Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Podvedený manžel

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj děvčata, já už po svatbě nějaký ten pátek mám, ale nenapadlo mě lepší místo, kam se obrátit...víc hlav, víc ví :-) Nu, můj problém na mě vrhá docela stín opovržení bych řekla. Podvedla jsem manžela, sice hooodně pod vlivem, ale to mě neomlouvá. Bylo to taktéž se zadaným člověkem, takže nehrozí asi žádná recidiva, i když...onen dotyčný mě už nejspíš nebude chtít nikdy vidět (a je po hezkém kamarádství...) a já jsem do něj stále zamilovaná (už skoro rok) a stále doufám, že mě to přejde a chci si udržet své manželství. Ráda bych věděla, zda některá z vás podobný problém překonala a lze to ještě vůbec? S manželem jsme dlouho spolu, tři roky budeme letos sezdaní, plánujeme dítě, rozumíme si, naše rodiny mají krásné přátelské vztahy a nechci o něj přijít.
Odpovědět
1
2
3 4
@daschenkatr s tim presne souhlasim :)
Odpovědět
@daschenkatr krásně napsáno @misaarisa promiň, ale zřejmě jsi ještě hodně mladá, že máš tak radikální názory =-) a to, že nyní kolem sebe nemáš muže neznamená, že vedle sebe nebudeš mít za 10 let v zaměstanání Co když pojedeš na služebku (na 3 dny) s několika kolegy a kolegyněmi...... den před tím syn přinese 4 z češtiny, ty mu zakážeš fotbal, ale manžel mu to dovolí, budeš naštvaná na syna, na manžela, utahaná z toho, že jim doma uklidíš a navaříš, než na 3 dny odjedeš pyrč. pak na služebce si večer s kolegy sednete a povídátě i mimopracovně, u toho sklenka vína a najednou ten kolega o kterém si vždy věděla, že má hezký zadek ti začne lichotit a postupem večera a atmosféry....... no prostě stane se =-) ráno kocovina a myšlenky co se stalo a že se stát nemělo :-S Víš o tom jen ty a on, nikdo to neviděl, nikdo to neví, ani jeden z vás to nechce opakovat ani nikomu říct. Po příjezdu domů okamžitě nahlásíš manželovi, víš já jsem tě podvedla a teď chci ulehčit svému svědomí a proto se ti přinávám, ty se s tím poper jak umíš. Nebo po příjezdu domů, děláš, že nic, nikdy nikomu to neřekneš a máš to jen v sobě, jak černou skvrnu, která ti vždy bude připomínat, že manžel a rodina je to nejlepší co máš a nechceš to vyměnit za úlet, který nestál za to a už to nikdy nechceš zopakovat. Manžel o ničem neví, nikdy se tím netrápí a je s tebou spokojený a šťastný. a ještě jedna věta NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY !!!!
Odpovědět
@subsomi.. presne.. ten chlap, kteryho znam, kterej tu svoji manzelku 2x podvedl prave na firemni ceste, to ma taky v sobe jako cernou skvrnu, drzi to v sobe, trapi ho to, ale v zivote ji to nerekne, protoze vi, ze by ji to nekonale ublizilo a nerekne ji to PRAVE PROTO, ze ji miluje. Vim to ja a asi 2 dalsi lidi, protoze mel pocit, ze nekomu to rict musi (v pritomnosti alkoholu), jinak ze se z toho psychicky sesype :)
Odpovědět
Profilova fotka
@subsomi Vím, že ten příspěvek výše nebyl určený mě, ale nedá mi to nereagovat...souhlasím s tím, že nikdy neříkej nikdy...ale naprosto si neumím představit výše popsanou situaci v tom smyslu, že by to mělo skončit v posteli. To, co jsi popsala, jsou přeci banality, které musí člověk řešit dost často, ale dá se na to povznést a ne si léčit nervy s kolegou pod peřinou...nevím, možná sem divná, ale tohle nechápu.
Odpovědět
@sarkoc to co jsem popsala jsem si jen tak vymyslela, jako argument, že nyní kolem sebe nemá žádné muže (jen kamarády svého přítele), je to jen smyšlená situace, ano měla by se řešit jinak než postelí, ale zase nikdy neříkej nikdy, prostě možná ne každá by to vyřešila správně Mohla bych vymyslet jiný příběh a zase by to bylo jen smyšlené jako názornost situace, že tvrdit "mi se to stát nemůže" je hooooodně odvážné
Odpovědět
Holky, tak už @misaarisa nechte. Prostě to má takhle a není povinna svůj názor pořád obhajovat. Jinak já souhlasím s tím zatloukáním, manželovi věřím, ale jak už tu padlo, jsme jen lidi, takže jsem mu sama řekla, že kdyby jednou něco, tak hlavně ať nic nevím. Ono je pěkné se domluvit, že si všechno řekneme, ale jeden nikdy neví, jak to ten druhý opravdu přijme. Může dělat ramena, ale když dojde opravdu do tuhého, tak to nepobere a je to v..... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já teda naprostou souhlasím s @misaarisa . Kdyby se stalo a přítel mě podvedl, měl by rozhodně větší šanci na odpuštění než kdyby mi to tajil a já se to dozvěděla bůh ví od koho nebo bůh ví kdy, i kdyby za xx let. Podle mě vztah bez upřímnosti by nemohl fungovat a taky pro mě jistý důkaz lásky je, když už se stane, tak to tomu druhému řekneš a dáš mu možnost zachovat se podle něj- i kdyby tě měl opustit a najít si někoho s kým bude šťastný. A taky vím, že bych přítele nemohla podvést nikdy a přítel má stejný názor. Copak to když mi někdo složí kompliment nebo mě vyslechne je důvod na něj se vrhnout? Holt pokud je člověk jednou zadaný, tak se má podle toho chovat. A pokud mu to nevyhovuje, tak s tím něco udělat. Naštěstí mám opravdu štěstí, že mám takového přítele, jakého mám. I skoro po třech letech slyšívám jak mi to sluší nebo mě dokáže příjemně překvapit:) a zakladatelce přeju hodně štěstí, aby se s tím dokázala vyrovnat a zachovala se podle sebe :)
Odpovědět
@sarkoc Myslím, že to bylo použito jako jednoduchý příklad, který měl poukázat na to, že v životě jsou situace, které nás činí slabými, a že chybovati je lidské....můžeš uklouznout i při jiné situaci, a vzhledem k tomu, že při každém anonymním výzkumu se zjistí, že asi 40 procent žen a 50 procent mužů (ty čísla nevím přesně, ale vím, že to bylo docela velké číslo, že jsem si říkala, že to vychází asi na každou druhou rodinu) v dlouhodobém vztahu alespoň jednou klopýtlo, tak opravdu NIKDY neříkej NIKDY :-) A taky souhlasím s tím, že spíš člověk uleví vlastnímu svědomí. Já jsem třeba svému nastávajícímu už asi před 3 roky řekla, že pokud se to stane, že mě podvede s tím, že mě miluje, že to byl úlet, a že mu na tý daný osobě nezáleží, tak že to nechci vědět, protože se znám, a vím, že by mě to trápilo, a za každým jeho přesčasem bych pak něco viděla. Jsem prostě žárlivka, a dokážu se vždycky suprově vystresovat a vyprudit :-) :-) :-) prostě vím, že i přesto, že by nám spolu bylo dobře, že by mne miloval, tak by nás to mohlo zničit....a to nechci riskovat kvůli chybě, kterou můžeš asi celkem lehce udělat....jak říkám, statistika je statistika. ale chápu, že každý to má jinak, ale rozumím tomu, když to člověk vezme jako osobní trest (který si zaslouží) a ponese si to v sobě celý život...proč tím trápit i toho druhého, který za nic nemůže.
Odpovědět
Ono je hezky si rict, ze by to clovek chtel vedet a ze by tomu druhemu odpustil, ale kdyz jde do tuheho, tak kdyby vam pritel opravdu rekl, ze vas podvedl, tak byste z toho meli totalne posramocenou duveru v toho druheho a zkazenej vztah.. i kdybyste mu odpustili, tak byste mu uz nikdy neverili. Ja nevim.. ja jsem driv taky verila v bezmeznou uprimnost, ale zivot uz me naucil, ze veci nejsou cernobile a ze se muze stat i to, co by vas ani ve snu predtim nenapadlo, ze se stane. Myslite, ze kdyz s nekym budete 50 let, tak se nikdy nestane, ze se dostanete do neocekavane situace a ze vas vztah bude 50 let idealni? Ja sveho pritele miluju a jsem mu verna a presto si nemyslim, ze nas vztah bude cely zivot bez mracku. Kdyby me pritel podvedl, chtel se mnou nadale zustat, a rekl mi, ze me podvedl, tak bych to brala jako ze mi zbytecne ublizuje. Ja bych nechtela mit tu moznost ''se rozhodnout'', protoze kdybych se rozhodla mu odpustit tak bych byla ''ta blbka, co mu odpustila'', kdezto kdyz bych nic nevedela, tak by se pro me nic nemenilo, a pritel by se akorat musel vyporadat s vlastnim svedomim. Jeho chyba = jeho boj. Nedelat z toho i muj boj.
Odpovědět
@iviiiii Promiň, nepřeju ti nic zlého, ale tři roky vztah moc neprověří. Je fajn, že svému vztahu věříš, a to je určitě základ aby Vám to vydrželo a klapalo, ale uklouzli už větší lásky :-) My jsme spolu skoro 8 let, stoprocentně si věříme, věřím mu TEĎ, teď vím, že by mne nepodvedl, ale co já vím, kdyby ho třeba vyhodili jednou z práce (můj nastávající je poměrně úspěšný a poměrně namyšlený na svou práci :-) :-) ), začal by pít, styděl by se za to, že neuživí rodinu, blablabla, a někde by si "odskočil", nebo to můžu být i já, co ho podvede......taky na to teď nemám pomyšlení, to vůbec ne, ale ruku do ohně za to nedám, dynamika lidských vztahů je natolik komplikovaná, že kdyby to bylo tak jednoduché, tak by nebyly rozvody :-) jako takových příběhů, který život napsal, a kde z velké lásky bylo nakonec trápení...těch už bylo. Ale nic ve zlém, jen mě to pobavilo :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@matala87 Já rozumím, jak to myslíš, ale já třeba vím, že můj partner by byl radši (to je blbý spojení k tomuhle tématu :-D ), kdybych mu to řekla já sama s tím, že ho miluju a moc mě mrzí, co se stalo, než kdyby to zjistil po čase překroucené od bůhvíkoho. To samé naopak. Nevěra je stejně podle mě většinou vyústěním toho, že ve vztahu něco není ok, že člověk hledá něco, co doma nemá (at už je to sex nebo obejmutí nebo pocit pochopení nebo já nevim co)...tak bych to zároveň vzala jako odrazovou čáru pro to to "něco" změnit... Ale chápu, že každý se k tomuhle může stavět jinak :)
Odpovědět
@sarkoc nevera nemusi byt vyustenim toho, ze ve vztahu neni neco ok,muze to byt proste dusledek toho, ze je clovek s nekym 20 let, jiskra uz tam neni stejna jako na zacatku, a najednou potkas neskutecne pritazlivyho kolegu, kteryho nechces za manzela vymenit, ale kterej, kdyz se na tebe podiva, tak tebou litaji blesky, najednou jste spolu na firemni ceste, zrovna jste se s manzelem pohadali, treba starnes a uz si nepripadas pekna, a najednou se tomuhle chlapovi libis a pripadas si jako zamlada, date si par sklenicek vina, jsi v cizi zemi, prestanes uvazovat logicky a udelas kravinu. Pak vystrizlivis, dojde ti, co mas doma, ze manzela milujes, ze jsi po jeho boku stastna, mate spolu 3 deti, nic ti doma nechybi a nechapes, proc jsi to udelala. A uz to nejde vratit zpatky. Co ted? Myslis, ze se to nemuze stat? Muze se to stat bohuzel kazdemu.. staci, aby tomu nahraly uplne vsechny okolnosti...
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Presne tak nikdy se nema rikat nikdy.. nedavno pri jedne oslave jsme se bavily zenske dvou generaci, nase generace (25-35) a generace nasich maminek (50-60), my jsme si o sobe myslely jak jsme tolerantni, kdyz u tech nasich chlapu neresime stripterku na rozlucce, kafe s kamaradkou, vikendove panske jizdy apod. a z nasich maminek vypadlo, ze naprosto kazda nekdy behem manzelstvi mela s nekym aferku nebo ulet a to jsou vsechny stale vdane a jejich manzelstvi nam byly vzorem, skvely vztah plny tolerance a porozumeni mezi manzeli, dobra vychova deti, atd... v podstate vsechny se shodly na duvodu, ze nekdy behem manzelstvi meli potrebu si dokazat, ze jsou jeste chtene zenske, zazit trochu nezavazneho vzruseni v tom jinak idylickem rodinnem zivote a nedelaly z toho nikdy zadnou vedu, protoze na manzelstvi a rodinu to nemelo zadny vliv... delo, deje a bude se to dit naprosto bezne.. neverim, ze nase generace to najednou bude vnimat jinak a nebudeme mit podobne touhy a chtice, jediny rozdil vidim v tom, ze dnes je rozvest se az moc snadne "reseni" :-/
Odpovědět
Profilova fotka
@karlajasmine Asi se to stát může, nevím...uznávám, že zatím nemůžu posoudit, jak se budu cítit ve vztahu za dvacet let... Znám pár okolo 50....byli spolu cca od 20 let, 4 děti. On si našel mladší, nastěhoval se k ní, rozvedli se...asi po roce přišel s kyticí a omluvou, že ho to moc mrzí a nechce přijít o rodinu. Dostal druhou šanci a mají za sebou druhou svatbu a vztah hezčí než kdy jindy prý. Možné je asi všechno :)
Odpovědět
@sarkoc ja ale samozrejme doufam, ze se to nestane :).. zatim mam pred svatbou a v tuto chvili bych sveho chlapa nepodvedla ani za nic, a v idelanim pripade bych se tak chtela citit vzdycky.. no uvidime za 20 let.. snad budu moct rict, ze se mi to nestalo :)
Odpovědět
@andreaska88 Budu opakovat už mnohokrát vyřčené zatloukat, zatloukat, zatloukat. Uzamkni to v sobě, třeba jako velkou zkušenost, ponaučení, varovně vztyčený prst, co já vím, od pana Lákavého se absolutně odstřihni a soustřeď se na vztah s Tvým manželem. Můj kamarád musel tohle řešit, a záměrně píšu musel, protože nechtěl. Jeho přítelkyně se mu svěřila s jednorázovkou, litovala, a on se mi pak svěřil, že měl pocit, že celý ten balvan a zodpovědnost za vztah přehodila na něj, aby sama sobě odlehčila, kdežto on stál nakonec před problémem, který nezpůsobil, a bylo očekávání, že to nějak rozštípne (budeme spolu / končíme). Tys to splácala a víš, jak to vyřešit, tedy nechceš přijít o manžela, tak udělej všechno proto, abys to tak vyřešila a abyste byli šťastní. Co se stalo, stalo se... Jinak si myslím, že takové to přesvědčení já bych nikdy a tohle se mi nemlže stát vychází z životních zkušeností, a tím se vůbec nechci nikoho dotknout. Všechno se může stát všem, já jsem si ve 20 taky myslela, jak zůstanu s tím chlapem, co s ním už dva roky jsem, protože je bezva a říká mi, že mi to sluší, vezmu si ho, protože svatba je záruka, a nikdy neudělám nic špatně. A co víc, byla jsem přesvědčená o tom, jak se vždycky dokážu rozhodnout, a to pouze proto, co je "správné"...Haha. Jenže během těch dalších x let jsem se několikrát přesvědčila o tom, jak se to všechno kolikrát dokáže semlít, tak, že kdyby vám někdo před měsícem řekl, co všechno se stane, doporučili byste mu napsat román. Jasně, možná nejsem tak morálně silná, možná dělám víc chyb než ostatní, ale spíš si myslím, že záleží, co před vás život postaví. Ono je snadný říct, že tohle nikdy a tamto vždycky, dokud jde všechno víceméně podle vašich představ...
Odpovědět
Profilova fotka
@karlajasmine Tak to právě teď cítím taky, že mi to přijde naprosto nemožné. Naštěstí nemůžu ze zdr.důvodů pít alkohol, takže většinou končím max u dvou skleniček vína a to ještě vím, co dělám, takže z opilosti by to být nemělo a při zdravém rozumu si to představit neumím. Doufám, že to tak zůstane :)
Odpovědět
Profilova fotka
Shrnu to asi takhe pro všechny, ať už se zastávají názoru mého, či nikoliv. Ano, nikdy neříkej nikdy! Ano, možná jsem "příliš" mladá. Samozřejmě, věci se dějí! Ale já to mám asi tak, že kdybych opravdu podlehla svodům...kluka v autobuse/kolegy z práce atd a bylo to tak vážné, že bych s ním chtěla jít do postele, řekla bych o tom partnerovi...ano, teď tuším, že se některé popadáte za břicho, co je to za hlupačku...ale pokud bych se prostě zamilovala tak moc, že bych toho dotyčného chtěla, požádala bych o rozvod. Žádnou nevěru. A kdyby mi to s ním pak nevyšlo, mohla bych nenávidět jen a jen sebe. Ano zase je to možná jen "můj čistý štít, mé svědomí", ale já to tak prostě cítím a mám. A myslím - i když to bylo jen "obrazně", že to, že dítě donese špatnou známku, já mu něco zakážu a manžel povolí, to ještě není důvod k nevěře, pokud manžela skutečně miluji. I kdybych byla pod vlivem (alkoholu i lichotek), tak vím, že dokážu říct ne! (A to opravdu vím!) Mimochodem kolegy v práci mám a opravdu si neumím představit, že bych si s kterýmkoliv z nich něco začala - mám přítele, kterého miluji a tečka. Přeberte si to jak chcete. Já k této věci zastávám tento názor a vás za jiné smýšlení nijak neodsuzuju. A už dost spamování. ;-) Autorce článku každopádně přeju - ať už se rozhodne jakkoliv - aby se rozhodla správně. Ať už zůstane s milencem nebo s manželem, ať už se přizná či nikoliv. Držím palec, abys svého rozhodnutí nikdy nelitovala a nikdy si nic nevyčítala! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
nemůžu nepřispět.. z druhé stránky.. byla jsem podvedená... vim to.. je to pomalu rok, a pořád to mam v sobě..pořád se mračim když má mobil v ruce... jednou se někde zasekne a já si myslim buh ví co...bojuju stim, slibila jsem si, že jsem se pres to prekonala a "odpustila"...ale jak se tu psalo - ten vnitřní balvan...ten je neskutečnej -ač jsem ho nevytvořila já... Takže se přikláním - NIC NEŘÍKAT .. je to hodně těžký.. delam jakoby nic..ale je to ve me porad.. Byla bych radsi a vic v klidu nic nevedet
Odpovědět
@misaarisa jenom ze nekoho ''chtit'' a nekoho ''milovat a chtit s nim byt'' je uplne neco jinyho.. a dokud se mi nestalo, ze jsem nekoho strasne chtela a necitila k nemu vubec nic, tak jsem nevedela, ze se to muze stat.. ale ono se to stat muze a s laskou to nema nic spolecnyho. a souhlasim s @fallingstars. A uz taky prestanu spamovat :D
Odpovědět
@sarkoc to, že nemůžeš pít alkohol je sice trochu zábrana, ale alkohol není jediný důvod, proč se to může stát. Teď ti přítel říká, jak moc ti to sluší při každé příležitosti, ale po 15 letech manželství 3 dětech a hypotéce, můžeš mít priorit jinde než u toho být stále načančaná v lodičkách na podpatku a minisunku (trochu přeháním, vím) a on taky s tebou bude chtít řešit situace, které budou a to, jak vypadáš si pořádně nevšimne, natož aby pochválil. V práci bude vánoční večírek, na který se vystrojíš více než obvykle do práce, prostě chceš se jednou tza rok cítit jako žena (nejen jako matka, uklízečka, krotitelka dětí, kuchařka atd.). Kolega si toho všimne a pochvlítě jak moc ti to sluší a ty vzpomeneš, jak dlouho už si to neslyšela, najendou se ti zasteksne po tom jak v nácti byly lásky žhavé, to lechtání v břichu, rozklepaná kolena..... a v manželství už nic z toho není (jsou v něm jiné hodnoty, ale to teď přeskočím), chceš se mu líbit ještě více a nejen jemu, chceš to slyšet i od dalších můžů, jak ti to sluší, tancuješ více a vyzývavěji než jindy, protože vzpomínáš na to jak ty bylo náct, mužům se to líbí a jeden si to vyloží tak, že s ním flirtuješ a využije situace ty omámená atmosférou a pocit, že jsi opět chtěná a žádaná skončíš v situaci v jaké jsi nechtěla. Jejda to si vymýšlím :-D Asi je to tím, že už mi dávno není náct, postava po dětech je jiná než v dobách randění a po sexu s manželem neprobíráme to, jak to bylo krásné a jak moc jeden druhého milujeme, ale nočníkové pokusy dětí, ledničku, která divně vrčí a asi bude potřeba nová, splátky hypotéky a množství cihel na stavbu
Odpovědět
Profilova fotka
@subsomi Nepíšeš červenou knihovnu? :D Ne, promiň, ale fantazie dobrá :D Chápu, jak to myslíš :) Prozatím jsem ve stavu, kdy se na dětičky a "problémy" ohledně nich moc těším, tak jsem zvědavá, jak budu psát třeba za dva roky, kdy už doufám budu taky maminka :)
Odpovědět
@sarkoc Tak pokud nepiješ alkohol, tak určitě nikdy nikoho nepodvedeš :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@matala87 Jen tohle jsem nenapsala ;-) Pravda, že takhle napsané to zní dosti absurdně :-D
Odpovědět
@sarkoc V pohodě :-) asi tuším, i když tě neznám, žes to tak nemyslela, ale přišlo mi to vtipný :-)
Odpovědět
@sarkoc nepíšu :-D Ale jako matka dvojčat na mateřské si někdy představuju, jak se u mě zastaví Bruce Willis a užijeme si sex na který budu dlouho vzpomínat ;-) Manžela nechci podvéset a ani jsem to neudělala, ale někdy vzpomínám, jaké to bylo když jsem byla mladší štíhlejší a čančala se na rande :-D Za nic bych nevyměnila svůj současný život, kdy mám na tričku dětskou mrkev a vlasy sepnuté tak, ať mě za ně děti netahají, manželovi přes den nepíšu zamilované SMS, ale nákupní seznam, jen si tak někdy sním a vzpomínám na bezstarostý život. Ale to co máme teď je mnohem lepší, je to více lásky, je to opravdovější (rozhodně méně vášnivé), ale důvěrnější, ale taky mnoooooohem náročnější
Odpovědět
@subsomi :-D Bude to off-topic, ale...měla bys zvážit, jestli se tím psaním vážně neživit, @sarkoc to nakousla dobře. Máš hodně čtivej sloh ;-)
Odpovědět
@fallingstars :-D :-D :-D :-D :-D :-D díky, pouvažuju nad tím, aspoň bych měla nějakou mentální činnost na mateřské
Odpovědět
Profilova fotka
@andreaska88 mrzí mě, že jsi se dostala do takovéto situace, ale jak už tu bylo zmíněno, každý dělá chyby. Teď je každý chytrý a nemyslím si, že tu dostaneš odpověď, tu si musíš najít sama. Ty řídíš svůj život, my ti jen můžeme poradit, ale jak vidíš, ne všechny se shodneme. Já se však přidávám k děvčatům, které by zatloukali. Každá si myslíme, že si bereme chlapa a ten nás nikdy nepodvede a my zase nepodvedeme je, ale život ti občas do cesty hodí takové klacky a pokušení, že říkat nikdy se nevypláci. Může se stát cokoli a já bych ti jen poradil jedno. Neříkej to svému muži, ublížíš jemu, sobě a důvěra, kterou jste si tak dlouho budovali bude pryč. Muže ti odpustit, ale myslíš, že ti bude věřit?Pokud své manželství chceš udržet bojuj za něj, nepodléhej chvilkovému okouzlení od chlapa, který je sám zadaný. Zamilovanost je ošemetná a prchlivá, ale manželství, svazek a důvera,to je ten kolík. Uklouzla jsi, už to nevrátíš, ale nenič pravdou která by hodně bolela váš vztah.
Odpovědět
Profilova fotka
@matala87 ano, tři roky, ale nějak se začít musí. Ale pokud nejdu do vztahu s tím, že nevěra je tabu (kromě dalších věcí třeba) a s tím, že je třeba upřímnosti, tak jakou cenu má ten vztah??
Odpovědět
1
2
3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?