Nespokojenost po svatbě

18. zář 2014420

Holky nemáte po svatbě pocit,že jste se neměly vdát za toho svého? Třeba že je jiný,než jste si myslely,nebo že není dostatečně zralý na pozici manžela a na hlavu rodiny...

  • @88renca88  promiň, ale to jste se neznali? 🤔 Nějak nechápu, jak měsíc po svatbě můžeš tvrdit, že svého manžela neznáš a že nevíš, zda jsi udělala dobře?

  • @88renca88 copak je to za blbost, přece si nevemu chlapa, kterého neznám :-O

  • @88renca88  taky mi ta otázka přijde trochu nelogická...Žijeme spolu - už teď s manželem- 8 let a po 8 letech vztahu jsme se vzali. Vím o něm vše, i když mě někdy stále překvapuje, ale to k tomu asi patří🙂 Nezlob se, ale pokud jsi tyhle pochybnosti měla, měli jste to odložit. Moc nechápu ženy/dívky, které nemají jasno v tom co chtějí a hlavně, zda je již partner, potažmo ona sama, připraveni být "navždy" spolu...Někdy není svatba prioritou.

  • Sponzor fóra
  • @dasara  Tak lidi se můžou před svatbou přetvařovat,a když mají partnera jistého,tak se chovají jinak...znám hodně takových případů...

  • @viki83  Co chci já,to vím,jen můj manžel ne. Před svatbou byl fajn,ale teď se chová jak puberťák,pořád jen maminka maminka,a když se pohádáme,chce utíkat kam jinam než za matinkou. Prostě maminčin mazánek,a já nevím jak mu vysvětlit že má rodinu už se mnou.

  • @88renca88  a kolik mu je? Jak dlouho spolu jste? Děti už máte? Nemusíš sem ty odpovědi psát, ale měly by ti poskytnout trošku náhled do přemýšlení tvého manžela. Spíš bych to viděla na to, že si po svatbě uvědomil, že už je to napořád a trochu se lekl...Zatím, podle toho mála co píšeš, bych neusuzovala na přetvářku

  • @88renca88  Ahoj Renčo, promiň, že to tak řeknu, ale mám dojem, že ty to nějak nemáš vyřešené. Před svatbou sis tu stěžovala, jak se na svatbu netěšíš a teď tohle... Mně přijde, že jsi nebyla spokojená ani předtím, ale šla jsi do toho a mně by upřímně spíš překvapilo, kdyby to mělo být po svatbě lepší.

  • @im4fun  Tak se neměl chtít ženit...Od začátku vztahu věděl že já chci mít rodinu,a ne jen nějaký chození bez budoucnosti. I když tam bude asi problém že je z neúplné rodiny,a tak asi neví o čem společný manželský život je...Snad se mi povede ho to naučit.

  • @88renca88  tak před svatbou to třeba nevěděl, nevím. Ale asi by spíš pomohlo toto vše říct taky jemu, promluvit si, ale to jste předpokládám už udělali

  • @simone5  Ty by ses na svatbu těšila kdyby ti všechno organizovali a plánovali ostatní?

  • @im4fun  Když s ním o tom chci mluvit,tak akorát nadává.Jako by nechtěl pochopit co mi vadí. Ale v každým manželství je asi něco...:-/

  • @88renca88  Jenže mě z toho, co jsi tu průběžně psala, zdá, že tam nešlo jen o to, že tvoje švagrová ti zasahovala do organizace apod., ale že nic nebylo dobrý...tvůj snoubenec a teď už manžel byl podle tvých slov na tebe zlý, nezastal se tě, pár dní před svatbou si vystavil valentýnku své bývalky, pořád jste se hádali, ty jsi přemýšlela o tom, že zrušíš svatbu...já nevím, ale mně to přijde jako mnohem hlubší problém a ne zrovna dobrý start do manželství...

  • @88renca88  No, ono je důležité, aby to věděli oba dva...A jak dlouho jste spolu? Kolik vám je let? To taky hraje roli, aby si pak nemyslel, že mu něco uteklo...

  • @88renca88  Nezlob se na mě, ale mně uz tvoje príspěvky pripadají tak trochu k smíchu. Vdyt co tvůj príspěvek, to nějaký problém. Uz se ti to tu psalo několikrat, ze jsi nesamostatna, ze si nedokazes stat za svym a nechas si zivot ridit od rodiny. A k sobe sis nasla chlapa, ktery je v tomto stejny jako ty. Myslim, ze ani jeden z vas nebyl na svatbu a zavazek pripraveny a ze to bylo docela jasne po vetsinu doby, co jsi si zde stezovala na rodinu ci svagrovou.

    Promin, ale vas stav po svatbě mě absolutně neprekvapuje...

  • No.. drž se, snad se trochu uklidní, ale jinak to vidím stejně jako dámy výše. Asi jste se znali dost málo. Tohle chování pochopím jen u těch staromilských párů, co se k sobě stěhují a mají sex až po svatbě...

  • Sponzor fóra
  • @esufi  Jasně, protože ti musí být přece úplně padlí na hlavu🙂. Jsme jedni z nich, chodíme spolu přes pět let, známe se fakt dobře. Svatba je skoro za čtrnáct dní, mám strach jenom z toho, že bude málo jídla 🙂 , o nastávajícím pochybnosti žádné. Jasně, ještě nevím, do čeho jdu, jestli si vzpomenu, tak potom klidně napíšu. Ale mám ve svém okolí několik stejných cvoků, kteří to měli stejně (společné bydlení a sex až po svatbě) a zatím jsou spolu šťastní, a to (z lidí, co znám osobně) všichni, i ti, co mají po svatbě půl roku, i ti, co jsou spolu pět let a mají už děti. Nechci tu rozpoutávat flame, jestli před svatbou ano nebo ne (ať už sex nebo bydlení), každého věc, jen si myslím, že na spokojenost manželství to až tak vliv nemá. Záleží spíš jak jsou ti dva zralí a jestli se shodnou na základních hodnotách, a možná taky, jestli jdou do manželství s tím, že rozvod je opravdu krajní řešení (manžel alkoholik, domácí násilí atd.), nebo to berou tak, že až se přestaneme milovat (nebo spíš až nás ten druhý přestane bavit), tak půjdeme od sebe...

  • @88renca88  a před svatbou po hadce utíkal kam? Pokud taky k mamince, tak jsi to měla řešit už tehdy. to že jste se vzali se tímto nezmění! a co se týká přetvářky před svatbou, o které jsi psala výše, a že když pak má někdo toho druhého jistého, tak že se změní. Tohle se stát teoreticky může. S největší pravděpodobností u nevyzrálých jedinců. proto je mnohdy lepší se nebrát hned po pár měsících, ale skutečně si vyzkoušet soužití a projít pár životníma situacema . To se potom člověk tak dlouho přetvařovat nedokáže ... Někomu na to stačí rok, jinému klidně 10 let. záleží i na intenzitě vztahu a množství prožitých situací. Samozřejmě, že i potom se může leccos stát a manželství vyjít nemusí, ale riziko se tím přecejen dost snižuje, protože nezdravý vztah pak pravděpodobně nedojde až do stádia plánování svatby.
    Pokud máš vůči manželovi pochybnosti, tak si s ním promluv. Komunikace je základ jakéhokoliv vztahu, nejen manželského!

  • Taky moc nechápu... leda že byste před svatbou bydleli každý jinde...jinak se nikdo nevydrží přetvařovat věčně, obzvlášť pokud spolu bydlíte, tak je to po určitém čase vyloučené.
    Jestli váháš, jestli je ten pravý, tak hlavně počkejte s miminkem...
    Možná je to jen krize po svatbě, opadl ten stres, zařizování a třeba se to dá do kupy. 😉

  • A bydleli jste predtim spolu? Pokud jo tak se u nej preci nic nezmenilo z ceho by se mel desit

  • Vážně miluji lidi, co si myslím, že si někoho vezmou a najednou se k nim jejich protějšek začne chovat lépe a vše bude natřeno na růžovo. Jako by ten papír dokázal ze dne na den vše změnit, protože teď ,,už jsme přeci rodina" 🙂
    @88renca88 Nic ve zlém, ale některé tvé příspěvky před svatbou si pamatuji a mám z toho všeho spíš dojem, že se tvůj chlap svatbou vůbec nezměnil, to jenom ty si naivně doufala, že se tak stane.

  • @lysecek  tak padlí na hlavu ne, taky mám takové přátele. Ale je to velký risk. Ti co znám spolu chodili ani ne dva roky, poslední půl rok se vídali jen jeden víkend z měsíce (jeden v ČR, druhý SR), maximální doba co spolu do té doby strávili je 2x dovolená na týden. Jsou to teda věřící, takže to mají asi trochu jinak. Ale proč ne. To nikomu neberu. Jen já osobně to považuju za obrovský risk, protože se vlastně neznají. Jo, mají na to celou dobu manželství, ale to je podle mě trochu pozdě. Proto jsem to psala v souvilosti s pisatelkou, že to co píše, se stát může, ale spíš mi to přijde pravděpodobné právě u těchto lidí, co popisuju já. Kteří vlastně vůbec netuší, do čeho jdou. Nemám proti nim žádnou averzi, jen to mám jinak. Snad jsem vás neurazila, to jsem opravdu nechtěla.

  • @esufi  My spolu také nebydlíme, budeme se brát po šesti letech a rozhodně se známe. Já nikomu neberu jeho názor, když spolu chtějí dva bydlet před svatbou a "zkusit si to", ať si bydlí. Ale nechápu, jak si může někdo myslet, že když spolu dva nebydlí, tak se neznají a je to risk. Každé manželství je tak trochu risk, protože nikdo nikdy nevíme, co se může stát. Ale chceme to spolu zvládnout 🙂 Myslím, že @88renca88  má úplně jiný problém...Trochu to na mě působí, že myslela, že svatba něco změní, že to manžela "vylepší" a ono se to tak nějak nestalo...😉

  • @ttm  on je docela rozdíl, kdyz se vidíte jen tehdy, kdy chcete a kdyz jste spolu porad, bez ohledu na to, jestli zrovna mate dobry nebo spatny den. Nechci tvrdit, ze se vubec neznate, ale spolecne bydleni je uplne neco jineho nez chozeni.

  • No, už jsem to viděla i u jednoho mého páru v okolí. Ale nemyslím si, že by to bylo svatbou, spíš tím, že ona neumí trávit čas sama, resp. bez manžela nemá koníčky...
    Jinak @kacenkakaca  souhlasím, náš vztah se po společném bydlení o hodně změnil, nečekala jsem to a hrozně mě to zaskočilo, najednou se ptal, kam jdu, museli jsme řešit provozní starosti... Já jsem člověk, který se změně přizpůsobuje těžko, proto naše společné bydlení pořád není takové, jako u jiných, ale postupně k tomu dospíváme, naštěstí on ví, že je to pro mě těžší... Ale ten začátek byl hodně těžký, a to tak, že jsem uvažovala o rozchodu. Ale byla by to hloupost, jen jsem musela akceptovat, že je něco jinak.

  • @kacenkakaca  Ano, já vím, že je to něco jiného. Ale to, že spolu nebydlíme, neznamená, že se vídáme jen když máme dobré dny. Je chození a chození...vidět se jednou za týden někde na rande v kině nebo restauraci, to mi přijde jako taková "demo verze" chození. Ale vídat se každou volnou chvíli, řešit spolu každodenní problémy, starosti, depky jednoho nebo druhého atd. atd., to mi přijde jako normální a plnohodnotný vztah, který dospívá a teď dospěl do fáze, kdy oba víme, že se známe natolik, že se chceme vzít a být spolu pořád. Nevídáme se vždy na jeden den, už jsme spolu byli nespočetněkrát na dlouhou dobu a zažili jsme se oba navzájem v tolika situacích, že nevím, co by mě mělo překvapit. Jezdíme spolu na tábory, takže známe chování druhého i ve vyhrocených a krizových situacích...a mohla bych pokračovat. A nepopírám, že společné bydlení bude něco nového. Ale je to jeden velký kompromis a pokud oba chceme, fakt v tom nevidím problém. A pokud zjistím, že si po sobě nesbírá ponožky a neumí si odnést talíř? Noo jééje, tak mu to jako dospělý člověk řeknu a snad se domluvíme, ne? 😃 Osobně se mi protiví myšlenka: "Tak to zkusíme, když to nepůjde, rozejdeme se..!" Prostě to mám nastavené jinak - máme se rádi, se všemi svými klady i zápory a jsme ochotni udělat každý pár ústupků, aby nám to spolu fungovalo. Takže..kde je problém? 🙂

  • @ttm  Ja ale netvrdila, ze se neznate, ale spolecnym bydlenim se poznate daleko vic. Chapu, jak to myslis s tim chozenim a chozenim, ale bydleni je jeste o level dal. Samozrejme, ze ochota delat kompromisy je sama o sobe velkou vyhodou, tim padem mate pul prace hotovo. Ovsem jedna vec je chtit druheho respektovat, tolerovat a delat s nim kompromisy, ale druha vec je to tak skutecne delat. Ono zni naprosto jasne, ze si o tom promluvite, ale jsou zlozvyky, kterych se clovek zbavuje tezko a muzou druhemu skutecne vadit. Tim nechci rict, ze je spolecne bydleni nejaka katastrofa, ale ze se proste narazi na veci, ktere se tak snadno nevyresi.

    Nejsem si jista, proc pises o tom zkouseni a rozchodu, o tom si myslim, ze to neni. Jen o nejakem postupnem prohlubovani vztahu. Na druhou stranu je urcite lepsi zjistit, ze to s tim druhym nepujde predtim, nez nastanou skutecne zavazky jako manzelstvi, hypoteka ci deti. Nema smysl travit zivot s nekym, s kym si clovek nerozumi na zaklade idealu, pozdeji pak je sobecke udrzovat disfunkcni vztah kvuli detem. Tim nechci rict, ze je na miste pri prvnim problemu rozchod, ale ze to nelze brat tak cernobile.

  • @kacenkakaca @ttm  Já si hlavně myslím, že u věřících je to prostě jiné. My jsme teda klasický pár, nejdřív jsme spolu bydleli a až pak se vzali a rozhodně jsme to tak neměli proto, jen abychom si to vyzkoušeli 🙂 Spíš je fajn, že jsme to měli postupně. Ono to bydlení je opravdu velká změna a svatba je taky změna, takže když by to bylo všechno dohromady, mohlo by to být náročnější. Nebo taky nemuselo 🙂 Ale co jsem chtěla říct je, že u věřících mám tu zkušenost, že věřící lidé jdou do toho s tím, že to bude velká změna a jsou na to připravení. Mají tu motivaci, chodí na přípravu na manželství a tak nějak se na to opravdu připravují, že když to nastane, radují se s příjemných věcí (konečně jsou jen spolu, první sex apod.) a těžkosti zvládají lépe, protože je na to všichni upozorňovali. To, co ale řeší tazatelka, je něco jiného: ta šla do manželství už s problémy a ještě si naivně myslela, že se to po svatbě změní. V tom vidím já osobně ten hlavní problém, nikoli to, zda spolu předtím už bydleli nebo ne.

  • @kacenkakaca  Myslím, že už teď oba děláme dost kompromisů, tolerujeme se a respektujeme, takže pořád nevidím rozdíl. Své zlozvyky známe, věř mi. Nedovedu si představit, co by mě mohlo tak strašně překvapit, že bych kvůli tomu byla nešťastná celý život. Oběma navzájem nám na sobě vadí věci, říkáme si je a učíme se je řešit. Ale to je snad normální, ne? 🙂 Přece páry, co spolu bydlí před svatbou, se spolu taky teprve učí žít. Tak my se to budeme učit až po svatbě. A už se na to těšíme 🙂
    Ale ať napíšeme jedna nebo druhá cokoli, stejně se asi nikdy úplně nepochopíme. Někdo si nedovede představit svatbu bez předchozího společného bydlení, já si nedovedu představit společné bydlení bez předchozí svatby.A oběma nám to tak vyhovuje, tak co? Jen jsem měla potřebu sem napsat, že si myslím, že to jde i tak, jsem už holt taková 🙂

  • @simone5  Myslím, že jsi hezky vystihla, co jsem vlastně chtěla říct. My s těmi prvními problémy počítáme, ale s tím do toho jdeme a i na to se těšíme, i když to zní šíleně 🙂

  • @simone5  No primo k vericim se vubec nevyjadruje, protoze jim nerozumim a nesdilim vetsinu jejich zivotnich nazoru. Na druhou stranu si myslim, ze radovani se z veci pozitivnich a reseni problemu nesouvisi s virou. Bohuzel znam ve svem okoli i hluboce verici pary, kde neklape naprosto nic. Nerozumi si spolu, nemaji si po dvou letech, co rict, proste jen funguji, prezivaji a v teto atmosfere vychovavaji dite... Proste vira fungujici manzelstvi opravdu nezajisti.

    My spolu s manzelem zacali nejdrive bydlet, take svatba uz pro nas zadna zmena nebyla. Jako partneri jsme vystupovali a chovali se tak uz dlouhe roky pred svatbou a zasnuby a svatba znamenalo spise to, ze to spolu vidime az do konce zivota, jinak to byla jen krasna oslava nasi lasky a povzneseni naseho vztahu na oficialni uroven. Ocekavat, ze svatba neco zmeni, je proste neskutecne hloupe. Svatba nezmeni nic, zpusobi maximalne par tydnu euforie nez se vsechno vrati do normalu. Pokud ten "normal" zahrnoval hadky, netoleranci a dalsi veci, tak bohuzel, k tomu se to vrati, navic bez te spetky snahy, co treba pred svatbou byla.

Přidej příspěvek

    Nenašli jste co jste hledali?

    Hledat pouze v názvech témat