Fotograf si 14 dní před svatbou zlomil nohu. Nevěsta měla šaty týden před svatbou a to ještě málem vůbec ne. Místo, kde se konala oslava se dostavělo v noci před svatbou. Ukradli auto, kterým měla nevěsta odvézt šaty a ostatní věci, včetně sebe, z Prahy. Prstýnky zlatník urputně odmítal udělat, že toho má hodně a nestíhá (po půl hodině přesvědčování ustoupil). Půl hodiny před obřadem se zjistilo, že nejsou potřebné dokumenty k podpisu (naštěstí se svatba konala na vsi, kde se každý zná, a tak nevěsta vytáhla matrikářku od sobotního oběda, ta sedla na kolo, a s klíčema od obecního úřadu utíkala úřední listiny vyplnit. Stihla to!) Nicméně, i přes ženichovo mírné zaváhání, a s nevěstinou nápovědou, si držíce se za ruce řekli z očí do očí manželský slib. ...A k tomu mi pomáhej Bůh. Amen.