Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Jak jste na tom s vařením?

Ráda bych založila diskuzi na tuto pro mě velice neoblíbenou činnost, pro kterou nemám žádné vlohy a stydím se za to, že to nezvládám. Chtěla bych hlavně vědět, kdy jste se naučily vařit? Bylo to ještě předtím než jste začly žít se svým přítelem nebo jste začínaly až ve společné domácnosti? Kdo nebo co vám pomohlo?(nějaká knížka s receptama pro začátečníky nebo internetovej odkaz?) Vždycky jsem se stravovala v jídelnách, o víkendech u maminky. Zkoušela jsem se učit občas něco uvařit, ale vždycky to dopadlo katastrofálně. A to i lehká jídla, samozřejmě jsem nic složitýho ani nezkoušela. A odradilo mě to od dalších pokusů. A docela se za to stydím, že to neumím a celkem se bojím společné domácnosti s přítelem (ten taky bohužel nevaří). Zvláštní, že na úklid jsem docela pedant, všechno si ráda uklízím sama a mám ráda pořádek a čistou domácnost, ale to vaření teda ne-e. Pokud už žijete s partnerem, jak často vaříte? Vaříte třeba jen o víkendech obědy nebo přijdete z práce a dáte se hned do vaření, aby bylo jídlo na druhý den?
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, jsem asi jiný případ než ty. Vaření mám moc ráda :-) Začala sem "z nouze" vařit asi v 10 letecch- mamka začala pracovat jako obchodní zástupce, tak domů jezdila později a já začínala vařit. Dávno před tím jsem musela pomáhat u vaření. Postupně jsem začínala dělat složitější jídla (která už dávno za složitá nepovažuju). Myslím si, že to člověk musí dělat rád, protože to na výsledku je znát.. Jinak mi pomáhají recepty třeba na netu- když si nejsem jistá složením (třeba buchty, ale i jídla která nedělám často), tak se inspiruji, jak na to. Vařím každý den večeři- někdy třeba jen zeleninový salát s těstovinama, jindy složitější jídla- pdole chuti, nálady a stavu "nažranosti". Vaření je pro mě zábava a hra s hádankou, jak to bude chutnat :-) Občas se něco nepovede- moc posolím atd., ale svět se nehroutí- hodím to za hlavu a jedeme dál :-) Co zkusit s maminkou třeba uvařit nedělní oběd? Neboj ono to půjde- moje mamka se taky učila vařit až s taťkou a je dobrá kuchařka a táta vaří taky dobře ;-)
Odpovědět
@kessa: máš pravdu, že to člověka musí bavit, což teda bohužel není můj případ :-( Právě s tím solením a ochucováním mám největší problém, nikdy to neodhadnu. Budu se ale muset asi co nejdřív "překonat" a dát se do toho, láska prochází žaludkem a já bych nerada, aby mi přítel pláchnul za nějakou, která vařit umí. :-S
Odpovědět
Profilova fotka
@lamiaaa neboj, to se naučíš, ona to není zase taková věda ;-) Doporučuji nejdříve použít koření a až nakonec sůl, nebo sůl v menším množství, pak koření a nakonec dosolit- může se stát, že koření zvýrazní chuť soli a pak už to bude moc slané :-) Prostě kořenit a solit po troškách- ochutnávat a je to. A neboj, jenom kvůli jídlu by ti za jinou neutekl, tomu nevěřím ;-)
Odpovědět
@lamiaaa tak já vařím od mala, hlavně jsem toho hodně okoukala od mamky, ale hodně jsem si postahovala i recepty z internetu..nestydím se za to že používám bujon v kostce na dochucení ani že polévkové koření, no a co :) Moc nesolím , vařím spíše zdravá jídla, hodně zeleninu atd...Jinak pro začátečníky doporučuju časopis ALbert, je zadarmo v každém jejich obchodě, vychází vždy na začátku měsíce.. Moc často nevařím, u nás vaří přítel který začal s vařením před 2 roky, ale vaří úžasně...Mamka třeba vaří jídlo přes týden večer aby bylo na druhý den odpoledne nachystané když bráchové přijdou ze školy ( když se jí teda chce, jinak bráchové něco ukuchtí)
Odpovědět
@lamiaaa a hele pro uklidnění, já měla ve škole ve tříde 27 holek, žádná z nich krom mně a jedné nevařila :)
Odpovědět
Profilova fotka
@lamiaaa Tak já se musím přiznat, že za život s rodiči mi vaření vůbec nic neříkalo. Můj nejlepší a nejoblíbenější výtvor byly špagety s kečupem a do ničeho jiného se mi nechtělo. Pak jsme se přestěhovali sami do baráčku a ve mě se probudil neuvěřitelnej kulinářskej um :-D Jakmile jsem měla kuchyni sama pro sebe, nikdo mi do toho nekecal ani mě nepoučoval jak by to mělo být správně, začalo mě to hrozně bavit. Je pravda, že obrovským pomocníkem mi byla skvělá obrovská kuchařka, kterou jsem dostala, ale i na internetu jdou najít báječné recepty. Jediné čemu jsem nepřišla na chuť bylo vařit vývary, stejně jako krizecek, radši použiju bujonovou kostku a ušetřím si tím spoustu času. Dobře to chutná i tak :-) A jestli tě to vaření moc nevzalo, nedělej si z toho hlavu a určitě se za to nestyď. Můžeš kuchyni nenápadně předat příteli - chlapi jsou většinou báječní kuchaři a nebo to ještě zkoušet dál. Myslím, že vaření je věc, která se dá naučit. Pro nějaké složitější jídla člověk možná musí mít takový ten cit pro jídlo, ale všechno jde :-)
Odpovědět
@lamiaaa Pro mě je tedy vaření koníček. Vařím tak cca od 12ti let. Mamka mě vždycky bez problémů pustila, ať si zkusím co chci...tak to ve mě už zůstalo. :-D Vařím skoro denně, většinou večeři pro nás dva (sobě a příteli) a sobě taky něco do práce a o víkendech tedy kompletní oběd. Ale myslím, že je fakt, aby ta činnost člověka bavila, protože jinak je to jen dřina a otrava i když děláš jen topinky. Možná to chce mít vlastní kuchyni, tam jde všechno hned líp. Určitě doporučuji začít s opravdu snadnými jídly a navíc těmi, které obsahují ingredience, které máte rádi. Pro příklad, třeba můj přítel miluje rajčata a mozzarellu, ale když jsem mu udělala salát capresse, který všichni vychvalují a je to známá bašta (rajčata+mozzarella+bazalka a olivový olej+sůl), moc si tedy nepochutnal, protože mu moc nechutnala bazalka.Tudíž žádný úspěch se moc nekonal ;-) Teď bude jaro a léto, tak je dobré začít od lehkých jídel, jako jsou saláty (těstovinové, zeleninové nebo i s luštěninami),tvarohové dezerty s ovocem, různé variace s lístkového těsta (na slano, sladko, se zeleninou i ovocem), polévky....zapátrat po dobré kuchařce, ale na netu je spousta receptů, které jsou jednoduché a vysvětlené krok za krokem....a určitě se toho nebát ! Při nejhorším se to vyhodí...a to není nic hrozného na světě !
Odpovědět
@limda hele tak to jako pozor jo :-D já dělám vývary i normálně z masa, ale přidávám normálně do polívek nebo i některých jídel tak opovrhovaný bujon v kostce nebo polévkové koření a nikdo si nikdy nestěžoval..a jak píšeš, nevidím na tom nic špatného, ušetří to čas a někomu chutná bujon z kostky víc jak ten z masa :)
Odpovědět
Profilova fotka
@krizecek Já vývary z masa právě nedělám vůbec a hned šahám po bujonu... U nás je to daný taky tím, že třeba klasickej vývar bych nejedla ani já ani Michal, takže bych ho dělala v podstatě zbytečně. A vzhledem k tomu, že nejsem žádnej gurmán, tak mě to ani nepohoršuje :-D I když teď mě baví v televizi jedna reklama, kde se tam představuje nějakej důležitej šéfkuchař a říká jak má rád skvělý poctivý jídlo a pak si tam taky hodí bujon :-D
Odpovědět
@limda no Kubovi taky více chutná ten z kostky :-D JOo, na tu reklamu jsem si taky vzpoměla, to by měli vidět někteří rýpalové z Prostřena, kteří "nikdy" nejedí nic z kostky nebo v čem je polévkové koření :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@krizecek To jo... i když hodněkrát jsem ty lidi v Prostřenu nechápala, oni třeba uvařili vývar a pak tam ještě pro jistotu hodili bujonovou kostku jakože radši :-D No to mi vysvětli :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@limda @krizecek já teda vývary vařím, poctivé a ráda, ale taky je fakt, že kolikrát zabíjím dvě mouchy jednou ranou- psovi se uvaří maso a my máme vývar :-) akorát pokud vařím pro psa maso, tak solím až potom. A nebo uvařím polévku a část vývaru schovám do mrazáku :-) a vytahnu dle potřeby. Ale kouzelné kostečky taky používám, akorát se snažím používat ty bez glutamanu stejně jako to "polévkové" koření.
Odpovědět
Článek se načítá
Ahojky, holčiny! @lamiaaa Já vařím tak od dvanácti, začínala jsem samozřejmě u pomáhání mamince, babičce, někdy i tatínkovi :-) U nás doma bylo vždy vaření zábavou, společnou činností, u které se sešla celá rodina, zkoušely se různé recepty, leccos se probralo, otevřelo se vínko... samozřejmě jakmile jsem se odstěhovala z domova, začalo být vaření trochu rutinou, ale mé vztahy byly takové mladické, takže když jsem občas uvařila, byla jsem za kulinářskou královnu. Nyní s nastávajícím manželem (je doma tak 4 dny v týdnu) se snažím připravit i dvě teplá jídla denně, když je doma, aby se pořádně najedl (nebo mu dám na ohřátí s sebou). Naštěstí mám volnou pracovní dobu, takže si můžu uvařit, kdy chci, ale spíš mě zase trápí problém: co pořád vařit, mám dojem, že opakuju dokola několik osvědčených receptů a muž neporadí - sní všechno, co uvařím :-) Vařím ráda, zkouším recepty z internetu nebo od kamarádek.. někdy je to očistec, ale myslím, nejdůležitější je: BÝT MLSNÁ A RÁDA JÍST :-D Podle mě stačí v začátku vařit jídlo podle receptu a dochucovat tak, aby Ti to chutnalo. Časem tomu přijdeš na chuť, začneš si to užívat a třeba i experimentovat. Ale každý na to není, takže není potřeba něco vymýšlet, prostě stačí držet se receptu, určitě to zmákneš :-) A děvčata - jestli máte nějaké dobré a (v rozumné míře) zdravé recepty, tak sem s nimi :-D
Odpovědět
@lamiaaa Neboj, vařit se naučíš i když tě to nebaví - vím, o čem mluvím :-D Já když jsem odcházela z domova, uměla jsem uvařit brambory, rýži a těstoviny :) Ale zase je fakt, že jsem měla hodně odkoukáno - pomáhala jsem a při tom jsem viděla, co se jak vaří... ale třeba nakrájet cibuli jsem se naučila až při normálním vaření :) Vařit mě tak nějak učil manžel, naštěstí to ovládá a i ho to baví :) Já se teda pustím skoro do všeho - omáčky, bramborové knedlíky z brambor :-D , cokoliv. Je teda pravda, že to co mi nechutná, tak nevařím a ten vývar se mi taky ještě nepovedl (takže bujon to jistí :-D ). Vařím podle toho, co mám doma, mám pár kuchařek a taky hodně stahuju z internetu - vyjedu si třeba tři-čtyři recepty na stejné (podobné) jídlo, pak si z toho něco vyberu, zkombinuju, vypustím :) Ale že by mě to doopravdy bavilo se říct nedá :-D :-D Nejradši dělám omáčky - toho je aspoň na dva dny, nebo třeba řízky a tak. Hlavně co nejjednodušší a nejrychlejší. Teď , když jsem na mateřské, tak vařím častěji, manžel chce teplé večeře (přes den v práci nemá moc možnost teplého jídla, tak to dohání večer doma). I když taky mám pocit, že jíme pořád to samé dokola, naštěstí manžel sní všechno :-D A zítra budeme mít řízky se salátem ;-) ;-) A co se týče solení - já moc slané a kořeněné nemusím a manžel si automaticky sype pepř a sůl do všeho jídla, co mu dám na stůl, aniž by to předem ochutnal :-D :-D
Odpovědět
@zuziiik12 Zrovna včera jsem dělala zapečenou brokolici (pokud ji máte rádi :-D ). Uvaří se brambory do poloměkka, brokolice se povaří tak pět minut. Společně se rozmačká šťouchadlem na kaši (aby to nebylo úplně hladké). Přidá se česnek. Potom se dá zapéct v misce vymazané máslem, navrch se může přidat nakrájený hermelín nebo camenbert. Zapékat stačí tak 20 minut. Včera jsem dělala poprvé a výborná věc - dostala jsem brokolici a nevěděla, co s ní :-D :-D
Odpovědět
@maroussia Tak dnes provedeno, akorát jsem přidala ještě anglickou slaninu pro toho mého masožrouta a navrch hermelín, ale pikantní. A úspěch veliký :-) Díky a měj se!
Odpovědět
@zuziiik12 Vůbec není zač - já vařím ve stylu, že na netu zadám ingredienci, ze které chci vařit (třeba teď brokolice) a něco jednoduchého si najdu :)
Odpovědět
Profilova fotka
musím říct že vařit jsem začala (pořádně) až když jsem se sestěhovala s přítelem. Nic složitého v tom ale nevidím, krom kynutého knedlíku (toho se bojím a proto kupuju) vařím vše a nedělá mi to velký problém. Nejvíc mě ale baví moučníky (z kynutého těsta jsem schopna napéct horu koláčků a "obyčejnou bábovku připálit) :-D
Odpovědět
Profilova fotka
jinak můj oblíbený recept jsou bramboráky plněné hermelínem, ty milujeme :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@lucca23 tak ty bramboraky teda budeme muset vyzkouset- akorat nevim kdy, mame uz delsi dobu zdravou zivotospravu (zenich hubne), tak bych to asi nemela kazit, ale zni to moc dobre..
Odpovědět
Profilova fotka
no, smažený bramborák se do zdravé životosprávy moc nehodí, to chápu, ale jsou vynikající zase ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@lucca23 Kynutýho knedlíku se neboj, já se taky bála, nejdřív nevypadaly ani moc vábně, ale byly výborný :-D Já se zase děsím papiňáku, potom co jsem s ním "vymalovala" kuchyň se ho bojím :-D Jinak bramboráky plněné hermelínem, jak se to dělá? Já si bramborák vždycky představím jako placku, tak přemýšlím, kam se tam ten hermelín vejde :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@limda předpokládám, že to je stejné, jako když se dělají takové ty bramborákové řízky (místo trojobalu bramborák)- na pánvičku dáš placku chvíli smažíš, pak hermoš a zakryješ těstem? A papiňáku se taky bojím, poté co nám fyzikář na gymplu povyprávěl, jak se jejich známým rozletěl v kuchyni, když tam byl na návštěvě- naštěstí byli zrovna všichni v obýváku- věta: "Střepiny 10 cm ve zdech a kuře už jsme nenašli" mě fakt děsí..doma tuto věc nemám a asi ani mít nebudu ;-)
Odpovědět
U nás vaří drahý, protože já nešáhnu na syrové maso, ale zase ráda upeču nějaký moučník. 8-)
Odpovědět
@lotosek to taky nesnáším :-D jinak my doma jíme hodně zdravě, takže smažák a takové věci neexistujou..né že by jako mamka nás do toho někdy tlačila, ale sami od sebe takhle jíme, já miluju zeleninu a ovoce
Odpovědět
Profilova fotka
@limda já tedy normálně osmažím bramborák z obou stran a potom na něj položím půlku hermoše, zakreju dalším bramborovým těstem a otoším (jak je to dost tlusté, tak to potřebuje déle smažit, aby byly brambory dobré) :-)
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?