Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Společné názory a zájmy

Společné bydlení až po svatbě, jak to zvládáte?

Zobraz úvodní příspěvek
ahoj, je tu nekdo kdo tez zacne/zacal zit s partnerem az po svatbe? jak to zvladate? :)
Odpovědět
1
2
no taky jsem si myslela, že spolu začneme žít až po svatbě, ale...přítel bydlí v bodě X, já v bodě Y a do města Z ve kterém přítel pracuje a kde jsme nakonec našli i byt a já teĎ práci, bychom museli oba dojíždět ( já se stěhovala 50 km, přítel 11 km). No a teďka jsem ráda že jsme to zařídli před svatbou protože je to mnohem klidnější - ale jenom 3 měsíce před :)
Odpovědět
@makyna222 my jsme se brali po 6 letech chození a bydlet jsme spolu začali až po svatbě :-) Letos to budou 4 roky a zatím vše v pořádku ;-)
Odpovědět
@terezz870 to je super, ze to funguje rovnou naprimo i bez ,,zkusebky" pred svatbou :))
Odpovědět
Každý to má jinak a ať si to všichni dělají jak chtějí. Můj názor je ten, že nám společné bydlení velice prospělo. Kdybychom spolu nešli bydlet, nejspíš by jsme se už dávno rozešli a k žádné svatbě nedošlo. Společné problémy a každodenní starosti nás stmelili. Ze začátku jsme rok a půl bydleli v garsonce, takže tam to vůbec bylo dost náročné. Do té doby jsme se dost hádali (i když jsme se viděli pouze o víkendech), ale od té doby, co bydlíme jsou hádky velice výjimečné. Naučili jsme se komunikovat. Nyní bydlíme ve svém vlastním. Naučili jsme se rozdělovat peníze na jídlo, bydlení, zařizování bytu a nyní i na svatbu. I když studuji, tak to zvládáme docela dobře. A podotýkám, že bez pomoci rodičů. V mnoha věcech jsme se naučili dělat kompromisy, být tolerantní a milujeme se víc, než kdy dřív. Ale je to hodně individuální. Pokud si rozumíte a o svých "nedokonalostech" víte a jste si jisti, že se přes ně dokážete přenést...nebo pokud jste si jisti, že se nebudete hádat ohledně peněz atd. Určitě se nemáte o co bát. Držím palce.
Odpovědět
Profilova fotka
Mě to přijde strašně riskantní, zvlášť v dnešní době. To není jen o tom, že jeden bude někde válet ponožky a druhý zas není schopný uklidit po sobě talíř do myčky. Ale soužití je prostě o něčem jiném... i když se lidi znají sebelíp, tak až společné bydlení ukáže i všechny další stránky a povahy člověka, které se prostě jen tak neprojeví. Je to něco jiného než "dneska budu spát u tebe, ty zítra u mě". Samozřejmě nemusí ani na jednoho vyplavat nic zásadního, ale mě to přijde minimálně nerozvážné nebydlet spolu před svatbou alespoň pár měsíců. Přeci jen rozvod někdy nebývá úplně levná záležitost. :-)
Odpovědět
Ahojky :-), tak taky přidám svou zkušenost :-) S přítelem jsme spolu nyní 5,5 let, zhruba za 4 měsíce bude svatba. Já dodělávám VŠ (končím SNAD v červnu, když se zadaří :-)) Stavíme spolu domeček svépomocí, takže když se zadaří, tak se po svatbě nastěhujem do nového a hrozně moc se těšíme :-) jednak se těšíme na společné bydlení v našem baráčku a jednak na soužití nás dvou :-) Myslím, že přestože spolu chodíme dlouho a vídáme se velice často, poslední roky téměř každý den, tak že nehrozí, že bychom se rozváděli zrovna kvůli tomu, že si nevyhovujeme v soužití ve společné domácnosti...myslím si, že např. k rozvodu vedou člověka fakt závažnější problémy, ne nesoulad ve společné domácnosti...No a jak tu převažuje dost názor holek, že je potřeba spolu před svatbou bydlet, protože se musíte poznat a pak až se teprv vzít, tak v tom případě nechápu, proč je v ČR tak vysoká rozvodovost, když většina párů spolu před svatbou žije a mají možnost se tedy DŮKLADNĚ poznat...Takže o nějakém společném bydlení před svatbou to asi vážně nebude...
Odpovědět
Profilova fotka
@xvitko13 Tak v té rozvodovosti mají veliký podíl i dnešní čtyřicátníci a víc. A před těmi dejme tomu dvaceti, třiceti lety ještě nebylo běžné spolu bydlet před svatbou. Lidi se hodně brali kvůli dětem, nebo se sestěhovali až po svatbě, tak myslím, že tohle to vlastně vyvrací.
Odpovědět
@limda No já s tebou asi nebudu souhlasit, že by dnešní čtyřicátníci se rozváděli kvůli tomu, že spolu před svatbou nebydleli, to je podle mě blbost...Já osobně si myslím, že dnešní čtyřicátníci se rozvádějí především kolem tomu, že kolem té 40 chytnou druhou mízu a opouští svoje ženy kvůli mladším holkám a tak...Ale samozřejmě chápu, že máš na věc jiný názor :-)
Odpovědět
U nás to bylo tak, že jsem po cca 3 letech vztahu a kousek otěhotněla, oba jsme tehdy studovali VŠ, oběma nám bylo něco málo přes 22 let. a oba jsme bydleli u svýcho rodičů. :) Taaaakže - co teď? Moji rodiče, protože mají domek, nám nabídli bydlení u nich - 2 pokoje a poslečné soc. zařízení a kuchyni, brali jsme to všemi deseti. :) Nyní už manžel začal pracovat - dostal dobré místo, takže i penízky byly. Já jsem si na rok přerušila VŠ a začali jsme spolu žít když jsem byla asi v 7. měsíci (nejprve jsme dávali dokupy svépomocí ty dva pokoje). :) Jednoduché to nebylo, vždyť jsme žili vlastně 3 generace ve 4+1, ale dalo se to díky toleranci ze všech stran, zvládnout. :) Po roce jsme začali bydlet v jednom domečku s rodiči ale vlastně sami, rodiče se odstěhovali o patro níž, takže se vidíme kdy chceme a stejně tak i nevidíme. :) Loni v září jsme se vzali a v prosinci to bylo 8 let, co jsme spolu. Ne vždy to bylo a je jednoduché, jsme oba tvrdohlaví a konflikty a hádky byly a nejvíc na maeteřské a kvůli peněz, bohužel dneska ta doba taková je - peníze nejsou důležité ,ale jak chybí, tak to je sakra znát. Takže držím pěsti, ať to zvládnete a přeju kopu tolerance. :)
Odpovědět
Profilova fotka
@xvitko13 Však jo... já mluvila z vlastní zkušenosti, protože mám kolem sebe 3 páry mezi 40-50, kteří se vzali, předtím spolu nebydleli a teď jsou všichni za jedno, že kdyby spolu žili i předtím už by spolu dávno nebyli... ale to je holt o tom jiném názoru na věc no. ;-)
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 letech
•
Profilova fotka
Taky to zatim stale stridame stejne jako pred svatbou. (Ona je v tom i pece o nechodici maminku.) Kdyz je lip a tatinek to zvladne sam, zasijem se sami do domku, ktery postupne zobytnujeme,coz bude trvat jeste dost let. Nekdy jsme u nasich a nekdy je na baracku nanzel sam, ma to blizko do prace. A nemam nejak pocit, ze by mu to extra vadilo a me uz vubec ne. Uz jsme tak zili 3 roky pred svatbou a zatim jsme se kvuli tomu nikdy nepohadali. Jsme asi tak trochu netradicni par, ale jsme starsi a dalsi deti uz nebudou.
Odpovědět
Profilova fotka
@limda My do te skatulky taky patrime a nic nehrotime, zijem stejne jako pred svatbou, nekdy spolu, nekdy spi manzel mimo a jsme ctvrtym rokem porad v libankach :-) Tech nestastnych lasek, podvodu a neprijemnych prekvapeni uz bylo v zivote dost. Tentokrat to neni krasavec-model, jako byli ti predtim a dnes uz bychani jednoho z nich zpatky nechtela. Jak jsem je mohla tak slepe milovat, musim byt hodne blba. Ted jsem pomerne v klidu a stastna :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@xvitko13 Taky z nich mam ten pocit. Zazila jsem to s 50tiletym , ten nas mel na stridacku hned 3 pritelkyne!! (Ja u nej byvala pondeli-streda.) Ten sok nikomu nepreju,kdyz to clovek zacne zjistovat! A nechtel se vzdat zadne z nas...
Odpovědět
Profilova fotka
@limda co je to mycka, co je to auto? Mozna ale diky tomu, ze to nemame, musime komunikovat a snazit se nehadat se. Jen at namto vydrzi, drzim nam vsechny palce, pesti a vse,co se da!
Odpovědět
Profilova fotka
@makyna222 To jo, to bych fakt prala kazdymu. Asi maji dobre povahy. Ja si to bez zkousky vubec nedovedu predstavit i kdyz jsme oba z rodin, kde se to odsuzovalo. Ale zacit silet z ponozek, chozeni v pyzamu po cely den,uklizeni pradla a vecne s hadrou v ruce hned po svatbe, takovy sok se asi tezko malokdo rozdycha ze dne na den ( manzel hodne pomaha i umi vyborne upravovat maso ,ale uklizim to po nem samozrejme ja)
Odpovědět
Profilova fotka
Vsem mic drzim palce, drzte nam je taky prosim ! :-p :-N :-)
Odpovědět
Ono to je hezká vize, žít spolu až po svatbě, stejně jako je krásné když jsou si ti dva jedinými sexuálními partnery... jsem třeba dojatá, když známý, který má přes 50 je se svou ženou od 15... ALE: realita může být úplně jiná....nešla bych do toho, ani do jednoho My spolu začali bydlet hodně brzy, po půl roce - ale musím říct, že můj přítel to snad teprve od té doby bere jako opravdu vztah, to předtím bydlením bylo prostě chození....a při práci na směny a škole jsme se scházeli dost těžko. A společné bydlení ukáže opravdu vše :) A člověk ví, do čeho jde a s kým a jak bude pak už do konce života žít :) Držím palce! :)
Odpovědět
Máme rok a čtyři měsíce po svatbě, stejně dlouho od začátku společného bydlení a všechno je stále stejně super, vlastně mnohem lepší, než před svatbou ;-) Nezjistili jsme o sobě nic, co bychom nevěděli, nevybavím si nic, co by nás překvapilo. Jasně, že jsme chvíli řešili, že ponožky se u postele nenechávají - ale zdá se, že mého manžela to nenaučila jeho maminka a nenaučím ani já - tak je prostě seberu, no a co :-D Když člověk počítá s tím, že to třeba nepůjde úplně samo a když je dostatek vzájemné tolerance, nemusí být společné bydlení až po svatbě katastrofa. Ono totiž záleží, jak k tomu člověk přistupuje :-)
Odpovědět
U nás je to taky trochu "veselé" Když jsme spolu začali chodit (zde je chodit, podstatné slovo, prvního půl roku jsme se hodně nachodili :D), tak zhruba po půl roce přišla myšlenka společného bydlení. Já jsem do té doby (shodné s aktuálním stavem) bydlela u rodičů, protože jsem předtím byla s jedním hovádkem, měla jsem finanční problémy, tak situace nedovolovala samostatné bydlení. Hledali jsme něco ke koupi na hypotéku a do toho se jeho mamka zmínila, že si kupuje byt v novostvabě a až se dostaví budeme moci bydlet v jejím současném. Tenkrát když přítel řekl že za rok a půl bude hotovo, zdálo se mi to v nedohlednu,ale co jiného zbývalo než souhlasit. Celou dobu jsem pak nadnášela myšlenku nějakého podnájmu, ale to se neujalo, protože přítel byl zvyklý na svou garsonku (ne opravdu jsme tam nemohli bydlet spolu) a řekli jsme si že rok a půl uteče jak voda. Jenže rok a půl utekl a stavba se protahovala. Takže to vypadá že až teď po téměř čtyřech letech chození spolu konečně začneme bydlet. A svatbu plánujeme na podzim. Chlap říká že potřebuje zjistit jaké to společné bydlení bude, že bez toho se nemůžeme brát. Jinak se toho vůbec nebojím, protože máme za sebou minimálně měsíc a půl společně strávených dovolených, běžné navštěvování a jeden úraz, kdy za mnou téměř půl roku dojížděl domů. Myslím, že už za tu dobu víme o tom co nám na sobě vadí, víme jak na druhého, když se nám něco nelíbí. Podle mě nezáleží na tom jestli spolu dva "jenom" chodí, ale jak spolu chodí. A na společné bydlení se oba těšíme neuvěřitelně moc:D
Odpovědět
@hitchhiker Je to tak, jak říkáš, podstatné je to, jak "chození" probíhá. Moji známí, praktikující katolíci, spolu před svatbou chodili rok a třičtvrtě, ale takovým způsobem, že šli ve středu do kavárny a v neděli do parku. Absolvovali předmanželskou přípravu a chápu, že jejich víra jim v oblasti poznávání partnera ukládá určitá omezení, ale tohle už mi přišlo jako extrém. Nemohli jet spolu sami ani na dovolenou, navštěvovat se doma, nebo dokonce ani trávit hodně času o samotě, aby si ostatní farníci nemysleli, že se tam něco děje. Bylo jim doporučováno, že partnera nejlépe poznají v partě dalších lidí na horách, nebo v prostředí jeho rodiny. Zkrátka hlavně spolu nebýt sami a nevystavovat se riziku. Dotyčná známá se mi dokonce svěřila s tím, že ani netuší, jak se její partner chová, když je naštvanej nebo unavenej, a jak by se ona měla chovat k němu. Myslím, že začátek manželství pro ně musel být opravdu šok, po všech stránkách.
Odpovědět
@stastnevdana souhlasím:) myslím že mě jen tak něco nepřekvapí:D to jen má drahá polovička si myslí že až se sestěhujeme,že mi narostou tykadla, nebo začnu chlastat první ligu...neříkám, že by mi vadilo delší společní bydlení, ale když to je jak to je, musí se to tak brát.Myslím že základ toho dobrého i zlého máme, a na zbytek máme celý život:D
Odpovědět
Profilova fotka
My. :( Buď pár týdnů před svatbou nebo po ní. Žena jako profi hudebnice jezdí po světě, takže se celkově vidíme dost málo, když už je v ČR, většinu času je stejně na zkouškách filharmonie v Praze, tak přespává u rodičů, než zas někam jede. Je to hrozně depresivní, osamělé a strašné, ale musíme to nějak vydržet.
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?