Zdravím vás všechny! Mám takový zvláštní problém. Asi to budu muset řešit se svými blízkými, ale napřed by mě zajímal váš názor. Před asi půl rokem mi zemřela blízká kamarádka. Byla to členka naší party, hodně jsme toho spolu prožili. Tahle kamarádka bydlela v jedné menší vesnici, občas jsme za ní všichni jezdili. Potíž spočívá v tom, že při cestě z obřadu na hostinu musíme touto vesnicí projet. Nepojedeme sice přímo okolo jejich domu, ale jméno té vesnice máme spojené s ní. Přemýšlím o tom, že bych jí během toho průjezdu chtěla nějak vzdát úctu, asi tamtudy nemůžeme jen tak projet, bez ničeho. Její rodiče příliš neznám, víc do kontaktu jsme se dostali až při zařizování pohřbu, proto bych je do toho nechtěla nijak zapojovat, asi by to ani nebylo vhodné. Zatím mě napadlo, že bychom mohli přestat troubit, nebo naopak zatroubit jednou, při vjezdu do vesnice. Nebo třeba na znamení úcty zavěsit na ceduli se jménem té vesnice věnec. Ale nic z toho mi nepřijde vhodné. Takže vlastně nevím, co s tím. V první chvíli mě dokonce napadlo, že bychom hostinu přesunuli jinam, ale tohle místo jsme hledali hodně dlouho a jinak se zdá ideální. Takže... co myslíte?
Určitě bych nedělala nic patetického, smutného...Bolesti bylo a je určitě dost a tvoje kamarádka by asi ani nechtěla, aby byl smutek i na tvé svatbě. Ale mám pocit že to taky tak nechceš... Chtělo by to něco pozitivního, co vyloudí spíš úsměv, i když asi trochu smutný... Napadlo mě třeba zastavit někde (na začátku vesnice, na nějakém místě, kde jste se třeba vídaly...) a vypustit balonky, třeba svazek balonků s malou kytičkou.
No ja nych nedelala nic ve vesnici. Ale pokud byla clenka party a parta bude na svatbe tak bych pronesla neco tam. Pripitek a minutu ticha. Nebo pripitek a "jejiho" panaka vylit zo zeme. A to by se dalo udelat i ve vesnici. Zastavit pripit a jeji sklenicku nechat na zemi at se alkohol vypari....
@ceriii Ahoj, u nás to bylo tak, že jsem měla vzpomínkový medailonek s fotkou na kytici (ale to je spíše vhodné pro rodiče či prarodiče) a pak jsme měli na žebříku vystavené svatební fotky s těmi, kdo s námi v ten den být už bohužel nemohli. Mám to nafocené v albu, pokud se chceš podívat.
PS: Určitě bych nedělal nic, co by tě byť na moment mohlo velmi rozesmutnit...
@sierral Děkuju! Nad něčím podobným jsem přemýšlela, ale spíš než fotky bych asi použila bílá pírka se zavěšenými jmény. Ale nevím, jestli se do toho pouštět, protože by tam pak muselo být víc jmen, z obou rodin a hodně z těch úmrtí je ještě dost čerstvých. Navíc mám strach, jak by na to reagovali nejbližší příbuzní těch zesnulých. Jak jsi to měla ty? Mluvila jsi s ostatními příbuznými o tom, že něco podobného chystáš?
@ceriii Nikomu (kromně manžela) jsem dopředu o těch fotkách nic neříkala a teda žádné negativní reakce jsem nezaznamenala. Půlka lidí si toho stejně něvšimla, a blízcí měli určitým způsobem radost a řekli, že to bylo pěkné. Nakonec stejně jsem to dělala pro nás dva, protože jsme oba ztratili jednoho rodiče a aspoň tímto způsobem jsme chtěli, aby byli s námi...
Jo a pak jsem zapomněla, že jsme ještě měli rodinný strom - obmotali jsme strom provázkem a na něj připli kolíčky fotky našich nejbližších (rodiny a přátel). Z toho byla rodina a hosté, co se tam našli, nadšeni úplně nejvíce. :-)
@sierral Ten rodinný strom se mi hrozně líbí, já jsem na svatbě nějaký strom chtěla, takový, který bychom si pak odvezli a zasadili ho u nás na zahradě :-) Jen jsem nevěděla, jak ho propojit se svatbou a tohle je super nápad!
Já mám možná trochu přehnané obavy, ale moje mamka s tetou v žádném případě nejsou sentimentální, spíš by jim to přišlo jako hloupost a naopak maminka snoubence je sentimentální až moc, tu by to zase mohlo na nějakou dobu zbytečně rozhodit. Ale je pravda, že za půl roku může být všechno jinak. Asi s tím plánováním ještě chvíli počkám a uvidím, jaká bude situace ☺