Opravdu byla vaše svatba tak dokonalá?

vyvazky13 tak ani naše svatba nebyla zdaleka dokonalá Nelíbil se mi účes, co mi kadeřnice vytvořila (na zkoušce jsme se domluvliy na jiném), ale nebyl čas dělat jiný - navíc nevydržel ani 2 hodiny.
No jinak na radnici jsme dojeli tak tak na čas, venku bylo přes 30, takže většina lidí se potila jak dveře od chlíva- Oběd výbornej, až na ten dort, co jsme měli před sebou a teplem se propadal níž a níž. Nakonec jsme ho schovali do lednice Focení bylo utrpení - hrozná fotografka, která neudělala ani jednu fotku z těch, co jsme si vyslověně přáli.Kvalita hrozná, amatéři co nás fotili, měli lepší fotky. Odpolední zábava byla super - říkají ostatní - my s ženichem lítali jak utržení.
Kamarádka-svědkyně zazdila celý den - ráno mi měla pomoct s oblíkáním atd, ale nakráčela si to k nám až když přišel ženich, vybodla se na dávání vývazků, nechala doma šampus na připitek na radnici a celý den s ničím nepomohla- jen se dobře bavila. V závěru beze slova odjela - kr... No jinak s mámou jsem se pohádala hned ráno (rozvedení rodiče se měli shledat po 25 letech) a táhlo se to s námi celý den - až do večera se tvářila jak kakabus, na večer pozvala svého druhého manžela, kterého nesnáším a nebyl zvaný. Udělal scénu a pak uraženě oba odešli. Otec, aby nezůstal pozadu se rozhádal se svojí sruhou manželkou, na kterou zas naše svatba nebyla dost na úrovni, takže táta, ačkoli se bavil jel taky brzo domů, aby měl doma pokoj. Nevlastní brácha (od táty) dostal taky rozkazem jet domů - jeho slečna nikoho neznala, tak se nebavila. Tchyni ani nebudu zmiňovat - prostě tchyně se taky ukázala.
Jídla zbytečně moc, ale všichni ho chválili. Hudba děs - měl hrát ženichův strýc dj. ale po 2 hodinách to zabalil, že musí domů (nová žena). Lampiony jsme nepoužili - večer foukal velkej vítr. Takže spoustu věcí bysme udělali jinak, ale shodli jsme se, že je to teď už jedno, brali jsme se po 10 letech a chtěli jsme to pojmout spíš jako zahradní party, což se stalo. Máme to za sebou a hurá na společný život se stejným příjmením - jo a na ty stovky otázek typu, co se pro vás po manželství změnilo - nic jen moje příjmení. Co by se jakom mělo měnit??

paja173 Tak nase svatba probehla podle mych predstav. Teda krome toho, ze jsem chtela mit obrad venku, ale pocasi minilo jinak.... Nakonec to ale zapusobilo jako zpestreni naseho sbvatebniho dne pro zahranicni hosty. Svatba byla totiz na horskem hotelu v krasnych kopcich a od brzkeho rana se po kopeckach povalovala mlha. Pri snidani nam svitilo slunicko a byl nadherny vyhled na kopce, pri cesani a chystani cely hotel zavalila mlha takoveho stylu, ze by sa dala krajet! za chvili se to prevalillo a bylo zase krasne. Do toho zacalo prset a predpoved pocasi nam hlasila ze to takto vselijak bude probihat cely den. Tak se nakonec udelal obrad ve zvonici a bylo to super. Ja jsem si cely den uzila, nic me netrapilo, z niceho jsem si nedelala vrasky. Brali jsme se po trinacti letech tak to pro vsechny zucastnene byla takova vesela rodinna seslost, kdy jsme se zase po xxx letech vsichni sesli. Mam dojem, ze jediny kdo byl rad ze ten den utekl rychle byl zenich, ponevadz je nerad stredem pozornosti a jeste k tomu je to cizinec, tak byl rad ze to prezil. Ja bych to dala klidne znova, ale manza ani omylem... maminka mela hlavne obavy co jeho rodina, jak to budou brat, aby se jim libilo... no, dejte na stul lahev slivovice a uvidite jak se zabava rozjede.. Vsichni se domlouvali rukama nohama, i starsi generace, coz me mile prekvapilo a ukaplo mi i par slzicek jakou jsem mela radost. Vsichni byli moc spokojeni.. Vsechno se povedlo tak jak melo, ja jsem byla rada ze jsme se vsichni sesli a mela jsem tu moznost ukazat vsem zahranicnim z jakeho krasneho kraje pochazim....

starie Ahoj holky,

píšu bakuli na téma svateb v ČR a potřebovala bych sehnat ženy, které již mají svatbu za sebou na rozhovor. Jednalo by se asi hodinku času. Zeptala bych se Vás, jak svatba probíhala, co byste změnily, jak dlouho jste co plánovaly, jaké byly problémy a podobně. Pokud máte zájem, prosím napište mi do zpráv.

Děkuju moc a budu se těšit na Vaše zážitky

lucie0904 Moje svatba nebyla dokonalá, kadeřnice mi totálně zmrvila hlavu, neslušelo mi to, přehnala to s lakem na vlasy, byla to katastrofa. Čekám na fotky od fotografa, ale co fotili svatebčaní..no děs, nedá se na to dívat, jsem zklamaná. Potom jsem taky našla v dortu larvu! Kroutila se pod marcipánovou růží. No letěl do kontejneru.. Hned jsem jela do cukrárny, ale už měli zavřeno.Nejvíc mě mrzel ten účes, z toho jsem fakt na nervy ještě teď. Dostaneme foto na dvd, možná to ani nebudu tisknout...

tarra27 @lucie0904 s vlasama jsme na tom dost podobně,.,,,kdybych si je foukala sama, udelala bych líp, vypadám jak d*bil...

fotky od fotografky 127(včetně některých nakopírovaných akorát že černobílých) na cd za 4 tis....a ještě na nich jsem jak ...páru je jich pěkných, ale....

a svatba maraton...starali jsme se o holky - s manželem sami, tata s mamkou si šli lehnout odpoledne, meli jsme ubytování v hotelu, tudíž se mnou ani netancovali- ani na první tanec!! ...tchýne pomlouvala mě i moji rodinu....

alespon že hudba byla báječná a výzdoba a jídlo, dorty.....to jo....


a čekám na video...

lucie0904 No kašlat na to už je to za námi že, ale chtěla jsem být krásná nevěsta, ale byl to pravý opak..

marjarosova Holky, ani mě neděste! já mám svatbu za měsíc. Pořád ladíme, aby bylo všechno "dokonalé". Na zkoušku účesu jdu ve středu a své kadeřnici věřím, ale když si to tady čtu....jestli byly všechny ty přípravy zbytečné...

marjarosova Jo a Lucie0904 se mi v tom učesu líbila, ale chápu...prostě sis to představovala jinak.

kalisek @marjarosova souhlasím

mysicka_lb Mně svatba vyšla skvěle a jediné, co mě zradilo, byly mé vlastní nervy. Byla jsem vystresovaná víc než před státnicemi, noc předtím jsem toho moc nenaspala a už tak dva dny předtím jsem ani pořádně nefungovala. Jediné štěstí bylo, že jsem kolem sebe měla úžasné lidi, kteří snášeli mé nálady, utěšovali mě a dělali za mě vše, co jsem už nezvládala. Jinak vše klaplo na jedničku (dobrá, počasí tak na trojku, ale vzhledem k předpovědi byl i to zázrak). Vše ostatní mi vyšlo, jak jsem si přála, a něco dokonce ještě lépe, než jsem si přála. Ale blbinky typu že dort byl moc velký a na stoly zapomněli dát ubrousky, absolutně neřeším a nepovažuju za problém.

nathercie Pro mě naše svatba bohužel dokonalá nebyla, ale ani jsem to nikdy netvrdila Naopak manžel druhý den sám od sebe prohlásil, že pro něj to byl zatím nejhezčí den jeho života, a vychutnával to ještě dva dny I já jsem si svatební den sice užila a ten den mě po obřadu nic netrápilo, ale zpětně mě začaly trápit všechny ty drobnosti, které se nepovedly. Naštěstí postupem času ty nepovedenosti blednou a mně se postupně vrací hezký pocit ze svatebního dne.
Nejhorší pro mě asi bylo, že se protáhly moje přípravy, takže na obřad jsem vyrážela s 15 minutovým zpožděním. Vzhledem k tomu, že jsem měli církevní obřad, na který jsme kvůli další svatbě měli vyhrazených jen 45 minut, které se najednou scvrkly jen na 30 min, jsem pak během celého obřadu byla dosti nervózní a neužila jsem si to tak, jak jsem chtěla... Všechno, na co jsem se těšila, mi najednou připadalo moc dlouhý (kázání kněze, vstupy kvarteta) a chtěla jsem, aby už to skončilo a my uvolnili místo dalším svatebčanům (které jsem navíc slyšela už zvenku troubit). Ranní zpoždění způsobili kameramani, kteří jednak dorazili později než měli, a pak spolu s fotografkou strávili příliš dlouhou dobu venku natáčením šatů atd., takže ke mně dorazili, až když bylo líčení i účes téměř hotové, ale kvůli nim se to muselo ještě fingovat, aby na videu vůbec nějaké přípravy byly... Kvůli nastalému stresu jsem si pak i šaty oblékala v rychlosti na poslední chvíli, výsledkem bohužel bylo, že byly nasazené trošku špatně a dělaly mi na břiše záhyb a večer už mě pěkně dřely pod paží Tohle bohužel bude vidět i na fotkách, což mě mrzí, protože jinak byly moje šaty dokonalé a absolutně pohodlné. Také se z mého pohledu úplně nepovedla jedna část účesu, chtěla jsem to stejně jako na zkoušce, ale bohužel se to stejně hezky nepovedlo,z jedné strany jsem měla jaksi plešku :-/ Tohle a šaty byly jediné věci, které mě trápily už ve svatební den. Naopak jiná část účesu se zas povedla mnohem lépe než na zkoušce, takže snad se to vyrovná Další nepovedená věc byl dort, nějak jsme se s paní cukrářkou nepochopily ve věci zdobení, takže když jsem ho poprvé uviděla, úplně jsem se zděsila, co je to za příšernost... A poslední, bohužel celodenní nepříjemností byla nenaladěnost a otrávenost naší fotografky, která zjevně neměla dobrý den... Ale na fotkách to snad nebude vidět, ochutnávky jsou zatím krásný Co se týče fotek, taky mě mrzí, že jsme na některé fotky, které jsem chtěla, úplně zapomněli nebo jsme je nestihli, ale ten den je holt příliš krátký a příliš nabitý.
Na druhou stranu se ale spousta věcí povedla a svatba celkově byla nádherná, všichni se bavili a viditelně si ji užívali, několikrát jsme slyšeli, že to byla nejlepší svatba, jakou zažili, sál a moje dekorace byly neskutečně nádherný, natáčení s kameramany byla sranda, kapela hrála skvěle, kvarteto bylo ohromně dojemný, jídlo bylo úžasný, večerní dražba byla díky svědkům neskutečná sranda, promítání fotek, které připravila moje ségra, bylo nádherný, takže i přes všechny nepovedenosti to byl nádherný den Fotek se sice kvůli těm nedokonalostem trochu bojím, ale snad i ty se mi budou nakonec líbit a krásný vzpomínky postupně zatlačí ty nehezký

verunka_korunka Myslím, že všchno co jsme ovlivnit mohli se povedlo na jedničku... horší byl ten zbytek v pátek odpoledne se mi začal dělat pořádný opar na rtu. Naštěstí dorostl jen do poloviční velikosti (u normálních lidí tak na velký opar, u mě jen polovční, bývá to i horší ) štěstí, že mě vizážistka namalovala tak, že nešel vidět ani zblízka.. ale jen dopoledne a chvíli po obědě.. potom už se začal dělat strup a šlo to dost vidět... celé dopoledne mě to lechtalo a bolelo a vůbec jsem si kvůli tomu neužila ani ráno ani obřad ani focení... pořád jsem na to myslela, jo a v pátek jsem kvůli tomu probrečela večer...
a ještě co nevyšlo... když jsme zamlouvali na úřadě termín, výslovně jsme se ptali, jestli nechystají na tenhle termín nějakou velkou rekonstrukci zámlu... neeeee nemáme peníze... v pátek jsme jeli na úřad potvrdit si nějaké věci a zašli jsme na zámek... tam před ním 3 unimobuňky, stavební oplocení, celé nádvoří zablité barvou a lešení úplně všude... asi jim vyšli peníze a začali opravovat fasádu a střechu... fakt jsem se vytočila... a to hodně moc.. možná že z toho se mi udělal ten opar... takže fakt děkuju
ale jinak to bylo fajn a užila jsem si to

stastnanevesta Tak já taky přidám svoji zkušenost,už jsem to tu možná psala jinde,ale z naší svatby jsem naprosto nadšená,všechno se vyvedlo na jedničku s hvězdičkou a i když jsem počítala s tím,že se něco nepovede nebo bude něco jinak,tak ani to se nestalo. Někdo se mi diví,že jsme měli na přípravu přes dva roky (žádné do roka a do dne jsme nedodrželi,já stejně na podobné věci nevěřím,záleží na každém,jak má možnost a prostředky si svatbu udělat),ale já si to nemůžu vynachválit,všechny domluvy klaply,všechno se povedlo,jak jsme si to vymysleli a nemuseli jsme řešit žádné náhradní varianty nebo něco podobného. Hosté byli moc spokojení a doteď nám chválí organizaci,prostředí a hlavně obřad , z čehož máme i po víc jak roce velkou radost . Pro nás to skutečně byl ten nejkrásnější den a splněný sen

masim89 Holky tak u nás i když všichni byli spokojení s organizací a vše klaplo tak jak bylo naplánované, tak svatba nebyla OK, bohužel

elyn :D naše svatba byla prostě naše...a i přes nějaké ty karamboly, které ani nevypíšu všechny, byla moc hezká..
Plánovat jsme začali v lednu., kdy jsem v den našeho výročí seznámení /na které jsem JÁ zapomněla/ byla požádána o ruku /už jsem to ani nečekala/. Řekli jsme si, že se vezmeme, až bude i venku trochu teplo. Našli jsme termín ani ne na začátku měsíce, ani ne na konci měsíce a ještě před dovolenýma /nechtěli jsme nikomu komplikovat život/ - navíc datum bylo hezké /půlka měsíce a zároveň půlka roku, navíc v ten den má svátek Vít, jméno, které jsme si vybrali pro plánovaného budoucího potomka mužského rodu/. Začala jsem ladit svatbu, hledat si recepty na koláče a víc cvičit, ať jsem krásná nevěsta. Našla jsem si hezké šaty, koupila jsem si je (jen bylo třeba do nich trochu shodit). Vyrobili jsme si prstýnky, moc jsme se u toho nasmáli. Nosila jsem domů na zkoušku zákusky a dorty, abychom vybrali, kdo nám upeče dort, zkoušela péct svatební koláče - tato aktivita se setkala s velkým ohlasem mého nastávajícího, má rád sladké. V únoru jsem se domluvila s tátou, že mě dovede k oltáři. V březnu jsem zjistila, že jsem těhotná, a měla jsem pořád hlad. Cvičení šlo do háje, stejně tak vybrané šaty :D Sen o štíhlé nevěstě se rozplynul, řešila jsem, jestli mi v den svatby bude ještě špatně, nebo už ne. Na měsíc jsem přestala svatbu řešit úplně. Na konci března dostal táta mrtvici a zjistili mu rakovinu štítné žlázy, na konci dubna zemřel. Domluvili jsme se, že svatbu nebudeme odkládat. Chystali jsme si vše sami, protože jsme to tak chtěli a bavilo nás to. Po zkoušce účesu u kadeřnice jsem další pokusy o účes od profíka zavrhla a nakonec se česala sama. Tím jsem získala v den svatby dvě hodiny času, které se hodily. Líčení dopadlo dobře. Týden před svatbou jsem řešila, jestli se ještě vejdu do šatů (už tak pro těhotné), případně, jestli nezmrzneme. V den svatby ale bylo hezky a až na prsa jsem se do šatů vešla. Přijeli všichni pozvaní hosté. Svědek, se kterým jsme počítali, že dojede vlastním autem a odveze další lidi (i to tak bylo domluveno), se k místu setkání nechal dovézt a auto odjelo. Hledali jsme tak místo v autech pro tři lidi navíc. V autě, ve kterém jsem jela já, jsme nakonec na zadním sedadle seděli tři, ale fajn, vešli jsme se. Fotografka dorazila později, když jsem ženicha se svědkem poslala vyzvednout květiny, měla fotit přípravy z obřadu - tedy i vyzvedávání kytice. Nefotila, zůstala v autě. V prostorách, kde měla fotit předsvatební posezení, udělala velký detail svatebních novin, velký detail koláčků na stole a kusu frgálu - že by vyfotila tak nějak vůbec celek těch prostor s hosty, to ani omylem. Celý den se tvářila, jako kdyby byla na naší svatbě za trest, doteď nevím, jak jí to mám taktně říct...že mi to zatraceně vadilo a navíc - všimli si toho naprosto všichni. Ženich odjel na obřad v prvním autě v koloně, což bylo v plánu, ale nebylo v plánu, že mu v kapse zůstanou klíče od prostor, kde jsme se připravolali. Přišli jsme na to samozřejmě až my v posledním autě. Ženichovi jsme se nemohli dovolat a na naše troubení a mávání usoudila kolona, že už je hotovo a má se jet a rozjeli se. Drobet v nervech a s průpovídkama, že budoucího muže zabiju, jsme dojeli na místo obřadu. Odtama jsme naštěstí poslali rychlého posla v autě s klíči zase zpět zamknout. Když byl na cestě, zjistili jsme, že ženichova korsáž zůstala na stole - tak rychlý posel měl najednou úkoly dva. Obřad jsme měli na zámku. Z fotek se to dá poznat snad jen ze dvou skupinových, přitom fotografka "terén" znala. Plánované focení na náměstí odpadlo, protože tam byl zrovna streetballový turnaj či co, tak bylo plné děcek s míči. Díky tomu měla naše kolona problém zaparkovat, protože u zámku se fotila svatba, která by se jinak fotila na náměsti /hodinu před námi neměl svatbu na zámku nikdo mít/. Ceremoniářka měla s námi sraz půl hodiny před obřadem, dostavila se pět minut před obřadem a začala nám hosty rovnat jinak, než byl plán a nechtěla si to nechat vymluvit, nakonec ustoupila, když jsem jí řekla, že je blbost, aby hosté vcházeli až po ženichovi, co by z toho obřadu asi měli? Pán od hudby na mě vesele mával papírem s rozpisem skladeb a ujišťoval mě, že všemu rozumí, že je to tam pěkně napsané. První skladbu pustil dobře, hosté si posedali... a skladba hrála dál, i když už dlooouho nikdo nevcházel, poslala jsem za ním ceremoniářku, ať to utne a pustí skladbu pro ženicha, že už tam opravdu nikdo nepřijde. Pustil skladbu pro ženicha, ženich vešel, svědky jsem trochu podržela s tím, ať se ta skladba ještě trochu rozjede (vcházeli na stejnou jako ženich), pán od hudby zpanikařil. Hudbu utnul v momentě, kdy začali vcházet svědci. Jak je viděl ve dveřích, tak pustil moji část nástupu. Měla jsem chuť ho zabít...:D
Pak už jen "drobné karamboly" - s manželem jsme po obřadu jeli na hostinu spolu v jeho autě, zbytek kolony "jel napřed"- plán byl udělat špalír pro novomanžele, než sami dorazí. Trochu to nevyšlo - ti, co dorazili, si posedali venku ke stolečkům a nechtělo se jim vstávat, s manželem jsme stáli u vchodu u restaurace sami - mávání na hosty, ať jdou blíž, nezabralo - zamávali tak akorát zpátky..:D Takže u rozbíjení talíře jsme byli skoro sami.
Švagrová těsně před naším focením odchytila souseda, který projížděl kolem s koněm a s vozíkem. Bezva nápad, že se vyfotíme i s koněm. Ženich si do vozíku sedl v pohodě, když jsem si sedala já, kobyla si poskočila a já si o žbrlení vozíku narazila kostrč tak, až mi vrazily slzy do očí a ještě teda drobet povolilo něco jiného - měla jsem chuť vystoupit a na nějaké focení se vy****.
Samotné focení bylo už pak docela únavné, fotografka fotila na "první dobrou" - žádné extra momentky, jak jsme byli domluvení, vše štelované (usmívat, nemrkat a dlooouhé ostření a všechno), hned koukala, jak se fotka povedla, podle ní ošklivé hned na místě mazala, což strašně zdržovalo a někdy se tak propásly chvilky, které stály za zvěčnění.. Navíc nechala péct na sluníčku třičtvrtě hodiny pána s veteránem, který byl naprosto profi, stále usměvavý a na naše přání přeparkoval auto k rybníku, ať se u něj můžeme vyfotit... - i když viděla, že je už přeparkováno, odbyla si "svoje" focení a až pak nás fotila u auta, přitom to bylo od místa, kde nás fotila, pár kroků.
Z prezentace fotek, které jsme při hostině pouštěli, se některé vůbec nenačetly, i tak to bylo hezké.
Maminka, sestra a svědkyně si zapomněly odvézt svoje kytičky a pak toho litovaly.

Hlavní je, že:
Oba jsme při obřadu řekli ANO,
Dorazili všichni, kdo nám byli milí.
Kromě fotografky se nikdo netvářil otrávěně.
I malé děti byly neskutečně hodné.
Jídla bylo dost a bylo dobré.
Líbily se dárečky pro hosty.
Nikdo se nezlil pod obraz.
Nic se nerozbilo.
Oba jsme na hostině vydrželi až do konce,
Druhý den mě mrňous v břiše podaroval prvními kopanci.
Navíc - podle ultrazvuku to bude na 70% kluk - takže Vít :D

page007 Nám se svatba povedla na jedničku a celý den byl ještě mnohem lepší, než jsme vůbec čekali! Vše bylo dokonalé, hosté milí, kamarádi úžasní, personál vstřícný. Jen jsem zapomněla na pár fotek, které jsem chtěla udělat, ale to je maličkost. Nad očekávání byl i přístup kameramanů, kteří nám i dost pomáhali a podporovali nás Každý si je druhý den chválil

rhonwyn Manzel se mnou nesouhlasi, ale pro me byla svatba jedno velke fiasko a preju si vratit cas a udelat to cele jinak. :( Bohuzel tenhle den se uz nikdy opakovat nebude a nemam jak to napravit. Jedine na co muzu vzpominat v dobrem byl obrad, ten byl nadherny, jinak to je vse :(

amiee @vyvazky13 tak to mě mrzí že se to nepovedlo,.. mě se hodně osvědčilo prostě si nic nepředstavovat a neočekávat.. a opravdu s čistým svědomím můžu říct že svatba BYLA dokonalá,.. a to se na mě v předvečer vyprdla kadeřnice - takže sem se česala sama.. koukněte do fotek a povězte jestli to bylo opravdu tak hrozné.. moje máma tam vůbec nebyla.. a dál a dál...dort se nám taky rozpadl.. hlavní drůžička se začla snažit až v den svatby... asi je to o tom jak se na to člověk připraví.. a co je pro něj důležité

u1230 tak já kromě šatů (vlastně představu jsem neměla, ale po zapůjčení jsem věděla co budu mít za šaty), nějakou úplně konkrétní představu o svatbě neměla. Květinářka měla požadavek, aby byla kytka nízká,kulatá a aby v ní byly bílé růže. Dál jsem to nechala na ní. Měla jsem to takové malé překvapení. Kadeřnice měla požadavek, aby vlasy byly pohromadě a vzádu pramínky po zádech. To také báječně splnila. Hudba v kostele? Nechali jsme to plně na hudebnících a také se mi to velice ve svatební den líbilo. To samé u dortů, měla jsem zadaný požadavek, aby byli dorty světlé, do bílé barvy a supr, líbily se mi. Nic si člověk nesmí plánovat na sto procent, vždy si musí říct, že tak by to bylo hezké,, ale když to nevýjde, tak nevadí. Naše svatba se tedy povedla podle mých představ, ale také tam bylo jedno ale, které bych ráda změnila. Ale naštěstí to bylo až na úplný závěr svatby (bráška to trochu přehnal s pitím) a teď, teď se tomu směji, protože to nakonec dopadlo dobře.

tarra27 tak o naší svatbě taky říkají, že byla nejlepší, na které byli...že to bylo super....a to mě těší....i když výhrady mám, ale mohlo to dopadnout daleko hůř...

fita I já se přidávám ke kladným odpovědím na tuto otázku.Svatbu máme čerstvě za sebou od včerejšího dne a já můžu říct,že byla opravdu dokonalá!Na to,jaké jsme měli peripetie za posledních 14 dní,přes zlomenou ruku naší cukrářky,takže narychlo shánět někoho jiného,vybouchnutí kameramana,já do poslední chvíle nevěděla,jaký budu mít účes,telefonát 2 dny před svatbou ze svatebního salonu,že musím znovu přijet na zkoušku,protože švadlena udělala něco špatně atd,atd, až po opravdu nejhorší důvod a to mé velké zdravotní problémy během minulého týdne,kdy jsme mysleli,že svatbu budeme muset zrušit....naštěstí jsme si vše špatné vybrali předem a náš den D byl ten nejúžasnější Teď je mě jen moc líto,že vše tak rychle uteklo

terezabokova Já se tedy také musím přidat k tomu, že naše svatba byla dokonalá ;) samozřejmě, že ne všechno vyšlo podle plánu, ale my jsme si jí maximálně užili, byli tam lidé, které jsme tam chtěli mít a moc jsme se bavili ;) Co víc si přát? ;) To, že pár věci nedopadlo tak jak mělo nám to přece nezkazí - dokonalost je nudná - na tu nikdo nevzpomíná ;)

apacheee Pro mě svatba byla dokonalá, přiznám se, že jsem si ji neuměla představit krásnější. Strach jsem měla ze dvou věcí - počasí a z mojí rodiny, aby se nepohádali. Oboje dopadlo výborně, takže hlavní starosti odpadli.

Celý den byl prostě báječný, i když jsem se ráno probudila s bolením v krku (které mě trápilo i půl svatební cesty a dokonce jsem na dva dny přišla o hlas - prvně v životě), takže jsem byla cvičně kloktat sůl, čímž jsem to na celý den zahnala

Přípravy, kytky - no prostě všechno klaplo skvěle. Jediný zádrhel nastal, když jsme jeli v koloně na Sychrov a půlka kolony se kvůli přejezdu na dálnici oddělila, my jsme jeli s nastávajícím poslední a vedoucí vůz se ztratil a my bloudili kdesi kolem Turnova

Další strach jsem měla trošku, aby dojel fotograf (jel z druhé strany republiky), ale to také dopadlo báječně

Když se na to podívám zpětně, byl to asi opravdu nejnádhernější den života a manžel to vidí stejně a nic bych na něm nezměnila a jsem strašně ráda, že nám vše tak vyšlo Beru to jako znamení zhůry, že k sobě prostě opravdu patříme

barccca byl to hezký den, ale nejlepší? to určitě nee mám ale skvělého muže, ten nejlepší určitě je

margheritabianca Ono se to všeobecně říká, že svatbu si většinou užijí víc ti svatebčané než samotní manželé, takže nečekám dokonalost

blanulinecka Včera jsem se vdala, plná ideálů a plánů. Vše jsem měla do detailu promyšlené, kromě obřadu, který byl velmi krásný, díky našim dětem, se pokazilo co se dalo. Příbuzní se mi málem poprali, spoustu lidí odjelo dřív, než jsem čekala a ženich se zlískal tak, že jsme se rovnou na místě pohádali. Zbylo spoustu jídla a pití a mě teď oči pro pláč. Není všechno tak jak si člověk představuje a ten nejbližší Vás ne vždy podrží. Moje svatba se zapíše do historie jako nejsmutnější svatba roku a doufám, že ne jako nejrychleji rozvedená:(

ilonkaseda @blanulinecka ber to tak,že není nejdůležitější ta svatba,ale to manželství.Povedená svatba a nepovedené manželství je ta horší varianta-tak věř tomu,že u tebe to bude naopak

soda365 @blanulinecka všechny chceme mít hezkou svatbu, já do detailu nemám nic naplánováno, byla bych zbytečně zklamaná a naštvaná.. Snad se dokážu přes svůj velký den přenést s nadhledem (to nejdůležitější je, aby řekl ANO. To ostatní - jestli se poperou a jestli jim bude chutnat jídlo je mi jedno, kdo chce najít chybu,tak jí najde). Teď hlavně nech svého muže vyspat a tvař se normálně (jako by se nic nestalo), přece si nepokazíš začátek manželství hádkami - to by nebylo rozumné.. Klidně mu to vytkni za měsíc, to už bude atmosféra ohledně svatby uvolněnější

mallorca123 @blanulinecka ouha...vše bude dobre!!

radkaja @blanulinecka Myslím, že tvoje svatba dopadla asi podobně jako veliké procento ostatních svateb, tedy nijak výjmečně špatně. Příbuzní na půlce svateb se pohádají, manželé se střískají a když je vedro , tak se nejí. Svatba je prostě ze všech hledisek náročná akce , hlavně vztahově. Je výjmečné když se nic nesemele. Většina nevěst , co se jim svatba " nepovedla" , tak to tu nenapíše, takže tu pak je zkreslený dojem o tom, že všechny svatby dopadly skvěle.