Manžel hrozně jí

12. led 2016500

Holky potřebuju poradit. Můj muž prostě příšerně jí. Mám z domu zažité nějaké schémata nákupů, když jdu nakoupit, koupím klasické věci jako mlíko, vejce, pečivo, šunku, sýr, jogurty, máslo.... co nesním já zpravidla zůstane, nebo se zkazí. Muž se pak rozčílí, že to vůbec kupuju, když "se to nesní". Jednoduše u nás vznikají spory kvůli tomu, že NAKUPUJU! Podle něj nemám nakupovat. Nemám kupovat šunku, protože co když on na ni zrovna nebude mít chuť. Nemám kupovat pečivo, protože druhý den ho už on nejí. Nemám kupovat zeleninu, protože on to jí jen tehdy, když mu ji nakrájím na talířek, což nemám chuť dělat denně, když přijde z práce.Případně mám nakupovat jen tehdy, mám-li na něco chuť, aby se to hned snědlo. V jeho případě to znamená, že jde do obchodu, koupí si dvoje chipsy nebo něco podobného, doma je hned sní, a je spokojený. Jídlo, co je v lednici atp. jí jen tehdy, když mu to naservíruju. To samé s vařením. Doma nám vznikají spory proto, že vařím a peču. Nevařím a nepeču vůbec nijak často, peču tak jednou do měsíce a vařím možná jednou za dva týdny. Ale stejně, když uvařím, je problém: on na to nemá chuť, nemá hlad, nebude to jíst, proč to vařím, proč to peču. Když už to sní, tak mu to vždycky hrozně chutná, ale na řeči kolem mi nějak docházejí síly. Co byste dělaly vy? Přestaly mu nakupovat, vařit úplně? Mě ale celkem záleží na tom, aby se necpal jen chipsama, jenže to by znamenalo mu každý den chystat svačinky, až přijde z práce. A já prostě nejsem žádná pečovatelka.

  • Uvědomuje si tvůj muž, že musíš jíst něco i ty? Že je v domácnosti další člověk, který může mít hlad nebo na něco chuť? Jak se chová v jiných ohledech kromě jídla?

    Situaci si neumím představit, ale nakupovat a vařit (minimálně pro sebe), bych nepřestávala, není důvod. Jeho postoj se mi zdá hrozně sobecký a bezohledný.

  • Řekla bych, že máš doma velké dítě.. mám známou, která si manžela vychovala tak, že ona uklízí, vaří, peče, žehlí, dělá mu obědy, svačinky do práce, krájí mu jídlo na kousky, a žehlí mu i vlasy.. to je jim kolem 30 let.. umíš si váš model soužití představit za 10-20 let? Ty budeš strhaná a on ti bude z gauče ukazovat, na co má chuť.. vztah má být vyrovnaný...

  • No, můj muž si taky navymýšlí okolo jídla. Že prý včerejší polívku nejí, tak to jsem vyřešila tím, že jsem mu řekla, že si klidně může uvařit sám, tak to potom vždycky zmlkne sní to 😃. Taky vždycky remcá na špenátovou polívku, nechápu proč, protože když už ho ukecám, tak si vždycky pochutná a diví se, že to chutná jinak než v jídelně. U nás ale hodně pomohlo, že se mu nechce chodit do obchodu, takže prostě nakonec sní, co je 🙂. Cpát se chipsama není zrovna ideální. Sice asi doplní chybějící energii, když člověk nejí ostatní jídla, ale dlouhodobě to opravdu škodí zdraví. Ale i chipsů se dá zajíst - jako dítě jsem s tím taky měla problém a jakmile jsem začala vydělávat a kupovat je furt, tak se mi to do měsíce znechutilo. To ale u každého platit nemusí...
    Jinak, nakupovat chodím jen já - z ryze praktického důvodu, manžel se snaží hubnout (já se ho snažím přesvědčit, aby zhubnul) a vím, že se neovládne a krom nákupu koupí i tu kolu. To, že nakupuju jen já vyřešilo taky dost problémů, protože když to doma není, tak to člověka neláká 🙂.
    Spíš než jídlo bych viděla trochu problém v tom, že vyžaduje servis a obsloužit se sám u něj neznamená jít a nakrájet tu zeleninu, ale jít a koupit si chipsy. Toto není úplně ideální příklad pro děti, zvlášť pro kluky, může se stát, že budou dělat totéž v bledě modrém.

  • Sponzor fóra
  • @kacenkakaca  ano, tím jsem argumentovala, že prostě když jsem v obchodě, tak si koupím pomeranč, kdybych na něj měla třeba zítra chuť. Bohužel se stane, že na něj chuť nemám, a to pak vznikne problém. Už jsem mu říkala, že teda budu nakupovat jen pro sebe, protože jiné řešení mě v tuto chvíli nenapadá.

  • @kukuvy  tak v tomto duchu se to u nás nenese, manžel naopak téměř nesnáší jakékoliv "starání se". Muž si sám žehlí, uklízíme oba. Což souvisí i s tím vaření, jemu vadí, když uvařím a chci, aby se mnou šel večeřet, protože on prostě zrovna nechce/nechce jíst tohle/nemá hlad. Už jsem to od něj slyšela několikrát, že jeho matka i babička mu dělávaly to, že i když nechtěl, tak byl nucen to prostě sníst, a vypěstoval si vůči tomuto jednání averzi. Buď máme vedle sebe dva paralelní problémy, anebo to spolu souvisí. Nemám nakupovat, protože si o tom, co bude jíst, chce rozhodnout sám. Nemám vařit, protože ten samý důvod. Anebo je to ještě úplně jinak, neumím se v tom vůbec zorientovat.

  • Pokud jde o radu, zkusila bych ho zapojit do vaření nebo pečení něčeho, co má třeba rád. Pak si toho člověk začne víc vážit 🙂

  • @huwik  je fakt, že jsem jej předevčírem zapojila do výroby jeho oblíbených sendvičů s tuňákem, a to šel bez řečí 🙂 ovšem když řeknu "hodlám udělat k večeři pečené kuře, pomůžeš mi prosím?" tak je odpovědí zpravidla, že se mu nechce. Stejně tak na otázku "a co by sis dal?" bývá odpověď nejčastěji "nevím, nic". No, bude to boj 🙂 ale děkuju moc.

  • Možná bych o tom zkusila hodně komunikovat. Ptej se ho, na co má chuť, co mu máš koupit. Klidně bych jídla přizpůsobila dočasně jeho potřebám a chutim. Řekni, že bys mu ráda připravila něco co má rád. Zkus mu i říct, jak se citis ty, když se k tobě takto chová.

    Pokud tvrdi, že je znechucen z dětství, neviděla bych to jako fatalni problém, hodně se snáz komunikovat, vysvětlovat a ventilovat své pocity.

  • Asi bys s ním měla plánovat, co by chtěl jíst a co mu máš koupit. Prostě aspoň tohle by měl s tebou dělat, aby jste se nějak v jídle sjednotili. On jako dospělý, by snad mohl pochopit, že se nemůže živit jen chipsy.

  • U nás během týdne taky nejíme spolu (jiný denní režim). Když jdu vařit večeři, zeptám se "budu dělat těstoviny, dáš si taky?" a buď uvařím pro dva, nebo jen pro sebe. Jestli manžela doma do jídla nutili (mě taky!), a tudíž si chce dělat "co chce", zatímco ty jsi zvyklá na společné stolování, tak bych se to snažila změnit postupně...tohle byla jedna z věcí, na které jsme si u nás hodně zvykali po sestěhování (já chtěla hned dělat vše co nejvíc společně). Nepřizpůsobovala bych se zbytečně (tím, že bych mu vařila, co bych mu na očích viděla), ale ani bych ho ke společnému jídlu nenutila. S nakupováním je u nás taky problém, ale to je způsobené tím, že muž prostě jídlo v lednici "nevidí", pokud neví o tom, že tam je, a neleží hned nakraji 😃 Takže když je nějaké jídlo potřeba spotřebovat, ráno při odchodu do práce ho poprosím, aby třeba dojedl zbytek polívky. Nakupuju taky já, muž když má hlad a doma nic není, tak prostě nejí 😃 Ale v případě potřeby umí uvařit a má rád podobná jídla jako já, ty čipsy zní dost děsivě 😒 Jak vlastně jíte o víkendu?

  • @izzybickerstaff  děkuji za rady, vaše situace mi tu naši vlastně dost připomíná 🙂 manžel přesně jídlo v lednici nevidí, pokud neleží úplně nakraji, nebo pokud ho nevytáhnu a nenaservíruju. Ale zase když řeknu, že je něco potřeba dojíst, tak si to zpravidla vezme třeba do práce. Já mu ani nemůžu vařit, co mu na očích uvidím, protože on nic nechce. Na otázky týkající se jídla odpovídá zásadně "ne" "nevím" "nechci" "je mi to jedno". Jedno mu to není, jak je vidět. On ale asi opravdu žádná oblíbená jídla nemá. O víkendu chodíme do restaurace.

  • @radkaja  o to se celou dobu snažím. Když jdu do obchodu, tak nikdy nechce nic koupit, na nic nemá chuť, případně je mu to jedno. Když chci vařit, a ptám se, co by si dal, tak jsou odpovědi úplně stejné.

  • @tesicisenevesta  Tak to je těžké...já už jsem se tak nějak smířila s tím, že manžel nepotřebuje stejně pestrou stravu jako já 🙂 a žije o mléku a chlebu, občas o mléku s muesli 🙂 Nakupuju tak nějak, aby doma vždycky trochu něco bylo, ale myslím na to, že to budu jíst hlavně já. O víkendu vařím a peču, ale neptám se na názor, co to má být 🙂 Prostě se víceméně zařizuju podle sebe. Ale tenhle stav, do kterého jsme se postupně dostali, nám oběma vyhovuje, neumím si představit, že by mi to partner nějak komentoval nebo kritizoval to, že nakupuju. Na jednu stranu bych ho fakt nenutila do společného jídla a vaření, na druhou stranu být živ o čipsech nejde, ale nevím, jak by se to dalo změnit 😒

  • Promin ale přesně s takovým chlapcem jsem strávila 6 let a nezmění se to. Jedl jen KFC, chipsy a někdy rohlík. Kdyz už hefl tak jenom když jsem mu to donesla pod nos a dokonce se i stávalo že jsem jídlo našla vyhozene v sáčku ta gaučem. Nechala bych ho ať se živí sám

  • @izzybickerstaff  no, zřejmě ho nebudu posílat na nákup 🙂 já chipsy nekupuju a kupovat nebudu, čili chipsy se doma objeví jen, když jde na nákup on, nebo jdeme společně. V tomhle by se řešení dalo najít. A zbytek budu asi dělat tak, jak píšeš 🙂 jediné, co mě uklidňuje, že v práci jí normálně. Tak asi doma už pak prostě nic nepotřebuje.

  • Sponzor fóra
  • @vitulovas  tak tragicky to nevidím 🙂 já taky nejsem žádný příklad zdravé stravy, vařím fakt málo, mnohem raději se zajdu někam najíst. V tomhle se shodneme. Jen prostě občas (vždycky to začne tím, že je někde něco zkažené, plesnivé), tak muž vypění, že kupuju věci, když je nikdo nejí. Taky nemám ráda vyhazování věcí, to je fakt, jenže občas mám v obchodě chuť, a pak mě přejde.

  • @tesicisenevesta  To může být tím. Já sice potřebuju jíst pětkrát denně, ale partner ne, klidně se obejde bez snídaně, pak má velký oběd a pak zas nic a možná sní nějakou drobnost večer. Tak to třeba máte taky stejně 🙂

  • To zni jako tezka situace..trosku to zni jako ze ani jeden z vas neni co se tyce jidla uplne nejpraktictejsi typ.. jako ze tvuj manzel je ''kup na co mas chut a hned to snez'' a ty zase ''kup na co mas chut a kdyz na to nebudes mit chut zitra, tak to vyhod..''... Ja jsem v podstate to samy jako vy oba, takze to chapu.. kdyz jsem nebyla s manzelem, tak jsem kupovala a jedla porad to samy.. kolikrat jsem neco vyhodila, protoze jsem neumela odhadnout kolik toho snim.. nejradeji jsem jedla nekde v restauraci...
    Nastesti muj manzel je v tomhle hodne prakticky typ, nejak (nepochopitelny pro me) je schopny odhadnout, kolik vseho ma koupit, aby se to snedlo, vubec nevim, kdy jsme napolsedy neco vyhazovali... Ale jsem neco jako tvuj manzel, on se me zepta, na co mam chut, ja reknu ''Nevim'', on neco navrhne.. ale na rozdil od tebe a tveho manzela jime radi podobne veci, takze on treba navrhne nejakou fazolovou smes a zni to dobre, tak reknu ''Hmm, jo, to zni dobre'' a pak si to dame k veceri spolu. Neskutecne to ocenuju.. Ale je fakt ze vyjimecne se stane ze on uvari neco na co uplne chut nemam, a pak mi trosku vadi ze jsem v podstate nucena to jist, ale pak si zase reknu, ze jidlo resi on a ze ja nemusim.

    Ve vasi situaci me napada, ze byste si meli sednout a zkusit vymyslet nejaky prakticky reseni spolu. Treba se domluvit, ze treba po-st budes varit a ze si dopredu naplanujete, na co mate chut, a pak na to nakoupite suroviny.. ze o vikendu pujdete do restaurace, takze koupis fakt jenom to minimum, co budes chtit na svacinu a zkusis to vymyslet tak, aby se to nezkazilo.. atd. Proste to asi bude o kompromisech ale hlavne o komunikaci.. musite spolu vymyslet nejaky system, ktery vam bude oboum vyhovovat..

  • Taky jsem měla podobnýho, všechno, co jsem uvařila bylo "fuj" a stejně toho snědl kotel...ale vážně, divím se, že to vůbec řeší. Není to malé dítě, abys měla rozhodovat o tom, co bude jíst. Já bych ho nechala, ať si jí třeba seno, prostě nakoupím, co chci já, pokud on se nevyjádří a nazdar. Mně osobně by dost vadilo, kdyby mě partner poučoval co mám jíst...

  • @katzchen  sice jsem nikde nepsala, že bych mu říkala, co má jíst, stejně, jako mu neříkám, co jíst nemá, ale díky za názor 🙂 to, že něco uvařím, a on to nechce, to chápu. Mě vadí, že to uvařím, a on mi vyčte, že jsem to vůbec uvařila. Bez ohledu na to, že jsem na to měla já chuť 🙂 stejně tak s tím nakupováním.

  • Ja treba chodim na nakup jidla kazdy den a varim taky kazdy den..vzdycky se rano zeptam manzela na co by mel chut na obed bud rekne neco konkretniho nebo ze si da to co budu jist ja a je to ..varim kazdemu zvlast protoze ja nejim maso a kdyz nevi co by chtel tak si pak da se mnou nebo ma smolicka..byt tebou tak bych se ho pri nakupu zeptala jestli chce neco nakoupit a jestli ne tak ma smulu neni male dite aby si ho ucila jak ma spravne jist..

  • Tak at si vari a nakupuje sam. Muj bejvalej byl podobnej pripad. Sice jsme spolu nezili ale kazdyho jen buzeroval, tohle neji, tohle nechce, tohle neni zdravy....Ale pokud tebe ani nebavi varit, pripravovat mu svaciny tak nezbyde nic jinyho ze bude jist jen co si koupi/co chce on no.

  • @tesicisenevesta  já jsem to nemyslela v tom smyslu, že by byla chyba u tebe, ale že se na něj máš vykašlat s tím jídlem...takovýmu chlapovi se stejně nikdy nezavděčíš. Jediný co by mě rozčilovalo je to remcání, že jsi neměla kupovat tohle a tohle, to je na zabití 😃

  • @katzchen  mě ve výsledku totiž asi rozčiluje jen tohle no 😃 celý den nad tím tak dumám, a došla jsem k závěru, že je mi vlastně šumák, že nechce jíst, nebo co jí, ale že remcá 😃

  • @tesicisenevesta  máš můj obdiv, že to vydržíš 😃 je to podobný typ jako můj bejvalej, ale ten aspoň remcal jen když jsem uvařila 😃 Jednou stál nad hrncem s džuvečem a komentoval to, že takový balkánský sr**** žrát nebude a jak u toho nadával tak mezitím stihl sníst půlku hrnce 😃

  • Znam par, co si kazdy kupuje a vari sam... Obcas se shodnou a on si da napr to, co ona uvari, ale casto si kazdy dela to, co chce...funguji uz 9 let... 🙂

    Jina otazka je to, ze ty sama nevis, co koupit sobe... Vetsina veci vydrzi par dni, copak na to nemas chut ani treba za 3 dny, proste nez se to zkazi? Asi bych tim padem nekupovala hovadiny, jen to overene...

  • @mrs_to_be  ucim se, co to jde 🙂 jsem chvilku ze skoly, takze to jeste nemam uplne zazite, ale je to vyrazne lepsi, nez na zacatku. Uz mam i seznam takovych potravin, nez mi to zacne pripadat automaticke 🙂

  • Dokud to dělá chlap, tak je to v podstatě jedno...ale jak ti to začne dělat dítě, tak to prostě nepřesvědčíš, že by mělo sníst něco jiného než chleba nebo těstoviny 😞

  • @tesicisenevesta  A to jsi nevěděla před svatbou, že takhle jí? Já bych se s ním vůbec nepárala, kdy nechce, tak ať nechce, ale ať Ti do toho nekecá a užívá si svoje chipsy 😉 ale upozornila bych ho, že s takovými návyky není úplně nejvhodnější partner pro rodinu a že se podle toho zařídíš... 😎

  • @tesicisenevesta  Ježiši, a kolik mu je? To skoro vypadá, že neví jak to chodí v normální domácnosti, tj. že se nakupuje, vaří, myje nádobí a dokonce i jí! My si vždy s manželem říkáme co budeme v týdnu vařit, kdo co nakoupí a co bude k večeřím a hlavně co si vezmu do práce za jídlo, aby se to udělalo popř. navíc. Tak mu nevař, uvař sobě, i když chápu, že to ten požitek není. My milujeme, když si můžeme k alespoň (v týdnu) večeři sednout a společně se najíst, dát si vínko a říct si co bylo v práci a tak...

Přidej příspěvek

    Nenašli jste co jste hledali?

    Hledat pouze v názvech témat