Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Jaké problémy už jste s miláčkem překonaly?

Zobraz úvodní příspěvek
Co všechno - jaké problémy jste už s miláčkem překonaly? Které byly zásadní? My teď trochu řešíme finanční otázku, bydlení a tak... občas i nějaké výlevy ze strany rodičů, ale zatím to zvládáme... ;-) A co vy? Taky bylo co řešit nebo je zatím všechno samá pozitiva a sociální jistoty? :-D
Odpovědět
1
2
3 4
Profilova fotka
Vydím, že to žádná nemáme lehký. U nás to taky nebylo jednoduché. Téměř rok jsme jsme spolu chodili "na tajno". Rozchod s mým bývalím nebyl jednoduchý (nedokázal pochopit, že to prostě už není a nebude ja k na začátku), ale naštětí se nezmohl na nějaký teror. Potom rozvod mého drahého nastávajícího, kdy ho jeho exmanželka obrala téměř o všechno (jen splátku na auto mu nechala :-| ) Vyšilování mých rodičů a příbuzenstva, že je mezi námi 18 let ( všichni to strašně řešily jen nám je to jedno :-D , je nám skvěle). Zvykání si jeho skoro dospělích dcer na mě (bylo to dost drsný a ještě pořád je. Nezvykli si a asi to hned tak nebude i když to jsou už čtyři roky). Shání společného bydlení (sehnali za hříšný peníze, kdy šla téměř celá moje výplata na bydlení a fakt jsme žili od výplaty k výplatě). Teď se zase stěhujeme, tentokrát k našim takže už to je finančně lepší, ale vztahy mezi námi a našima těžce chladnou, takže asi budem zase stěhovat. Je to takovej dobrej kruh. Pořád dokola. Sotva se to zlepší, objeví se něco jinýho. Ale naštětí máme jeden druhýho, stojíme za sebou a milujeme se. Ať se příbuzenstvo třeba po... 8-)
Odpovědět
Ahoj holky, vidím, že to nemáte vůbec lehký - skoro se mi chtělo brečet když jse některé příspěvky četla. My jsme spolu pět let, měsíc po začátku našeho vztahu do mě najel jeden kluk autem co to nemoh strávit, že jsem s mým nynějším přítelem - naštěstí to dopadlo jen modřinou přes celý stehno. Za tři měsíce mi umřela na vánoce babička a pak naštěstí klid a letos umřel příteli dědeček ve stejnej den kdy se mé sestře narodila holčička - zajímavé jsou životní osudy - teď si budeme kupovat byt a doufám, že budeme hypotéku zvládat - přeji všem, aby vše zlé překonali a aby toho bylo co nejmíň :-)
Odpovědět
jo jo,každá si neseme nějaký životní bebíčka :-( ,ale holky- jen tak se nedáme 8-) :-D ,co? :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky,taky se přidám k vašim příběhům. My jsme si s manželem dost užili. Po půl roce, co jsem se poznali přišel o práci, to se nelíbilo mým rodičům a přímo doslova mi zakázali se s ním stýkat, tak jsme spolu rok a půl chodili "potajmu", schovávali se všude možně, aby nás naši nepotkali, můj otec byl na něj dost vysazenej a chvílema byl schopnej všeho... Po tu dobu jsem byla s našima dost rozhádaná a bydlení s nima bylo "peklo", útočiště jsem tehdy hledala u manželových rodičů. Byla to dost krušná doba v našem životě, ale překonali jsme to, naše láska vydržela (hlavně on, že to vydržel). Potom našim došlo, že s tím opravdu nic neudělají a smířili se s tím. Pak měl manžel zase práci, koupil byt, kde si všechno spravil, zařídil sám, naši poznali, že je šikovný a hodný a teď na něj nedají dopustit (někdy mi přijde, že ho mají radši než mě ;-) Před rokem jsem skončila v nemocnici s páteří, kde jsem si taky dost užila, ale manžel stál při mě. Sotva jsem se z toho díky němu dostala, musela jsem do nemocnice znovu, měla jsem plicní embolii a tam už to bylo taktak, měla jsem největší štěstí v životě, přežila jsem a protože jsme tolik drželi při sobě, zvládli jsme to a završili svatbou.Těď jsme šťastní manželé, ale začínají se objevovat zdravotní problémy s jeho rodiči, takže život není vždycky procházka růžovým sadem. Holky držím všem pěstičky, ať se všechno zvládne v dobrém a hlavně hodně zdravíčka, štěstíčka a lásky v životě, protože to je nejdůležitější. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Tak koukám, že ty moje starosti a zdravotní problémy jsou úplný prd proti tomu, co se tady dočítám :-( někdy si říkám, že to snad ani není možný, aby se vám toho tolik stalo. V okruhu některých svých kamarádek si připadaám jako člověk z jiného světa, jediná jejich starost je vystudovat pak dobrá práce, cestovat, vydělávat, dobře se oblíkat, nějaký pěkný chlápek, ale nic závazného, a pak když se dozvěděly, že se budu vdávat, tak mě měli za exota :-S jako že se to dneska už nedělá. No já jsem se chtěla vdát a snila jsem o tom už dlouho, tak jsem to prostě udělala spontánně, do takových věcí by se člověk neměl plánovitě sunout, ale udělat to tehdy, kdy se na to cítí. Takže to jsem asi trošinku odbočila, ale napadlo mě, že co ty holky na tom mají, pak jim bude 35 a co dál, proježděný celý svět, peníze, všechno, ale pak zjistí o co všechno přišly. :-(
Odpovědět
ahojky,tak na jednu stranu se te´d cítím úplně super,když to vše čtu,na druhou stranu,.brrr...jsem ráda, že na tom jsem jak jsem...sice mi v 15-ti na hodině tělocviku po hodu granátem /naštěstí ne odjištěným:-)ú)))...pokus o humor/ ochrnula pravá ruka....te´d dva roky bojuji s boreliózou...ale jinak jsou mé "problémy" nic,proti tomu všemu...na ruce na mně skoro nikdo ic nepozná úkdyž tedy cvičím:-(/...a holt s boreliózou musím nějak bojovat...ale mám super chlapa...rodinu...prátele a snad příští rok bude i svatba...
Odpovědět
Profilova fotka
jééé tak to mě pobavilo, já jsem tělocvikářka, a zrovna v úterý mě málem žáček trefil koulí :-) smíííích, no nic moc :-S To jsi měla teda fakt smůlu, museli tě trefit fakt hodně nešikovně. No a o tý borelioze mi chvíli povídej, já s ní bojuju už 6 a pořád to mám tak na hranici, fakt super, pořád špatný jaterní testy, tak nesmím ani antikoncepci. Ale opravdu je to nic proti tomu, co je napsáno nade mnou...
Odpovědět
manulinka....nejhorší je, že tím granátem jsem házela sama:-)))...do té doby jsem dělala závodně atletiku...vše mi šlo super...jen jsem házela strašně málo... 28 m...a osudný den jsem hodila 39...no a bylo to...:-(...ale v poho...na to,že mi lékaři řekli,že už s rukou hýbat nikdy nebudu...tak jsem se přeučila na leváka...a mám teď obě ruce levé:-)))...problém je při řízení auta...přednost zprava mi nic moc neříká..všude čekám...vyřešila jsem to tak,že jsem si zapamatovala, že hodinky nosím na levé ruce a tam,kde je nemám je pravá:-)))...běda,jak by mně je někdo ve spánku sundal:-))))
Odpovědět
s boreliózou mám problém...jsem na všechny antibiotika alergická...takže beru kupu léků navíc,ble:-))...ale antikoncepci naštěstí můžu...lékaři ji povolili s tím,že je to menší roziko,než přijít do jiného stavu...
Odpovědět
Profilova fotka
holky, to je teda hrůza, co jste všechno zažily....já jsem rok před seznámením s mým miláčkem ztratila během čtvrt roku tatínka (zemřel po autonehodě), měsíc nato babičku (zemřela po těžký morzkový mrtvici) a pak 2 měsíce nato prababičku (bylo jí 97 let) -bylo mi 16 a vrátila jsem se z 2měsíčního pobytu ve Francii. Rok nato jsem potkala svýho miláčka a krom toho, že nám to s pousta lidí nepřála - vysokoškolačka a obyčejnej truhlář..., a že jsem po 2,5 letech ztrácela smysl našeho chození (byl na vojně a nechtěl mě vídat, prý proto, že mu je líto, že já jdu zase domů, kdežto on musí zůstat za plotem...)...ale to jsme překonali a já vlastně jsem šťastná a žádnou další věc už nepovažuju za tragickou, nemám příliš velký vztah k věcem (když je rozbiju nebo ztratím), protože vím, že nejdůležitější jsou lidi kolem vás, který vás mají rádi.....takže naštěstí žádný zdravotní problémy ani jiný věci nám nezkřížily (klepklepklep na dřevo) cestu a já jsem za to vděčná....pamatujte si, všechno, co jste zažily, vás posílilo....a já vám přeju jen to nejlepší.... :-)
Odpovědět
díky marki...já to taky tak beru,,,když čtu výše popsané....tak jsem naprosto v pohodce...a je pravda, když jsem viděla po nemocnicích a léčebnách kluky a holky...mně bylo 15...jim tak +- taky tak nějak...jak nechodí,nemluví,jsou z nich ležáci...co proti tomu bylo to,že jsem nehýbala rukou.....
Odpovědět
Profilova fotka
Jejda mane, skoro z vas mam depresi. Nam se zaplatpanbu nestalo zatim nic. Zadny problemy (krome tech co maj vsichni - bydleni, penize, zamestnani, skole, rozchody s byvalymi partnery,...), v podstate zdravi. A musim nekam zaklepat, ze nam zatim v podstate vsechno vychazi. Drzim vam vsem palec!
Odpovědět
Článek se načítá
díky niko......
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky.My už čtvrtým rokem překonáváme vzdálenost 300km, která nás dělí. To loučení po nádherných víkendech s tím druhým je strašné:(...Ale člověk si asi nějak zvykne. Jinak jsme překonali nemoc jeho maminky, občasné hádky, můj dvouměsíční pobyt mimo tuto zem, časté řešení našeho budoucího bydlení, jeho ne příliš dobré vzpomínky na bejvalku(jo, i holky někdy dokážou být mrchy), změnu zaměstnání na podnikání atd.
Odpovědět
Profilova fotka
Jo a ještě společnou autonehodu(naštěstí se nikomu nic nestalo, ale nevzpomínám na to v dobrém), pak překonání toho, že já nejsem taková mrcha jako bývalá a také velký rozdíl ve vzdělání(já skoro vysokoškolačka, on vyučený), úplně jiný typ rodin a soc.prostředí a to už je snad vše.
Odpovědět
Fúúúúú...ďakujem za túto tému...niekedy mám záchvaty sebaľútosti, pocit, že všetko na mňa padá a už viac neunesiem...ale teraz vidím, že niektoré..vlastne takmer všetky to máme ťažké...osud si nevyberá...ešte že máme lásku...tá nás drží pri živote...Všetkým veľa šťastia ;-)
Odpovědět
Teda holky nestačím koukat, co všechno jste zvládli. Tak se taky přidávám - takže na začátku jsme zvládli můj rozchod s mým bývalým (chodila jsem se svým šéfem, takže to bylo docela kruté) jeho rozchod s jeho přítelkyní, pak jeho týdení návrat k ní. Žádost mého bývalého o ruku, měsíc jsem váhala zda se vrátit k něčemu co bylo dobré, znala jsem to, ale nebylo to skvělé a nebo dát šanci něčemu co by mohlo být skvělé, ale jistá si tím být nemůžu...... Pak jsme přežili jeho podnikání, kdy pracoval 15 hodin denně jezdil každý týden cca 5 tis. kilomemetrů a o volných víkendech jsme si mohli jen nechat zdát. Jednoho dne jsem si sebrala věci a řekla jsem, že buď já a nebo podnikání - naštěstí jsem vyhrála :-D dneska už bych se asi tak suveréně neptala :-D :-D :-D . Pak mojí změnu práce, která byla nevyhnutelná neb pracovat pod svým bývalým se stávalo čím dál víc nesnesitelnější. Mojí operaci..... Pak jsme koupili byt (snad už se budeme stěhovat) pak nám umřel pejsek na kterého jsem byla hodně fixovaná. A pak jsme taky přežili moje 11 měsíční plánování svatby, což mě stálo spoustu nervů a jeho pár šedých vlasů (jo jo v 26 už má 7 šedých vlasů)......... No a teď zrovna přežíváme přítomost nového štěnátka, které si myslí, že celý byt byl vysvtavěn proto, aby si v něm hrálo, čůralo a kakalo, kde se mu líbí a že páníčci jsou od toho, aby je v noci nečekaně kousalo do té části těla, která omylem překročí kraj postele..... :-D
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 10 měsících
•
Ahoj, tak my jsme spolu od mych 16ti 6 a pul roku a prozili jsme toho vic nez dost. Skoro se tomu ani nechce verit... Moje znasilneni v 17ti, bulimii, jeden potrat, druhy potrat, treti potrat, neplodnost (zpusobena hormonalnima vykyvama z bulimie), moji neveru (potrebovala jsem si dokazat, ze jsem zenska), problemy s jeho rodinou (nejak se jsem se jim nezdala pro meho milacka dost dobra), druhe znasilneni (tentokrat jeho brachou)... Verite mi alespon vy? :-(
Odpovědět
Profilova fotka
Teda holky, nevim co mam na to vsechno rict, jenom koukam co se Vam vsechno prihodilo a smekám jak to zvládáte!...clovek resi kolikrat takovy banality a mysli si jaky nema problemy, ale co to ctu, to je fakt sila.. Drzim vsem pesti, at se vsechny Vase problemy co nejrive vyresi a zadne uz nepribudou..
Odpovědět
Profilova fotka
Magnolie já ti věřím, ale myslím, že by jsi to měla řešit..znásilnil tě jeho brácha?No tak jsi měla jít na policii...Dobře, možná si říkáš, že ti tam nepomůžou, ale třeba by to pro něj bylo aspoň výstražné gesto...Nevím, připadá mi to divné... =-)
Odpovědět
Profilova fotka
opravdu,když to čtu,je mi všech moc líto a uvědomuju si jak každý den v životě se má prožít naplno a co nejlíp...se to dobře píše,že??my řešíme neustále finance a děti,to jsou naše hádky...oba máme z předchozího manželství dítka a byly a jsou problémy,ale snad vše jednou ustane... ;-) Tak se všechny moc držte,po špatném období nastává opak-tak tím se vždy utěšuju,horší je,když zrovna prožívám to lepší... :-D
Odpovědět
Profilova fotka
magnolie: věřím ti, ale měla jsi s tím jít na policii, sice by dělali potupné testy, ale zrovna nedávno u nás byl případ. A skutečně ho podle těch testů pak usvědčili a pyká za to....
Odpovědět
Jenze on ma tri male deti a porad je to rodina. Policie by reseni nebyla. Ne pro me, me nepomuze, kdyz bude sedet a ze to udela jinym? Asi ne, tady slo o to, ze dostal holku svyho brachy, ze je machr, jenze ted to vi cela jeho rodina a on je najednou takhle malinkej. Takze si myslim, ze potrestanej je dost, alespon z meho pohledu. Ale chapu, ze na to muzete mit jiny nazor... Ted tu tyden nebudu, jedeme na dovcu, tak si odpocineme a mne to pomuze. Jinak si myslim, ze kazdy si obcas pripada, ze jeho problemy jsou ty nejvetsi. A nemel by dat na reci typu "podivej na ... ten je na tom hur" Kazdy je na tom obcas spatne a to, ze nekdo jiny ma vetsi problemy na veci nic nemeni, takze nemejte vycitky, ze na tom nejste nejhur a klidne si postezujte.
Odpovědět
Profilova fotka
Magnolie, fiiiiha, tak to ti teda nezávidím..... s neplodností se netrap, vždyť můžeš podstoupit mimotělní oplodnění, donosit mimi můžeš, ne? :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Holky, sama ani nevím jestli se mi chce bilancovat co jsme spolu přežili.... Je toho moc a je to občas drsný. Ale dobrá. Tak hned zkraje moje máma - Honza je "buran" protože není původem z Prahy (je z liberecka), je to - citace - vychcanej hajzl kterýmu jde jen o prachy (měla jsem záááávratnéééé dědictví po tátovi, 135 tisíc) a až je nebudu mít tak se na mě raz dva tři. Prakticky vyštípání z domu měsíc před závěrečkama na vyšší odborné, v den kdy jsem odevzdávala bakalářku se se mnou pohádala tak, že jsem večer už nepřišla a přestěhovala se k Honzovi. A sranda je, že mi potom babička řekla, že si máma myslela, že mě takhle znectí, já třeba jednu noc budu u Honzy trucovat, ale pak se vrátím a zase vše bude při starém. No to se holka pletla, jestli jsem tam od té doby spala za ty čtyři roky 10x tak je to moc.... Honzovo dálkové studování bylo taky náročné, při promoci Honzy děda děkoval hlavně mně, že nebýt mne tak s tím H. praštil už dávno. No a od října začínám dálkově studovat já :-) nepoučila jsem se z něj :-) Moje problémy s prací, dlouhá nezaměstnanost a současná velká nespokojenost v práci, ale odejít nemůžu, protože nemám nic v záloze. Moje gynekologické potíže, které ve finále dopadly dobře, ale ty čtyři měsíce byly drsný (holky cystařky vědí co to je, nosit v peněžence fotografii cysty, která má 8 cm, pro případ že by praskla, já zkolabovala a vezli mě do nemocnice...) Je to hodně hrubá zkratka, myslím že pitvání se v podrobnostech by vás asi moc nezajímalo :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Z osobní zkušenosti vím, že se dá překonat ledacos. Nejhorší je, když se nám do vztahu začne montovat okolí, které ví vše lépe než my dva a může tak zhodnotit svoje celoživotní zkušenosti. Doufám, že nemusím vysvětlovat, že se nezřídka jedná o modely manželství staré 50 i více let :-p
Odpovědět
Profilova fotka
my neštovice...
Odpovědět
cechtek: Plané nebo černé ;-) ?
Odpovědět
Profilova fotka
Jak to bylo myšleno? Nějak mi to nedochází... :-o =-)
Odpovědět
Profilova fotka
samo plané, černý se snad přežít nedaj ne?:-)
Odpovědět
1
2
3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?