Ahoj holky, už jsem z toho taková zoufalá, že jsem se rozhodla, zeptat se Vás...
S přítelem o svatbě mluvíme, sice tak půl roku zpět to byl celkem boj, ale teď je přítel ten kdo začíná atd a já se držím v ústraní, nechci do ničeho nutit.
Máme termín i vybrané místo ( máme schůzku s majitelkou) a máme zaplacenou zálohu pro fotografku. Svatba bude sice až příští rok, ale tohle jsme chtěli mít zajištěné.
A teď jádro problému...i když tyto podstatné věci jsou vyřešené, přítel se prostě nemá k tomu aby mě požádal o ruku. A mě to přijde hloupé, celé mi to potom připadá jako fraška :(, štve mě, že to nemohu nikomu říct a že prostě nemůžu nic protože to pro mě není oficiální.
Nevím už jak to příteli naznačit, už jsme se kvůli tomu pohádali i to řešili...on tohle vše ví, že pro mě to není oficiální. A přesto nic. Píšu to sem, protože mi kamarádka nasadila brouka do hlavy s tím, že tedy asi myslí na zadní vrátka a že to nemyslí vážně. Jsem z toho přešlá celý den, protože nechápu proč by platit zálohu atd všechno řešil obvolával a tak...
Pořád si říkám, třeba čeká na vhodný okamžik...
Ale...ten červíček prostě pořád hlodá.
Já ani nevím co od Vás chci slyšet :( prostě na to jen myslím do kolečka a pořád si říkám " sakra, proč". Proč jsem já ta, která na to čeká. Dokonce jsem mu řekla, že jsem si to představovala hezký jako představení a tím, že on vše řeší a prstýnek nedal z toho prostě pro mě udělal ani nevím co... ztratilo to kouzlo...
Prostě nevím co si o tom celém myslet.
Děkuji za každé info.
No my se taky o svatbe bavili nez me pozadal o ruku, ale planovat svatbu bez zasnub mi prijde divny. Nemyslim si,ze by myslel na zadni vratka, kdyz uz mate zamluveny mista a zaplaceny zalohy. Jen mi to prijde tak nejak jako kupovat si auto bez ridicaku
My si už předminulé Vánoce řekli, že se vezmeme letos 27. června. Věděli jsme rovnou kde, místo hostiny, fotografku i kameramana, i když jsme teda nic nezamlouvali... Říkala jsem mu, že prstýnek nepotřebuju, ale trval na něm. Tak jsem různě ukazovala, jaký tak asi má být a jaký ne. Pak mi oznámil, že mě nepožádá o ruku dřív než v den jeho třicátin (11. září) a zároveň to bude nejpozději do 27. září, kdy byla nějaká velká rodinná oslava. Předtím si ještě vydupal, abych mu řekla velikost prstu, že to nechce koupit špatně. Takže jsme neromanticky jednou šli do obchodu, jeho jsem poslala pro vozíček, sama naběhla do zlatnictví, vyzkoušela si velikosti, oznámila mu ji a šli jsme nakupovat :-D Jsme oba trošku pragmatici :-D
@adush09 Absolutne stejný případ u me :-) Neposlouchej kámošku. . je to zbytecne trápení tebe samé! Jsme spolu letos 7 rok, o svatbě už jsme se bavili hrozne dlouho min rok ..kromě toho , že se všichni neustále navázeli kdy do toho praštime .. což příteli bralo jakoukoliv chuť do čehokoliv. . Brali se i naši nejbližší přátele. Jednou mi pritel rika (cca srpen 2014) ať se porozhlednu po mistech, že by jsme si to zarezervovali. V říjnu jsme se byli podivat a hned jedno misto zamluvili a s tim samozrejme i termín. .. dokud jsem to čekala. . Nepřišlo nic.. pak jsem se na to chvilku vybodla a světe div se.. 5.12. Jsme se oficialne zasnoubili a upřímne bylo to velke a nečekane překvapení :-) co z toho plyne.. je podstatne aby pritel věděl že je to pro tebe Dulezite. . ale nech ho aby si to udělal po svem :-)
Tak jsem to holky nevydržela a přítele se normálně zeptala, dokonce mi přinesl ze zahrady kytku...jen tak. No ale k věci...Říkám mu " víš jak máme to místo a fotografku, jen jsem se chtěla zeptat, nebereš to tak jako, že jsme se na tom domluvili...bude třeba někdy něco jako prstýnek" nevím to přesně slovo od slovo, ale soukala jsem to ze sebe jak z chlupatý deky.
Přítel se začal smát a řekl, že to je jasný, že mě přece nepožádá doma na gauči, že to chce romantiku :D...
Tak mám co jsem chtěla a teď, už držím pusu a budu myslet na něco jiného :D.
Možná je někdy lepší se na férovku zeptat, než kolem toho chodit.
Mě zaráží několik věcí. Prvně ta kamarádka - to ji to napadlo jen tak? Nebo proč řekla, že myslí na zadní vrátka? Má snad pocit, že tě přítel nemiluje nebo do tvého problému promítá svůj vlastní strach a obavy? Nebo proč ty se tím trapis? Jen proto, že bys ráda byla zasnoubena a nejsi, nebo proto, že máš o vztahu celkově pochybnosti?
Druhá věc je to, že ne každý chlap je na takovéhle žádosti. A podle mě na tom není nic špatného, mnohem lepší je chlap, který se tíže angažuje a vymyslí, než chlap, co udělá velké gesto a pak skutek utek. Mnohem víc bych si cenila toho, že si tě chce opravdu vzít a chová se podle toho, než nějaké žádosti, která by třeba byla opravdu jen kvůli tvoji spokojenosti.
Co mě napadá z mého vlastního pohledu je to, že ty a tvoje matka chcete oficiální žádost o ruku u rodičů. Vím, že se to někde ještě dělá, ale třeba moje představa takové situace je ztělesněním pekla. Fakt si nedovedu představit, že by můj tehdy přítel po letech, co jsme spolu byli a žili žádal kohokoli o mojí ruku. Žili jsme jako dospělí, samostatni, tak nás nenapadlo ani žádnou oficiální žádost pořádat. Může mu vadit třeba právě tohle, že nechápe, proč by v tom tvá matka měla hrát nějakou roli, když jde o vás dva a ona zřejmě není ta, co by vám něco povolovala a zakazovala.
Navrhuju, abys to pustila z hlavy a věnovala se tomu, co je skutečné. Třeba té přítel, když mu dáš příležitost, překvapi, třeba ne, ale otázka je, jestli na tom vůbec záleží? Jde přece o manželství jako takové, ne o prstýnek. Každopádně je důležité dat muži šanci něco udělat - ne se s ním o tom hádat, ne za vším na popud kamarádky vidět to špatné, co tam nejspíš ani není. Soustred se na to, jestli ho milujes a jestli s ním chceš být a uzivej si každou chvíli s ním :-) a pokud ti to v té hlavě fakt leží, tak se ho normálně zeptej, komunikace je to nejlepší. :-)
Nezlob se na mě, ale zařizovat svatbu (mít už zaplacené i zálohy) a pak žádat o ruku mi přijde prostě jako fraška. Byl to brala jako hotovou věc a na nějakou žádost bych už nečekala.
Myslim,ze ceka na nejakou peknou chvili.Ja jsem s pritelem 14let o svatbe jsme se bavili drive uz tolikrat a to nejen my ale i okoli :) at jsme jeli na nejakou dovolenou ci vikend jako Pariz,Monako,kazdy se me ptal zda me tam pritel pozadal o ruku a ja rekla ze ne :) brala jsem to tak nejak normalne,sice jsem si vzdy rikala,treba me tam pozada a ono furt nic a ejhle,minuly rok jsme jeli do Londyna a tam me pozadal o ruku,bylo to neco uzasneho,protoze jsem tam jela s tim,ze tam me urcite nepozada,ikdyz okoli tvrdilo opak :) taky jsem se ho hned ptala,co ho to napadlo :) proste chlapi to maji jinak,trva jim vse trochu dyl a na spravny okamzik si radi pockaji,natoz my zensky by jsme chteli vse hned.Nase plany o svatbe zacinali tak,ze me sice v cervnu pozadal o ruku,ale vic jsme o svatbe nemluvili,nebo prohodili jen par narazek,ale nic vazneho.Pak v breznu za mnou pritel prisel a rekl,tak co udelame v lete svatbu a ja tak proc ne?A uz v tom oba litame :D
My jsme se na svatbě dohodli, můj drahý se také zdráhal jít do svatby a když mi pak řekl, źe o tom přemýslel a že bychom se vzali, byl to pro mě důkaz velké lasky, protože je pro mě svatba důležitá, jsem v tomhle dost konzerva:) a chci aby celá rodina měla stejné přijmení. Prstýnek nemám a ani mi to není líto;) protože vím, že si beru toho nej chlapa;) a stačit mi bude snubní...
Pokud zde píšeš jak na to čekáš, tak máš velká očekávání. A mohlo by tě to ve finále zklamat....
Není pro tebe velší důkaz, že se zapojuje do zařizování?
Já znám Tvůj "problém" z diskuze na jiném serveru pokud se nepletu a myslím si, že přítel jen čeká na vhodnou chvíli, abys to nečekala, ptz co si pamatuju, tak tohle řešíš už dost dlouho a já být na jeho místě, tak už jsem z toho dost nesvá..Poradila bych Ti, abys to řešit přestala a dala mu prostor pro tu žádost, myslím že by k tomuhle všemu (termín, místo, fotograf...) nedal souhlas, kdyby to nemyslel s vámi vážně, ale na druhou stranu to musí být dost o nervy. On určitě ví, že o to moc stojíš, tak mu dej čas a chvíli tohle téma dej zase k ledu a počkej, čím Tě překvapí, určitě se dočkáš ;-)
@kacenkakaca Ano, s tou mamkou nevím jen to tak plácla samozřejmě nehodlám přítele někam posílat s kytkou atd :D...
Máš pravdu tu, že můžu být ráda, že to se mnou řeší, šel na schůzku s fotografem a mluvil více méně on. Je fakt, že můžu mít prsten a přítel pak řekne, hm dělej si co chceš, ale nehodlám mít takovou a takovou kravatu. Nechám to teď být.
@jancip Stojím i o tu frašku ;). Prostě to tak máme a možná si za to můžu sama. Místo jsme chtěli Karlštejn, jenže po schůzce jsme zjistili, že za prvé nejsme ochotní tolik peněz za to dát a za druhé je to tam moc velká snobárna. Tenkrát nám řekli, že si musíme rezervovat termín rok dopředu, tak jsem to začali řešit rok dopředu. Když místo nevyšlo. Začali jsem prostě tak nějak hledat jiné... No a fotograf byla asi moje vina protože jsem řekla což si myslím, že sehnat dobrého fotografa je těžké a je fajn to mít taky jisté. Takže asi tak.
@misalka88 Jojo, vždycky mám období kdy si prostě myslím, že já nevím. Nevím proč na to pohlížím tak, že je to něco co si člověk musí zasloužit nebo, že prostě nejsem dost dobrá. Já vím, že to sou kraviny, ale prostě to tak mám.
Nesnáším když člověk zapne fb a teď to tam vidí, samé zásnuby, těhotenství svatby, jsem už skoro jediné ze své střední kdo stále nic...
S bývalým jsme se rozešli a do roka si našel jinou do roka měli dítě a svatbu....
Člověk ať chce nebo ne, je ovlivňován okolím, nebo prostě aspoň já :( prostě mě to pak mrzí. Chtěla bych být hrdina a říkat si, tse tak mi stačí to co je, máme zařízeno tak je jasné. Prostě se to těžko vysvětluje.
Ale i tak vám moc děkuji
@adush09 Já Ti rozumím, ale vše má svůj čas a byla by škoda ho tímhle odradit, nebo jak to říct, chlapi jsou prostě takoví - jakmile na něj tlačíš, tak se zasekne. Nemáš důvod si myslet, že si Tě vzít nechce, tak mu dej jen čas, ať Ti může připravit překvapení, což teď nemůže, když ví že to nedokážeš pustit z hlavy :-)
@adush09
Já ti rozumím, taky jsem si vysnila žádost o ruku a krásný prsten, ale pak jsem si řekla, žw je to vlastně jedno, že jsem šťastná, že si mě vezme....:)
Já tě chápu :) My taky už pomalu plánujeme svatbu a nemůžu to nikomu říct, protože to ještě není oficiální, je to dost nepříjemné, když ostatní kolem mluví o šatech, přípravách atd...
Ale vůbec to není, že by myslel na zadní vrátka. Prostě na to není, nebo čeká na vhodnou příležitost. Kamarádka dostala žádost o ruku měsíc před svatbou, kdy už bylo všechno zařízené a pozvaní hosté ;)
@adush09 Kdyby to nemyslel vážně,tak nebudete mít už termín. Být požádaná o ruku je sice pohádkové,ale pro někoho,kdo se svatbou ještě nepočítá. Navíc svatba bez zásnub může být,horší je když jsou zásnuby bez svatby:-) Mě manžel taky o ruku nepožádal,jednoho dne jsme vyrazili na matriku,dohodnul se termín,a od té doby jsme brali že jsme oficiální snoubenci. Sice mi pak chtěl koupit zásnubní prstýnek,ale pro mě by to už stejně nemělo smysl,tak jsem si radši vybrala luxusnější snubák.
:-D tak to jsem mela podobne..kdysi dohoda,ze az dcerka bude mit tak nejak tri,vemem se..upozornila jsem ho,ze kdyz uz tak aspon tu zadost at mam jako prekvapeni a at se snazi..jenze to by musel vedet velikost prstynku,ja je totiz nenosim..pry si nejak poradi..na 5 lete vyroci jsme byli v chorvatsku,romantika,krasa,lepsi podminky by nemohl mit..a nic..to mela mala 2..tak jsem na nej vystartovala,jestli me hodla nekdy o tu blbou ruku pozadat,tak pry chtel,ale moje kamaradka mu rekla,at to nedela,ze to cekam..jsem myslela,ze ji zastrelim :) misto zadosti ale zacal resit svatbu,kde,kdy a tak..i to zacal rozhlasovat po rodine a ja si pripadala jak trubka bez prstynku..samozrejme jsem rypala,nakonec jsem musela jit do zlatnictvi zjistit tu velikost..mela jsem chut vrazdit,protoze mi to vse zkazil a mesic po tom chorvatsku jsem byla nevedomky neprijemna..az jsem mu pak rekla,ze me zklamal,vedel,jak mi na tom zalezi a ze si pripadam jak kdybych ho nutila a ze se ani kvuli me nesnazil,on si to vubec neuvedomoval a slo videt,ze ho to mrzi..nakonec me pozadal dva mesice po chorvatsku,ani nevim datum..ale uvedomila jsem si,ze chlapi jsou holt jini a nedelaji to co chceme a cim vetsi tlak na ne klademe,tim hur.
Na jednu stranu chápu, že tě mrzí, že jsi nebyla požádána o ruku, ale na druhou stranu - vážně si myslíš, že svatba a manželství stojí na tom, zdali jsi dostala nebo nedostala prstýnek? Vážně??? A vážně si myslíš, že tím, že tě nepožádal, si nechává zadní vrátka? Vážně??? Když máte termín, zálohy... Chlap, který si nechává zadní vrátka, požádá o ruku, aby byl klid, a pak nic nedělá! Pokud mluvíte o svatbě a zařizujete ji, tak tě přítel miluje a počítá s ní. A souhlasím s názorem některých holek - možná čeká, aby to bylo fakt překvápko; a protože ví, že ty na to čekáš, tak to oddaluje, protože v tu chvíli by to překvápko nebylo....
Poslední dobou mám dojem, že ty svatby jsou jen o těch vnějších věcech - mít prsten s co nejdražším a největším kamenem, mít šaty s co nejdelší vlečkou, mít co nejhlučnější kapelu... Ano, svatba je velký krok, proč si ji neudělat krásnou, ale domnívám se, že to nejkrásnější a nejcennější na ní je ve věcech, které zkrátka nejsou vidět (ve vašich srdcích), nemám pravdu? Takže za mě říkám, netrap se zásnubami a užívej si život s tím, koho miluješ! ;-)
@margrethe5656 To už vše vím, bylo to tu už psané mockrát, bohužel nevím jak se diskuze maže, prpotože už sem chodit nechci.
Děkuji všem az názory, moc si všech vážím.
Ha, slyšte moje úžasné velmi podobné zásnuby. Muž vše bere tak, že když se o tom jednou pobavíme, je vše dohodnuto a vyřešeno, takže kdysi dávno prohlásil, že chce bejt se mnou a tím to haslo. Když jsem předloni začala mít nemístné dotazy (odvážila jsem se po devíti letech), řekl, že se svatbou počítá, ale že si připraví nějaký překvapení a požádá mě nějak pěkně. Nejdřív, že do Vánoc, pak, že musí schrastit prsten a neví velikost a podobně (řekla jsem mu, že šperky nenosím a že radši než prsten bych dostala třeba zásnubní kalhotky, nebo něco, co budu nosit, ale trval na svém). V květnu už mi to nedalo a tak jsme začali řešit svatbu, vybrali jsme konečně místo, stanovili datum a všechny důležité obvolali. Na otázky, jak mě požádal o ruku jsem odpovídala, že zatím nijak. Koncem července jsme jeli něco vyzvednout přes půl republiky, cestou jsme se stavili ve zlatnictví pro zásnubní prsten (kterej teda mezitím vybral a zamluvil) a poté ještě na hřbitově tátovi na hrob (je to daleko a jen tak se tam nedostaneme). A cestou ze hřbitova mě tedy můj drahý požádal o prsten (měla jsem ho v kabelce v pytlíku ze zlatnictví) a s ním následně o ruku. Takže všem, kteří se mě pak ptali na zasnoubení, jsem říkala, ať se zeptají mého drahého, že to bylo v jeho režii a že je to super historka. Příjemné mu to moc nebylo, ale může si za to sám. Mě taky nebavilo čekat až z něj něco vypadne a vypadat jak někdo, kdo ho ke svatbě dokopal.
silně mi to připomíná nás.... takže taky řešíme místo, že ho musíme zamluvit, zamluvit fotografa a pak jen tak řekl ale to bude na dlouhou dobu všechno co budeme řešit jo? takže jakože se bereme příští rok, víme kde a kdo nás bude fotit...ale prstýnek nemám.... a já vím proč :-) kolem nás je tolik šílených nevěst co svatbu se všema řeší už rok pořád dokola, všem už z toho hrabe a koupených milion zbytečných věcí a já jsem před ním zahlásila taky, že nechci chystat svatbu tak dlouho...takže to mám... :-D dle mého tím, že jste zaplatili zálohu a tak to myslí vážně (nemyslím si, že pokud muž za něco vydá peníze jsou to otevřené vrátka :-D )... jen je to v jeho časovém úseku daleko, podstatné co by mohlo uniknout je zařízené, tak kam spěchat ne? co řešit? času dost a určitě už kuje pikle, jak Tě překvapí :-) Vždyť se u podívej do očí, když Te pohladí a políbí...mysli srdcem a ne co Ti kamarádka nasadí do hlavy...znáš ho nejlíp Ty sama ;-)
@lucineni Samozřejmě, že to udělal z nutnosti. Kdyby před tím neslíbil překvapení, bylo by mi jedno, že žádná žádost neproběhla, protože v našem vztahu vždycky všechno proběhlo "taknějak". Tak nějak jsme spolu začali chodit, tak nějak jsme spolu počítali do budoucnosti. O svatbě jsme se bavili hodně dlouho dopředu a počítali jsme s ní oba. Slibovat umí každej a tak jsem čekala, co bude a když nic nebylo a vypadalo to jako vždy, že to nějak vyhnije, tak jsem si řekla, že pokud se chlapec neumí chlapsky vyjádřit, nechť se to v cukuletu naučí, protože mě to může bejt jedno, ale případné budoucí děti by mohly mít trochu lepší příklad v komunikaci. Vím, že na tyhle věci a mluvení není, ale říkat všem, že ještě nic (protože slíbil, že něco připraví), mi bylo nepříjemný. Možná vypadám jak mrcha největší, že jsme to nezametla pod koberec, ale vymáchala ho v tom, ale opravdu mě to mrzelo, protože překvapení miluju a těšila jsem se na něj (ať už by bylo jakékoliv).