První pohled ráno z okna byl tragický - nejhorší počasí, co si člověk snad může představit - snad jen kromě sněhové vánice, která jaksi zaplať pánbu byla vzhledem k datu zažehnána. Zdobení aut probíhalo na etapy - honem něco přivázat a běžet se scho…

První pohled ráno z okna byl tragický - nejhorší počasí, co si člověk snad může představit - snad jen kromě sněhové vánice, která jaksi zaplať pánbu byla vzhledem k datu zažehnána. Zdobení aut probíhalo na etapy - honem něco přivázat a běžet se schovat pod deštník nebo pod střechu - tedy prý - já u toho samozřejmě nebyla. V tu chvíli totiž do mě drahá nejlepší kamarádka a svědkyně v jedné osobě lila panáky :-D Nicméně se vše podařilo tak jak má... nikde nikdo žádné zpoždění neměl - dodnes se tomu trochen divím vhledem k tomu, že bylo 56 svatebčanů. Obřad původně plánovaný v zahradách zámku Kuks byl (překvapivě) přesunut do lapidária, kde jsou umístěny sochy Matyáše Bernarda Brauna. A dál už to jelo jako po másle - obřad přoletěl, že jsem si toho div ani nevšimla - a pak - světe div se - přestalo pršet a dokonce na cca 5 minut mezi mraky vysvitlo i sluníčko. Honem jsme udělali pár fotek v zahradě a hurá na hamanec. Oběd byl v myslivecké chalupě v naší malé vesničce, takže příprava svatební tabule byla na nás (na tom jsme pracovali už od středy od večera) - jídlo jsme měli zajištěné kuchařkou - paní Obstovou. Mimochodem vše bylo vynikající. Následující párty byla také senzační - prasátko na ohni, muzika i následná diskotéka - prostě bomba a myslím, že jsem si to užila nejen já s manželem, ale i všichni svatebčané