Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Zopakovat si svatbu?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj, svatbu mám už sice za sebou, ale s ohledem na ne zcela vydařené okolnosti, které provázely zejména obřad, uvažujeme s manželem o tom, že bychom si ji zopakovali. Naše svatba proběhla v počtu cca 30 lidí z okruhu rodiny a přátel, hosté dorazili ze všech koutů republiky, a dobře se bavili. Problém je, že nemáme jasno v tom, jak takovou akci uchopit a jak ji vlastně prezentovat. Bylo by mi trapné předstírat, že jde o skutečnou svatbu, když manželství už bylo formálně uzavřeno a jeho vznik náležitě oslaven. Ačkoliv osobně bych takový obřad nebrala jako pouhé představení, ale měl by pro nás oba mnohem hlubší význam. Jako nejvíc vhodná varianta se nám zatím jeví neoficiální obřad vedený některým z našich přátel, při kterém bychom si dali sliby, které při strohém a hektickém civilním obřadu chyběly. Určitě víme, že tam chceme pozvat všechny, kteří se účastnili naší první svatby. Ale mám obavy, že když jim pár let po ní přijde pozvánka na další, budou si ťukat na čelo, říkat si, že roupama nevíme co by, a jednoduše se jim nebude chtít dorazit, když už na jedné byli. A to si ani nechci představit reakce rodičů a babiček... Jak byste se na takovou druhou svatbu dívaly jako host? Uvažovaly jste některá o tom zopakovat si svatbu, třeba v případě, že se ta první nepovedla? Setkaly jste se někdy s párem, který by měl dvě svatby? Máte nějaké tipy, jak takovou událost pojmout a oznámit?
Odpovědět
1
2
3 4
@lucineni Já bych jen chtěla říct, že mně nejde o naplnění nějakých "vysněných představ", tak je to obvykle chápáno, tzn. perfektní počasí, šaty, výzdoba, kytky, nevěsta středem pozornosti apod. Ale asi se shodneme na tom, že vznik manželství není jen o tom, že člověk dostane papír. Je to určitém životním kroku, který vztah někam posouvá. A ten bychom rádi prožili, protože okolnosti nám to na naší svatbě neumožnily.
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnevdana Jenže ten krok nedělají pocity ani prožití nějakého dne, ale to ROZHODNUTÍ.
Odpovědět
@androz Rozhodnutí tomuto kroku nutně předchází. Pokud se rozhodnu s někým uzavřít manželství, neznamená to, že manželství tímto okamžikem vznikne.
Odpovědět
@stastnevdana Je docela smutné, že ani rok po svatbě nejste šťastni a spokojeni natolik, že to pořád řešíte. Je mi vás docela líto. Tím se tě opravdu nechci nějak dotknout, ale život utíká hodně rychle a nemá cenu dávat některým událostem větší význam, než mají. Jestli máte pocit, že jste se nikam od té doby neposunuli a myslíš si, že nějakým obřadem se zázračně najednou posunete, tak to tak nefunguje. Pokud máte potřebu si opět zažít něco magického, vylezte si někam na kopec a neb na jiné krásné místo a vyznejte si lásku. Obecenstvo k tomu nepotřebujete, co myslíš? Možná je problém úplně někde jinde. Přeju hodně štěstí.
Odpovědět
@joana51 Nikde jsem nepsala, že nemáme ani rok po svatbě, že nejsme šťastní a spokojení, ani že to pořád řešíme. Děkuji za radu ohledně výletu na kopec a vyznání lásky, podobné tipy se tu už objevily. Nevím, jestli ty máš po svatbě nebo ne, ale předpokládám, že kdyby tobě někdo řekl, že máš jít místo svatby na kopec a přítelem a vyznat si tam lásku, pravděpodobně by to pro tebe neznamenalo totéž, jako svatební obřad.
Odpovědět
@stastnevdana Tak vida. Je nás tedy více, co máme stejný nápad. Asi na tom něco bude. Tak svatbu už jsi měla a pokud jsi se nevdávala prostřednictvím zástupcem, nebo nebyla jinak hendikepovaná, tak jsi u toho zřejmě byla. Já tedy na své svatbě byla a obřad mám za sebou. Pokud bych měla pocit, že jsem milému při obřadu neřekla vše a bez toho se nemůžeme nikam posunout (kam?), tak bych s ním šla na nějaké krásné místo, něco krásného bychom si pověděli a tím bychom to uzavřeli. Jenže mě by to ani nenapadlo, protože mi to přijde zbytečné, když spolu bydlíme a říkáme si hezké věci každý den. Já osobně bych se styděla někoho na takovou událost, co ty plánuješ, pozvat. Bála bych se, že si o mě budou myslet, že jsem cvok. Ale chápu, že to cítíš jinak a přeju ti, aby ti to vyšlo a k něčemu to bylo.
Odpovědět
@joana51 Je to tím, že většina zdejších nevěst vychází z premisy, že mám svatbu za sebou, prožila jsem ji, jsem vdaná a basta. Protože ony si svou svatbu užily, proběhla standardně, nebo předpokládají, že tak proběhne. Zkrátka se na to dívají svou optikou. Naše svatba ale byla formální a velice hektická záležitost, provázená řadou negativních zážitků. A se svatbou, respektive s tím, co při ní novomanželé prožívají, neměla téměř nic společného. Myslím si, že není důvod stydět se za obnovení manželského slibu, protože na tom není nic špatného. Lidi si samozřejmě můžou myslet kdykoliv cokoliv, a když se někdo rozhodně pozvání nepřijmout, má na to právo.
Odpovědět
@stastnevdana zatímto ty vycházíš z premisy, že když se svatba nepodaří, tak to nebyla svatba :-)
Odpovědět
@stastnevdana Jenže ty opravdu jsi vdaná a basta :-D My všechny tady, co máme svatbu za sebou, jsme vdané a basta. Většina těch svateb nebyla dokonalá, jen si na nich pamatujeme hlavně to hezké (a upřímně, čím déle po svatbě mám, tím se mi najednou občas vybaví, co se nepovedlo nebo co bych udělala jinak - třeba bych si vybrala jiné šaty, fotografa! ). Ale neměnila bych manžela a to je to důležité! Ona je tahle diskuze ale zbytečná. Ty nechápeš nás, my asi tebe, když tvrdíš, že u vás vlastně žádné manželství nevzniklo (což já třeba fakt nechápu, jak to myslíš). Tak si to udělej, jak chceš a neptej se, co si o tom myslí ostatní :-)
Odpovědět
@stastnevdana Mám poměrně vtipné a obyčejné příbuzenstvo. Na obnovení mého manželského slibu by se dívali s určitou dávkou veselí. Kromě toho nejsem ráda středem pozornosti a nijak mě nenaplňuje štěstím to nějak vyhledávat ba dokonce absolvovat, když nutně nemusím. Pokud bych byla pozvána já, přišla bych. Určitě bych se na to nedívala, jako na svatební obřad, dokonce ani jako na něco stejně důležitého. Brala bych to tak, že mí kamarádi to tak chtějí a je to jejich a ne moje věc. Jako když mě někdo pozve na nějakou oslavu. Jestli to tak chceš, tak to udělejte, ať už jste spokojení. Hodně si od toho slibuješ a třeba to tak bude. Ten posun. Já to tak nevidím, ale taky nemusím mít pravdu.
Odpovědět
Je to tím, že já vnímám rozdíl mezi formálním uzavřením manželství v právním slova smyslu, a svatbou, jakožto událostí, která je spojená s určitými prožitky, zejména pozitivního charakteru. Obojí se v ideálním případě sbíhá v jediném okamžiku, ale bohužel ne vždy. Takže z toho formálního pohledu nepochybně vdaná jsem. Ale svatbu, jako takovou, jsem zkrátka neprožila. Navíc většina z vás bere "nepovedenou" svatbu jako akci, která obsahovala pozitivní momenty, na které lze s úsměvem vzpomínat, ale nepovedené byly třeba výše zmíněné šaty nebo fotograf. Pravděpodobně si nedovedete představit, že by to mohlo probíhat tak, že ve výsledku ani nenajdete moment, který by vám přišel fajn, a na který byste rády vzpomínaly. A je to dobře, protože to bych vážně nikomu nepřála. Nicméně tato diskuze neměla být o nepovedených svatbách, ale o tom, jak byste se dívaly na obnovení manželského slibu, a zda je tu někdo, kdo se s tím setkal.
Odpovědět
@stastnevdana Tak ti tu spousta lidí napsala, jak se na to dívá. Svatba není o svatební atmosféře, ale o tom, že tím začíná manželství. Co když se ta druhá svatba taky nepovede? Co když máš vysněné něco, co ani není reálné? Co když se budeš taky stresovat, bude to znovu hektické a znovu si to neužiješ? Co když ten problém, kvůli kterému jsi byla ve stresu, byli právě ti lidé kolem? Proto ti většina z nás radila, abyste si udělali intimní obnovu sami ve dvou. Vybrali krásné místo, řekli si sliby...a považovali to klidně za začátek manželství, za tu krásnou chvíli s těmi krásnými pocity (které si nevynutíš! Co když nepřijdou ani podruhé?).
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@stastnevdana Vdávám se v pondělí, už teď vím, že všechno nebude ideální. A na otázku budoucího muže, co se stane, když něco nedopadne, jsem mu řekla, že jestli dojdeme do kostela, řekneme sliby a budeme oddáni, je mi jedno, co jiného nedopadne. Vzala bych si ho i o samotě bez kohokoli i uprostřed války. Protože je mi fakt jedno, jaké budu mít pocity (jako introvertní asociál asi spíš nic moc), jde o ten akt.
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnevdana no a jak se na to celé diva tvůj manžel? Pokud se dobře pamatuji, psala jsi někde, že te na svatbě všichni přehlíželi, nechávali tě samotnou apod...to bys pozvala ty samé lidi? nebála by ses, že to dopadne stejně? Píšeš, že to celé bylo hektické, když budeš dělat znovu party, nebude to zrovna tak? Umím si představit, že si chcete s manželem prožit ten intimní okamžik obřadu, ale nebudou pak ti hoste spíš přítěží? Protože oni to nikdy nebudou brát vážně jako vy, takže aby vám to spíš nezkazili...
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnevdana To chceš opakovat svatbu, protože byla hektická? A která svatba nebyla?
Odpovědět
@stastnevdana Hele, kasli na nejaky nazory lidi z diskuze a udelej si to podle sebe ;-) Na netu ke kazdej chytrej jak radio Jerevan, ale nepotrebujes prece nici povoleni. ;-) Tady je to obcas jak slet vesnickych tetek, kazda chytra az na pudu, ovsem empatii tu ma malokdo... :-p preju, at to dopadne nejlepe, jak muze, at uz se rozhodnes pro cokoliv ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Něco podobného cítí moje kolegyně. Ona sice věřící není, ale pochází z křesťanské rodiny. A když se s manželem brali moc si přála obřad v kostele, ale on nechtěl a ani jeho rodina a nakonec se brali jen na radnici. A ona prostě cítí, že to nebyla svatba, pro ni to nic neznamená, protože si nedali sliby před bohem. Jsou spolu nějakých 20 let a plánuje, že za 5 let by si obnovili sliby, ale už v kostele. Prostě každý jsme jiný a cítíme to jinak,a i když člověka, kterého vedle sebe máme milujeme sebevíc, někdy to nestačí k pocitu že ten rozhodný a důležitý okamžik byl DOKONALÝ. Já osobně bych pozvání na takovou akci zhodnotila tak, že se ti dva mají moc rádi a chtějí si zopakovat ten krásný okamžik, kdy spojili své životy. :) Určitě do toho běžte :).
Odpovědět
Profilova fotka
Hele ale zopakovat si svatbu je blbost. Protože ústředním bodem svatby je ten akt podepsání lejstra, doplněný o nějaké řeči při civilním sňatku; u církevního obřadu pak spojení dvou lidí před Bohem, a ta lejstra samozřejmě taky. To je to jediné, co musíme udělat, aby vzniklo manželství. Následná oslava s pohoštěním, fotky, hry apod. už jsou doplňky, které ale na vzniku manželství nic nemění. Takže pokud jsi @stastnevdana opravdu šťastně vdaná, neřeš, že večírek se nevyvedl. To už stejně nenapravíš a svoji jste, tak co chceš opakovat?
Odpovědět
Profilova fotka
@zanett Pokud si to má udělat podle sebe, neměla vůbec zakládat diskuzi a ptát se na názor ostatních. Ps: ať si každý dělá to, co se mu líbí.
Odpovědět
Já tě náhodou chápu a protože si myslím, že rituály mají hluboký smysl, který se často nedá racionálně vysvětit, tak tě chci jen podpořit v tom, abyste si svatbu zopakovali, pokud cítíte, že by vám to pomohlo. Jedné mé kamarádce se také svatba nepovedla a řeší podobná dilemata, takže neboj, rozhodně v tom nejsi sama. A nenech se vykolejit názory lidí, kteří ti nerozumí, ono se to totiž blbě vysvětluje. Kdybych já měla podobnou zkušenost, udělala bych svatbu znovu, ale samozřejmě mnohem menší a asi bych si opravdu rozmyslela, zda tam zvát babičky a tak. Někdo si na čelo totiž ťukat bude, takže těchto lidí bych se spíš vyvarovala, ať si to zbytečně nezkazíte. Poprosila bych našeho duchovního (a vím, že on by souhlasil) a udělala bych to tentokrát podle svých představ. Klidně udělejte poté malé pohoštění u vás doma/na chatě, mějte první tanec, nech si udělat malou kytičku a prostě udělej vše podle svých představ, jen tentokrát v menším provedení. Držím palce a kdyby sis chtěla popovídat, klidně mi napiš do SZ. ;-)
Odpovědět
@simone5 Balzám na duši. Byť to mně samotné přijde jako pitomost a přijde mi vhodnější obnova slibu (ale ne po roce, jak jsem už psala), poslední půlstránka diskuze mi přijde poměrně agresivní. Nicméně pokud jsem správně pochopila @stastnevdana tak chce svatbu zopakovat i s oslavou a hlavní problém kromě věcí jako úmrtí v rodině, byl přístup a chování rodiny a "blízkých". Tak by mě vlastně nejvíc zajímala ta praktická stránka toho, kdo by měl být na opakovanou svatbu (nebo slib) zván, aby se ta situace neopakovala, ale zároveň se naplnilo to přání zopakovat si vše, co se nevydařilo...
Odpovědět
Děkuji všem za příspěvky, ať už povzbudivé, tak i ty ostatní. Ta moje zkušenost je tak specifická, že se dá těžko někomu popsat a vlastně i pochopit. Stejně jako je to nepochopitelné pro zdejší přispěvatelky, může to být nepochopitelné pro případné hosty. A s tím samozřejmě počítám. @zorro4 O zkažené svatbě z důvodu úmrtí v rodině psala v diskuzi jiná paní. Toto nás naštěstí nepostihlo. @ttm Příčiny toho problému známe, a víme, jak jim předejít. Navíc není možné říct, že bych měla něco vysněného, nebo nějaká veliká nereálná očekávání. Takže se nebojím toho, že by to dopadlo nějakou katastrofou. @ellinkasebudevdavat Máš pravdu, s těmi hosty to nebylo jednoduché. Ale oni se nám ty vztahy s lidmi za tu dobu docela protřídily. Hostů bych tam určitě nechtěla tolik, ale ty nejbližší ano. @tanulinkaaa Ne, nechci opakovat svatbu, protože byla hektická, ale z docela jiných důvodů. Hektická svatba, zkažené fotky nebo špatné počasí je opravdu to nejmenší, co mě trápí. @pirek Formální vznik manželství nerozporuju. Pro mě je ale manželství víc než papír, a o tom to právě je.
Odpovědět
@stastnevdana Aha, promiň. Každopádně ta věc mě stejně zajímá. Na té svatbě či slibu by byli lidé, co byli na té první svatbě? Tedy titéž lidé, co tě ignorovali? Jsem dneska přemýšlela, jestli bych si to zopakovala a jo (hypoteticky), ale z přesně opačného důvodu, byl to skvělý den. Akorát bych klidně vypustila ten obřad, pro mě osobně neměl žádný výzam a byl to fakt oser :-D (manželství pro mě význam má, obřad nikoliv). Každý to zkrátka cítíme úplně jinak. a na odlehčení, ale k tématu muž: mohl bych se znovu oženit? já: no to bys teda nemohl muž: ani s tebou? já: ne, ani se mnou muž: ani kdybys nemusela hubnout do šatů? :-D :-D
Odpovědět
Já taky neměla svatbu takovou jakou jsem si přála, ale i kdybych se rozhodla udělat ještě jednu svatbu, víte v čem bude problém? Ta pravá svatba s kouzelnou atmosférou je jen jedna...
Odpovědět
@zorro4 :-D Nebyli by tam všichni, s některými už ani nejsme v kontaktu. Určitě by to bylo mnohem komornější. A taky jde příčiny toho, proč k tomu vlastně došlo. Nebylo to u všech o tom, že by mě neměli rádi nebo tak něco. Spousta hostů byla od mého muže, a vůbec mě neznali, tak se drželi stranou.
Odpovědět
@verunkajsemja A co když na té pravé žádná kouzelná atmosféra nebyla? Co když ta atmosféra byla právě úplně opačná?
Odpovědět
@stastnevdana Takže např. když si tě ženich vyzvedával, necítila jsi motýlky v břiše? Když jsi kráčela k oltáři, necítila ses jako princezna? A celkově ta nervozita z něčeho neznámého...
Odpovědět
@verunkajsemja Ne. Ženich si mě nevyzvedával. Poprvé mě viděl, když sháněl mašli na auto, takže ho zajímalo jen to. A když jsem přijela na místo obřadu, nevšímal si mě, ani se na mě nepodíval, stejně jako ostatní. Pokud jsem cestou k oltáři něco cítila, tak naštvání, protože ještě těsně před odjezdem na obřad se do mě někteří lidé naváželi, cepovali mě a nutili lítat a zařizovat věci v hotelu. Ještě nějaké dotazy?
Odpovědět
@stastnevdana Pak je to v pořádku, pokud znáte příčiny a víte, jak se jich vyvarovat. Já se usilovně snažím pochopit, jak to všechno myslíš a kde teda byl ten problém. A upřímně přiznávám, že mi to nejde ;-) Myslela jsem to tak, že je klidně možné, že i podruhé se to pokazí a mohlo by tě to mrzet znovu. Já osobně bych pak to obnovení opravdu udělala jen s manželem, na nějakém krásném místě, v krásném oblečení a s jistotou, že mi to nikdo nemůže pokazit, protože jsme tam sami dva. Nu, přeji ti hodně štěstí ;-)
Odpovědět
@stastnevdana Tak to mi je líto...:-(
Odpovědět
1
2
3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?