Netradiční svatba aneb co tam určitě nechceme

8. dub 201546
  • Líbí se nám určité věci, které na svatbě chceme. Byť jsou stereotypní a tradiční. Ale jdou i určité věci, které chceme tak nějak netradičně. Jedná se především o hostinu. Budeme to mít na táborové zákaldně v lese, kde jsme se seznámili a oba to tam milujeme. Je tam dřevěná budova, kde budeme mít raut pro rodinu. A před svatbou tam pravděpodobně pojedeme oslavit naše štěstí s přáteli, které známe právě taky odtamtud 🙂

  • Tak se naplnila moje obava😞 O víkendu jsme rodičům přítele řekli, že se na naši svatbu mají obléknout spíš neformálně, protože ani ženich nebude mít oblek. A docela se mě dotklo, když tatínek hodil oči vsloup a prohlásil, že se mu to teda nelíbí a otočil se na přítelovu sestru se slovy: "Doufám že aspoň ty budeš mít normální svatbu." Chci si svoji svatbu užít, a proto to chci mít vše podle sebe, ale bojím se toho, že pak celý život budeme slýchat řeči o tom, jak naše svatba nestála za nic, protože tam nebylo krájení dortu, rozbíjení talíře a protože to nebylo na úřadě či na zámku. Poraďte, jak se s tím vyrovnat?

  • @hlibuska  my jsme v našich rodinách považováni za trochu svérázné, takže zatím to všichni celkem akceptují. ale nedovedu si představit klasickou svatbu, máme taky neformální oblečení, obřad na hezkém místě v přírodě a pak občerstvení venku pro všechny atd. užijte si to a nic si z toho nedělej, třeba nakonec uvidí, že taková svatba je ještě hezčí a příjemnější

  • Sponzor fóra
  • @hlibuska  je to tezke. ja si koupila krasnou takovou volnou letni bilou sukni, ze k ni vyresim halenku jen a rodice oba nestastny, ze jako v otmhle na obrad, ani omylem... tak sem podlehla natlaku a mam klasicke saty... nicmene v ostatnich vecech natlaku podlehat nechci, ale v okamziku, kdy je treba postavit se rodicum je to tezke... ja volim v nekterych vecech pro rodice dulezitych cestu mensiho odporu, nechci at se za me stydi... ale v tech ostatnich vecech doufam, ze budu nekompromisni a nenecham se ukecat, myslim, ze stejne nakonec budou rodice namekko z toho ze se vdavas, ze ti to slusi, ze jsi stastna a driv nebo pozdeji se s tim smiri a pokud te maji radi a mate jinak dobry vztah, tak si myslim, ze se s tim srovnaji...

  • @mawenzi
    Tak ono to asi souvisí hlavně s tím, že si halt rodiče musí zvykat na myšlenku, že začínáte nový život. Že jste rodina, a že si již věci můžete dělat podle svého uvážení, svatba je i o tomhle.

    Když jsme chodili na předmanž. přípravu, zrovna tohle se tam dost probíralo. Byla tam většina docela mladých párů, hodně studentů, a
    jednou z věcí, které nás jako úkol čekaly je, aby si rodiče zvykli že vznikla nová rodina, která může mít své preference, své zvyky. A že jakožto rodiče se to budou muset naučit respektovat, a že my, mladí se nemáme bát stanovit si slušně hranice a držet je. A klidne metodou gramodesky je opakovat, dokud nepochopí....

    Probírali jsme tam první Vánoce, typicky že prej po svatbě vznikají spory, u koho budou trávit mladí Vánoce.
    A že celkem dobrá metoda je ohlásit....již jsme nová rodina, chceme si svátky trávit dle svého, v klidu, sami dva, a rádi se někdy po domluvě stavíme na návštěvě....a nebát si to hájit / pokud tedy to tak chceme/

    což jsem jako fakt hoodně u prvních Vánoc ocenila 😃 , tchýně si myslela že zcela jistě pojedem na svátky k nim, jenže oni je tráví / hory jídla, přejídání a nekonečná děsná televize/ úplně jinak než my, úplně jinej styl, mě se tam nechtělo, mužovi také ne

    muž si to halt musel u mámy obhájit, ta to chvíli rozdejchávala 😎 ...ale pak to vzali, vztahy máme o.k., prostě i ti rodiče se tímto učí potřebné separaci a toleranci, ne že ne , svatba je k tomu supr příležitost

  • @hlibuska
    nejprve bych se ještě vzájemně ujistila, zda to tak chcete
    a jestli ano, tak prostě v klidu, metodou gramodesky opakovat, slušně, časem pochopí
    až by se to někdy probíralo, v klidu jim řekněte že pro Vás není oblek ženicha na svatbě podstatný a že nikomu, kdo se chce ženit v obleku byste to neupírali...ale vy že to máte jinak.......a furt dokola, více netřeba 🙂

  • Co jsem nechtěla -- únos nevěsty, přišlo mi blbý někam zmizet, von se mě teda kamarád neplánovaně pokusil unést, přehodil si mě přes rameno a zdrhal 😃 , já tam volala pomoooc, docela to bylo vtipný, pak se o mě chvilku tahali s manželem a únos nebyl ale byla v tu chvíli sranda takže dobrý

    pak ty koule, chomouty, to nás nebaví a nechtěli jsme to, ani nějakou extra výzdobu sálu, to nikdo neřešil , nebylo kdy a nebylo za co.....

    rozbíjení talířku před hospodou, vono když to máte ve vesnickém sále se 130 lidma, tak se ten talířek i hodí, ten mě nijak nevadil
    krájení dortu totéž, dort se hned snědl....jinak jsme ani zvyky moc neměli a ani nějak asi nikomu nechyběli, nevím, my to neřešili ani nikdo jiný, hry nebylo potřeba, zábava jela sama, / ale byla jsem ve velké bílé a.t.d., to zase bylo tradiční /

  • @mawenzi  No právě že moji rodiče ano, ale rodiče od přítele, ti to vidí asi jinak....😞 Ale budou se muset holt taky smířít a doufám, že to nakonec bude i pro ně překvapení, že taková "nenormální" svatba může být hezká🙂

  • @heslo  Asi je to pravda, budeme se snažit dát jim nějak asertivně najevo, že jsme už také rozhodováníschopní🙂

  • @heslo  jo tak vánoce je taková problémová kategorie číslo 2... v tomhle ta předmanželská příprava musí být docela zajímavá a nakopne tě v mnoha směrech, o kterých nepřemýšlíš...

  • @yumy  ahoj, muzu se zeptat, kolik jste meli lidi na svatbe? statek v planici poznavam, byli jsme tam loni na silvestra a je to tam fakt uzasne! Ale my planujeme svatbu tak o 50 lidech a nevim, kam by se tam vsichni vesli 😞 jeste se zeptam na cenu - byla standartni dle jejich ceniku (za dva 2 cca 20 tisic)? a ten party stan byl od majitelu nebo vas? diky predem!

  • @yummy : Nemůžu s Vámi souhlasit, že svatba na zahradě s prasátkem, kde nevěsta má krátké šaty a ženich je bez obleku je v "americkém stylu".
    Americké svatby jsou velmi tradiční, nevěsty pečlivě vybírají svatební šaty, drží se právě tradičních dlouhých bílých šatů (více či méně vkusných - viz. šlehačka), v 90% si šaty kupují.
    Pokud přeje počasí, jsou pojaté jako zahradní party, ale pokud jste někdy na takové svatbě byla, nebo viděla alespoň fotografie, všimnete si pečlivě upravených svatebních hostů a stolování na velmi vysoké úrovni. Pro američany je svatba významná společenská událost a společenské události se prostě v keckách a džínách nechodí.
    Mnohdy si i nemovití američtí snoubenci vezmou na jejich poměry značnou půjčku, jen pro to, aby dokázaly pokrýt náklady noblesních svateb.
    Novomanželé obvykle dostávají jako dar peníze a je naprostou samozřejmostí že nevěsta do 1 roku od uzavření sňatku rozešle svatebním hostům za tyto dary písemné poděkování.

    Chápu, že každá žena chce aby její den byl co nejoriginálnější, ale na druhou stranu se domnívám , že pro každou z nás je tento den, dnem slavnostním. A originalita demonstrovaná tím, že v tento slavnostní den předstoupíme k obřadu v džínách do práce a mnohdy i nedbalém oblečení či nedostatečně upravené (a že takové nevěsty se najdou) mi přijde až poněkud grobiánství.

    Nejsem proti netradičním svatbám - každý podle svého gusta. Ale sama za sebe jsem byla ráda, že naše svatba byla tradiční, že jsem já i můj manžel měli slavnostní šaty které dokreslovaly (nikoliv nečinily) slavnostní atmosféru dne, že jme měli dost času věnovat se hostům a užít si i sami sebe ve výjimečných jednodenních rolích ženicha a nevěsty.

  • Zajímavé téma. Já jsem toho názoru, že by každý měl mít svatbu takovou, jakou chce a ne se řídit tím, co mu diktují nějaké zvyky nebo okolí. Ano, já budu mít princeznovské šaty, ale ne proto, že to ke svatbě patří, ale proto, že jsem romantický tip a takové šaty jsem si vždycky přála. Navíc mi tyhle šaty sluší a mojí postavě vyloženě sednou. Není to ale saténová šlehačka, sukně, ačkoli je bohatá, působí lehkým dojmem. Prostě se v nich cítím dobře.
    Kytku budu mít z růží a levandulí a nějakých drobných kvítků k tomu, protože jsem se do té představy prostě zamilovala. Ale budu si jí vázat sama, chci jí podle svých představ přesně takovou, jakou bych si i jindy natrhala do vázy (dokonce jsem si potřebné kytky kromě růží vysadila na zahrádku, takže budu trhat doslovně). Bude to prostě "obyčejná" kytice, žádná dokonale kulatá, převislá či "nevímjaká"

    Když jsem začala chodit na beremko (ještě před zasnoubením jsem sem občas ze zvědavosti nakoukla), tak jsem nestačila vycházet z údivu, co všechno je ke svatbě "potřeba" Pak jsem si navíc přečetla svatební plánovač a byla jsem akorát ve stresu a počítala, kolik to bude všechno stát a hlavně, že se to nedá rozhodně stihnout. A pak jsem si jednoho krásného dne řekla, že na tohle kašlu a budu se řídit jen podle srdce. Takže šaty už mám, i když ještě nevím, kdy bude svatba (ale jsou hodně přizpůsobivé)- prostě se mi líbily. Představu o kytce a nějaké drovné výzdobě mám taky, stejně tak svatebních oznámeních. Nebude to nějaké obrovské načančané do jedné barzy laděné, ale chci tam mít to, co mám ráda. Takže základem jsou pro mě růže a levandule, protože tyhle kytky miluju. Když jich budu mít pár na stole ve vázičkách, budu dokonale šťastná, žádná další výzdoba není nutná. Obřad budeme mít na zámku, ale to hlavně proto, že se nám tam prostě líbí. Milujeme přírodu a tenhle zámek je zasazen krásně do okolní zalesněné krajiny, žádné načančané zahrady, ale prostě příroda. Potom se vyfotíme, půjdeme s rodinou a pár přáteli na oběd (budeme mít jen malou svatbu), tam nějakou dobu posedíme, bude i nějaké menší "hositina" (dort, domácí koláčky, pár chlebíčků), tam strávíme hezký a hlavně nenucený čas a a až se budou hosti nudit, tak to postupně rozpustíme.
    Nejdřív jsem se děsila toho, že budeme mít jen malou svatbu, co proboha budem dělat až do půlnoci a jaký by měl být popůlnoční program, jaké budu shánět popůlnoční šaty atd. Pak mě začali děsit všechny možné zvyky, svatební hry, vtipné tomboly.. A co teprve úkoly pro svědka, který má všechno zařizovat.. Až mi z toho šla hlava kolem. Ale pak jsem si řekla, že si to zařídíme hezky sami, podle svých představ, žádné kravinky okolo vymýšlet nebudeme, žádná tombola a hry atd. být nemusí, stejně nám ani jednomu tento typ zábavy (různé párty a zahradní slavnosti není vůbec blízký, máme radši klid a pohodu a klidné posezení s pár blízkými. A než na vlastní svatbě dělat něco nuceně, protože je to zvykem, tak radši možná naštvu ostatní, ale budu to mít tak, jak je mi to příjemné.

  • @yumy
    Taky chystáme svatbu a taky jsme se rozhodli, že nechceme takovou tu tradiční, polévka z jednoho talíře, únos, tanec do střevíčku atd. 🙂 obřad máme teda na hradě, ale pak jsme si objednali penzion (přesněji hradní tvrz) s velkou zahradou, budeme grilovat, mít prase, rauty atd., prostě taková velká garden party pro rodinu a kamarády, budeme to mít celý víkend, protože to máme asi 100 km od bydliště, ale už se nemůžu dočkat 🙂

  • pokud hledáte nějaké netradiční snubní prstýnky, mrkněte na naší nabídku🙂 všechny prsteny kováme na míru a každý prsten je originál🙂

  • @yumy

    Ahoj, když jsem četla tvůj příspěvek jako by jsi mi mluvila z duše. Po ročním vztahu s přítelem se letos v červnu budeme brát. 🙂 Také jsem zastánce netradiční svatby, takže také bílé šaty, skvělý princeznovský účes u mě nehrozí (navíc do bílých šatů by mě nikdo nenavlíkl 😃 ). Svatbu také budeme mít na zahradě co je u statku a hostinu budeme mít formou rautu, sladké, na grilu kýtu a tak. Já budu mít červené šaty nad kolena a přítel půjde v černých džínách a v tričku s límečkem, prostě budeme mít oblečení takové, abychom se cítili pohodlně oba dva. 🙂 Místo prstenů budeme mít tetování s písmenkem začínajícího jména toho druhého. Ať si každý říká kdo chce, co chce, ale nechceme se řadit mezi ty, co vyžadují tradiční svatební obřad, oběd a tyhlety věci, chceme se prostě lišit... 🙂

Přidej příspěvek

    Nenašli jste co jste hledali?

    Hledat pouze v názvech témat