Kategórie

Nevěsta Veronika: "Vše zařizoval a vybíral manžel, já jen dávala souhlas."

Dívky, ženy, muži, kdokoliv! Zastavte se na chvíli a přečtěte si řádky, které Veronika napsala o její svatbě s Lukášem. Dám klíďo píďo ruku do ohně za to, že na vás dýchne neuvěřitelná pohoda a uvolněnost. Uvidíte, že opravdu stojí za to udělat si svatbu podle sebe. Tohle je rozhodně jedna z mých nejoblíbenějších svateb.

Jak dlouho už spolu s Lukášem fungujete jako pár? Jaké byly vaše začátky?
S Lukášem se známe již osm let, ale dohromady jsme se dali po pěti letech, a to v pátek 13.tého, ten nám přinesl štěstí. Začátky jsou ve vztahu vždy krásné a tak to bylo i u nás. Trochu jsme sice bojovali s mojí rodinou, jelikož je u nás větší věkový rozdíl, Lukáš letos oslavil 25.té narozeniny a já 33., tak byli trochu skeptičtí. Ale nakonec pochopili, že jsme spolu skvělí a Lukáš mě svým způsobem dělá lepší (mám hroznou povahu nerváka a Lukáš je pravý opak).

Při jaké příležitosti se zeptal, zda se staneš jeho ženou?
Bylo to v den našeho druhého výročí při procházce. Máme spolu syna, tomu tou dobou bylo šest měsíců a jelikož chtěl, aby i on byl součástí žádosti o ruku, tak nešlo vymýšlet nic složitého, ale i tak to bylo krásné a pro mě nečekané. Vím, že ten den bylo nádherně a byla konečně cítit vůně nadcházejícího jara. Bylo prostě parádně.

Vaše svatba vypadá dost uvolněně. Nesly se v tomto duchu i celé přípravy svatby?
To každopádně, to byla moje podmínka. Ve větším případě to byla spíš Lukášova svatba :-). Já chtěla pouze obřad a to ve čtyřech lidech, nejsem ráda středem pozornosti a chtěla jsem intimní romantickou záležitost. Naštěstí to tak dopadlo i při větším počtu. Vše zařizoval a vybíral manžel, já jen dávala souhlas.

Pouze místo obřadu a párty jsem si našla já a samozřejmě i svatební šaty. A opravdu k žádným dohadům nedošlo. Hlavně se zařizovalo jen to nejnutnější, nemínili jsme se něčím zatěžovat. Po rodině jsme nic nechtěli, ti byli rádi a tak nám do ničeho ,,nekecali".

Jak dlouho jsi hledala vhodné místo pro vaši svatbu? Jaké zvítězilo?
Dlouho. Jsem náročná, nic nebylo ono. Nějakou náhodou jsem ale narazila na nejkrásnější místo v Brně, Dvorek pod Petrovem. Jsem Brňačka, ale nikdy jsem o něm neslyšela. Bylo dokonalé, krásná zahrada, pohodové prostředí, nádherná přírodní nenásilná výzdoba, která byla součástí Dvorku. To místo přesně pasovalo k nám třem. Bohužel, letos se zde budou nejspíše konat poslední svatby, zahrada projde rekonstrukcí a ze zeleně toho moc údajně nezbude.

Co všechno jste si na svatbě udělali tak nějak "po svém"?
Vše. Nebylo zdobení aut, původně jsem chtěla jet šalinou, ale to už si Lukáš ťukal na hlavu. Nebyl příchod ženicha ani nevěsty, vlastně nikoho, jen jsme se sešli, posadili, postoupali a začli. Vynechali jsme projevy, přípitek, tradice jako rozbíjení talířů, první tanec, svatební hry. Nebyl žádný dress code, všichni se měli obléci pohodlně, podle svých oblíbených barev, klidně i bílé, a podle počasí, stejně tak jsme se zařídili i my dva.

Připravovali jste se s Lukášem zvlášť?
Původně to bylo v plánu, ale nakonec jsme se rozhodli, že i na toto ,,kašlem" a začneme den jako každý jiný. I když menší změna byla v tom,že syn byl přes noc u babičky a čekal na nás až na místě obřadu. V klidu jsme si pospali, v deset si udělali kafíčko, pak přijela kamarádka mě učesat a nalíčit (sama jsem v tomto nemožná), počkali na fotografy, upravili, nasedli do našeho auta a vyrazili. Všichni na nás už čekali, tak jsme se s nimi přivítali a šli na věc.

Obřad jste měli až v 15. hodin. Doporučila bys to i ostatním nevěstám?
Tak pro nás to bylo ideální vzhledem k tomu, že máme malého syna. Dále jsme chtěli vše bez stresu a to jsme dopřáli i ostatním, měli dostatek času na přípravy. Nechtěli jsme ani tradiční svatební oběd, ten nám tedy vzhledem k hodině obřadu odpadl a místo něj byl připraven barbecue raut, takže nikdo na jídlo nečekal.

A ačkoliv nebyly žádné svatební hry (mně osobně to nic neříká ), tak se nikdo ani nestihl nudit, buď se jedlo, pilo, seznamovalo nebo tančilo. My jsme vynechali i novomanželské focení, prostě to není nic pro nás a myslím, že všem bylo příjemnější, že jsme se nikam nevytratili. Chtěla jsem fotky formou fotoreportáže a ty se náramně povedly.

Jaké dobroty se podávaly? Co šlo nejvíc na dračku?
Co se podávalo to vím, jak to chutnalo ani netuším, za celou dobu jsem snědla jeden salát, nebyl prostě čas si k jídlu sednout natož si na něj vzpomenout. Každopádně podle hostů můžu říct, že jídlo bylo excelentní, Butcher´s se opravdu vytáhli. Podávali se paštičky, qusedadillas, marinované kuřecí satay, mini burgery, veggie burgery, grilované maso, sýry, byly připravené dipy, omáčky, zeleninový station.

K pozdní večeří jsme si zakousli řízečky a tartar z mleté hovězí svíčkové. A na dračku šlo vše, zbylo jen pár uzenin. Musíme si prostě do restaurace zajít a jejich jídlo si vychutnat (ochutnat) v klidu.

Jaké svatební šaty jsi zvolila a kde jsi je sehnala?
Výběr šatů. Lukáš by asi dostal záchvat smíchu. V první řadě jsem měla v plánu si šaty navrhnout a ušít. Ale nějak s dítětem čas utíkal a nezbýval. Tak jsem si svatební šaty objednala, oblékla a vůbec ke mně nepasovaly, tak putovaly zpět. Nakonec jsem se rozhodla, vzhledem k povaze naší svatby, že si obleču konfekci a za ušetřené peníze pozveme více kamarádů. Ale i tak to nebylo jednoduché. Protože miluji francouzskou módu, tak prostě šaty budou z Francie. Třikrát jsem objednávala a vracela, než mi ty poslední sedly velikostně a stylem.

Přihodila se vám během dne nějaká úsměvná historka?
Tady tě bohužel zklamu. Jediná věc, která byla úsměvná, se stala při obřadu a to, že při proslovu oddávající syn neustále odváděl Lukáše někam pryč, takže hlavou se snažil být u slavobrány a tělem byl někde jinde. V tomto případě jsme to očekávali, Vojta je na svém otci velmi závislý. Ale nakonec jsme to dotáhli úspěšně do konce bez většího pláče (syna).

Je něco, co bys zpětně změnila?
Počasí, kdyby to šlo. Dva dny před sobotou parno na letní pováleníčko na trávě, jak jsme plánovali na svatbě a my měli svěžích 15 stupňů. Ráno jsem uronila slzičku, že nám všichni umrznou. Takže kraťase a sukně zůstaly ležet ve skříních a místo toho se oblékly bundy. Jen můj taťka zůstal věrný svému hawaiskéhu outfitu, ten to nevzdal. Ale nakonec vykouklo slunko a pár drinků tu teplotu vyrovnalo.

A co svatební oslava? Vydařila se?
Neskutečně. Vše bylo v uvolněném stylu a hosté se cítili příjemně. Jídlo, pití, obsluha, servis, vše bylo na jedničku. K tomu dopomohla i živá hudba a úžasný hlas Martina Kurce, ten se nám přesně svým moderním repertoárem trefil do vkusu. Na parketu řádili všichni.

Už sis zvykla na nové příjmení?
Upřímně při prvním podpisu po obřadu jsem se dost zasekla, protože jsem ho netrénovala, ani jsem si neuvědomila, že se budu muset inicializovat již novým příjmením. Na svatební cestu jsem letěla na staré příjmení a nové vlastně začala používat až měsíc po svatbě. Ale teď už můžu říct, že jsem s ním dostatečně sžitá.

Víc fotografií ze svatby Veroniky a Lukáše:

Děkujeme za rozhovor a přejeme všechno dobré!