Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Chci zrusit svatbu,jak to udelat co nejsnazsi cestou?

Zobraz úvodní příspěvek
Prosim o radu ty ktere maji s touto neprijemnosti uz zkusenost.Rozhodla jsem se ze 2,5mesice pred svatbou chci zrusit svatbu,duvodu je vice,nejsem si jista,mam moc pochybnosti,proste se na to necitim,mam strach ze bych toho brzy litovala.Problem je ten za prve jak to oznamit rodine,pratelum,v praci,vsichni to uz vi,mame rozeslane oznameni a jak postupovat pri zadosti o vraceni zaloh,samozrejme pocitam s tim ze spoustu penez propadne,ale kdo si timto prosel-podarilo se vam dostat alespon castene zalohy zpet?dekuji za rady
Odpovědět
1
2
@kacenkakaca No, popravdě - doufala jsem - že odepíšeš dřív než já, aby ses toho nemohla chytit :-)). Každopádně, pak se mi zdá, že je to v rozporu s tím co jsi psala - že Tvé matce jen párkrát ztropil žárlivou scénu....
Odpovědět
@strelenka Nevidím žádný rozpor. Otec se tak choval ve svých předešlých vztazích, ne ve vztahu s mou matkou. S ní už byl starší, sebevědomější a většinou, až na těch pár výjimek, se dokázal ovládat.
Odpovědět
@kacenkakaca choroba = nemoc. Lze ovládat nemoc? Myslím, že nikoliv :)
Odpovědět
@lalkaamichal samozřejmě, že v některých případech lze nemoc zmírnit či tlumit její projevy.
Odpovědět
@kacenkakaca ano, ale to se bavíme o medikamentech. Pokud vím, tak na žárlivost ještě lék vyvinut nebyl. Taktéž mám za sebou vztah s chorobným žárlivcem, rozuměj s opravdu nemocným člověkem, a ačkoliv se to ovládat snažil, docházel na terapie, plus k psychiatrovi a bral nějaké léky, nedokázal to ovládnout ani na jeden den. Prosím, ať mě zde kdyžtak nějaká lékařka opraví, ale opravdu se mi nezdá možné, že by tvůj otec byl chorobný žárlivec ovládajíc vlastní vůlí svou nemoc.
Odpovědět
@lalkaamichal když to říkáš ty, určitě to tak bude. Napřed mi nedošlo, že jsi ho a jeho chování znala lépe než já.
Odpovědět
Pokud se zarlivost bere jako nemoc,tak nemoc se prece da lecit,nebo alespon zmirnit jeji priznaky,ja ho jinak moc miluju,ve vsem si rozumime,je nam spolu dobre,nechci to vsechno zahodit pokud mam nadeji(tim myslim psychologa nebo poradnu) ze se to zlepsi.je to moc tezke, toto zazivam poprve v zivote a jakztakz jsem se s tim naucila zit,ale pochyby samozrejme mam.Pokud by melo dojit k nasili,coz nikdy nedoslo,samozrejme to by byl konec,pres to bych nesla. Deti uz neplanuji,takze pokud by to opravdu neslo,klidne se rozvedu i kdyz nechci jit do manzelstvi s vyhlidkou na rozvod...je to opravdu moc tezke
Odpovědět
@pavlusak Jistě sama víš, že jsou nemoci, které se léčit nedají...a léčit duši je většinou daleko obtížnější než léčit tělo. Pokud Tě opravdu miluje a jde mu o Tebe, pak si myslím, že na odklad, z Tebou uvedených důvodů přistoupí, a bude se snažit Ti dokázat , že to myslí vážně.
Odpovědět
@kacenkakaca já neposuzuji jeho chování. Vyjádřila jsem se ke tvé diagnostice :) ano, je možno, že nežárlil tak moc, jako dříve, to nerozporuji. Potom ale pochybuji, že je chorobný žárlivec :)
Odpovědět
Profilova fotka
myslím, dámy, že jste dost odbočily od věci:-) neřeště tu svoje rodiče, jestli je někdo znal líp, když se ani vy dvě neznáte :-DD snažte se podpořit Pavlušáka
Odpovědět
Profilova fotka
Já si zase myslím, že nějaká poradna nepomůže dokud přítel sám nezapracuje na svém sebevědomí, protože je to všechno o tom 8-( Každopádně souhlasím, že kdyby mi můj manžel před svatbou řekl, že uvažuje o zrušení, tak by mi asi taky bylo jedno vše a svatbu bych sama zrušila..Nevím nakolik je to nemoc, já si myslím, že jsem taky žárlivá, ale hodně záleží na tom jak se manžel chová (když vím, že jde ven, další den zamnou přijde a pokecáme o tom jak se měl je vše v pohodě, když jde ven se svými kamarády a kamarádkami, některé z nich jsou jeho bývalými a on přijde a neřekne o večeru ani ň tak pojmete nějaké podezření, ale já jsem si vědoma, že je to o mém sebevědomí, na kterém musím zapracovat a postupem času vím, že mě taková ta přehaná kontrola opouští a začínají mi být jeho výlety vcelku jedno)..Jen nechápu, proč tenhle vztah, se kterým nejste spokojená, došel tak daleko, že jste kývla na svatbu a teď to kvůli tomu problému, který máte asi již delší dobu, rušíte =-) Každopádně, když si nejste jistá, zrušte to..Po svatbě se to samo nezlepší ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@pavlusak a jak jste spolu dlouho?
Odpovědět
Článek se načítá
Jsme spolu 3 roky, je milion dalších věcí, které na něm miluju a pro které ho potřebuju, proto to nechci jen tak vzdát, prostě ty jsi žárlivec tak čau...navíc mi bude skoro 40, dlouho jsem narážela na špatné chlapy, které sice nežárlili, ale měli mnoho dalších ( podle mě ještě horších) věcí, automaty, alkohol, deprese, notorický podváděči nebo neakceptovali moje dítě atd atd...Na tom sebevědomí určitě pracovat musí, ale podle mě je to součást terapie u psychologa nebo v poradně, přijít na původ odkud ta žárlivost pochází a potom na tom společně pracovat. Na tu svatbu jsem tlačila i já, není to tak že by mě nutil on, aby si mě ( jak tady někdo zminoval) pojistil a tím mi znemožnil odchod.
Odpovědět
Profilova fotka
@pavlusak Tak potom musíte sama nejlíp vědět, jak to máte.. mně konkrétně je 30, mám 8mi letou dceru a už kvůli ní jsem si hledala partnera pro život.... ze začátku měl taky tendence mi kecat do všeho, když jsem třeba chtěla jet s kolegama na víkend na kola (ex manželka ho podváděla s kolegou, když stavěl barák svépomocí a chodil z práce rovnou na stavbu. Jsme spolu 5,5 roku a nevidim jedinej důvod, proč ho podvádět :-D takže holt se nudila no) Proto se ze začátku bál...ale teď je v klidu, ví, jaký mam hodnoty, a naopak ho musim dráždit a mít blbý řeči, aby dělal že žárlí :-D Ale hned na začátku jsem se nedala a musel si zvyknout, že prostě to tak nefunguje, abych nikam nechodila... a zvyk si... Ale tohle určitě nebylo jakoby nic chorobnýho, spíš strach, kterej vyšuměl letama
Odpovědět
@pavlusak Jestli má vážně jen vadu v tom žárlení,pak bych s ním navštívila třeba tu poradnu,a jestli ho jinak miluješ a je fajn,můžeš se na něj spolehnout atd.,tak si ho vem. Sama už nejspíš víš,že žádný chlap není 100 %. Některý chlastá,některý má milenky,některý je zadlužený,někdo zas hraje automaty...podle mě ta žárlivost není z těch nejhorších vad. Teda pokud tě nechce doma zamknout a nepouštět tě ani na krok:-)
Odpovědět
@zuzinka6 Ale ono to bylo velice k tématu - řešilo se, zda je chorobná žárlivost věc zvládnutelná a léčitelná.... Jinak - přesně, jak píšete - u Vašeho partnera to byl spíš větší strach podpořený zkušeností z minulosti - chorobná žárlivost je o několik levlů výše...
Odpovědět
Profilova fotka
@strelenka nj, bud to v sobě člověk má nebo postupně získá zkušenostma....ale obojí lze řešit, si myslim...záleží taky hodně na jejím postoji..jestli bude couvat jenom aby byl klid, bude se to stupňovat...je třeba hned na začátku ujasnit hranice...ber, nech bejt....:_)
Odpovědět
@zuzinka6 Ono se to těžko vysvětluje někomu, kdo to nezažil. Kdybych si tím neprošla a neměla kolem sebe tolik ženských se stejnou zkušeností, určitě bych tazatelce taky radila trošku jinak...ale jak jsem psala - bohužel nevím o jediném případu, kde to dopadlo dobře. Padlo tady, že jsou i horší věci než chorobná žárlivost. Já nevím - osobně to mám na stupínku č.1, a to právě z toho důvodu, že chorobná žárlivost jde časem obvykle ruku v ruce s domácím násilím (a nemusí jít o násilí fyzické - psychický teror je taky forma, svým způsobem ještě horší než facky). Mít děvkaře je též na palici a doma bych ho nesnesla - ale z děvkařů se nestávají tyrani (pokud tedy nejsou zároveň chorobnými žárlivci) a nedecimují svoje děti + abstinující závislák může být relativně normální partner. No a přemýšlet stylem "jsou i horší chlapi" - nevím. Ano, každý má něco ,ale je rozdíl mezi tím, když je partner lenivý, nechává po bytě ponožky, příliš šetrný, krapet nerozhodný apod. a mezi tím, když terorizuje rodinu. Mám pocit, že tento typ chlapa si navíc nikdy nevybere ženskou, která ty hranice striktně nastaví - buď to okamžitě zabalí, protože vycítí, že tady mu pšenka nepokvete, nebo ho velmi rychle vykáže ona. Jinak, když ještě zmíním Plzáka - ten řadil neléčeného alkoholika (závisláka) a chorobného žárlivce do tzv. "pásma mužů zakázaných pro vztah". Jediné dva typy se kterými nelze vytvořit harmonický domov i kdyby se člověk na halvu stavěl.
Odpovědět
Profilova fotka
@strelenka souhlasím s vámi...my ale nevíme, na jaké úrovni ta jeho žárlivost je... a vytesat by se mělo: "Mám pocit, že tento typ chlapa si navíc nikdy nevybere ženskou, která ty hranice striktně nastaví - buď to okamžitě zabalí, protože vycítí, že tady mu pšenka nepokvete, nebo ho velmi rychle vykáže ona." myslím, že by měla ty hranice tvrdě dát a stát si za nima a počkat třeba rok, jestli to na vztah je nebo ne...
Odpovědět
Profilova fotka
a myslím, že ještě 3 roky člověk "relativně" vydrží se držet na uzdě...říct si můžu pokaždý, že jsou horší chlapi....to si může ve finále říct i ženská, kterou doma bije a nedává jí peníze a pije...ta si může říct, že jsou tací, kteří dokonce i fetujou...ale tohle ženská se zdravym sebevědomím a která má svojí hodnotu nikdy neřekne... a ve svém věku, kdy navíc máte dítě a už další nechcete, nemáte zapotřebí se spokojit "aspoň s něčim-může bejt hůř", zasloužíte si spokojený vztah, kdy si budete věřit...jasně, málokdy je to 100%, ale v těhle zásadních věcech by to mělo být spolehlivé. Když už to samo dospělo k tomu, kdy jste mu byla schopná říct, že to zrušíte, asi to nebude jen tak...pro nic za nic a kvůli čemu by se dalo mávnout rukou @pavlusak
Odpovědět
@zuzinka6 Jasně, no - tím se dostáváme zpátky k mému předchozímu příspěvku a reakci na zorro : "co se týká toho nakolik je to intenzivní - sám termín "chorobně žárlivý" v sobě tu intenzitu zahrnuje. Neexistuje nic takového jako být "tak trošku chorobně žárlivý" . Navíc je to důvod, pro který tazatelka zvažuje smysl vztahu, takže předpokládám, že intenzita bude značná." S těmi hranicemi je to svatá pravda, ale víš jak to je, když je člověk hodně zamilován: nevidí neslyší a kouká jen růžovými brýlemi...druhého v duchu omlouvá, říká si, že to přece nevadí, že má spoustu jiných kladných vlastností atd. No a do konfliktu se mu nechce, aby tu dokonalou pohádku nemusel ničím narušovat. Kromě toho - nevím, čím to je, ale mám pocit, že tihle chlapi obvykle dokáží udělat velmi dobrý a pozitivní první dojem a okouzlit. Setkání s nimi působí až osudově. Na začátku jsou to princové z pohádky a ty náznaky žárlivosti jsou velmi jemné (i když zkušená dáma už je zachytí) - zvlášť pokud má ženská za sebou vztah s chlapem , který se o ni dvakrát nepřetrhl - pak má pocit, že konečně potkala toho pravého, který o ni fakt stojí a ví co je to věrnost...a smyčka se pomalu a nenápadně utahuje. A když pak opravdu dojde k prvnímu konfliktu, máš pocit, že je to vlastně Tvoje chyba...a tak dál.
Odpovědět
@strelenka perfektně jsi to vystihla
Odpovědět
Když to tady čtu, tak mám pocit, že existujou 3 skupiny chlapů: závislí na alkoholu, drogách, automatech - nebo chorobní žárlivci a nebo ti, co podvádějí... Holky, pro boha. Je spousta skvělých chlapů, kteří nemají zapotřebí dělat ani jednu z tuhle věcí. Jde o tom, v jakém okruhu hledáte. Je spousta zodpovědných chlapů, kteří chodí normálně do práce, vydělávají peníze a zároveň chovají úctu ke své přítelkyni/manželce. Od těch to 3 kategorií bych dala ve vteřině ruce pryč a raději byla sama, než snášela cokoliv z toho.. Samozřejmě, nikdo není dokonalý, každý má nějakou chybičku - může to být lenivost, trošku bordelář .. ale není to nic vážného, s čím by se nedalo žít. Vřele doporučuji od takových chlapů dávat ruce pryč, z toho nikdy nic dobrého nebude. ba naopak, přibydou děti, které se pak do toho musí zatahovat a trpí především ony...
Odpovědět
@88renca88 souhlasím, že snad žádný muž není 100% dokonalý, ale to, co jsi vyjmenovala, to nejsou muži s nějakou vadou, ale extrémy. Uvědomuju si, že těch extrémů je poměrně hodně, ale rozhodně bych se neridila tím, že má být vlastně ráda, že jenom zarli, protože jiný by ji třeba podvadel nebo bil. Světe div se, existují muži, kteří nepodvadi, netrpí zavislostmi nebo psychickými poruchami narusujici vztah, ale mají zdravý vztah ke své partnerce i k sobě a jejich vady jsou spíš drobného a víceméně neskodneho charakteru. Podle mě je chyba uvažovat stylem "mohlo by být hůř", ale mělo by to být něco ve smyslu "stojí vztah s tímto mužem za to? Váží si mě, důvěřuje, dokážu si s ním představit budoucnost?"
Odpovědět
@strelenka fakt stavíš chorobnou žáslivost na první místo, třeba i před chlast, fet a gamblerství? @luciska_m @kacenkakaca přesně tak. Kdysi jsem byla uvízlá ve vztahu s jednou zde definovanou kategorií a taky sjem si říkala, že "každý chlap má svoje ale". Nakonec jsem se rozhodla ale být raději sama. A pak jsem potkala svého muže, který také není 100%, ale 99,9999% zcela určitě.
Odpovědět
@zorro4 Dobře - pokud mám být tedy matematicky přesná - chlast a gamblerství jsou závislosti - pokud jsou "neléčené", tak pro mě spadají do stejné roviny vztahové nebezpečnosti jako chorobná žárlivost. Rozdíl vidím jen v tom, že - jak jsem psala výše - abstinující (záměrně nepíšu vyléčený) alkoholik (nebo jiný závislák) může být dobrým partnerem (i když samozřejmě rizikovým...), zatímco u žárlivce tu možnost nápravy prostě moc nevidím...
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?