Náš svatební den byl takový jak jsme si jej vysnili. A to až do poslední minuty. Byli jsme velice šťastni, že se vše vydařilo a to i s počasím. Ikdyž byli před svatebním dnem ty pravé, nefalšované starosti či komplikace, tak se včas vyřešili a ve finále byli ku prospěchu nejen nám i všem okolo.
Jako nevěstě se mi splnil sen o celkovém utajení až do našeho obřadu. A to veliké díky mé skvělé kamarádce Lence (svědkyni) a supr klukovi Mirovi, který mi dělal řidiče. Při obřadu bylo velice příjemné a krásné poslouchat naše kamarády s kytarami a zvučný hlas zpěvačky. Celou atmosféru to jen ozvláštnilo a okouzlilo. A co nám přišlo přátel pogratulovat?! To bylo až nezkutečné. Je nádherné je vidět všechny pohromadě...
Po několika záplavách rýže a pár kapek deště bylo veliké focení... Jako veliké překvapení pro nás udělali příbuzní a přátelé při odchodu z parku, a to formou ověnčení Honzy chomoutem a upevnění přiměřeně těžké vězeňské koule ke kotníku. Já si to užívala s bičíkem v ruce...
Poté se odjíždělo na hostinu a večerní veselí...