Náš svatební den začal bežným svatebním frmolem-budíček,žádná snídaně(nebo něco malého za pochodu) a rychle přemýšlet co je vše ještě potřeba ,zda li máme vše přichystané a zařízené.A už zvoní kadeřnice a dává se do své "práce".Poté násled…

Náš svatební den začal bežným svatebním frmolem-budíček,žádná snídaně(nebo něco malého za pochodu) a rychle přemýšlet co je vše ještě potřeba ,zda li máme vše přichystané a zařízené.A už zvoní kadeřnice a dává se do své "práce".Poté následuje líčení a oblékání.Za tohoto"blázince"stále všichni připomínají-občanské průkazy a snubní prstýnky.A do toho všeho nám všude poletuje naše 13ti měs.dcera Karolinka.Prostě idylka.Mezitím ženich,jeho svědek,nastávající švagr a náš kamarád zdobějí auta.Cestou pro nevěstu se ženich zastavil pro všechny kytice a pak šup,šup na radnici. Tam už nás očekával p.Adámek-náš fotograf a matrikářka.Odebrala naše občanky a hned na nich ustříhla rohy.Po tomto úkonu jsem se jenom zeptal - "co když řeknu NE".To jsem jí docela rozhodil.Takže dobrá nálada stále pokračovala. Došlo na obřad. Tak rychle to snad ještě nikdo nezažil.Za 15 min.bylo po všem.V tom okamžiku ženichovi došel humor.Nevěsta se ale začala smát,otázka je zda-li štěstím nebo smutkem. Po tomto "rychloobřadu"se jelo na"hostinu".Jelikož tyto okamžiky jsme oba prožívaly již podruhé(byly jsme oba rozvedeni) tak hostina byla pouze malá a v rodinném kruhu u nás doma.Vše bylo perfektní a super,přesně podle našich představ.K dobré náladě přispívala také především naše dcerka Karolínka. Den " D " se opravdu povedl a zůstane v nás až do smrti.