Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Rodiče chtějí, abychom s nimi bydleli

Zobraz úvodní příspěvek
Prosím o radu. Máme čerstvě po škole a moji rodiče chtějí, abychom s přítelem po svatbě bydleli u nich. Postavili ohromný dvougenerační dům, ale na vesnici. Pro nás je těžké v okolí sehnat práci, raději bychom šli bydlet do krajského města (40 km). O tom ale rodiče nechtějí ani slyšet. Řekli, že jestli se odstěhuju do města, přeruší kontakty. Já je mám moc ráda, ale taky chci pracovat a bavit se. Nechci trávit tři hodiny denně jen v autě, mohla bych je využít jinak. Jak to máme vyřešit?
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
Myslíš, že by to opravdu udělali, že by tě za to zavrhli? Nemyslím si, že rodiče, se kterými máš dobrý vztah, by tohle udělali...
Odpovědět
Pokud dělají probléme ještě před tím, než u nic bydlíte, co budou dělat potom.. Nenechala bych se vydírat. Pokud byste u nich opravdu bydleli, můžou nastat výhružky ve stylu ,,jestli to neuděláš podle mýho tak se odstěhuj".
Odpovědět
jak to vyřešit? no samozřejmě jen s rodičema, psychologicky... tohle NEMŮŽOU... a kontakt nepřerušej..akorát psychicky vydíraj..což je docela smutný zkoušet na svou vlastní dceru, kterou maj nadevšecko milovat, že.
Odpovědět
jinak, nezvažovali ste, že byste udělali kompromis? je vidět, že i ty máš obavy z tho, že bys byla od rodičů daleko v jejich stáří (ale jako 40 km je naprostá pohoda, zase jako ta fáze, kdy by se sami ani nenajdli asi nebejvá normální stav stáří, ale spíš nemoci, a ta asi nebude trvat pět let - sory, blbě řečeno, ale je to tak) tak není poblíž nějaký město větší? nemusíte přece jít do krajskýho, ale do menšího města, kde budete mít šanci sehnat práci rozhodně daleko víc než na vesnici a v nejbližším okolí, případně byst mohli dojíždět do krajskýho města, který by ale nebylo tak daleko, a měli to blíž i k rodičům. ale jinak - hlavně! podřizovat celej život tomu, že se budeš muset třeba rok starat o rodiče.... to je fakt blbost. vždyt kdyby se něco stalo, nebo prostě až bude čas, tak přecee tam je ten barák, tudíž se můžete na ten čas přestěhovat, nebo to tak nějak šolichat půl napůl s tvým bydlištěm...ale kvůli tomu se tam přestěhovat na celej život, to je blbost teda podle mě:) prostě až to nastane, bude se to řešit...ale ono to třeba nemusí vůbec nastat (že se budeš muset o rodiče fakt intenzivně starat), tak proč si říkat co by kdyby a tohle tomu podřizovat? a těch 40 km fakt není nic hroznýho. měli sme s prarodičema stejnou vzdálenost a úplně v pohodě. dneska už stejně nemůžou fungovat babičky tak dobře jako dřív..páč prostě se do důchodu chodí pozdějc.. a na víkendy nebo občasný pohlídání si prostě dojedeš. je trochu zvláštní, že řešíš, že bys to měla daleko od rodičů, ale přece dojždět každej den do práce je stokrát horší:-D tam si taky musíš dojet..tak proč by sis nedojela k rodičům stejnou vzdálenost, když bude potřeba?:)
Odpovědět
@kristina_b Jděte bydlet tam, kde máte práci, kde je to pro vás výhodnější. Rodiče tě nemůžou takto citově vydírat. Jsi jejich dítě, ale máš už snad svůj život...
Odpovědět
Profilova fotka
@kristina_b Taky jsme mohli mit zdarma bydleni u jednech nebo druhych rodicu, se kterými mame skvely vztah.. ale po studiu na druhem konci republiky jsme si zde nasli i praci a ted i koupili byt, jasne ze to rodice mrzi, ale nastesti to chapou a nijak nas nepremlouvali ani nevydirali.. uprimne receno si myslim, ze jsou to jen plane vyhruzky, zadny rodic neprerusi kontakt s vlastnim dítětem jen proto, ze chce bydlet jinde.. a když jim ustoupite jednou, prijdou další podmínky az budete zarizovat bydleni a az budou vnoucata a pak zjistite, ze spoustu věci přizpůsobujete jim, takze bohužel vam opravdu nezbyva nic jiného nez si stat za svým a rodice se s tim budou muset srovnat..
Odpovědět
jo a ještě sem chtěla napsat, že bych byť v baráku u rodičů nikdy nechtěla bydlet zadarmo, jen s placením energie.... jako já nevim, ale to se podle mě fakt nedělá. jakmile dítě pracuje, je samostatná jednotka a měl by rodičům platit třeba i nájem, byť by obydloval jen jeden pokojíček v domě. bylo by mi celkem blbý si bydlet jen za spotřebu. ještě bych se pak právě musela cejtit rodičům dlužná...ale vděk a dluh je něco jinýho.
Odpovědět
Profilova fotka
@kristina_b Jsem na tom dost podobně jako ty, i když u nás je to zase trošku naopak :). Narodila jsem se v Praze, žila jsem tam většinu života a nelíbí se mi to tam. Odjakživa jsme na dovolenou jezdily (tvrdé y proto, že jsme spolu s mamkou byly samy :)). Minimálně od 15 let tvrdím, že chci bydlet v domě v přírodě, doteď se to nezměnilo. I přesto máma koupila byt vedle našeho bytu, který zamýšlela pro mě (byty jsou propojené, na jednom patře v paneláku, ideální situace až budou děti, babička za rohem na hlídání). Několik let jsme ho pronajímaly, několik let jsem tam bydlela při vysoké, teď zas pronajímáme. Našla jsem si partnera mimo Prahu, z Kladna, což není tak daleko, a teď si hledáme dům v okolí Kladna. Od prvního odstěhování (a to i když jsem bydlela v Dejvicích, jen na druhém konci Prahy), poslouchám, že bych měla bydlet v tom bytečku, jak bych ušetřila. Od té doby, co sháníme dům (a počítáme v něm s "vejminkem" klidně i pro oboje rodiče, až to bude potřeba) poslouchám, že máma na Kladno jezdit nebude (bydlím tu už pátým rokem a máma tu byla cca čtyřikrát). Samozřejmě i v sobě řeším, co bude mamka dělat na stará kolena (má o dost staršího přítele) a že budu 30 let platit hypotéku a přitom bych v Praze měla pohodlné bydlení... Jenže jsem si uvědomila, že neexistuje řešení, které by nám vyhovovalo oběma, ale rozhodla jsem se, že žiju svůj život. Snažíme se hledat dům co nejblíže okolo Kladna (měli jsme i vzdálenější varianty), abychom to k sobě měly blízko a to je asi tak jediné, co můžu dělat. Mám pocit, že jí dlužím nejen za podporu na studiích, ale za to, jak to se mnou všechno zvládla sama celý život a je to těžké, ale asi to k dozrávání patří.
Odpovědět
Zit s rodicema je obrovska vyhoda, bohuzel uz se to v CR moc nepraktikuje. Prislo by mi zbytecny vyhazovat pulku vyplaty za najem, kdyz rodice maji nedaleko dum. Navic az prijdou deti, nesmirne ocenis pomoc babicky :) A taky - dum se snadno udrzuje kdyz jsou tam 2 zensky nez aby to jedna tahla sama.Asi je treba si dat na papir plusy a minusy, ja sama dojizdela autem 40km tam a 40km zpatky a bylo to v pohode. Do skoly jsem tehdy jezdivala tu samou vzdalenost vlakem. Jestli je tam vlak/ autobus, tak to je uplne nejlepsi.
Odpovědět
@anjelita Podle mě je to na každém z nás, není jen jedna pravda. Záleží na tom, jací ti rodiče jsou, v jakém městě bydlí a obecně na názoru každého. Jinak pokud by dům udržovaly jen ženský, je to celkem nefér. Měli by se zapojit všichni obyvatelé ;).
Odpovědět
@luj89 samozrejme. Proto jen pripojuju svoji zkusenost a nenarizuju zakladatelce co by mela delat.
Odpovědět
Profilova fotka
Jak bylo zmíněno, manipulace ze strany rodičů už nyní poukazuje na to, jak by asi vypadlo vaše společné soužití do budoucna. Já jsem osobně proti bydlení s rodiči či jakýmkoliv jiným příbuzným, neboť jsem se prozatím nesetkala s nikým, kdo by měl dobrou zkušenost a hezké vztahy, které v rodině dříve panovaly se značně naruší. Zdá se mi to zbytečné, i když možná finančně výhodnější, což je ale jediné a v důsledku stejně nakonec to nejmíň podstatné.
Odpovědět
Článek se načítá
@anjelita Ono se to dnes moc nedělá hlavně proto, že lidi dostávají rozum a upřednostňují vztahy před financemi. Otázka je, jestli půlku nájmu "vyhodíš" za bydlení ve městě nebo ho investujes do soukromí a bydlení podle svých představ. Navíc, pokud dva lidi budou dojíždět denně do práce takovou vzdálenost, může to úplně klidně dorovnat rozdíl mezi náklady u rodičů a nájmem ve městě. Dál - někdo pomoc babičky ocení, ale některá babička se plete do výchovy (a manželství) takovým způsobem, že to nikdo soudný nemůže dovolit. To s tím udržováním domu je doufám legrace, protože vůbec nechápu, proč by se o něj měly starat jen ženské? A muži co? Pokud jde o údržbu, je určitě mnohem nenáročnější být než dům. Navíc, já dojizdim víc než 20 km, máme spoustu spojů jak vlakových, tak autobusových. Pokud pojedu autem, stojí mé to hodinu denně, pokud autobusem a vlakem, budou to už hodiny dvě až tři. A ztratit každý den tolik času, to naprosto chápu, že ne každý to hodlá obětovat. A k tomu finanční stránka věci... Samozřejmě je to na každém, ale tvoje argumenty mi vůbec nesedí, to nejsou výhody, ale naivní představy.
Odpovědět
Teď ti řeknu já svojí zkušenost. Můž sen byl postavit si svůj malý domeček podle mích představ. Brácha říkal že zůstane v domě s rodiči, protože v naši obci podniká a má rozjetou dobře firmu. Jenže byl problém v tom že v domě nebydlí jen naši ale i babička, která pořád nadávala na bráchovu přítelkyni a sprostě. Jednoho dne se brácha rozhodl že tam prostě s babkou nebude. Jenže jedna sestra vdaná a bydlí jinde v domečku s rodiči od manžela.Tak jsem zůstala jen já a moje sestra. Nikdo ale nepočítal že bych se obětovala a zůstala v domě já tak se mě ani na názor nikdo neptal a nejstarší segra si sama rozhodla že barák bude její. Jenže Tatka z toho nebyl vubec nadšený, protože sestra pořád jen rozkazuje, nadává a je panovačná. Tak jsem se rozhodla že se nakonec vzdám svého snu mít jen své. S přítelem jsme se teda nastěhovali k rodičům a rok tam bydlíme máme svou část domu ale není to sranda, bydlí tam babička v jednom patře, rodiče v jedné části domu a my v druhé části domu a ještě sestra pořád jezdí k nám dom a není schopná si ani přepsat bydliště a to má koupený byt v Brně a ještě chalupu u nás v obci. A pořád si myslí že je pánem domu a jen řve a chce rozhodovat. Někdy jsem ze všeho už tak unavená, že si vyčítám že jsem v tom domě zůstala. Pořád mi někdo bude rozkazovat, kdy mám co dělat, když na něco řeknu ne budou uražení atd... ( tatínek a babička ) na druhou stranu, bych tam nemohla nechat naše úplně sama nebo se sestrou. Maminka pohlídá děti, když nebudu stíhat nebude problém že by mi nenavařila ( ano zní to blbě že by mi mamča vařila ale holt pokud někdo má tolik povinností jako já tak to občas ani nijak nejde ). S rodiči nezůstávám z povinnosti se o ně postarat ale když přemýšlím že na rekonstrukci domu použijeme třeba milion a na stavbu 3 už je to rozdíl. Pak je to opravdu obrovský dům 13+2 teď není problém to pro naše fin. táhnout, protože docela dobře vydělávají ale až budou v důchodě je problém takový obrovský dům utáhnout. Nikdy to nebude takové jako ve vlastním domě ale pak se uklidnuji těmi kladnými věcmi, kterých je pořád víc.
Odpovědět
@kacenkakaca obhajujes ze by si to kazdy mel udelat po svem a i presto se navazis do myho zpusobu zivota. Opakuju ze se se zakladatelkou delim o vlastni zkusenost, nikdo z nas nevi jak zije, takze je ciste jen na ni jak nase komentare zpracuje. "To s tím udržováním domu je doufám legrace, protože vůbec nechápu, proč by se o něj měly starat jen ženské?" Stejne tak bych ti mohla rict ze je snad legrace ze nechas muzskyho aby se staral o domacnost, ale fakt nemam zapotrebi diktovat nekomu zivot. Je to ciste o tom jak si to kazdej zaridi. "Samozřejmě je to na každém, ale tvoje argumenty mi vůbec nesedí, to nejsou výhody, ale naivní představy." Je rozdil mezi argumentem a zkusenosti. Naivni predstavy? U nas v rodine je normalni ze muzskej chodi do prace a zenska je doma a domacnost je jeji prace, coz je zhruba to samy jako kdyz je zenska na matersky. Takze asi tak. Nemuzeme aplikovat nas zpusob zivota a diktovat to samy nekomu jinymu. Co funguje u nas nemusi fungovat u vas.
Odpovědět
@kristina_b píšeš, že máte čerstvě po škole, takže určitě jste plnoletí, tudíž i plně odpovědní za své životy. Rozhodněte o své budoucnosti podle vlastního uvážení a ne podle rodičů. Pokud je to skutečně tak, jak píšeš, je to z jejich strany sprosté vydírání. Pokud necítíte, že s nima chcete bydlet, tak nebydlete. Pokud byste na to přistoupili, tak pravděpodobně šťastní nebudete a rodiče Vás budou při nejbližší další příležitosti vydírat zase, protože zjistí, že to funguje. Pokud by rodiče skutečně dostáli svému slovu a přerušili s váma kontakt, pak mezi vámi bohužel není hezky vztah a rodiče jsou egoisté. A pokud není hezkého vztahu, tak je určitě lepší nebýt pod jednou střechou, protože to člověka tak nezraňuje a nespoutává. Žijte si svůj život a rozhodněte se podle svého.Nechtějte nic míň, než kdysi chtěli Vaši rodiče ;-). Rodiče chtěli velký dům, bylo to jejich rozhodnutí, tak ať s tím rozhodnutím žijí. Je fajn, že Vám nabídli střechu nad hlavou, ale není fajn vás do toho nutit ;-). Držím pěsti, abyste se skutečně rozhodli podle sebe, takak to cítíte a ne ze strachu!
Odpovědět
@anjelita U každého je normální něco jiného. Jsem ráda, že to, co je normální u vás doma je u nás naprosto nenormální.
Odpovědět
Profilova fotka
@kristina_b vydirani nikomu neprospeje, bude lepsi si o tom otevrene promluvit a rict svoje pocity, zminit vsechna lozitiva/negativa spolecneho bydleni a hlavne vysvetlit proc ted preferujete mesto. Zaroven bych ale nevyloucila treba spolecne vikendy nebo ze se za par let rozhodnete pro navrat k rodicum. Pokud jsou rozumni, tak pochopi, ze potrebujete se osamostatnit a naucit se zit samostatne. Moje situace byla jednoducha, manzel se stehoval za mnou a na baraku s babickou zustql svagr. Ten se odtamtud odstehoval s pritelkyni (ted uz manzelkou), protoze babicka dirigovala co a jak a to same tam denne byla tchyne. Takze spolecne bydleni byva narocne, hlavne kdtz si rodice mysli, ze jste male deti a oni muzou stale vse diktovat.
Odpovědět
Profilova fotka
@anjelita já si nemyslím, že je to až taková výhoda. Vidím to u nás. Babička je u nás pečená vařená, má furt tendenci nám tam chodit ikdyž nejsme doma. Když chceme pokácet jeden suchý strom, musíme měsíc dopředu zpracovávat dědu. A ještě je taťka obviněn, že všechno jenom ničí, co oni vybudovali. Ale to, že tam pak nasadí nový strom, to už neřeší. Další vnoučata bydlí ve stejné dědině, ale jinde. Ale vždycky když uděláme, co se jim nelíbí, tak se dozvíme, že jsme nejhorší vnoučata a že to ty další by to v životě neudělali. To taky zamrzí.... to jen z druhé strany i. Je fajn, že máš hlídání. Ale já bych radši v případě hlídání jela 40 km, než mít tohle. I mamka řekla, že kdyby se měla znovu rozhodnou, tak by nechtěla už tak bydlet. Myslím si, že by každá rodiny by měla žít ve svém. Naštěstí oboji rodiče to chápou:-)
Odpovědět
@iviiiii to je pak jina jestli se nemuzete vystat, to bych taky nesnesla.
Odpovědět
Profilova fotka
@anjelita Tos nějak nepochopila. My se můžeme vystát, máme dobré vztahy, ale myslím, že kdyby jsme bydleli sami, tak jsou ještě lepší. Tak jsme si vzácnější daleko. Já ti jen ukazuju, jak to vypadá v praxi bydlení v našem případě 3 generací. A jak to cítí pak třeba ty děti. Kařdý v tom vždycky vidí, jen ty výhody. Ale nevýhod je dost!
Odpovědět
@anjelita Ono vetsina spolubydleni zmeni vztahy z vybornych na priserne. Proto je podle meho nazoru lepsi se do toho nepoustet.
Odpovědět
@kacenkakaca to je opet otazkou osobni zkusenosti. Navic nikdo nerika ze tak museji zit naporad. Mozna treba jen rok az dva na zkousku - aspon nasetri na vlastni bydleni pokud jim to tak nebude vyhovovat.
Odpovědět
@anjelita Ano, je to osobni zkusenost i zkusenost sirokeho okoli. Neznam jediny pripad, kde by to fungovalo ke spokojenosti vsech zucastnenych.
Odpovědět
@kacenkakaca mam na mysli jejich osobni zkusenost. Treba jim to bude vyhovovat.
Odpovědět
@anjelita S rodici, kteri misto domluvy pouzivaji vydirani?
Odpovědět
@kristina_b Nemuzes mit pocit ze rodicum neco dluzis,ty jednou taky budes mit deti a taky jim budes chtit dat co budes moct. A rozhodne sebou nenech manipulovat,nebo budes zit cely zivot podle nekoho jinyho. Sama to znam z vlastni zkusenosti,sice se muze stat ze budou rodice urazeni,ale je to tvuj zivot. A snad ti nemusim rikat jak dopadaji manzelstvi,do kterych se michaji rodice.
Odpovědět
tak už z věty, že tě nechtějí pustit do města a nebudou se kvůli s tomu s tebou bavit, je snad jasné, že ti chtějí diktovat život, evidentně i tvému příteli a že tě chtějí mít na řetězu..pryč, pryč, pryč...radši odejdi, zařiď si život po svém, tak aby jsi byla spokojená, pokud přeruší kontakty, jsou ti špatní oni, ne ty...je hloupost podřizovat se jim, evidentně chtějí komandovat tebe a zřejmě to budou zkoušet i na tvého přítele a nejednou kvůli společnému soužití s rodiči vztah lidi ukončují :-/ nenech si kecat do života, budeš litovat..ono stačí kouknout na modrého koníka a asi by ti k tomu holky tam řekly svoje...jestli máš tu možnost vypadnout, zařídit si život po svém a být finančně nezávislá na rodičích, tak není co řešit...oni si to časem uvědomí, když uvidí, že jsi šťastná a zvyknou si..ale popravdě, já jsem matka a i když jen dvouletého prcka, tak tohle bych v životě z pusy nevypustila, rodiče mají děti podporovat, nechat je se rozvíjet, osamostatnit, být jim oporou, ale ne koulí u nohy...jen to co řekli by mě přesvědčilo, že s nima bydlet nechci
Odpovědět
Ja bych osobne s rodici bydlet v zadnem pripade nechtela.. staci, kdyz se obcas doma chceme na necem dohodnout s manzelem a kazdy z nas ma jiny nazor, to se samozrejme udela kompromis, ale kdyby se do toho motali jeste dalsi 2 dospeli lide, tak by to bylo o nervy.. :) Takze za me, mam daleko lepsi vztah s rodici od te doby, co jsem se v 19ti odstehovala. Mam svoje rodice fakt velice rada, ale bydleni s rodici dle meho nazoru dobrotu nedela. Ale potom je to i o komunikaci.. pokud rodice cely zivot pocitali s tim, ze tam maji 2 -generacni dum a vy se tam nastehujete, a pak jste jim ve 25ti letech z niceho nic oznamili, ze tam vlastne bydlet nebudete, tak by mohli byt nastvani.. ale ne kvuli tomu, ze tam nebudete bydlet, ale kvuli te mezere v komunikaci. V kazdem pripade si to udelejte tak, jak chcete vy, rodicum to slusne normalne oznamte a nejak to dopadne.
Odpovědět
Já teda z vlastní zkušenosti naopak bydlení s rodiči doporučuju. Když manžel odejde do hospody, tak oceníte pomocnou ruku mamky doma, nebo když se s manželem pohádáte, tak si s mamčou otevřete víno, pokecáte o chlapech a je to fajn mít v domě parťačku. Nebo i manžel ocení pomocnou ruku táty při práci v lese, na zahradě, když je potřeba něco udělat, postavit..
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?