0
lajkov
49
správ
Nečekaná svatba a nespokojená rodina
Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj,
otěhotněla jsem a přítel chce sňatek před narozením dítěte. Já si svatbu nikdy nepředstavovala, nikdy jsem ji nevyžadovala, ale také se jí nebráním, stejně to mám i s dítětem. Prostě neutrální přístup. Svatbu jsme naplánovali, jak nejrychleji to šlo (cca 50 dní před). Nemám vysněné místo, kde ji konat, vysněné šaty atd. Takže to dopadlo následovně: řekli jsme si, že do toho nechceme dávat peníze, že je to zbytečné, ale u nás na úřadě se brát nechcem, kvůli starostovi. Tak jsme si řekli, že když do toho nebudem vkládat peníze, tak se rozšoupnem s obřadem a dáme si zámek. Nejraději bychom to měli za přítomnsoti rodičů a nikoho jiného. Jenže se ozvaly moje dvě sestry, že by jim bylo líto, kdybych je nepozvala, takže se samozřejmě z 6 lidí obřad rozrostl na 22 lidí. A taky by bylo nevhodné to potom neoslavit, takže se vymýšlelo, jestli vybrat hospodu nebo to udělat u nás doma na zahradě a když myslím u nás, tak myslím v nemovitosti, kterou vlastníme s partnerem na půl a ve které bydlíme 8 měsíců. Museli jsme ji kompletně zrekonstruovat svépomocí, sami jsme prováděli bourací práce a zdili atd. Dva roky jsme to dávali do obyvatelného stavu. Nebyly jsem na žádné dovolené, svátky, víkendy, dovolená - stavba. Já jsem měsíce plánovala nejmenší detaily interiéru od odstínů maleb až po úchytky na kuchyňské lince. Vše je prakticky originál, vložila jsem do toho svou duši. Rekonstrukce ještě pokračuje a my potřebujem každou pětku.
Abych to neprodlužovala. Po obřadu se pořádá studená kuchyně u nás na zahradě (což nám znemožní zahradní práce na další měsíc, protože místo, kam přijde tráva, švestka a květiny bude zastavěné stanem). Sestra se zmínila, že by se jí na mne líbily šampáň šaty, což zcela nemám=špatně. Její děti mi půjdou za družbu a družička bude mít růžové šaty, nevím ani odstín (asi tmavší), ale tyto kontrastní barvy s nevěstou nesnáším. Její manžel není schopen si půjčit na obřad oblek, takže jde prý v něčem, v čem byl na jídle v nějakém drahém hotelu (dle popisu to ale vyznělo dost děsivě). Když jsem jí popsla dort, tak se ofrfňovala, že to není klasický svatební (upřednostnili jsme netradiční, ale velmi příjemný vzhled a chuť). Druhá sestra se zase chová, jako kdyby vdávala své dítě a za mými zády zařizuje některé věci. Jsem jí vděčná, že sehnala zdaram nádobí, ale protože jí a její kontakty znám, tak se obávám, že to nakonec skončí s papírovými talířky. Moje maminka, již 3 týdny řeší oděv, který bude mít. Za boty a šaty dala víc než já za půjčovné šatů a pořád jí to není recht a stále mi to telefonuje. Do toho si vymyslela, že jsme nepozvali jejího bratrance, nebo kdo to je. Já toho pána viděla jen jednou na pohřbu mé babičky. A jako bonus, mělo se jednat o čistě rodinnou oslavu po obřadu a partnerův svědek (jeho opravdu dlouholetý kamarád) si s sebou bere manželku, která zná akorát nás dva (a my ji známe velmi malounko) a dvě děti ve věku 6 a 8 let, přičemž je vůbec neznám a nevím, jak se umí nebo neumí chovat, ale již jsme byli upozorněni, že ta mladší se musí hlídat. Takže se bojím, že v tom našem vypiplaném domě i zahradě nezbude kámen na kameni. Budoucí tchýně si tu chce stavět stany, kde budou pořádat opilecký dýchánek až do rána (zatím máme dobré vztahy se sousedy, tak proč nám to nezkazit, že). Také se ptala, jak to bude, když bude chtít jít do domu na wc apod. jestli se bude muset zouvat. Samozřejmě, že se všichni budou muset zouvat, sakra. Máme všude plovoučku a dolíky od podpatků, černé šmouhy od porážek apod. opravdu nemusíme mít. Tchán si zase umínil, že si vezme kytaru, je to opilec, takže nám bude furt drnkat (hrát neumí) do vyšumění nervů.
Jsem z toho dost zoufalá. Svatba už vylezla na 23 000 Kč, a to v ní ještě nemáme započteno vše. Já chci myčku, protože mě už nebaví mýt nádobí, potřebujeme postavit krb ještě do zimy a já tu dávám prachy za věčně nespokojené lidi, aby se mohli nažrat, vše nám skazit a zničit. Postupně ve mne tento pocit sílí a sílí. A nejvíc mne na tom baví, že všichni říkaj, ať si to uděláme podle sebe. 8-(
K těm dětem, děti mi nevadí, pokud jsou vychované, ale ta představa, že se věnujete 20 lidem, zatímco děti někde lítají a vy máte v obýváku několik velmi drahých servisů po babičce a kde budete schovávat kocoura, aby nedostal psychickou újmu (chudák, ještě po operaci), tak je mi z toho poněkud zle. Včera jsem to už nějak psychicky neustále po dalším telefonátu a rozbulela jsem se. Čekám, co přijde příště.
Jsem normální?
Odpovědět
0
lajkov
Zobrazit profil
petrapelech
24.08.2014
1
lajkov
Tak vyřešeno. Udělali jsme to zcela podle sebe a výsledek je ten, že jsem prakticky vyděděná. Takže odpovědi některých ve stylu "vidíš to moc černě". Odpověď: "ano vidím a vím proč".
I tak doufám, že si to užijeme a snad rodičům trochu schladnou hlavy, ale bohužel to zatím vypadá, že to jen tak nepřejde. A prej to mám u máti schované.
1
lajkov
@zelmi To je mi líto, že máš rodinu, která se k tobě chová takhle. Ale přece to, že se k tobě chovají takhle, že tě vydírají, neznamená, že budeš skákat jak si pískají. Když si budeš sama sebe vážit a stát si za svým, tak jim nejspíš časem dojde, že si s tebou nemůžou dělat, co chtějí. A pokud ne, jejich problém, bohužel nemají kvality, o které by člověk u blízkých stál...
sponzor fóra
0
lajkov
@kacenkakaca
Je to smutné, máma si to přebrala úplně špatně a ani vysvětlování od několika lidí neuspělo. Nechtěla jsem to na ní vychrlit a tak jsem říkala "líbilo by se nám, rádi bychom a raději bychom atd..." To bylo bez odezvy a já nevěděla jak jí to šetrně už říct, tak se mi nabídla ségra a ta na to šla taky od lesa. Výsledek znáš. Prý jsem jí to měla říct osobně a ne, že se to dozví takhle. Ona je hodně vztahovačná a říct jí to přímo nejde. Takže nejde ani o způsob provedení svatby, ale o ego. Samozřejmě, že i tatínek je velmi nazlobený, což mě mrzí nejvíc, ale z pohledu mého a partnerova je to zcela zbytečné a máma si to celé vykonstruovala do šílených rozměrů. Ostatně jako vždy.
1
lajkov
@zelmi Chystáš se udělat velký životný rozhodnutí a začneš budovat svoji vlastní rodinu. Takže to překousni, přenes se přes to a věnuj maximální pozornost sobě a partnerovi, tomu, jak to chcete vy dva. Je to váš den a ani rodiče nemají právo se cítit dotčeně, že se nepřizpůsobujete jim (pokud tedy k nim nebudete chodit s nastavenou rukou kvůli penězům). Pokud teďka uhneš, budeš takhle uhýbat celý život, protože pokaždé bude něco, co by chtěli jinak, ať už to budou banality nebo třeba neshody ohledně výchovy Tvého dítěte. Myslím, že je na čase ukázat, že jsi dospělá a máte s manželem dost rozumu, abyste se zařídili po svém. Pokud to rodiče nechtějí respektovat, budeš to muset přejít, teď by pro Tebe měl být důležitý Tvůj partner a Tvůj nový život a ne to, jestli se Tvoje rodina uráží.
0
lajkov
@radkaja
Bude pouze obřad a pak jedeme pryč, bude obřad bez hostiny aj. oslav. Protože jsme již několik let neměli dovolenou a já bych si to tak ráda obzvláštnila a vytáhla paty z baráku na své oblíbené místo (bohužel jej máme společné se sestrou a na tu je máma alergická, takže z toho bylo, že mi to nakukala sestra).
Probírala jsem to s několika lidmi, co jsou zvaní na obřad a ti řekli, že to tak máme udělat, že oni by to tak po zkušenostech ze svých svateb, tak udělali a že jim vynechání hostiny nevadí. Mamka prý chtěla hostinu kvůli hostům, ale když to většině hostům neva, tak proč bychom se nutili, když to nesedí ani nám ani jim. Mamka se urazila, že jsem jí to měla říct přímo. Tak když jí několikrát řeknu, že bych to nejraděi udělala bez hostiny, tak myslím, že jsem se snad vyjádřila jasně. Mamka na to reagovala asi tak, že oni to tak měli a že je to blbý. Otec nereagoval vůbec a dneska mi to, že jsem jim opakovaně něco takového sdělovala, oba zapřeli. Dokonce partner jim to říkal.
sponzor fóra
0
lajkov
@lenelka
To mám také v plánu. Neboj. Jen to mrzí a hodně. A na mini svatební cestu se moc těším, možná víc než na samotný obřad. :-D Mám svého chlapa moc ráda i po 9 letech soužití, takže jeho se nebojím a on stojí při mně a je úžasnej. To je pro mne teď hlavní. Akorát, že mám s mamkou velmi citový vztah, takže jsme teď obě raněné laně a mrzí mne, že si to nenechá vysvětlit. Prostě se nepovedlo slovní podání, a to už se bude spravovat velmi těžko.
0
lajkov
@zelmi To je nekonečný boj mnoha rodičů "my jsme to tak měli" a nedochází jim, že před 30 lety byla trochu jiná doba, že už se to tolik nehrotí jako dřív. Kdybyste dělali všechno "klasicky", tak se stejně budou divit, že nemáte tohle, a že nemáte tamhleto, a že se přece musí tohle, a že když nebude tohle, tak to nebude pořádná svatba. My jsme taky chvilku tohle poslouchali, ale když okolí vidělo, že neustoupíme, tak to nakonec pak nikdo neřešil.
0
lajkov
@zelmi Snad se z toho mamka postupně vzpamatuje. Dávej jí najevo, že ji máš ráda( i když i tebe ranila) a snad časem pochopí , že to bude takhle lepší. Můžete pozvat rodiče na posvatební oběd až se vrátíte.
0
lajkov
@lenelka
U nás to bohužel dopadlo velmi zle, ale jak jsem psala výše. není to ani tak dáno tí, že jsme nešli klasickou cestu, ale tím, že to nebylo řečeno mnou, ale mou sestrou neb jsem už nevěděla, jak to mám jinak podat. Ono možná, kdybych to řekla sama a tak jak, si to maminka představovala, tak by to možná dopadlo stejně. Bohužel je to mnohem složitější (máme velmi komplikované vztahy v rodině, které započal už náš dědeček a nedá se nic řešit přímo,vždy se někdo urazí), a to tu rozebírat nechci. Dobrou a díky.
0
lajkov
@radkaja
Taky mne to už napadlo, ale jak je znám, budou dělat fóry. Povahu už jim prostě nezměníme. Ona u nás totiž "skrytě" válčí jedna část rodiny s druhou a já vždy byla za jedno s mámou, tak to bylo ok a když jsem si po letech pěkně pokecela se ségrou, tak jsem tím přešla na druhou stranu barikády a tím se postavila proti mamce. A hlavně jsme se se ségrou shodly, což znamená něco jako, že ségra se stala mou matkou a organizuje svatbu, zatímco moje maminka je odstrčena na druhou kolej stejně, jako ji moje ségra (samozřejmě naprosto nechtěně) odstrčila na druhou kolej u vlastního otce (našeho dědečka). Děda má moji maminku opravdu podivně rád, ona se může přetrhnout a on jí jen nadává, zatímco mojí sestru zbožňuje. Víc už není, co dodat.
Článek se načítá
2
lajkov
Nečetla jsem vše, ale můj pohled. Myslím si, že některé věci opravdu moc řešíš. To, že si svatebčan nepůjčí oblek speciálně na svatbu, je naprosto normální. Dnes naprostá většina chlapů nějaký univerzální oblek má. Že chce svědek na svatbě svoji ženu? Mě by se také dotklo, kdyby šel na svatbu jen muž. Ale to tu je věčný rozbroj (zda je samozřejmost, že partneři chodí na svatbu spolu). Že maminka vybírá už 3 týdny šaty? Maminky je vybírají i 3 měsíce...Že nechceš mít zničený nový domov? Osobně si myslím, že tak málo lidí, pokud se nejedná o bouřlivou puberťáckou akci, dům nezničí, ale i přesto bych raději připlatila a objednala salónek, aby to bylo bez starostí....No, to jste už ale vyřešili. Nicméně já rodiče chápu, že je to mrzí, že nebude žádná oslava (byť by byl jen oběd se zákuskem). A myslím si, že těch pár ušetřených tisíc za narušení vztahů nestojí. Nám to přijde jako malichernost, ale rodičům možná ne a myslím si, že jim projevit trochu vděčnosti za jejich péči, ať už byla více či méně zdařilá, není úplně od věci.
0
lajkov
@jancip
Ta situace je příliš složitá a já už to ani rozebírat nechci. Tvůj názor je sice krásný, ale naprosto mimo mísu, protože já neřešila zcela nic, řešili vše svatebčané anic se jim nelíbilo. Naštvalo mne, že moje sestra, která se nad vším, co jsem si vybrala, ať už šaty, dort atd., ofrfňovala a pak jde její manžel v džínách a košili (nikoliv v obleku, hlavně, že na její svatbě muselo být vše dokonalé). Ale já nad tím mávla rukou, je to jen špička ledovce. Stejná sestra nás natlačila do velkých oslav a když jsme se nakonec rozhodli, že si nenecháme diktovat, tak se to celé po.... a moje máma se se mnou nebaví a opravdu mne vydědila (není to kvůli hostině, ale kvůli dlouho trvajícím problémům v rodině) za to, že jsem si jednou v životě udělala něco po svém a že jsem jí to neoznámila ihned, jak jsem se rozhodla, ale den po té. A prostě do toho nikomu nic už není.
0
lajkov
@zelmi asi napiš adminům...
No, ne vždycky ti na veřejné diskusi dobře poradí a ne vždycky uslyšíš to, co chceš nebo potřebuješ...
0
lajkov
@elvira
Tady mi už opravdu nikdo neporadí. To ani při sebelepší vůli bohužel nejde. :-(
1
lajkov
myslim, že je to rychle přejde....
asi selhala jen komunikace...ale to se dá přece vykomunikovat nadále. tvoje máma nemá bejt proč dotčená...že by to udělala jinak, je hezký, ale to by udělal každej.
prostě jí řekni, že ses nechtěla dotknout ní ani nikoho jinýho.. ale že jen dělláš to, co opravdu chceš tak, abys byla šťastná. a ona jako tvoje máma by měla především na prvním místě chtít, abys byla šťastná, a to jakkoliv! a sakra neděláš žádnej extrém, jakože jdeš bydlet na severní pól obětovat život záchraně fauny a bejt dokonce života sama a bezdětná.... prostě tvoje mamka to trochu přehání. ale určitě se to vyklidní a budete mít zase normální vztah:) uvidíš jak všichni pookřejou, až se ti narodí malý.
sice se u vás neřeší nic napřímo, jak píšeš - ale pak se právě urazej...kdybyste si sedli jako normální dospělý lidi a řekli si upřímně co vás sere, tak není problém. vzájemně se respektujete, snažíte se pochopit toho druhýho, ale nakonec prostě uznáte že každej jen ějakej a akždej chce něco jinýho. ale bude čistej vzduch, budete vědět na čem ste, nebuduo tam žádný křivdy apod.
asi by mi na to řekla, že oni se přece nezmění....ale to není potřeba. stačí, když změníš ty přístup k nim, a oni zcela logicky musej změnit přístup k tobě...v komunikaci, ve všem. ale holt musíš ty, když jsi ta moudřejší. odjinud se to asi nevynoří:) vždyť je to škoda mít na hovno vztahy - zbytečně. někdo to prolomit musí. i kvůli dítku by bylo přece hezký mít jakžtakž vztahy:) jako nikdy to není růžový...ale vždycky to jde to mít lepší. a opravdu může záležet jen na tobě. já bych třeba nesnesla se koukat na rodinu rozpůlenou na dvě strany..co to jako je? se chovaj jak v mateřský školce ne? prostě mami, mám tě ráda, dědo, mám tě ráda, ségro, mám tě ráda...sere někoho z vás, že mám ráda i někoho jinýho, než zrovna vás? jesi jo, tak teda asi nemáte co na práci, že řešíte takový blbosti. ty problémy co jsou mezi nima, jsou jejich. nemusíš se do toho cpát, ale vyřešit si vztahy tvoje s nima. žádný přecházení na strany barikád neexistuje. resp. rozhodně nemusí. jaký si to uděláš, takový to máš:)
1
2
1
2
Nenašli jste co jste hledali?