Nejdřív děti, nebo svatba?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Napadlo mě vytvořit tuhle diskuzi, protože jsem si všimla, že hodně holek tady říká "já jsem staromódní, nejdřív svatbu, pak děti" a někdo zase " pro mě svatba nebyla důležitá".......víme jak to dneska je...lidi se berou méně než dříve, často mají děti bez toho, aniž by o svatbě vůbec uvažovali, nebo se berou až třeba po letech soužití, když už děti mají.... Zajímá mě váš názor. Je pro vás svatba důležitá v tom smyslu, že chcete nejdřív svazek a pak až plánované rodičovství? Nebo je pro vás svatba jen formalita, kterou jste si stvrdili svazek s někým, s kým už dávno dítě máte? A co vás k tomu vedlo se vůbec vzít? Co pro vás instituce manželství znamená?
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy myslím, že musí být super užít si bezdětné mládí :-) ale nebýt starší dcery nikdy bych se nevrátila po studiích domů, vypadla bych do světa a pokud by mě nedohnaly biologické hodiny, tak bych si asi žádné dítě nepořídila :-N takže ať to bylo jak to bylo, jsem za svoje cácorky ráda, jsem ještě relativně mladá a cestování a život si můžu začít užívat teď
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 ano přesně tak to citím já:-):-) a říkám si ,že to tak prostě mělo být a opravdu jsem nikdy nelitovala... :-D ,na druhou stránku jsme moc ráda ,že mě dcera nenásledovala:-) :-D :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 @meluhelu no, já na to taky tak koukám...to bezdětné mládí mi prostě přijde úplně jiné než to mládí které máš, když ti odrostou děti...ale člověk míní a život mění, hlavně že ty děti jsou, bez nich by z vás byli možná nešťastné skorotřičtyřicátnice :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@ev31 nekde jsi tu psala, ze ti prijde trapne, kdyz vidis, jak kocarek tlaci maminka, ktera ma vrasky a sedive vlasy....moje mamka zacala sedivet, kdyz ji bylo 20 let a jelikoz jsem se jim zadarila az 4 roky pote, tak uz byla ve 24 letech sediva maminka ;-) Ja jsem zacala sedivet v 25 letech, takze budu taky sediva maminka a je mi to uplne jedno :-) A uprostred cela mi vede docela dlouha vraska, kterou tam mam snad tak od 12 let, jen se postupne prohlubuje (pry od toho, ze se furt mracim :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@krejci1510 s tou vráskou na čele to mám stejný, asi od toho, jak pořád zvedám obočí :-D. Tenhle názor je výstřel do tmy, to nejde brát jako pořádnej argument ;-). Přesně, jak říkáš, někteří lidé jsou šedivý v pětadvaceti a někdo ve čtyřiceti nemá pomalu ani vrásku ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@krejci1510 @chris_n já mám taky vrásky, hlavně pod očima, po pětadvecítce to začalo :-| :-( :-D Naštěstí mi furt hádají o pár let míň, tak si nemyslím, že ani ve 45ti by mi nikdo neříkal babičko...teda doufám :-D Hlavně si myslím, že to žádný argument není. Pokud někdo řeší mateřství z pohledu "jak by to vypadalo", neměl by ho podle mě řešit vůbec...:-)
Odpovědět
Profilova fotka
@chris_n vsak ja si z toho nic nedelam, jen mi prislo usmevne svadet to na vek. Pokud se nam zadari, tak budu sediva matka s vraskama uz ve triceti a to, co na to bude rikat okoli, je mi uprimne jedno ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy přesně tak, pro mě to taky žádný argument není :-)
Odpovědět
Profilova fotka
něco k našemu tématu :-D :-D http://ona.idnes.cz/tehotna-ve-ctyric...
Odpovědět
Profilova fotka
@chris_n dobré jsou ty názory psychologů...:-)
Odpovědět
Profilova fotka
@chris_n Tak podle toho budu asi pekne vyklidnena matka:-D
Odpovědět
@chris_n Super článek. :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@jennyexx Jj
Odpovědět
@jennyexx jak se říká 100lidí-100 chutí,každý se vyjadřujeme po svém.
Odpovědět
dle mého názoru-nejprve svatba a pak dítě a to v rozumném věku :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@ev31 možná 100lidí 100chutí ....ale tobě fakt připadá normální ,jak se vyjadříš o postiženém dítěti?? Na tohle člověk fakt asi musí přijít sám jak je stupidní..Bydlela jsme dřív kousek od bezberierového domu..a chodila tam s malou na písek.. :-D .Našla jsem tam výbornou přítelkyni na voziku,krásná chytrá ženská bohužel měla uraz..stali jsme se výbornými přítelkyněmi.A také tam na vozíku jezdila pani,která byla postižená..mozková obrna..popravdě se mi s ní nechtelo moc komunikovat..než něco řekla byla to doba ..no a pak mi jsme byla v léte na písku a sedeli se mnou maminky typu cikáro a děti hrajte si hlavně neotravujte 8-( ..odsedla jsem i tedy k paní na voziku na druhém pískovišti...Sice jsem musela déle naslouchat ale zjistila jsme že Pavla je skvělá máma,super holka..a hlavně osobnost!!!Dnes má dvě zdravé děti a krásnou rodinu ..a jak vše zvládá..uplně jsem se před ní styděla ..jak mě dělá problém jet někam s kočárkem..a ona ..na eletrickém vozíku ,jedno dítě v kočárku a druhé na motorce.. Někteří postižení lidé jsou normálnější než ....... :-| ....to už si tam každý dosadí sám... :-x
Odpovědět
@ev31 Tohle bohužel není o vyjadřování, ale mentalitě člověka.
Odpovědět
Profilova fotka
@meluhelu souhlasím...od sedmnácti let jsem pracovala s postiženými lidmi, poznala jsem desítky fantastických osobností a dobrých přátel...ale myslím, že tohle ani tak nesouvisí s míněním o postižených lidech, ale hlavně s etikou a slušným chováním. Kdybych měla dvanáctiletou dceru a tohle řekla, dostala by facku že by druhou chytla o zeť, když to řekne někdo, komu je třicet, nemáš na to co říct. Snad jen, že je dobře, že děti neplánuje.
Odpovědět
Profilova fotka
@yumy máš naprostou pravdu !!!naštěstí i moje 5 letá dcera diky tetám :-) ví ,že Ti lidé jsou jen jiní...a samozřejmě mě napadlo spoustu vět co bych někomu řekla..ale ovládám se :-D :-D :-D :-D .Můžu se zeptat kde jsi pracovala ,klidně mužeš do zpráv:-). :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@meluhelu já jsem dělala asistenci postiženým, organizovala to městská charita. Tenkrát jsem se k tomu dostala na praxi ve škole, to jsem byla u vozíčkářů, no a za ty léta se to nabalilo...po škole jsem rok dělala asistentku postiženýmu klukovi v první třídě základky...byla to sranda, já tu práci milovala, ale uživit se tím nedalo....... :-)
Odpovědět
@ev31 Nikdo nechce aby se mu narodilo postižené dítě...Ovšem žádné dítě bych nenazvala postiženým debilem...Pokud by se mi narodilo dítě s jakoukoli vadou, určitě by bylo spousty slz , ale jedno vím už nyní-milovala bych je..Ono by za to nemohlo
Odpovědět
@ev31 Nechápu, jak tohle můžeš říct... :-S A ohledně toho věku, ano, bylo by super mít první dítě nejpozději řekněme v 28 letech, ale dokážeš si připustit, že ne všem lidem jede ten život tak nějak hezky nalinkovaně, jak by měl podle příruček a nějakých pseudo osnov? Já jsem se třeba vloni odstěhovala od přítele po šesti letech, v mých 28...a třeba dalšího chlapa, s kým bych chtěla sdílet život a dovedla bych si ho představit jako tátu mých dětí, potkám až v 35 letech. Vím, že jsem každým rokem teoreticky jakoby dál od toho "těla na vrcholu sil" :-D, ale znamená to, že bych už za těch šest let rovnou měla odmítnout možnost mít děti, protože je to později než by bylo ideální? To ani náhodou...pokud to moje a evt. partnerovo zdraví dovolí a budeme to tak cítit, zkusím to. Je to všechno dost relativní, moje známá musela jít na umělé ve 23 letech a moje švagrová poprvé otěhotněla ve 34 letech na první dobrou... ;-) Jen by mě zajímalo, kde bereš tu jistotu, že se vždycky dá snadno všechno udělat, jak by se mělo...ne všichni mají to štěstí.
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
@ev31 A kdyby si to dopředu nevěděla? Různá postižení můžou být skrytá, nebo vzniknou špatně vedeným porodem atd...
Odpovědět
Profilova fotka
@ev31 no a co když to zjistíš, až když je pozdě?
Odpovědět
@chris_n to nevím,ale určitě to chtít nebudu
Odpovědět
Profilova fotka
@ev31 počkej, teď jsem zmatená. Neříkala jsi, že děti nechceš? Já myslela, že o těch "postižených" se u tebe bavíme jen v teoretické rovině.
Odpovědět
@chris_n ne,já děti nechci,ale kdyby náhodou někdy chtěla..tak určitě si přeji zdravé dítě,postižené bych nechtěla,to radši to dát pryč.
Odpovědět
Profilova fotka
@ev31 chápu, zdravé dítě si přejí snad všechny z nás. Já bych se o postižené dítě taky asi nedokázala postarat, ale nikdy nemůžu říkat nikdy. Až by se mě to týkalo, tak asi budu reagovat jinak.
Odpovědět
@ev31 Postižené dítě si snad nepřeje nikdo. Ale někdy se prostě stane a nikdo za to nemůže. Ale říkat, že ve 40ti letech bych šla na potrat jen proto, že dítě může být postižené? Trochu zvláštní názor. Obzvlášť, když se v půběhu těhotenství absolvuje spoustu vyšetření. Jenže ty vyšetření na to postižení nemusí přijít ani ve 20ti ani ve 40ti. Jestli bych tedy neměla chodit na potrat vždy. Jen tak budu mít jistotu, že nebudu mít postižené dítě.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?