Recenze na českou veselku

Zobraz úvodní příspěvek
Recenze na českou veselku. Je skutečně obdivuhodné, jakým způsobem se může vnímat obřad, kterému se jak v Česku, tak i na Slovensku, říká svatba. Dokonce i v zemích, se kterými jsme donedávna měli hodně společného, se dodnes tyhle zvyklosti tradují v maximální míře a tenhle krok do života dvou mladých a v podstatě cizích lidí, který spojuje jak jejich rodiny, tak i přátele, se vnímá s obrovskou vážností. A tak není divu , nad “okouzlením“ z veselky, na kterou jsme spolu s přítelkyní byli pozváni v sobotu, 7.6.2008. Slovo veselka, zní v tomhle případě hodně nadneseně. Avšak přejděme raději ke konkrétnímu aktu. Jak to ve zmíněných zemích bývá zvykem, a nebylo to jinak ani zde, snad jen o něco pompéznější vzhledem k láhvi vína (2dl) a kostky čokolády (na kterých byla etiketa se jménem nevěsty a taky ženicha), i zmíněná dvojice se vybrala osobně pozvat nejbližší příbuzné a také své přátele. Určitě se nemůžeme řadit mezi první skupinu, a tak všechno nasvědčovalo tomu, že patříme mezi ti, ke kterým mají snoubenci vztah aspoň přátelský. Ale jak se říká: „Zdání často klame.“ Dodnes si neumím vysvětlit důvod pozvání. Vztah mezi moji přítelkyní a nevěstou, krom toho,že byl pracovní, zaváněl taky přátelstvím. Jelikož osobní pozvání se neslo v duchu veselém a rovněž přivítání svědčilo o vstřícnosti, měl jsem skutečně pocit, že jsme mezi lidmi stejné krevní skupiny. I proto se mi dárek nezdal prohnaně vzácný na zmíněnou akci. No, mýlit se, je lidské. Naštěstí moje milá už nějaký ten pátek žije mezi lidmi, kteří hledí víc než na přátelství na … Ani nedokážu napsat důvod, který je vedl k tomu, že nejen že nás honili bez možnosti se náležitě připravit, i když později se ukázalo, že času bylo přehnaně dost i na příjemnější činnost, ale jaksi se nám neušlo ani nic k pití, či nějaké sousto, které by zahnalo žízeň a hlad po dlouhé cestě. K pozvánce asi zapomněli připojit vzkaz, že veškeré zásoby ohledně konzumace je nutno si přinést s sebou. To u nás skutečně zvykem nebývá. A myslím si, že i u většiny zemí kolem, své přátele vítají aspoň s chlebem, solí a sklenkou pitné vody. Nestalo se. No ,kolem to nevypadalo, že by se na tohle nemyslelo. Ale asi pro VIP návštěvy. Čert to ber! Stres a s ním spjaté nasazení kol kolem mohlo způsobit i horší věci. Třeba požár?! A možná aktivní družička, či družba v souvislosti s “posledním“ užitím si vedlejších účinků. Ale to je v podstatě nepodstatné. Důležité je, že jsme usedli do svých vozů a i když naprázdno a s vyschlou pusou, pobrali jsme se k obřadu. Ten se konal v překrásném prostředí zámečku, o kterém jsem do té doby ani neslyšel. Tož chyba má. Poznat jsem ho však měl možnost, když bylo nutno čekat ,kdo ví na co, dostatečně dlouhou dobu. Naštěstí je to lokalita navštěvovaná turisty, a tak jsme byli spaseni. Teda co se týče žízně a hladu. Obřad sám o sobě byl v podstatě klasické povídání zastupitelky úřadu k tomu určenému. Bez čehokoli výjímečného. Snad až na to prostředí, skutečně krásné. Nebýt atrakce se značně hlasitým doprovodem turistů, působilo to skutečně pohádkově. A opět přišlo nekonečné čekání. Pro jistotu žádný program pro zúčastněné. Ještě že se konaly nějaké atrakce na nádvoří zmíněného zámečku. Jasně že bez proviantu. Jedině za vlastní. Tak jsme si dali něco sladšího a kafe. Ráno jsme přece jen vstávali o cosi dřív, než většina osazenstva. Předpokládám. Ale čas plynul a naše nedočkavost narůstala jako plevel v zahrádce. O co větší bylo překvapení, když jsme se konečně pohnuli. Vzhledem k tomu, že jsem byl v dané lokalitě poprvé za má existence, (skutečně vidět všechny krásy Čech, Moravy jako i rodného Slovenska, to bych musel žít životů víc) raději jsem se držel vozidla s nápisem NOVOMANŽELÉ co nejblíž. Spokojenost u srdce mě hřála, nedočkavost se pomalu ztrácela a mávání veselého ženicha se mi zdálo celkem v pohodě. I když byl značně důrazný a úsměv ze rtů se nejistě vytrácel. Zdálo se mi, že mi chce něco říct, a tak jsem zastavil a zašel se zeptat oč mu go. Jeho slova mě málem hodila o zem. Značně poznačen únavou z nekonečného čekání, spojené s deficitem životu potřebných hodnot, dozvěděl jsem se šokující zprávu. Nechoďte za námi. Sejdeme se v 18:00 někde úplně jinde. Do té doby máte volno. (???) Vzhledem k už zmiňované krizi, rozhodl jsem se co nejdřív vyhledat něco k jídlu. A kafe. A nějakou vodu. Jak jsem už psal, v dané lokalitě jsem poprvé v životě a najít restauraci, kde by bylo možné zahnat všechny nežádoucí účinky mé naivity, bylo zajít do města. Turnov 13 km ,a tak rychle pryč. Cestou jsem zahlédl hospůdku. Bylo otevřeno. Naštěstí. Majitel, i když značně poznamenán jízdou do skorých ranních hodin, byl daleko víc vstřícný než naši hostitelé. Tak jsme se dočkali “svatební hostiny“. Byly jsme také obeznámeni s přívětivosti zmíněné vesnice, kde se to, co se k svatebnímu ceremoniálu jen zdaleka blížilo. A tak nám nezbylo, jen čím dřív zpátky k civilizaci. I když je to dnes moderní. A tady v Čechách nic neobvyklého. No, mně se skutečně zdá neobvyklé, dělat tenhle akt jenom kvůli tomu, aby někdo viděl něco nezvyklé. Určitě je mnohem víc sobáš, který se odehrává na místě ne tak honosném, avšak o to víc hledíc na hosty. Vždyť v prvním řadě je to oslava něčeho nového. Přivítání dvou lidí do společnosti, která se stará o záchovu lidské civilizace. Není to módní přehlídka. Není to soutěž, kdo a co má víc. Snad jen to pohoštění, uctění si lidí, kterým na nás záleží. Kteří přijali pozvání a neváhali měřit cestu kamkoliv, jen proto, že jim na nich záleží a chtěli prožít ten velký den spolu s nima. Tak hodně štěstí, novosvadobčané! borya PS:100 dnů se dává nové vládě, pak se....
Odpovědět
Profilova fotka
miska souhlasim s tebou taky mi to prijde normalni obed s rodinou a vecer oslava s kamaradama, kamaradi se nemusi nudit na obede a rodice (prarodice) snaset moderni hudbu a bujare slaveni vecer
Odpovědět
miska: souhlasím s tebou. Taky nemyslím, že je to o penězích. Já to beru tak, že oběd věnuji rodině, je to takové intimní (rodiče přejí dětem), roníme slzy, vzpomínáme na dětství, seznamují se příbuzní apod. S příchodem kamarádů začne pařba, tanec, alkohol, a taková neformální část (přijdou ustrojení civilně). Jáí byla celkem na dosti svatbách a vždycky jsme po obřadě zašli sami na oběd, kouknout se po památkách... nic mi na tom nepřišlo divné, spíš naopak. V podstatě my byli pozváni na odpolední veselici a na obřad jsme přijeli dobrovolně, protože jsme to chtěli vidět. Já sama dávám kamarádům pozvánky na odpoledne a je na nich, jestli se chtějí zúčastnit i obřadu. Je pravada, že obřad je ve 12h a kamarádi přijdou v 16h, což není zase tak dlouhá doba, když je v tom doba obřadu, focení....
Odpovědět
Profilova fotka
No tak to by u nás nešlo - můj muž má jen maminku a já rodiče plus sestru mámy s manželem... To by nás bylo na oběd do 10 lidí i se svědkama :-D To by se mi zdálo asi smutné... Někdo má rodinu velikou - sestry, bráchy a jejich manžele - tam je to v pořádku, my jsme pidirodinka :-D
Odpovědět
granta: Tak to jsme na tom stejně, občas jsme šli s někým na panáčka, někdo si přišel popovídat, někdo zatnčit ... ať to byl kamarád nebo rodina :-)
Odpovědět
Profilova fotka
katchen, já myslím, že všichni chápali, že se chceme bavit :-) Oficiální, povídací, posvatbové návštěvy, kdy jsme se věnovali každému individuálně proběhly v týdnu po svatbě, to se rozvezlo víno, které se nevypilo na svatbě, povracely se vypůjčené fotky, CD, a tak. Ale svatba byla o tom, že jsme se bavili a kdo chtěl, bavil se taky. :-) sunnye, já vím, že není obvykle problém, když kamarádi dorazí až večer, ale já mám dost známých, kteří dofrčeli z velké dálky a bylo mi hloupé zanechat je v cizím městě jen tak ... a zabavte se jak umíte. :-)
Odpovědět
to máš katchen pravdu, to bych taky nechtěla. Přítel původně navrhoval, že půjdeme na oběd jen s nejuzší rodinou (rodiče,prarodiče,svědci). To jsem ale odmítla, protože by mi to právě přišlo smutné. Navíc nechat příbutné čekat, to by mi přišlo trapné. Takže nás bude na oběd 30 příbuzných :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Já myslím,že je každá svatba vlastně stejná. Ženich s nevěstou mají nabitý program, neví kam dřív skočit a pro ostatní to může být sem tam i prostoj a čekání :-) Buďme však tolerantní. Je to vlastně den těch dvou, tak ať si užijí focení atd. Nikdo nemůže čekat all inclusive 8-) Mně přijela svědkyně z Irska a příbuzní ze Švédska a vzhledem ktomu, že jsme měli na obřadu přes 70 lidí a na oslavě přes 60, tak jsem neměla čas si s nimi ani pořádně popovídat. Všichni se ale dobře najedli a napili, na rozdíl ode mě. Neměla jsem na nic čas, ale bylo to úžasný ;-) Klidně bych si to zopakovala a tentokrát aspoň ochutnala...
Odpovědět
Profilova fotka
vše je o toleranci... :-) Bohužel velmi často chybí :-( :-S ]-(
Odpovědět
granta: naši kamarádi sice přijedou také z dálky, ale je to celá parta, takže si zajdou někam na obídek, proberou novinky. Navíc v našem městě všichni studovali, takže určitě rádi navštíví stará místa :-) ale každý to máme jinak a nic proti ničemu ;-) důležité je, aby si to užili novomanželé, na tom se určitě shodneme 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
jo, jo :-D
Odpovědět
hmm vidim ze medzi ceskou a slovenskou svadbou su rozdiely :-D Som myslela ze to je podobne, ale asi nie, u nas som este nepocula o neakom deleni hosti na kamaratov, a pribuznych.. Naskor sobas a potom hostina so vsetkymi... Az do rana. Ani o grilovacke som nepocula.. A tento rok bolo v mojom okoli dost svadieb. Hmm kebyze mam niekam cestovat a po obrade si hladat do vecera vlastny program, alebo dokonca prespat do dalsieho dna a grilovat az v nedelu, tak to by si sa mi nechcelo.. :-S Asi som pohodlnaa :-D
Odpovědět
Profilova fotka
granta: nie si divna,... ani ja som sa na svojej prvej svadbe nevenovala nikomu, mala som oci len pre manzela.. a ved samozrejme, ze ked sme sa pri niekom pristavili sme pokecali, ale urcite sme nelietali do stola k stolu a nasilu sa venovali... to nie. Skor sme boli tak so vsetkymi, tancovali a tak.. a tam sme sa prebavili aj s ostatnymi... ved na svadbe ide skor o to , aby sa spoznala aj rodina , jedna a druha strana navzajom, zenicha a nevestu mozu spoznata ja na navsteve, ale malokedy su takto vsetci pokope...
Odpovědět
Článek se načítá
Ja si to neviem dosť dobre predstaviť, aby sme delili hostí. A tiež nechápem, prečo by sa mali rodičia s kamarátmi nudiť. Kto sa chce nudiť, sa bude nudiť aj keď vymyslíte neviem akú zábavu. Neviem ako to je inde, ale u nás večer prídu väčšinou kolegovia z práce alebo takí "vzdialenejší" kamaráti. Ostatní, koho tam chceme mať si pekne pozveme a je na svadbe od obradu až dokedy chce. Neviem si ani dost dobre predstavit, že by som niekoho pozvala len na hostinu a na obrad ked chce, nech príde, keď nie, tak nepríde. Veď práve ten obrad je na tom všetkom to najdôležitejšie, nie? Hostina, to je už len taký bonbónik. Nechcem tým povedať, že byť na obrade je povinnosť, keď idete na hostinu, ale je to podľa mňa slušnosť alebo čo, ale jednoducho sa to patrí. Nuž ale čo, 100 ľudí=100 chutí ;-)
Odpovědět
Ako je to vlastne v Čechách, vy tam mávate obrad normálne ako predpoludním. Možno preto na Slovensku ešte nie sú takéto svadby rozšírené, lebo väčšinou sa obrad koná okolo 16 tej hodiny. A zakladateľ tejto témy určite nemal skúsenosť s takýmito svadbami, a jednoducho to bral tak, že vtedy a vtedy je obrad, tak vtedy sa začina aj svadba pre všetkých. Treba to viac asi zdôrazniť, že až večer je niekto vítaní, nestačí to napísať na pozvánku, mnohí si tam pozrú len čas obradu a ostatné si ani neprečítajú. Ale ja konkrétne by som asi pripravila nejaký menší stôl a keby tam predsa len dorazili nejaký popletenci tak by som ich už pohostila, by mi bolo trapné povedať, že chodte preč.
Odpovědět
darina: tady neni pravidlo kdy se svatba kona kazdy to ma tak jak si to zaridi ;-) zaklad je informovat pozvany hosty o prubehu a pak je podle me vsecko ok a nikdo si nemuze stezovat ze to nebo ono ...
Odpovědět
Profilova fotka
viz.kata267, jinak je pravda, že na Slovensku jsou svatby víc tradičnější, hostina se všemi atpod., tady v Čechách jsem byla na několika svatbách kamarádek a vždy jsme byli s přítelem pozvaný na večer na hostinu, s tim, že třéba v 13 hod. je obřad tam a tam a jestli chceme at´se přijdem podívat. Tak jsme byli normálně na obřadě, pak jsme šli domůl a večer jsjme šli na oslavu, ale je fakt že je něco jinýho, když je svatba v místě bydliště, kdybysme jeli někam jinam tak by to asi bylo divné i když proč ne, ani to by mi nevadilo, aspon bych si prohlídla město
Odpovědět
No já nevím, ono to je těžký soudit něčí svatbu, když vůbec nevím co jí předcházelo. Ano, někde se stala chyba, ale mysleli jste na to, že to třeba nebylo úmyslně. My jsme organizačně svatbu taky úplně nezvládli. Prostě už to nešlo.....Ráno se u nás sešli příbuzní a chlebíčky a pohoštění málem nebyly, já už se o to starat nemohla, sestra do tří do rána dělala výzdobu, pak zase od šesti....táta zařizoval chleby, mamku už nemám. V baráku byla akorát tchýně s tchánem, kteří dlouho dleli v pyžamu. Nakonec se něco přichystalo, přijela babička, tety,.... Kamarádi přišli rovnou na obřad a pohoštění tam pro ně logicky nebylo a pozvaní byli až na párty. To všichni věděli a všichni byli z daleka. Doma u nás měli nachystanou bramboračku, leč bohužel se nemohli dostat dostat do baráku, jelikož někdo nešikovně zamkl. Rodina zase hrozně dlouho čekala než bude hostina, bylo vedro, nikdo nepil.....pohoštění předem jsem taky chtěli zajistit, ale někod to zamítl, že pak na grilovačce bude jídla dost. To byla chyba, všichni byli hladoví a dědovi se udělalo špatně. Nikdo nám to ale nevyčítal. Před svatbou jsem měla takové plány, že vyrobím mapky, plán kam jít naprocházku, kde se případně najíst...absolutně jsem to nestíhala. Byla jsem ráda, že jsem jim jakžtakš po telefonu sdělila cestu. takže já bych byla ke svatbám, na které jste pozvaní shovívavá, až budete plánovat vlastní veselku, poznáte kolik to je práce, kolik důležitých detailů je třeba zařídit a že se při nejlepší vůli - pokud na to nemámete koordinátora - všechno zvládnout nedá.
Odpovědět
minami: suhlasim :-) Napr. moja svadba sa zacala o 13:00, vsetci pozvani sa zisli v sale kde bude neskor hostina. Bolo pytanie nevesty, po nom sa jedol gulas, odtial sa odchadzalo na sobas do kostola na 15:00, a po obrade sme vsetci isli naspat do saly bavit sa. Aj kamosi aj rodina... Pokial viem, u nas podobne prebiehaju vsetky svadby..Neviem, mne pride trochu od veci poslat hosti na par hodin niekam do mesta sa prechadzat... Ale ved vsade su ine zvyky ;-)
Odpovědět
tiez mi je divne delit hostinu pre rodinu a party pre kamosov..
Odpovědět
Profilova fotka
suik, seš dobrá, že se otevřeně "přiznáš", že vše nebylo dokonalé (to je na těchto stránkách opravdu vyjímka ;-) ) Já myslím, že o to přece ani nejde, hlavní je, aby vládla dobrá nálada a všichni jste si na svatbu uchovali pěkné vzpomínky.... a je to taky o lidech ;-) Rozumní lidé přece těch pár nedostatků přejdou (třeba naše teplé pivo nebo zmatky při obřadu... :-S ) Když se to bere s humorem :-D , tak to nakonec vůbec nevadí!!! :-)
Odpovědět
Jo holky a já si vzpomněla na jednu svadbu, je to něco málo přes rok. To nebylo ani o organizaci, jako udělat hodně muziky za málo peněz. Takže asi 30 hostí, obřad, pak oběd v restauraci, pak přesun na zahradu, kde se mělo grilovat prasátko. Jo jenže na zahradě, možná i kvůli prostoru se rozdělila svadba na skupinky, mladí a ostatní, zatímco mladí seděli a dívali se na prase, zvládli akorát otevřít si lahváče. Tak my ostatní čekali a cpali se koláčkama. jenže prásátko za chvíli začalo smrdět a ne spáleninou. :-o No nic, takže prasátko bylo zasmrádlé a matka ženicha ze zoufalství vytáhla obložené mísy, o kterých ženich ani nevěděl že jsou. kdyby mísy nebyli zajeli by prý po pizzu. svadby se plánovala 1/2 roku, těšíš se na selátko a místo toho máš rohík se salámem a sýrem ( s nadsázkou řečeno)
Odpovědět
Profilova fotka
m311293, tak to je fakt smůla..., ať žije improvizace :-D
Odpovědět
granta: mě to přijde úplně normální, ale to jsem prostě já, když se mi něco nedaří tak to vždycky řeknu hned narovinu... My se na tom shodli všichni v rodině, že se spousta věcí mohlo udělat jinak, až budeme vdávat sestru nebo sestřenky, tak to budeme mít pořádně vychytaný :-D ... Já myslím, že skroro každá svatba má spoustu velkejch much.... ;-), ale i přesto se na ní rádo vzpomíná a je to podle mě takové lidštější, než když to jede jak na drátkách... My to měli fakt dramatický, protže pro dědu musela přijet sanitka a nejdřív jsem mysleli, že má infarkt a žeto nezvládne....naštěstí neměl a dnes na to vzpmínám jako na drobné zpestření... To s tím prasátkem je fakt dobrý :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
No chudák děda... to je teda fakt hrůza, dík, ale takové zpestření bych opravdu nemusela. :-| Jinak souhlasím, že když je tam, sem tam nějaký ten nedostatek, je to takové lidštější. Já bych třeba nechtěla naprosto dokonalou svatbu, kterou by mi připravila např. svatební agentura. Bylo by to asi tak dokonalé x-) , až by to bylo k nesnesení.... :-) a pak sranda musí být. :-D Takže radši nedokonalá, ale naše... :-D
Odpovědět
článek z MF Dnes http://fincentrum.idnes.cz/aby-svatba...
Odpovědět
my z toho taky byly všichni na prášky....a hostinu si nikdo vůbec neužil a všichni jsme koukali abychom už byli pryč. V jednu chvlí jsem myslela, že.... když pak přijel z nemocnice na grilovačku autem nás pozdravit, tak to ze všech nějak spadlo a mohlo se slavit. ;-)
Odpovědět
zajímavý článek, zajímalo mě kam ty naše peníze teda šly....většinu věcí jsme měli za hubičku :-D
Odpovědět
Profilova fotka
m311293, docela zajímavý,... nás svatba pro 50 lidí vyšla asi na 50 tis. a to jsme opravdu neutráceli... :-|
Odpovědět
Profilova fotka
ten članek je hezky, ale meli by taky poradit kde clovek sezeny ty levnejsi prstynky a saty a kadernice a kvetiny :-)
Odpovědět
a aby taky ty věci za něco stály :-p
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?