byl na mojí straně a i když má svou maminku rád, vždy se mě zastane a řekne, že to bude podle nás... V tu chvíli tchýně pochopí, že tudy cesta nevede a už jen tichounce občas naznačí, na to ale nereaguji. Podle mě je moc důležité ne jen pro předsvatební plánování, ale pro celý život v páru, aby se tě manžel (budoucí manžel) zastal před rodinou v těch věcech, u kterých rozhodujete vy dva nebo se týkají hlavně vás dvou. Mě se přítel jednou nezastat a dát za pravdu své mámě, která by nás donutila mít NAŠÍ svatbu například v modré barvě, protože ji má ONA ráda? Tak to bych radši svatbu zrušila :-D. Jestli k někomu potřebuji cítit oporu, tak ke svému nastávajícím.