jejda holky, já sem dneska taky měla nadělánov gatích, jela jsem poprvé se svým přítelem v autě...dostal řidičák tak jsme jeli domů...teda docela jsem se bála a bylo vidět , že i on se bojí ale dojeli jsme v poho |-| |-| |-| :-D |-|
Mio, no ten můj magor si taky myslí, že jsem byla naštvaná hlavně proto, že se cestou z práce zastavil jinde, a že ho chci kontrolovat. Prostě ty naše váhy s absencí empatie. ]-(
Calistto, tak gratuluju! :-D Teď už to bude jen lepší. ;-)
tak to můj manžel naštěstí chybu uzná. jednou měl tříhodinový zpoždění. a víte co mi pak řekl, proč mi nedal vědět, nenapsal blbou sms?? byl u kamaráda a že prý myslel, že už každou chvíli pojede!!!! mě málem omyli!! ]-( prostě nepochopím jejich myšlení. já bych hned psala, co proč a kdy. a to mi mezitím volal, že už je na cestě a 2 hodiny nic. no zapomněl se zmínit, že je na cestě ale ke kamarádovi, ne ke mě. ]-( polovina mozku no.... :-D
ahoj holky, tak jsem na tom podobně jako vy, prudím nejen svého muže ale i bratra(motorkáře). Chci po nich jen aby napsali sms že vyjíždějí a pak že dorazili na místo určení, kam jedou a s kým se uvidí je mi celkem šumák (až na manžela :-)). Muž to chápe a snaží se, kdežto brácha je absolutně flegmatický, takže mu pořád volám a píšu jak stíhačka.
manžela jsem si taky naučila. má pravidelně zpoždění, tak se snažím být v pohodě. ale někdy mě chytne i panický strach hned poránu, když jede do práce. stačí mi když na impulsu už od 6h poslouchám ty nehody. manžel je naštěstí velmi opatrný řidič a taky se mu loni povedla velká bouračka, za kterou vůbec nemohl, ale vinik ujel (starej dědek ve škoduli) a i ta paní, kterou manžel nabořil, protože ona dupla na brzdu kvůli dědkovi to dosvědčila, a vina byla na manželovi, protože co neubrzdíš, neukecáš a policajti řekli, že i kdyby dědka našli, tak jim to může zapřít, protože ta paní ho bohužel ani neškrábla. takže od tý doby mám o něj velkej strach, protože vím, že stačí hodně málo a může to způsobit někdo úplně jiný. (což taky tak bývá, viník přežije, nevinný zemře.... :-( )
můj manža mě musí při každém dojetí někam ihned prozvonit jakože je v pořádku :-N
já řídím denodenně je to moje potřeba bydlíme ny vesnici auto je nutnost ježdění mě nebaví ale je to pohodlonost..na kterou jsem už zvyklá =-)
Loony: asi v tomhle světě spravedlnost neexistuje, každodenně se o tom přesvědčuju. Můžeš jezdit ukázkově..a přece se něco staně. Pak je tu ta věčná otázka, proč - nevím. Opravdu nevím, proč.
holky to je hrozný. :-( ;-( přesně tohohle se bojím!!! a ještě přišla o miminko! obdivuju jí, že se tak drží. já bych to nezvládla. přijít o manžela i miminko, zní to blbě, ale jediná živá památka na něj, být tak mladá a tragickým způsobem vdova...ach jo.
Ja se podivala na vscehna jeji alba...Opravdu jsem nespala...Prislo mi to strasne nespravedlive...mela opravdu vse, opraveny byt, milujiciho manzela, cekala miminko...Je to tragedie. Ja na takove veci nemam slov |-|
pošleš mi odkaz? já našla jen album příprav... je to strašný. někdy mě děsí myšlenka, že nevíme, co nás čeká druhý den. je to taky v životě tohle nenapadlo a stalo se to. :-( hrozný....