Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Nenávidím, jak všichni čekají, že hned po svatbě bude dítě

Zobraz úvodní příspěvek
Jsme spolu 7 let v okolí si všichni pořizují děti a čekají to taky od nás. Mě to neuvěřitelně vadí, pokaždé je ta samá otázka a co vy kdy vy ]-( .Mám pocit, že mě tím snad ještě víc nutí říkat ne. Bohužel už se dostávám do stádia kdy se neudržím a řeknu něco čeho budu litovat :-S
Odpovědět
1 2 3
4
5
…
9
@amiee Naprostej souhlas s tou zásluhou za děti! Mluvíš mi z duše. Moje budoucí tchýně pořád říká, jak je zasloužilá matka 3 dětí, že žádný životní cíle nemá a neměla, než zplodit děti. Ale kdyby mohla změnit, určitě by první dítě neměla v 18 a užila si o trochu víc života. Nehledě na to, že to několikát i přiznala.
Odpovědět
Profilova fotka
nevím, jeslti se úplně hodím do téhle diskuze... děti oba moc chceme a kdyby to šlo, tak bychom je měli klidně hned.. ael nejde to - nemáme dořešený bydlení, ještě studuju,... je toho víc... všichni to ví, takže těch otázek zas až tolik není, ale od té doby co se ví o svatbě (a vlastně i před tím) se taky vyskytovaly a vyskytují... odpovídám prostě - "budeš mi hlídat, až budu mít v páťáku tu půl roční praxi, kdy budu muset být 8 hodin denně v práci 8-) " ... všichni pak uznali, že to opravdu ještě nejde.. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
musim se priznat, ze ten plural obcas pouziju i ja a kdyz se pristihnu, hned se snazim ho nepouzivat. Napriklad 'my zerem dvakrat dene/my neumime aportovat' a hned si uvedomim, ze to Fakt NE. takze to je takovy ze to lidi vsude slysi a automaticky to pouzivaji. Kdyz sem na stredni slysela milionkrat denne 'vole' tak za pul roku sem to mela taky. Pak staci o tom vedet a odbourat to. Blby je, ze casto si to ani neuvedomujeme, jde to samo a ano, zni to hrozne, ale neubrani se tomu aspon jednou za cas nikdo. My treba nevime, jestli deti budeme mit. Ted vime, ze je nechcem ani neplanujem, ale za 5let se to muze otocit. Ale pri pohledu na dite jsem stejne nadsena jako kdyby nekdo vedle me dal kopacak a cekal, ze si s nadsenim zacnu cutat. Proc bych mela kdyz me fotbal nebere? Coz neznamena, ze za par let neprehodnotim situaci, ale ted fakt nee...
Odpovědět
@fallingstars Kromě toho, že s tebou souhlasím, si hlavně myslím, že tam jde strašně moc taky o toho otce - jeho povahu, jeho pohled na to, co znamená mít dítě a jaké "úkoly" má "maminka". Jestli se taky trošku stará o psychické blaho své ženy nebo je to ten typický - "ty máš mateřskou DOVOLENOU, ty se starej, já vydělávám". Řekla bych, že ta poslední věta celkem zatím dost v naší společnosti převládá. :-/ Takže trošku respekt vůči "mamince" by měl mít každý "tatínek".
Odpovědět
No holky tu se to pěkně rozjelo :-D ! Mě teda až tak matky neštvou nebo spíš pokud to neovlivňuje mě tak je mi to jedno a není to má věc - navíc taky jednou budu matkou :-D :-D 8-) . Ale snad si zachovám zdravý rozum, bezdětné kamarády a kamarádky, svou ženskost, manželství, zájmy, ... ;-) . Pěkné představy co :-D ? Ale myslím si, že když se chce tak to jde. (Jo dokonce jde i cvičit kojící a nepřijít o mléko - ne žádné zběsilé kardio, ale normální posilovací cviky třeba bez činek, sklapovačky atd. A být upravená ne jen pro okolí, ale i doma pro manžela - vlastně úplně nechápu proč si dávat záležet pro ostatní a ne doma pro toho svého atd. Třeba znám i studující maminky a i já chci na vš dálkově při mateřské, alespoň to zkusit...). Jediné co mi vadí jak jsem psala - "já jsem matka a kdo je víc" + vyptávání se kdy na to skočíme i my :-S .
Odpovědět
Profilova fotka
Tak my jsme se na mimco vrhli az 5 let po svatbe - driv jsme proste nechteli... Otazky me az tak nevytacely, ale dostalo me, kdyz se na me nekdo soucitne podival a rekl, ze chape, ze se to v dnesni dobe tem mladejm nedari otehotnet - tak to jsem sla do mdlob!!!
Odpovědět
Holky, ja jsem za tuhle diskuzi strasne vdecna, pripadala jsem si divna, ze to mam, jak to mam, ze jsem jedina, a ted koukam jak puk, vubec nejsem sama! dekuju!
Odpovědět
Este bych pridala to, jak jsou tyto matky schopny resp. neschopny odpoutat se od deti a nejsou ochotny bez nej kamkoliv jit, nechat ho hlidat, proste zit i zivot mimo dite. to mi prijde tristni a prijde mi to smutne i z pohledu ditete, protoze spokojena mama, po vsech strankach uspokojena - ve smyslu zajmu, kamaradu atd - je prinosna i pro dite. a uplne nejvic me rozciluje "to pochopis, az budes mit svoje dite a s tim tvym pristupem budes jeste horsi"
Odpovědět
Profilova fotka
@bolekat já na to trochu navážu a pro zajímavost dodám jak to fungovalo kdysi. Uvedu příklad z 2 pol. 19. století , jelikož to je doba na kterou se specializuji. jak tedy tehdy fungovala výchova dítěte ? matka své dítě u sebe měla pouze když bylo hodně aličké a to ani ne na celý den, většinou vše obstarávala kojná a poté i chůva kterýá se o dítě / děti starala, neexistovalo že by s nimi matka byla déle než max. 3 hodiny denně, na to měly opět chůvu, která se o ně starala, mimoto chodily do školy / ty větší a z lepších rodin , kde trávili značnou část dne. oba rodiče tedy častokrát viděli jen na hodinu večer před spaním a to jen v případě že byly hodné. pokud ne tak, měly smůlu. Od jejich matky se očekávalo že bude "řídit" domácnost a to tak že její náplní bylo zaúkolovat sluižebnictvo a popřípadě dohlédnout na zdárný chod večírků, banketů a společenských událostí v domě. jinak její náplň dne obsahovala péči o sebe, své zájmy a koníčky ( četba, vyšívání, hra na klavír) a docházení ke švadleně. Poté také klábosení na čajových dýcháncích. Dá se tedy říci že ženy v historii měly velmi dobré postavení, ač jejich jediným úkole na který byly připravovány bylo vdát se a nedělat přítěž rodině ( dívka byla "drahá" ) a co nejdříve odejít z domu, samozřejmostí byl bohatý nápadník, který jí zajistí, ovšem za opodmínky že byla pannou. Podotýkám ještě že nebylo dívkám umožněno učit se, takže spousta z nich uměla pouze základy matematiky, čtení a psaní, plus nějaké ty zábavné činosti , které jsem již popisovala výše... A samozřejmostí bylo že Žena výše postavená ( nemluvíme o chudině ale o zámožnějších vrstvách) nikdy nemusela pracovat, protože se počítalo s tím že jí manžel musí uživit :) No dámy, nebraly byste to ? :) neměly se dobře :)
Odpovědět
Profilova fotka
@victoriancatherine to je zajimave, ale nakonec pokud to dite bylo s chuvou, tak se o nej nekdo staral, takze je pak jedno kdo to byl, dite nebylo nekde pul dne bez dozoru. Dneska si cenove najmout chuvu je casto drazsi nez to co se vydela v praci... Ani ten vyber konicku zadna slava, ale je fakt, ze takhle to zni celkem pohodove
Odpovědět
Profilova fotka
@mawenzi tak ono taky záleží na každém jak si to udělá, ale je fakt že být pořád fixovaná na dítrě a nikam nejít je taky pitomé... Ano dítě bylo s chůvou, ale pak zase nebylo tolik s matkou, byla mu vzácnější a často se stávalo že chůva byla více než matka... Chůva je opravdu drahá záležitost, ale já myslím že kdybychom žili jinde a ne v ČR kde všechno zdražuje a platy se snižují bylo by to také o něčem jiném. viz Anglie, tam je normální chůvu nebo hospodyni mít. je to jen po životním standartu a o dané zemi :) A koníčky jsou takové, jaké žena chce ne ? Dnes je tolik možností... :)
Odpovědět
Profilova fotka
@victoriancatherine s tema konickama jsem to myslela tenkrat, ze ten vyber nebyl zadna slava... na druhou stranu v cechas mas ten "luxus" ze muzes byt doma 3 roky s ditetem, a mas to zaplaceno, narozdil treba od te anglie, kde jsou chuvy normalni proto, ze kdyz se zenska po pul roce nevrati do prace, tak uz se pak nema kam vratit ani nedostava nejake penize jako tady u nas... (nebo takto jsem slysela od lidi, co tam ziji). a to si zase myslim, ze je asi lepsi ty roky zivota si uzit to male, nez v praci vydelavat na chuvu a nakonec ty penize stejne das chuve a jeste ten cas s ditetem nestravis... ale ono je to hlavne o matkach, o tom jak si to domluvi s otci, o tom, jestli treba maji kamaradky a v patek ma kamoska svoje i moje, v sobotu mam ja svoje i jeji a obe si muzem dat pauzu... znam spoustu zen, pro ktere se narozenim minimka zmenil svet a oni proste zmenili svoje hodnoty a pak spoustu takovych, ktere maji sve miminko rady, ale zustaly verne i svemu predchozimu zivotu, jen ho trochu prizpusobili zivotu s miminem/malymi detmi. ja treba hodne vyletuju a vandruju a jeden muj kamarad mi rekl, ze az budu mit dite, nebudu moct nikam chodit, protoze jako chtit po 8mi letym diteti aby uslo 5km nebo po 12ti letym aby uslo 12 je prej nepredstavitelna zatez, a ze to budu muset se sportama a vandrama pockat az bude plnolety pac jinak prej tomu diteti budu nicit zivot a pretezovat ho a ze byt ja jeho zena, ze me to razantne zakaze podobny akce. Dite ma sedet doma, s matkou. ta ma varit, uklizet, starat se o dite. Kdyz si chce odpocinout, tak muze ale tak, ze dite zabavi pocitacem, nebo telkou, ale fakticky se nehne z domu.... takze ono obcas to nakonec muze byt i trochu vinou tatinka ta premena zen, ne vzdy dobrovolne chtena
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@mawenzi já osobně bych se asi uplně práce nevzdala kvůli dítěti, stejnětak koníčků ( i když u mě je to 2 v 1 ) ono je hezké být 3 roky doma s dítětem, ale já bych se věnovat jen jemu asi nevydržela... ( chápej hyperaktivní ) ale to je tím že mám úplně jiný styl života... K tomu vandru : s přítelem také jezdíme, a známe takové maminky, které své dítě měly na vandru v půl roce a dítě v tom normáolně vyrostlo, tedy teď už všechny tři... Někdy do takových věcí hodně zasahuje společnost a její konvence a to je asi ten největší problém... Ale jinak jaké si to uděláme takové to budeme mít, no ne ? :)
Odpovědět
Profilova fotka
@mawenzi A koníčky tenkrát byly docela dobré... jen záleželo na co rodina měla :) dámy mohly hrát i tenis, jezdit na kole, když na to měly oděv, stejnětak šerm kordem/rapírem, hry na klavír, malba, zpěv, četba, aranžování květin atd. atd.
Odpovědět
Profilova fotka
@victoriancatherine tak jasny, ze zalezi na kazdym jednotlivci, ja bych se toho vzdat nechtela a nerikam, ze se toho vzdam, jen sem chtela poukazat na to, ze ne vzdy to je automaticky chtena premena matky do cloveka, co najednou nema zadne konicky, ze to nekdy muze byt zapricineno i manzelem ci blizsi rodinou. a na druhou stranu spousta zen prehodnoti sve priority a pak uz pro ne jejich konicky nejsou dulezite. ne ze na ne nemaji cas, ale i rady je odlozi na pak. vsak kazdy si to zaridi jak mu to vyhovuje a pak jsou takovy, co jim to nevyhovuje ale jinou moznost taky nemaji
Odpovědět
@kaaacaaatkooo Tak to máš určitě pravdu, tohle taky pozoruji...určitě je to těžké, vyvážit a skloubit všechno to, co dělá život životem, ale na druhou stranu mám prostě pocit, že občas některé maminky dosáhnout mateřstvím svého životního vrcholu a vše ostatní pro ně přestane existovat, tedy třeba i tatínek, co se snaží pomáhat... moje známá mu třeba syna nepůjčovala (ani na procházky s kočárem) asi do roka, protože byla přesvědčená, že jen ona se o něj dokáže postarat... =-) Je to prostě - jako všechno - strašně individuální...a to, že tu teď píšu, neznamená, že se mi to všechno podaří, vždycky záleží i na okolnostech, ale vážně bych si moc chtěla - pokud na to jednou dojde - zachovat nadhled a asi trochu i dostup? Nebo jak to nazvat... @bolekat :-D Jó, to taky slýchávám..."takové jako Ty jsou pak nejhorší" :-D (což nevím, kde se bere, protože já mám v okolí skoro výlučně jen holky, co mají k dětem - ve srovnání se mnou - hodně kladný vztah)
Odpovědět
Profilova fotka
@victoriancatherine a byla bys schopná popsat, jak to bylo v těch nižších vrstvách společnosti?? Protože mám pocit, že na popsané dosáhlo pouze málo rodin..
Odpovědět
Profilova fotka
nižší vrstvy společnosti si děti vychovávaly sami, v případě že měly finance na to, aby je uživily, v případě že tomu tak nebylo, dávaly se do sirotčinců, kde se o ně jeptišky staraly, v případě že rodič alespoň něco málo na dítě platil ( byla stanovena minimální částka) nesmělo být dítě dáno k adopci. Děti chodí do školy - u nejchudších tříd to jsou tzv. otrhané školy, zakládají se školy pro dívky v domě některé z matek. Školy hradící stát byly pro děti sedláků apod. které měly možnost se zde vzdělávat. jen s tím rozdílem že chodí děti různého věku do jedné třídy ( rozdělení na ročníky neexistuje ). školy fungovaly uplně jinak než dnes, hlavně školními řády a umístěním tříd, ale také výuka byla dost jiná ( nebudu rozepisovat bylo by to na dlouho) jinak samozřejmě se bavíme o době průmyslové revoluce a dětské práce byly velmi časté. takže děti kolem 4 let již vydělávají v továrnách. pokud mají štěstí. často tam také umírají na vyčerpání, jelikož zde nejde o práci na pár hodin ale kolem 12 hodin a více za velmi malý plat. Když neměly štěstí stávají se z nich prostiotuti/ prostitutky . Od těch 4 let běžně jsou nabízeni v nevěstincích za vysokou částku a pokud se nedostanou k mamá, tak sami jsou svými rodičemi nabízeni na ulicích. Opět vysoké riziko úmrtí - syfilitida byla velice rozšířená. Vesnické děti pomáhají svým rodičům, většinou často se nedostanou ani do školy, jelikož rodiče jsou pak rozzlobení na učitele že stahují děti od práce. Samozřejmě celá nižší třída žije víceméně v chudobě, prostitutek jsou plné ulice, jinak pokud měla štěstí a byla z "trochu" lepší rodiny tak se třeba dívka dostala do domu jako služebná, či guvernantkya tam si vydělala docela slušně, ale stále je fixovaná na dům, takže to má i svoje proti. u této třídy zmiňovat nějaké koníčky je asi bezpředmětné, nejčastěji to byla nějaká ta procázka po parku, nebo řádění v tančírně, či opíjení v putykách. Taková perlička - dámy pracující v putykách častokráte byly také k dispizici na intimní služby, čímž si přilepšovaly k platu - viz obraz Bar ve folies od Maneta - barmanka je jedna z nich. Uspokojila jsem dotaz ?
Odpovědět
Profilova fotka
@victoriancatherine já jen aby to nebylo viděno moc jednostranně s tím, jaká to byla pohoda... samo, že něco takového by se líbilo nejedné z nás.. ale myslím, že je nutné poukázat i na tu odvrácenou stranu.. není vše růžové... můžeme mít šťastní za dobu, ve které žijeme - každá doba má svá pro i proti, ale máme se krásně oproti minulosti i oproti ostatním částem světa
Odpovědět
Profilova fotka
@tynka9 ano, opravdu není vše růžové, a nebylop, ale já třeba osobně tuto dobu ráda nemám ale to i z hlediska toho že jen proto jak vypadám, tak si na mě spousta lidí dělá negativní názor aniž by mě znali, ale to je trochu jiná diskuze... no nebuto to rozvádět, stejně mé názory by moc holek nepochopilo a odsoudilo... Jen jsem uvedla příklad z minulosti jako jakousi perličku ) jelikož o tom sama přednáším a nejen o tom ale dokonce i o svatbách.., no to je jedno.. raději už mlčím...
Odpovědět
Profilova fotka
@victoriancatherine .... mě se třeba strašně moc líbí 20. a 30. léta... módou, vyjadřováním... kdybych si mohla vybrat, chtěla bych žít tam... ale máš pravdu.. to už je jiná diskuze.. ;-) a za perličku palec nahoru ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ještě jedna věc - ROZHODNĚ NESCHAZUJU MAMINKY A rozhodně je to OBROVSKÁ ZÁSLUHA, práce.. dřina..obětování... rozhodně.. .. ale nelze na tom stavět svůj život.. zůstaňme osobnostmi... a až jednoho dne dítě odejde... co vyplní tu díru? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@fallingstars Můžu s Tebou chodit s kočárkem?:) takovou maminku s takovými názory jen tak nenajdu:)
Odpovědět
@kaaacaaatkooo Mám to naprosto stejně i s názorem, jsme totiž stejného věku. Školu jsem dokončila v červnu, pracuji na plný úvazek už tedy více než rok, ale i tak, ráda bych taky ještě počkala a věčné dotazy, které s oznámením termínu svatby začaly mě už dost unavují a taky zneklidňují. Říkám si, asi bys už měla dítě mít, ale psychicky se ještě necítím, takže z toho občas chytám i depku :-/
Odpovědět
@berusicka222 Já zahnala tuto depku tím, že jsem začla pracovat v mateřské škole :-D Antikoncepce 8-) Jinak drobné výčitky místy jsou a budou, a budou určitě s přibývajícím věkem větší a větší, ale tou prací to zatím dost tlumím. :-D Když mi bylo 24, neměla jsem ještě dostudováno, neměli jsme hotové ani toto naše provizorní bydlení, neměla jsem práci, jen pár brigád, tak mi bily biologické hodiny jako splašené. Naštěstí to utichlo a od té doby (2,5 roku) je klid :))) . Mám strach, že tím odkládáním to zvořu, všichni mě straší... ale stejně jako ty 1) na mimčo nemám zatím peníze a podmínky, 2) nejsem na to psychicky připravená ani já, ani partner (jsme stejně staří a čím jsem starší, tím se na to cítím míň :) ) , 3) straaaašně se bojím porodu :-D a 4) ještě chci chvilku sobecky ŽÍT. Konečně. Po 26 letech :-)
Odpovědět
@amiee Tak já ještě mimčo nemám, ale jestli na to jednou dojde (asi už i k velkému překvapení mému i okolí :-D ), tak jsem u vás jako na koni ;-) :-)
Odpovědět
ten dotaz jsem měla i já po svatbě,která byla před 2 lety a bylo to dost často,je to dost netaktní otázka a už jsem se přestávala ovládat a všem odpovídala-nevdávala jsem se proto,abych se nechala hned po svatbě zbouchnout a pořizovala si děcko,děti nechci a nemám ráda,a dotěrné otázky přestaly.No a já nelhala,dítě vážně nechci.
Odpovědět
Profilova fotka
já bych z toho nedělala takovou vědu, je to přirozený vývoj a je tedy logické, že se ptají a zajímají, osobně to taky nemusím tyhle dotazy a narážky a nebo jim říkej, že až tak za 10 let a pak bude klid:-D
Odpovědět
Profilova fotka
@ivule_b Já si nemyslím, že je pravda to co popisuješ. Znám i matky co nemají problém mít svůj život, práci..nesnáší pískoviště, protože tam sedí jen matky co mluví jen o těch svých dětičkách a raději než plíny probírají politickou situaci a účetnictví. Taky nezešílý když jedou děti s babičkou a dědou na chatu a rozhodně nemají problém odjet na dovolenou jen s partnerem. Je fakt, že pak ty matky co tu popisuješ o nich říkají, že to nejsou matky a nikdy neměli mít děti, jsou sobecké apod...Ale popravdě jestli si někdy dítě pořídím tak chci být tahle bezcitná sobecká matka, protže chci mít mít svůj život i když jsem matka.
Odpovědět
@vca asi jsem se jen špatně vyjádřila - nemyslela jsem to tak, že se baví jen a jen o dítěti, ale že debata začne většinou o dětech a tom, co už umí a co ještě neumí atd. Já mám tři děti, a vždycky jsem byla ráda, když babička nebo švagrová pohlídala a mohli jsme s manželem jednou za čas večer ven, na večeři, na víno. Nebylo to moc často, protože jsme při prvních dvou dětech stavili domek, takže nebylo moc chuti ani peněz nazbyt, a taky jsme je klidně dali babičce na týdenní dovolenou nebo na víkend. Po sedmi letech jsme měli další mimčo, když měl rok a půl, tak ho babička hlídala a my jsmee jeli na prodloužený víkend, prostě jsmee žili, myslím si že normálně. Když jsme se sešli s kámoškama, tak jsme nejdřív probrali děti, tedy téma, které tady některé úplně nesnáší, a za chvíli jsme přešli i na jiné témata. No, každá jsme jiná, já jsem teď už ve věku, kdy nejdřív probírám vnoučka, a pak to ostatní a nemyslím si, že jsem divná. Snažím se řídit - všeho s mírou, tzn. od každého tématu trošku. Snad jsem to popsala srozumitelně.
Odpovědět
1 2 3
4
5
…
9
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?