0
lajkov
127
správ
Když na mateřskou není prostor...
Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky.
Trochu se sem stydím psát, ale nevím, komu jinému se svěřit.
S manželem jsme spolu skoro 10 let. Svatba byla letos v létě. Máme spolu pěkný vztah, snažíme se jeden druhého podporovat, pomáhat si. Máme všechno, co je k životu potřeba, milující rodinu (i když ne vždy je to ideální), pár dobrých přátel (i když by jich mohlo být víc), ale na jednom místě to začíná haprovat. Problém jsou peníze. Bohužel jsem v situaci, kdy mám ještě rok školy před sebou, mám jen pár tisíc stipendia a něco málo z práce na dohodu v administrativě. Manžel nevydělává dost na to, aby zaplatil celý nájem, bohužel 80% mého příjmu jde přímo tam. Najít stálé zaměstnání při studiu a s pár měsíci do 30 není úplně jednoduché. Mám VŠ za chvíli Ph.D., na středoškolské pozice mě nechtějí, na univerzitách jsem zase moc malý pán. Tak dělám, co se dá. Mrzí mě, že mě muž neuživí, že nemůžu pomyslet na mateřskou, protože bych mu celý příspěvek dala na nájem a mě by nezůstalo vůbec nic. On mi pořád říká, jak se snaží, já to vidím, a chápu. Ale začínám mít deprese. Bydlíme v malinkém bytě, na větší nemáme a hypotéku nám v bance nedají. Stojím tak nějak na hraně a nemůžu se nikam hnout. Ani práce, ani dítě, doma jsem pořád sama. Vidím to všude, kam se podívám, je mi z toho občas na nic. Nechci trápit své okolí, nechci se tvářit ublíženě, když vím, jak moc se manžel snaží. Ale někdy už nezadržím pláč...prostě dost hloupé období... :-(
Odpovědět
0
lajkov
Zobrazit profil
iviiiii
14.09.2016
1
lajkov
Zobrazit profil
androz
14.09.2016
sponzor fóra
4
lajkov
@androz V tomhle s tebou nesouhlasím. Rozhodně mi nepřijdeš jako zlatokopka, ale jako realistka.
Já si myslím, že když se chce, tak to jde, je to jen otázka priorit a preferencí. Tvůj bývalý dělal truhláře, protože chtěl, ale kdyby se rozhlédl, určitě by líp placenou práci našel (i kdyby jako skladník nebo prodavač).
Už mám něco zažito, něco jsem si v životě zkusila a pár zaměstnání jsem už taky vyzkoušela. Změnit místo člověk může, jen na to musí mít. Ona ta ztráta zdraví a vztahů je stejně tak ošemetná když nemáš peníze.
Pravda je, že se říká, že práce by člověka měla bavit. Jenže co když tě práce baví, ale je hodnocená za 12, 14 tisíc. Bude tě bavit život? =-)
Mě by nebavilo řešit každou korunu měsíc co měsíc. Kdysi jsem měla práci snů, strašně mě bavila a bylo to mé vysněné místo. Jenže peníze byly fakt mizerné. Po čase zjistíš, že se můžeš cítit kdo ví jak pracovně naplněná, ale s nedostatkem financí taky ve stresu, frustrovaná, nedoceněná a nemotivovaná. Práci jsem změnila. Není to nic úchvatnýho, ale jsou tu peníze díky kterým můžu žít tak, jak chci a jak mě to baví... Takže mě nikdo nevymluví že nic nejde 8-)
5
lajkov
@svatbajanaahonza A kdo pak bude dělat tu truhlařinu? A nejen tu, všechna ostatní řemesla. Když budeme všichni odcházet ze svých oborů, protože jinde je líp, tohle pak nebude dělat nikdo.
Je špatně, že to není adekvátně zaplaceno, o tom žádná. Ale i tak se tím může člověk uživit.
Sama pracuju v oboru, ve kterém ať se budu snažit sebevíc, tak na určitý plat stejně nikdy nedosáhnu. Nemám špatný plat, jsem celkem spokojená. Ale jasně, že víc peněz by se hodilo. Ale přece kvůli tomu neodejdu, když je to něco, co mě baví a naplňuje. Ono záleží, jaké má kdo priority a do čeho ty peníze dává, na co jich tolik potřebuje.
Zakladatelko, je mi 23, pracuju na plný úvazek a školu dělám dálkově. Neříkám, že to vždy jde. Ale museli jste s tím počítat od začátku. Teď nemá smysl vypisovat na beremko, že tě muž neuživí (proč by jako měl? Snad jste manželé a snad máte fungovat dohromady, ne?). Musíte si sednou spolu a najít možnosti. Jiná práce, jiná brigáda, poškrtat (alespoň dočasně) nedůležité výdaje.
2
lajkov
@ttm Takže tvou logikou neodcházet z truhlařiny, protože ho baví, má dělat práci, která ho neuživí? Přece nikdo nikomu nebere, že dělá práci za méně peněz, když ho naplňuje (můj případ, ve svém oboru bych mohla být na dvojnásobku, kdybych změnila pozici), ale jde to jen do té míry, aby měl z čeho důstojně žít.
1
lajkov
@ttm Asi ten, kdo na to bude mít podmínky. Nicméně truhlář se 14 tis. platem asi nemůže očekávat, že bude mít na byt v Praze, nebo si musí najít práci tak, aby byly kšefty (poohlédnout se jinde, spojit se s jinou firmou, dělat pro někoho jiného, přestěhovat se) - ale to už jak jsem psala je otázka priorit. Ale ať mi tu nikdo neříká, že někomu mladému, zdravému nezbylo nic jiného, než dělat za 14 tis. - zvlášť v Praze a v jiných velkých městech to považuju za výmluvu. Neřeknu u člověka před důchodem, na malém městě... ale takhle?
Asi jsem už na tyhle úvahy už stará a možná už taky mám pár zkušeností. Jinak co se tématu týče - sama ve 30 studuju obor, který se s kariérou a financemi totálně minul a líbilo by se mi to dělat, klidně i teď, ale nejsou podmínky abych si mohla dovolit pustit současnou práci u PC a jít na plný úvazek za poloviční plat. Možná bych se cítila užitečnější, ale já nejsem člověk, který by žil prací, ale volnem, manželem, svými koníčky, které si můžu dovolit díky tomuto "ústupku".
Takže ano, je to o prioritách, ale třeba časem s pozdějším věkem změníte názor ]-( Třeba si za 10 let řeknete, že už toho škudlení máte dost, nebo že je naopak potřeba škudlit jinde a na něco jiného. A třeba taky ne 8-)
sponzor fóra
2
lajkov
@zorro4
@svatbajanaahonza Já přece netvrdím, že má člověk dělat práci, která ho neuživí. Já se jen ptám, kdo pak tuhle práci dělat. To je celé. Pokud člověka práce baví a je šikovný, dokáže se uživit. Je to otázka priorit, někomu stačí méně. Ne každá práce je dobře placená a myslím, že je důležité vůbec nějakou práci mít. A svým příjmům uzpůsobit výdaje.
Jistěže pokud to člověku nestačí, je na místě, aby s tím (místo nadávání) něco dělal.
2
lajkov
@androz ano víc se dá dělat vždycky, za tím si stojím. Může se rekvalifikovat, hledat práci v jiném oboru začít dělat na sebe, vymyslet to tak, aby tedy víc vydělávala manželka...víc dělat neznamená sedřít se z kůže. Znamená to použít hlavu a nějak to společnými silami vymyslet, nebo si někde nechat pomoci..
4
lajkov
@ttm pokud všichni truhláři tu práci přestanou dělat, protože bude špatně placená, tak buď přijdou pracovníci z jiných zemí ochotni ji dělat za stávající ceny, nebo poptávka na trhu zvýší cenu té práce. Oboje pozitivní. Ale už jsem potichu, ono to zase tolik k tématu není. :-D
0
lajkov
@ttm Mám ráda tyhle diskuze coby kdyby... jednak mi přijde že si trochu protiřečíš, ale dobrá. Pokud by všichni truhláři práci vzdali a šli dělat něco jiného, tak by bylo dost lidí, kteří by si truhlařinu jako srdcovku nechali jako koníčka (a dost lidí to jako koníčka dělá - zrovna včera jsem objednávala nový kus nábytku do bytu od truháře co si vyrábí po večerech), poptávka by zvedla cenu zboží a bylo by to i líp placené - truhláři by prostě nebyli závislí na kšeftech a taky nemuseli prodávat zboží pod cenou. Takžeee to problém asi nebude 8-)
Ale tvrdit tu, že někdo musí dělat práci za 14 tis. protože fakt jinou nesehnal, tak tomu nevěřím. Chápu, že se s prací, která člověka baví, špatně loučí, ale život je občas nejen o tom co právě chceme.
2
lajkov
Já se přiznám, že vůbec nechápu, jak je možné, že někdo, kdo dělá PhD v přírodních nebo technických vědách, nevydělá dost. Vždyť výzkum v těchto oborech není lokálně omezený a v západní Evropě je spousta příležitostí získat stipendium, PhD pozici nebo PostDoc kontrakt. Akorát je pravda, že se to neslučuje s životním plánem zůstanu na jednom místě, dostuduju, otěhotním, zůstanu doma, někdo se o mne postará. Spíš je nutné být hodně aktivní v prvních letech studia, i třeba změnit katedru, posunout se k nějakému lepšímu tématu, někam vyjet, a ve třiceti aby měl člověk za sebou nějaké stáže a krátkodobé pracovní zkušenosti a pak po něm doma biotech firmy nejspíš sáhnou. Nejde prostě jen pasivně pokračovat ve studiu a čekat, že mě školní systém semele a vykopne na nějaké slušné místo.
Nechci být ošklivá na zakladatelku, která by tohle potřebovala tak před pěti lety, spíš bráním čest PhD studia, které je podle mého skvělý nástroj k zajímavé kariéře (mluvím o life sciences), jen ho někteří špatně uchopí.
Moje rada - buď je možné se aspoň pár let ještě věnovat kariéře způsobem, jakým naznačuji výše, nebo se soustředit na rodinný život a pak je logické odsunout dokončení PhD na druhou kolej a najít si lepší práci, lepší byt a promluvit s manželem o tom, že byste si měli sjednotit cíle (tj. on by měl směřovat k tomu, tě uživit na mateřské).
Článek se načítá
0
lajkov
@ttm ono holt delat praci, ktera cloveka bavi a naplnuje, je do jiste miry luxus a ne kazdy si to muze dovolit.
11
lajkov
Holky, přijde mi, že mnohé z vás vůbec netuší, co doktorát obnáší. PhD. studium není prodloužený magistr. ;-) Pokud si děláte doktorát a zároveň pracujete mimo obor a dokonce na full time, tak to obvykle bývá špatně. To není o tom, že chodíte do školy, píšete si zápisky, uděláte sem tam zkoušky a pak teda nějak napíšete závěrečnou práci. :-D Během doktorátu děláte tvrdou vědu, a to navíc ve velmi konkurenčním prostředí, vůči ženám neskutečně nepřívětivé, kde doktorandi jsou na té nejnižší příčce, a proto je taky hodně doktorandů (a hlavně doktorandek), které si PhD. nikdy nedodělá.
Mně věda velmi baví, ale zároveň je to oblast, kterou ne každý ustojí, věřte mi. A ta finanční stránka je složitější a záleží nejen obor od oboru, ale také na různých pracovištích. Nicméně platí, že každý, kdo dělá vědu, tak ji fakt nedělá pro peníze a aby se mohl uživit, tak musí neskutečně makat. Pokud tazatelka nedělá vědu na 1000 % a chtěla by klasický život tradiční rodiny, musí s doktorátem seknout, protože ve vědě platí úplně jiný režim. Proč myslíte, že se říká akademická "obec"? Protože je to místo s vlastními pravidly mimo "normální" svět. Tam neplatí práce od 9 do 5, víkendy, dovolená nebo mateřská.
@evush Až si začneš dělat doktorát při mateřské, tak mi dej vědět, to mě zajímá. ;-)
1
lajkov
@simone5 ono je to ve finale nejvic o prioritach: Penize - skola - rodina - prace.
1
lajkov
@kacenkakaca No akorát, že během doktorátu se ti správně má škola a práce sloučit do jedné a v případě rodiny to znamená, že musíš mít takového partnera, který je ochotný svůj život přizpůsobit tvé práci, protože to jinak nejde. U mužů se to obvykle bere jako samozřejmost: jejich manželky se jim starají o děti a když musejí na stáž nebo dlouhodobý výzkum do zahraničí, tak berou celé rodiny. U žen to obvykle znamená, že zůstanou samy a je jen málo rodin (jako jsme třeba my), kdy se muž přizpůsobuje ženě, respektive kdy mužova práce je natolik flexibilní, že se dá sloučit s ženinou kariérou ve vědě... Je těžké to lidem z venčí vysvětit, ale snad to málo, co sem píšu, to alespoň trošku osvětlí.
0
lajkov
@simone5 já s tebou souhlasím v tom, že na mateřské to asi není žádné labůžo, to bych s dítětem rozhodně počkala...osobně mi to přijde reálné u nějakých těch prací a brigád, to už pak záleží i na zaměstnavateli, jak moc dá volnou ruku v případě školy. U nás ve firmě máme dokonce "studijní placené volno", kdy se studujícím dá týden "dovolené" navíc v rámci sebevzdělávání. Takže jde to, jen se musí hledat, narazit na fajn firmu, pokud hned nechce pracovat jako lékařka, tam netuším, jak to mají...u dítěte si taky nemyslím, že je to lehké...může mít miminko, které bude pořád spinkat a může mít malého čerta, který prospí pár hodinek a pak vříská:) tady je to pak co se týká financí a zajištění hodně na chlapovi, pokud nejde na mateřskou on.
2
lajkov
Moje vysněná práce je tak mizerně placená, že mě neuživí. Byla jsem vychovaná tak, že se o sebe musím umět postarat (nemyslím mateřskou nebo nemoc). Takže ji nedělám, dělám jinou, dobře placenou, která mě někdy i baví a uživí mě. Takže mou vysněnou dělám jen "bokem" a je to příjemný přivýdělek.
Pro zakladatelku: neuživí mě to, nedělám to, jednoduchá rovnice. Ano, zabijte mě, ale položte si otázku, kdybyste měli volbu jít za stejné peníze do práce nebo mít volno ... co si vyberete?
3
lajkov
@alassia Ne, tady nejde o "týdenní" volno. Týdenní volno pomůže třeba někomu při studiích na bakaláři nebo magistru, když se potřebuje učit na zkoušky. Ale u doktorátu jste třeba celý den v laboratoři plus musíte často cestovat. Dává vaše firma možnost odjet na půl roku až rok na výzkumnou stáž? Asi těžko, že? :-) Já třeba u doktorátu taky pracuju, ale pracuju v oboru a máme grant, takže krom toho, že jsem finančně zajištěná (protože stipendium je fakt k smíchu), tak zároveň mohu dělat výzkum i v zahraničí či jezdit na konference. Mimo obor by to ale bylo nejen naprosto nemožné, ale hlavně bych brigádami ztrácela drahocenný čas. A ve vědě platí, že musíte pořád publikovat výsledky své práce, jinak jste out a můžete to zabalit. Ano, jsou tací, co zkoušeli dělat vědu po večerech, ale všichni nakonec s doktorátem skončili, protože je to prostě nemožné. A jak říkám, mateřská ve vědě prostě neexistuje. Jakmile nepublikujete co rok článek, tak končíte. A pokud chcete napsat článek, musíte udělat výzkum a udělat výzkum není jen tak - vyžaduje to čas a peníze.
1
lajkov
@simone5 kolegyně pracuje z Tokia, kde se podílí na projektech její školy:) takže ano, tato možnost tam je, dá se pracovat na projektech i mimo republiku, opět je to o domluvě, jsme IT společnost, takže nutnost docházení fyzicky je jiná;) a záleží samozřejmě na pozici, recepční asi z domu makat nemůže:D u doktorů netuším, jak a kam cestují a kolik potřebují času a tak..ale domluvit to ve slušné práci jde, alespoň malinko ano. U ní to bude jistě individuální, ale zajímalo by mně, jak si tedy tito vědátoři vydělávají a kolik...protože pokud tedy neustále musí dělat nějaké práce atd., tak za to dostávají peníze, nebo ne? a je to jen nějaká směšná minim. částka, nebo by to zadavatelčin finanční problém vyřešilo? Protože potom mi to přijde takové..no nevím..zbytečné? dělat něco za nic, nemoci kvůli tomu vydělávat a zajistit se existenčně..pokud je to finančně bídné, tak pak musí makat partner, což se tady neděje..tedy v tom nevidím úplně východisko..vidím v tom vědátorství super práci pokud má dotyčný badatel zázemí partnera, nebo rodiny (ale opravdu do toho finančně nevidím)
2
lajkov
@simone5 Tady na beremese je to holt jine publikum ;-) Myslim, ze ten omyl 'udelam si na materske doktorat' vznikl z predpokladu, ze na materske lze delat spousta pracovne orientovanych aktivit - napr. 'pri materske si udelam jazykovy kurz' nebo 'pri materske si udelam autoskolu', 'pri materske se naucim sit' a z toho logicky (pro neznale veci) vyplyva, ze 'na materske si mohu udelat doktorat' :-D
0
lajkov
@kacenkakaca A já si ho hodlám dopřát. Odešla jsem ze školy, po jejímž dostudování bych vydělávala i více než dvojnásobek toho, co teď a co kdy vydělávat budu (ve svém oboru). Nebavilo mě to, bylo by to náročné s rodinou, nechtěla jsem celý život dělat něco, co vlastně nechci. Chápu, že ne každý by to udělal, to je normální, spíš já jsem blázen.
Ale každé rozhodnutí - škola/práce, co mě baví/dobře placená/rodina atd. - něco stojí, každé má svoje a všemu se většinou musí něco obětovat. Ale s tím musí člověk počítat, než to rozhodnutí udělá. A pokud s tím rozhodnutím není spokojený, může ho změnit.
0
lajkov
@simone5 Popisuješ nicméně svou zkušenost, je otázka, zda je to případ i zakladatelky, neboť jak psala, na doktorát se dala proto, že ve svém oboru o práci nezavadila - tedy pravděpodobně to nebyla žádná hvězda oboru, co by se mu intenzivně věnovala. Zároveň je nepochybně dost oborů, kde jde doktorát získat i za menšího nasazení.
2
lajkov
@zanett Ve skutečnosti v téhle diskuzi pravděpodobně bude větší procento lidí s doktorským titulem než v běžném zastoupení ve společnosti :-)
2
lajkov
@ttm pokud si muzes dovolit delat praci, ktera te skutecne bavi, jsi stastny clovek ☺
1
lajkov
Zobrazit profil
lucineni
14.09.2016
Nenašli jste co jste hledali?