Kateřina a Pavel svatební album vybrali jsme

aktata • 69 fotek • 26. dub 2014, Hrad Lipnice nad Sázavou, Region Havlíčkův Brod

Jaká byla svatba:

Náš svatební den byl nádherný, uvolněný, prosluněný i propršený a hlavně neskutečně rychlý.
A ač se to zdá nepravděpodobné, všechno tohle se skutečně stalo ...

Svatební přípravy začaly vrcholit 5 dní před svatbou, kdy jsme na přání mamky začali bílit. Původní bílení malých částí zdí se postupně změnilo v celé plochy a stěny. Nakonec jsme vybílili celé přízemí. Když bylo hotovo (3 dny před svatbou), tak se taťka rozhodl, že když už je doma binec, tak se rovnou vymění podlahy a pustil se do toho :-) ... Úklid domu se tak postupně zúžil na pátek před svatbou. Atak jsme s mamkou těsně před půlnocí věšely záclony, utíraly prach, celkově se doklízelo a vytíralo.

O půl jedné ráno jsme si šly nalakovat nehty. Moje představa byla jasná - vysněná francouzská manikůra se třpytkami. Podkladový lak byl otázkou mžiku, když mi ale ani po čtvrt hodině nezačal schnout bílý lak na špičkách nehtů zjistila jsem, že podkladový lak není lakem, ale olejíčkem na nehtová lůžka, zatímco ten správný lak zůstal v našem domečku vzdáleném 80 km. Co Vám budu povídat, šly na mě mrákoty. Mamka si v klidu dolakovala nehty svým lakem a já se smířila s tím, že prostě budu mít natural nehty. Říkala jsem si, že každá svatba musí mít nějaký zádrhel, a myslela jsem si, že mám "vybráno". Kdybych jen tušila, že to byl pouhý začátek :-)

Spát jsem šla o půl druhé a za dvě hodiny mě probudil sousedův kohout. Už jsem neusnula, tak jsem si představovala, jak se vaří v hrnci, abych se mu alespoň trošku "pomstila". V 5 ráno jsem vstala a šla si umýt hlavu, abych byla na šestou připravená. Protože mám suché vlasy, běžně si do nich po mytí dávám olejíček, neudělala jsem výjimku ani tentokrát, a když je ten svatební den, řekla jsem si, že si dám trošku víc, aby vlasy měly ten správný lesk. Samozřejmě jsem to přehnala a 15 minut před příjezdem kadeřnice jsem strkala mastnou hlavu pod sprchu.
V 6 přijela kadeřnice, vizážistka, fotografové a začalo se ... Já sama jsem to vnímala jako příjemné zpestření dne. Vůbec mi nedocházelo, že jsem nevěsta a to vše kolem jsou TY svatební přípravy. Zatímco vizážistka líčila svědkyni, dělala mi kadeřnice účes a fotografové cvakali foťáky. Pak se k nám přidala i mamka a během 3 hodin jsme byly všechny tři jak do časopisu :-)

O půl osmé dorazil ženich. Od začátku jsem věděla, že s ním budu muset osobně komunikovat po celou dobu ranních příprav. Načesaná jsem mu vyšla v ústrety a on mě přivítal slovy (a děsem v očích) "Co to máš na hlavě? Vypadáš o 20 let starší!" Odpověděla jsem, že moc děkuju a že je úplně blbej. Ještě jsem zkontrolovala dort, který vezl v krabici od bojleru (málem mě kleplo) a když jsem se ujistila, že je vše v pořádku, předala jsem mu instrukce v kolik hodin vyzvednout kytky, na kolikátou odvézt dort a cukroví do restaurace a v kolik hodin si ho bude žádat fotograf a kameramanka. Oznámil mi, že to snad zvládne ...

Před devátou hodinou kolem našeho domu profrčelo auto s Hradeckou SPZ. Už je to tady, začali se sjíždět hosté z 80 km vzdáleného Hradce Králové. Podle plánu měla přijet společně 3 auta v čele s ženichovými rodiči, kteří znají cestu. Podle NEočekávání se ovšem po cestě vzájemně poztráceli, atak hned po vystoupení z auta se na sebe vrhli s výčitkami a obviňováním. Nejzajímavější bylo vyprávění tety, která údajně běhala někde po poli a ptala se traktoristů "kudy tudy do Baborova ..."

Po deváté hodině se začali sjíždět svatební hosté ze strany mých rodičů. Mamka (která se mimochodem zapomněla převléct a vítala je v teplácích), její setra a jejich sestřenice postupně začaly vítat hosty "chlebem a solí" - chlebíčky, sekanou, párky a dobrotami z listového těsta. Na klopu špendlily vývazky a představovaly příchozí hosty. Protože už jsem byla nalíčená a načesaná, a do oblékání šatů zbývalo ještě víc jak půl hodiny, mohla jsem je jít vítat také. Při cestě na hrad jsem si uvědomila, že jsem tento čas měla využít úplně jinak ...

Na obřad jsme podle plánu měli vyjíždět v 10:00, ale protože se ženich na cestě z květinářství zdržel, ještě v 9:55 pózoval fotografovi a kameramance. V naplánovaný čas odjezdu jsem stála na chodbě ve spodním prádle a čekala, až budou s ženichem hotoví. Protože se moje kamarádka (a zároveň švadlenka šatů, která mě měla oblékat) i přes tohle obrovské zdržení nestačila dostavit, ujala se oblékání svědkyně. "Trošku" s tím bojovala, ale zvládli jsme to. Nakonec jsem tedy i já byla oblečená. Mamka nahnala ženichovi rodiče do soukromého pokoje a mě s Pavlíkem svolávala na požehnání. Ale mezitím kameramanka ženicha odvedla a aranžovala před domem, kde už byli první zvědavci, "potkávací" scénu. Takže místo abych slavnostně vyšla s taťkou z domu, šla jsem s kameramankou a narychlo jsme točili setkání. Pak jsme se vrátili do domu (kde byli ženichovi rodiče stále zavření v tom pokoji a vůbec netušili co se děje), dostali jsme požehnání a teprve poté jsme s taťkou společně vyšli z domu. No prostě vše bylo naruby :-D

Než jsme vyjeli z vesnice, byli jsme ještě 2x zatahovaní, takže zdržení se stále zvětšovalo. Protože hrad byl od domu 30 km a po cestě jsme narazili na dvě objížďky (přičemž v čele kolony jel ženich s rodiči, kteří Havlíčkobrodsko vůbec neznají), podařilo se nám ještě 2x zabloudit. (pozn. sice jsme otci ženicha nabídli, že přes objížďky pojedeme v čele kolony a pak je zase pustíme, ale on trval na tom, že prostě musí jet první). Obřad měl začít v 11:30 a my jsme v 11:30 koukali na tyčící se hrad v dálce. Auto ženicha tak z pomalé jízdy přešlo v závodní tempo a já se jen modlila, ať neuletí srdce na kapotě a nerozbije přední sklo mého zánovního auta. Nesmím také zapomenout na to, že asi v polovině cesty jsem si uvědomila, že nikdo nenazdobil auta. Málem mě kleplo ... K hradu jsme přijeli v 11:45 a pak kastelán už nás popoháněl.

Slavnostní příchod i obřad nám DJ ozvučil přesně podle našich představ. Po mém předání ženichovi jsem si uvědomila, že už je to tady a nervozita ze mě opadla. Příjemný a velice empatický proslov, při kterém jsme se od srdce zasmáli i stěží zadržovali slzy dojetí pronesl starosta obce Lipnice nad Sázavou. Asi v polovině proslovu se mi spustila nezadržitelná vodnatá rýma. Celou dobu jsem potom popotahovala a před předáváním prstýnků už jsem musela požádat Pavlíka o kapesník. Po tomto lehkém zdržení mohl obřad pokračovat. Na otázku, zda si mě Pavlík bere zavelel "ANO" (je bývalý voják a všichni svatební hosté brečeli smíchy, protože to neznělo jako romantický příslib společného soužití, ale jako vojenská přísaha). Na polibek jsme samozřejmě v tom smíchu zapomněli, atak nás organizátorka musela trošku nakopnout. Polibek měl podobu bleskové pusy, kterou většina svatebních hostů ani nezaznamenala.

Následovalo focení a odjezd hostů do restaurace. Ačkoliv předpověď počasí slibovala, že bude oblačno s teplotami kolem 13 stupňů a na většině území mělo pršet, měli jsme nakonec stupňů 20 a po celé dopoledne svítilo sluníčko. Po cestě do restaurace nás zastihly kroupy a přívalové deště. Ještě před příjezdem do restaurace jsme se s Pavlíkem stavili doma sundat z kapoty srdce, aby se nezničilo. Tam nám babička připomněla, aby jsme jí vzali do jídlonosiče svatební oběd, na který jsme samozřejmě zapomněli a ona se s námi pak 3 dny nebavila.

V restauraci nás přivítali přípitkem a rozbitým talířem. Teta přednesla krásný proslov který nenechal spoustu očí suchých a následoval oběd. První manželský tanec byl krásný a dojemný, pak si mě vzal taťka, ostatní udělali kolem nás kolečko a zábava mohla začít. Krájení dortu přišlo kolem půl šesté a byli jsme jak sehraná dvojka. Dokonce si z nás dělali srandu, že jsme to trénovali :-)

Ačkoliv jsem nepila, večerní zábavu si vůbec nepamatuji. Vše se odehrálo tak rychle, že mám pocit, jakoby ani nebyla. Domů jsme odjížděli o půl dvanácté s pocitem, že to byl krásný den. A ten pocit trval i po tom, co jsme se druhý den vzbudili a trvá dodnes.

Doporučuji dodavatele:

Fotograf	Míša Pavlíková ... www.mv-foto.cz
Fotograf	Jan Brzák - www.whitelife.cz
Kameraman	Jan a Zdeňka Brzákovi - www.whitelife.cz
Svatební oznámení	Svatební dílna Kateřina Ri.
Výzdoba	Svatební dílna Kateřina Ri.
Květiny	Svatební dílna Kateřina Ri. ve spolupráci s Květinářstvím Přibyslav
Účes	Kateřina Vopršalová - Kadeřnictví Silver
Make-up	Monika Tejkalová - MonTe
Doprava	Minibus - www.zdar.cz
Svatební auto	Svatební dílna Kateřina Ri. - Dekorace na kapotu
Svatební prsteny	Zlatnictví Třpyt Hradec Králové - Interspar