Kategórie

Nevěsta Verunka: "Když jsem si oblékla své svatební šaty, přišly mi naprosto jedinečné a originální. Bylo rozhodnuto!"

Vybrat si správného fotografa, který zachytí celou atmosféru svatby tak, jak je vašemu srdci blízké, není jednoduché. Verunka s Pepou to moc dobře ví a proto si na výběru dali záležet. Nakonec padla volba na Mikuláše Křepelku, který se jim postaral o fotky s neobyčejnou atmosférou. Verča s Pepou jsou navíc velcí sympaťáci, kteří chtěli, aby si hosté jejich svatbu užili. A nevěsta se do toho tak vžila, že si úplně zapomněla vyzvednout své snové šaty. :)

Co bys o vás na úvod řekla?
Jmenuji se Verča a můj manžel je Pepa. Oba pracujeme v bankovnictví, ale seznámili jsme se už dřív na koleji. Když jsme se konečně dali do řeči na Majálesu, zjistili jsme, že toho máme spoustu společného a že nám je spolu dobře. Oba máme rádi dobré jídlo, běhání a naši velkou vášní je cestování. I když já jako vystudovaná geografka mám k tomu cestování přece jenom o něco blíž. :-)

Kdy a kde se tvůj manžel vyslovil?
Myslím, že Pepa to měl s požádáním o ruku vymyšleno úplně nejlíp. Proběhlo to v jednu krásnou sluneční sobotu, kdy jsme šli dopoledne běhat na Vyšehrad. Pepa si vzal s sebou batoh, což nikdy předtím neudělal. Řekl ale, že chce mít nějaké závaží a taky si chce vzít vodu. Když jsme běželi kolem hradeb s výhledem na hrad, říkal, že se potřebuje napít, a najednou přede mnou klečel s tím nejkrásnějším prstenem na světě. Vůbec mi nevadilo, že jsem tehdy byla zpocená a rozcuchaná. Byl to určitě ten nejkrásnější okamžik.

Na svém fotoblogu jsi psala, že jste chtěli zpívat se svatebčany. Uskutečnili jsme nakonec tento nápad?
Ano, nakonec jsme zpívali. Vybrali jsme písničku od Beatles – All you need is love. Hosté sice byli nejspíš překvapení, protože to pro ně bylo něco nezvyklého. Ale jsem ráda, že jsme do toho šli. Bylo to parádní a příjemně to zpestřilo náš obřad.

Máte fotky s velmi osobitým stylem. Kdo je jejich autorem?
Děkuji, na fotografovi jsme si opravdu dali záležet. Pro mě to byla snad nejdůležitější položka společně s výběrem místa. Autorem fotek je Mikuláš Křepelka, skvělý profesionál a velmi sympatický člověk.

Proběhlo s tímto fotografem nějaké předchozí focení, nebo jste se poznali všichni až v den svatby?
Měli jsme s Mikim předsvatební focení a tyto fotky jsme použili na pozvánky. Jelikož jsme na svatbu zvali lidi z různých části republiky, Slovenska i dalších zemí, chtěli jsme pozvánky odeslat dostatečně v předstihu. Proto jsme předsvatební focení uskutečnili v prosinci, kdy bylo jenom velmi mírně nad nulou, ale to nám vůbec nevadilo. Fotili jsme se kde jinde než na místě našeho zasnoubení – na Vyšehradě. Myslím, že je určitě dobré, pokud se nevěsta a ženich potkají s fotografem osobně ještě před svatbou a ujasní si spolu své představy.

Jaké byly ohlasy na tvé svatební šaty? Musím říct, že jsou vážně nádherné.
Moc děkuji. Hostům se šaty moc líbily a mysleli si, že jsem si je nechala šít na míru. Původně jsem měla vybrané jiné šaty, které rozhodně nebyly ošklivé a byly nejhezčí asi z 12 modelů, které jsem v salonu vyzkoušela, ale když jsem na Facebooku uviděla, že do salonu přijely šaty z nové kolekce, dostala jsem silné nutkání si ty nové šaty vyzkoušet. Vyzkoušela jsem tedy ještě troje šaty, a když jsem ty moje oblékla, přišel wau efekt, který byl rozhodně silnější než u mých původně vybraných šatů. Přišly mi naprosto jedinečné a originální, takže bylo rozhodnuto.

Jak se k přípravám postavil Pepa?
Ženich byl skvělý. Věděl, že mě přípravy a organizování obecně baví a proto věděl, že se může na mě spolehnout, že všechno zajistím, jak nejlíp umím. Nechtěla jsem od něj pomoct v nějakých detailech, většinou jsem mu ukázala jednu, dvě možnosti, které jsem vybrala, a společně jsme se definitivně rozhodli.

Byla nějaká věc, na které bylo opravdu těžké se shodnout?
Snažím se si něco vybavit, ale marně. Myslím, že jsme se shodli na všem. Akorát já jsem byla víc nakloněná mít i svatební klip a Pepa nejdřív nechtěl, ale nakonec jsme oba usoudili, že jsme se dobře rozhodli, protože klip se nám moc líbí.

Byla jsi utajená nevěsta?
Před ženichem jsem utajená nevěsta nebyla. Pepa je můj nejlepší módní kritik a proto jsme první návštěvu salonu absolvovali společně, na nějaké pověry opravdu nevěříme. :-) Ale musím říct, že moje finální šaty na mě nakonec viděl až ve svatební den. Ne před oltářem, ale u nás doma, když jsme se chystali na focení. Jediní hosté mě viděli až u obřadu.

Co by jsi nevěstám opravdu doporučila, poradila?
Řekla bych, že to některé nevěsty moc hrotí a snaží se mít vše dokonalé a potom jsou z toho akorát vystresované. Nezabývala bych se maličkostmi, neřešila bych nějak detailně výzdobu a snažila bych se si ten den co nejvíc užit. Pro mě to znamená se nejdřív dobře vyspat, takže čím později svatba, tím líp. :-) My měli obřad v 15:00. Samozřejmě, je k nezaplacení mít skvělé kamarády a rodinu, kteří nám v den D moc pomohli s přípravami, protože to by nevěsta sama určitě nezvládla. Takže já bych se zaměřila hlavně na to, aby si to hosté užili.

Krásný obřad, dobré jídlo a zábava, to je podle mě to, co si hosté nejvíc zapamatují ze svatebního dne. Podle mě je i skvělé, když je obřad a hostina na jednom místě, ušetří to spoustu starostí. Samozřejmě nám taky nevyšlo všechno na 100 %, ale v té euforii člověk prostě neřeší, že třeba dostane jiné jídlo, než na jakém jsme byli domluvení. Takže za mě asi brát to s nadhledem, nestresovat se zbytečně a užívat si ten krásný a krátký den. Je taky dobré nezaměřovat se na svatbu jako na jakési vyvrcholení, po kterém přichází všední a nudný život bez svatebních příprav. Svatba byla určitě zatím náš nejkrásnější den, ale posunuli jsme se dál a pořád je na co se těšit a plánovat.

Co jsi dělala večer před svatbou?
Původně jsme si mysleli, že den před svatbou budeme odpočívat, ale to jsme se velmi mýlili :-D. Prakticky celý den jsme něco řešili, běhali a vozili pití a další věci na místo svatby. Krom svatby jsme se ještě balili na svatební cestu po Asii, na kterou jsme odlítali 2 dny po svatbě, takže jsme se opravdu nenudili. Až nakonec těsně před 7 hodinou večer, kdy jsme jeli na místo svatby na Zbraslav přivítat hosty - kamarády ze Slovenska, jsem si uvědomila, že jsem si ráno úplně zapomněla vyzvednout ze salónu svatební šaty. Docela trapas a navíc salón zavíral v 19:00, takže jsem je musela telefonicky uprosit, aby na mě počkali a já se tak zítra mohla vdávat ve svých vybraných šatech. :-D

Nakonec to dobře dopadlo a pak už jsme se jenom smáli tomu, že ženich málem neodletěl na svatební cestu kvůli prošlému pasu a nevěsta málem zapomněla na své svatební šaty. Aspoň je vidět, že se k sobě hodíme.

Kdo chytl tvou svatební kytici? A házela jsi opravdu svou, nebo náhradní?
Kytici chytla kamarádova přítelkyně Maruška. Já jsem původně vůbec nechtěla házet kytici, protože mi přišlo, že to bude pro holky trapný a že nebudou chtít jít ji chytat. Ale když mi 2 holky napsaly, že se na to těší, tak jsem to opětovně zařadila do programu. Nechala jsem si udělat házecí kytici, ale nakonec jsem házela tu svou a já si nechala tu házecí. Mám už doma opravdu hodně vysušených kytic od manžela, takže na další velkou by už pomalu ani nebylo místo a chtěla jsem s ní udělat radost někomu dalšímu. :-)

Jaké to bylo probudit se ráno jako novomanželka?
Bylo to jednak těžké, protože zábava se opravdu vydařila, ale zároveň krásné. Jelikož byla ale neděle dost hektická, jak jsme balili všechny věci z místa svatby a loučili se s hosty, tak myslím, že jsme si to víc uvědomili až další den, kdy jsme odlítali na líbánky.

Víc fotografií ze svatby Verunky a Pepy:

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!