"Ukradená" svatba

Zobraz úvodní příspěvek
Slečny, paní... Já vím, je to možná hloupost a sobectví, ale pořád na to musím myslet. Bral jsme se v září, přípravy moc času nezabraly, svatba byla celkem malá, ale vědělo se o ní už od ledna (9 měsíců). V dubnu, kdy už jsme měli s manželem plány celkem jasné, najednou přišla moje mamka, s tím, že se s přítelem chtějí vzít. Nebylo by na tom možná nic zvláštního, ale znali se asi měsíc, vůbec se k sobě nehodili, mamka si na něj pořád stěžovala a tak... Opravdový šok ale přišel, když řekla, že se vezmou za tři týdny! Mamka nechtěla nic velkolepého, jen obřad a oběd s rodinou. Jenže my jsme měli stejný plán! Zaskočilo mě to a byla jsem z toho dost nešťastná. Najednou se řešila jejich svatba a naše šla na druhou kolej. Kdyby se opravdu milovali, nic proti bych neměla... Ale takhle? No a pak, asi týden před jejich termínem zavolala mamka, že se rozešli a že to s ním byl omyl. Hned jsem k ní jela, uklidňovala jí, brečela mi na rameni... Takže naše svatba šla opět stranou. A pak, asi za další dva týdny se zas dali dohromady. Ani jeden z nich neřekl, proč byli od sebe. A vlastně jsem mezi nimi ani nepozorovala žádné známky jakékoli blízkosti. My s manželem, kdykoli je možnost, jeden druhého se dotýkáme, třeba jen letmo... Díváme se na sebe. A oni? Nic. A najednou, koncem května mamka přišla, že se vezmou v červnu. Dva měsíce před námi! A naše svatba zůstala tam, kde byla. Na druhé koleji. Hrozně jsem se těšila, jak budu všechno s mamkou plánovat. Na mojí svatbu, ne na tu její... Mám ji ráda a proto jsem jí se vším ohledně jejich svatby pomáhala. Ale bylo to zbytečné. Oni k sobě prostě nic necítili. Šestého června se vzali a za týden byli od sebe. Definitivně. Do naší svatby zbývaly dva měsíce a mně připadalo, že jí vlastně nikdo z mojí rodiny nebere vážně. A už vůbec ne mamka. Když jsem o tom přemýšlela, připadalo mi, že se chtěla vdát jen proto, aby prostě byla první. Chtěla jsem svatbu odložit, ale jak jsem se zmínila před manželem, byl z toho nešťastný. Naše svatba tedy byla tak, jak být měla. Ale já mám pořád pocit, že mi mamka svojí unáhlenou svatbou vlastně "ukradla" můj velký den... Jak se přes to přenést? Co s tím? Napadá vás něco? Už je to docela dlouho, ale já jsem z toho pořád nešťastná a když na to myslím, je mi do pláče...
Odpovědět
@kikwita Ano, tak jak je popsané mi přijde i chování matky zakladatelky dětinské. Ale jak jsem psala, její matka uškodila nejvíc akorát sama sobě a nemohu soudit, z jakého důvodu to udělala. @klara189 Já asi vážně nejsem dobrý vzorek :) Já chci být za princeznu v očích mého muže, to je asi tak jediné, co mě zajímá :) Jediný, kdo mi tu svatbu mohl zkazit je on (a já jemu). Navíc plánováním netrávím měsíce a měsíce, spíše mě to poslední dobou obtěžuje :) Já chápu, ž e z tohoto chování může být někdo smutný a přešlý a docela bych i pochopila, že by tu napsala nevěsta druhý den po svatbě. Ale po půl roce?
Odpovědět
Prostě by ses s tím měla smířit - a čím dřív tím líp, je zbytečné se užírat kvůli něčemu, co už nezměníš... Ale chápu to, jsem v podobné situaci - moje mamka je zhrzená ze vztahů a na mé zasnoubení mi neřekla ani slovo, asi po 3měsících jsem jí řekla, že je mi líto, že mi do teď na to ani neodpověděla, tak jsem si vyslechla takový proslov jak je to největší zbytečnost a nesmysl, že nakonec lituju, že jsem se vůbec ptala... :-D tím jsem tu kapitolu uzavřela, ale je mi to za ní líto, že se připraví o jakékoliv sdílení radosti s plánováním svatby své jediné dcery. =-)
Odpovědět
@shigella To mě mrzí, že to vzala takhle... Třeba se s tím nějak srovná během příprav a budete pak šťastné obě.
Odpovědět
@pirek Nevím, jestli přála, nebo ne. Ale řekla mi: "No co, když vám to nevyjde, rozvedete se. Jako já." A i to mě docela zamrzelo.
Odpovědět
@alca666 Ano, půlrok je dlouho, uznávám... Možná je to tím, že jsem se neměla komu svěřit.
Odpovědět
@klara189 Řekla bych, že tohle má dvě roviny. Rovina lítosti z průběhu svatby- zastínění mi malicherná přijde, minimálně tedy půl roku poté. Rovina vztahu s matkou, kdy její jednání tedy zrovna příliš mateřské nebylo, toho, že se s tebou neumí radovat a upřednostnila svoje zájmy nad těmi tvými, to se nedivím, že tě mrzí. Jistě má právo na osobní život a ty nemáš právo to soudit, ale její reakce na tvoje životní změny by mě na tvém místě mrzela též.
Odpovědět
Já ti taky rozumím. Je málo ledových královen, se kterými by to nezamálo. Naši svatbu s námi naši nejbližší řešili hodně, zapojil se i můj taťka (který na to fakt není a třeba mu spousta věcí přišla jako pitomost, ale nezkazil by mi tím radost) a bylo to skvělé. Já jsem člověk, který tu radost prostě potřebuje ventilovat a který to potřebuje řešit s ostatními. Jsem hrozně vděčná své rodině za to, jak nádhernou svatbu jsme díky nim všem měli a jak to s námi prožívali. Zabilo by mě, kdybych to neměla s kým řešit :-) Mrzí mě, že máš kvůli svatbě takové pocity. Ale hoď je za hlavu. Byl to jen začátek, jen jeden den. Třeba ne podle představ, ale i tak určitě krásný. A to nejhezčí je přece stejně až teď - to manželství. Užívejte si jeden druhého, těšte se na každý společný zítřek a minulost nechte minulosti. Jinou radu nemám, snad jen aby ses radovala z každé malé pitominy, protože pak zjistíš, že těch malých radostných pitomin byla plná i vaše svatba a že je vlastně důvod na ni vzpomínat hezky :-)
Odpovědět
@ttm Děkuji za pochopení i za podporu. Od chvíle, kdy jsem tenhle příspěvek zveřejnila přemýšlím, co mě na tom vlastně tolik štve. A přišla jsem na to. Takže díky Vám všem!
Odpovědět
@klara189 Já tě úplně chápu. Svatba je jen jednou v životě a mě by toto taky rozhodilo. A není to vůbec o dětinskosti nebo nedospělosti. Tady je každý "svatý spravedlivý". Je to fakt divný. Tvoje mamka není asi moc vyrovnaná. A taky ta poznámka o rozvodu, to je vrchol. I když není šťastná, tak by měla vážit slova a být trochu empatická. Myslím, že ti pomůže, žes to řekla nahlas, probere se to a za chvíli se díky tomu budeš cítit líp a hodíš to za hlavu;-)
Odpovědět
@evush Moc děkuji za pochopení. Už teď je mi mnohem líp. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@klara189 me by to asi taky mrzelo. Navic jsetli jsi se tesila jak budes s jeji pomoci planovat svatbu. Ja to uplne chapu jak se citis. Tvoje mamka asi trocbu zarlila a asi si myslela to bude mit tak jako ty kdyz se bude vdavat. Ale sama ted vidis ze ji to jen uskodilo. Myslim ze na tohle zapomenes casem a nebo az jednou si nekam s mamkou zajedete na delsi dobu tak se rozpovidate a v mezireci si to vyjasnite -teda jestli tvoje mamka nebude resit jen sebe. - jen muj nazor ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@rmarcelilinka přesně tak, nechápu tady ty negativní názory. Ženský nezlobte se na mě, ale asi jste tak trochu chladné, protože třeba já budu maminčina holčička i ve 40, stejně tak to měla moje maminka s babičkou, prostě krásný vztah, a soudit? Právě určitě dcera má právo ji soudit, stejně tak kdybych se já zachovala nesprávně má právo soudit mě můj syn. Proto se chovám chci chovat tak aby se za mě nemusel nikdy stydět a miloval mě a co je hlavní, aby NIKDY nemusel být kvůli mě smutný, tak jako tady ta kočena je smutná ze své maminky. Matka bohužel myslí v tom případě jen a pouze sama na sebe a je tak akorát sobecká ona, pokud o tom nechce mluvit, to je strašné! A nějaká nedospělost je a absolutně mimo mísu jak tu bylo zminováno :)
Odpovědět
Článek se načítá
@klara189 Ještě zareaguji - píšeš, že je zvláštní, jak se mamky každý zastává...Ono je to asi v tom - úvodní příspěvek doslova křičí otázkou "Jak mi to mohla udělat?"- jakoby šlo o něco, co bylo zcela cíleně a záměrně mířeno proti Tobě. Což si opravdu nemyslím. A pak tu vidím stárnoucí osamělou rozvedenou a zřejmě dost nešťastnou ženskou, která se pro sebe zřejmě snaží (i když dost nešťastným způsobem) urvat kus štěstí (dedukuji i z toho, že píšeš, že od rozvodu střídá partnery). No a co si budem povídat - v 50 letech či kolik mamce je, se mužský pro život shání podstatně obtížněji než ve 20 - její vize budoucnosti je asi nic moc... Proti tomu jsi tu Ty - ano, jeden, pro Tebe důležitý den, nevyšel podle Tvých představ, ale - pořád sis vzala bezvadného chlapa, kterého miluješ a se kterým chceš prožít celý život - máš před sebou vizi života po jeho boku, možná se svou vlastní rodinou.... Nemůžu si pomoct, ale opravdu víc lituji Tvou mamku. P.S.: Dodávám, že nás nevěst, které svatbu neplánovaly měsíce a příliš to neřešily, je víc, ale chápu, že tady je to hodně individuální.
Odpovědět
@klara189 Promiň,mně to přijde jak žárlivost,rozmar malého děcka že se život netočí jen podle něj...ve svým příspěvku píšeš já já a já. Ale ve skutečnosti nerozumím tomu,proč tvoje svatba šla stranou,a žes nemohla s mamkou řešit věci okolo své svatby-a co jste teda dělaly? Mohly jste si předávat info spolu,a plánovat svatby obě. I když nechápu co jsi chtěla velkého plánovat,když jste dělali malinkou svatbu. Neříkám,kdyby měla stejnou svatbu přes kopírák-stejná barva svatby,stejná hudba,výzdoba,stejné místo,termín,šaty,atd.,bylo by to divné,ale takhle...Ale pokud stejně cítíš že ti ukradla svatbu,tak buď ráda,že ti neukradla ženicha :-D
Odpovědět
Tato fňukací diskuze tu už od Tebe dříve byla, ne? "Já já já", to je jediné, co tu píšeš. Přej a bude Ti přáno. Plánovali jste malou svatbu, tak co řešíš? Ťukám si na čelo, co všechno je lidský mozek vyplodit.
Odpovědět
@lindikova a tvůj ironický. Co dál? ;-) @kikwita A my víme, proč se tak máma zachovala? Proč najednou nabyla dojmu, že se chce vdát? Ano, její matka je možná dětinská, nebo taky možná zoufalá a nebo bůhvíco ještě, její matka tu nic nenapsala, takže těžko si udělat názor. Asi by mi to přišlo hodně špatné, kdyby si udělala svatbu víkend předem nebo třeba ten samý den, ale 2 měsíce? Jako fakt? Já v tom skutečně nevidím nic špatného. (Taky by tu mohl být příběh "našla jsem toho pravého, těšila jsem se, jak budeme s dcerou řešit svatbu společně, ale jí vadilo, že se vdávám taky") No a konstatování zakladatelky, že by to mamce vlastně i přála, ale že bylo vidět, že k sobě nepatří, že se nedotýkají atd.? Co to je soudit vztah svého dospělého rodiče?
Odpovědět
A mimochodem, já chápu, že chce někdo být v ten výjimečný den středem pozornosti, obletovaná pricezna atd., ale skutečně nemám pocit, že na tom nějak ubírá fakt, že se někdo z hostů vdal či oženil 2 měsíce předtím.
Odpovědět
@zorro4 Naprostý souhlas :-) Taky jsem čekala, jak se mamka vdávala ten samý den a rodina se musela rozhodnout, na čí svatbu vlastně jít nebo dobře týden až 2 před její svatbu a opět museli hosté jet 2x za krátký čas přes celou republiku, ale 2 měsíce předem :-D :-D Ale já tady z plno nevěst mám dojem, že jakmile se kdokoliv z pokrevní linie ´sestřenice od tety z druhého kolena´ až po spolužačku ze základky rozhodne mít svatbu ve stejný rok, nedejbože ve stejné roční období a s tyrkysovou barvou, když ona sama má mint, tak je potřeba dotyčnou ´druhou´ nevěstu minimálně vystřelit na měsíc ;-)
Odpovědět
@zorro4 @julie_t souhlasim, taky rostu s diskuzi, kde se řeší, zenekdo oznámí svatbu krátce po prislusnych nevestach nebo na stejné období, nedejbože třeba se stejnou barvou. Mne kolikrát přijde, že by tu některé chtěly vyčlenit celý rok a zapojit rodinu a zname aktivne po celé měsíce v plánování toho dnu D a běda, jak si nekdo dovoli se taky vdat nebo udelat jiny zivotni krok. Každý má snad svůj život a dělá svá rozhodnutí, nechápu, proč si privlastnovat rozhodnuti druhych. A ikdyby se někdo svatbou inspiroval, není to naopak spíš hezké? Copak není hezké,když dva lidi napadne, že by jim bylo také lépe spolu. Kolikratmi přijde, že je tu spousta sebestrednych a neprejicnych ženských... Dva měsíce jsou dlouhá doba.
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca je vidět, že si někdo neumí přečíst ani celý úvodní příspěvek, autorka tam píše, že by jí bylo jedno kdyby se milovali a její maminka by si udělali svatbu z lásky. Ale tato situace byla naprosto jiná, vůbec se tato svatba neměla uskutečnit, a ještě před její svatbou, tedy do 2 měsíců byl tento pár od sebe !!!!!!
Odpovědět
Profilova fotka
@zorro4 Aspoň už víme, kde se bere to kádrování partnerů zvaných hostů, když se někdo nerozpakuje ani vůči mamince, že.
Odpovědět
@rmarcelilinka zkus si precist, na koho a na co jsem reagovala. K zakladatelce jsem se vyjadrila uz v predchozich prispevek, takze nez se zacnes rozcilovat, zkus si procist diskuzi v souvislostech.
Odpovědět
Profilova fotka
@kacenkakaca já se nerozčiluju jen sem chtěla upozornit, že manželství maminky opravdu nebylo šťastné a to mohlo zakladatelku taky hodně mrzet.
Odpovědět
Profilova fotka
My budeme mať svatbu dva týždne po snúbencovom bratovi (ich maminka má určite "radosť", že vyžení dvoch jediných synov v jeden mesiac). Ani na okamžik ma nenapadlo chovať voči tejto situácií negatívne pocity. Tešíme sa všetci štyria, radíme, pomáhame si. Zakladateľku diskusie. chápem, a je mi ľúto, že takéto pocity musela prežívať na vlastnej svatbe. Je to iba jeden deň, ktorí už nevrátí. Duležité je sústrediť sa ale na ďalšie dni.
Odpovědět
@rmarcelilinka No, jenže zakladatelka jaksi nepíše - hrozně mě mrzí, že to mamce nevyšlo, že má na chlapy smůlu, že nemohla moji svatbu radostně prožít, ale - kvůli ní se na mojí svatbě nemluvilo o ničem jiném než o jejím rozvodu, kvůli ní jsme x měsíců před naší svatbou nemohly při každé mé návštěvě probírat jestli je lepší starorůžová nebo fuchsiová, protože ona si dovolila se také vdát a ještě ke všemu úplně zbytečně a nebohá novomanželka z toho má ještě půlroku po svatbě zlé sny ...
Odpovědět
Já nechápu, že se tady většina diskuzí takhle pokazí. Máte pravdu, že v něčem je @klara189 malicherná, ale zase na druhou stranu, od její mamky to taky nebylo moc fér. A tady se to zase vyhrotí a většinou proti zakladatelce. Zajímalo by mě, jak byste se cítily vy ve stejné situaci. Třeba by to většina holek přešla. Ale nikdo nemůže nadávat Kláře, za její pocity. Prostě to tak cítí a snaží se s tím vyrovnat a holt zrovna v anonymní diskuzi. Neříkám, že mají všichni napsat, jak ji litujeme a jaká je chudinka atd. Jen mi příjde, že je fakt na palici, jak tady skoro v každé diskuzi se z někoho udělá fackovací panák, jen protože cítí lítost nad tím, že se nějakým způsobem zkazila svatba. Prostě trochu pochopení a empatie ve všech diskuzích by bylo fajn.
Odpovědět
Profilova fotka
@dizi Ale ona se jí žádná svatba nezkazila! Proběhla, maminka měla jednu nepromyšlenou poznámku, nic hrozného se nestalo, nikdo se neotrávil jídlem, příbuzní se nepoprali, takže to byla svatba povedená. Zkazilo se leda to, že ostatní lidi projevili taky kus vlastního života. Ale za ten nesou zodpovědnost sami a my to neovlivníme
Odpovědět
@pirek Tak hlavně žes tam byla a víš, že pronesla jen jednu poznámku :-). P.S. Taky bych si přála, aby se na mé svatbě probíral rozvod, proč ne, vždyť je to život ostatních. (pro rejpalky: Neříkám, že se kvůli tomu celá svatba pokazila, ale rozhodně to dobrou náladu a příjemnou atmosféru neposílilo. )
Odpovědět
@dizi Tak za prvé - pokud jdu se svým "problémem" do veřejné diskuze, měla bych počítat s tím, že se objeví i lidé, kteří se mnou nesouhlasí. Pokud chtěla zakladatelka politovat, asi se měla svěřit kámošce na kafi. Ale upřímně, mně kdyby kamarádka řekla to, co zakladatelka, řekla bych jí totéž, co jsem řekla zde. Kromě toho dostala i dost podporujících příspěvků. To, že si my nesouhlasící dovolíme vyjádřit opačný názor, není žádné zvrhnutí. Jak bych se cítila ve stejné situaci ti řeknu zcela přesně, protože jsem o tom večer hodně přemýšlela. Já, ač člověk dost sebestředný, který má rád pozornost, společnost a svatební den jsem si velmi užila, bych na sdělení své maminky, že se bude vdávat, reagovala skutečně pozitivně, byla bych ráda, že můžeme jít zkoušet šaty obě, pokud by o to stála, že můžeme sdílet ty další informace atd. A pokud bych si myslela, že její snoubenec není ten pravý (což se nám mimochodem v minulosti už stalo), tak by mě mrzelo to, že je s tím nepravým, ale rozhodně ne to, že zastiňuje mou svatbu svou svatbou s tím nepravým.
Odpovědět
@lucik_k Jasné, na svatbě by se totiž mělo od obřadu až do rána mluvit jen o tom, jak to sluší nevěstě, jak se jí povedla výzdoba a když už je náhodou dovoleno nějaké jiné téma, tak musí být o lásce, štěstí a věrnosti.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?