Nevěsta Nikola: „Měli jsme církevní obřad a narovinu se přiznávám, že si nepamatuji nic víc, než pohled manžela a slova kněze.“

Naše nevěsty

15. úno 2018
Daniela Malá
Radek Fouček

Nikča s Ondrou si slíbili svou lásku a věrnost před Bohem minulý rok v srpnu. Během svatby si střežili to nejkrásnější tajemství – u oltáře nestáli dva, ale tři. Jejich syn se narodil 18. 1. 2018 a já bych jim z celého srdce chtěla pogratulovat! Nikčo a Ondro, doufám, že vám rozhovor o vaší svatbě ještě o malinko zlepší kouzelné chvíle, které teď prožíváte.

Nikolo, kdybys měla vytvořit jakousi pomyslnou časovou osu vašeho vztahu, jak by vypadala?

Rok 2004 – poprvé jsme se setkali tváří v tvář na kadeřnických postupovacích zkouškách 🙂 Mě bylo tehdy 13 let, manželovi 16 let. Mladá ucha :- )
Červenec 2009 – první rande, první pusa
Červen 2011 – společné bydlení, hledání podnájmu
Duben 2012 – koupě společného bytu, budování domova ♥
Říjen 2016 – žádost o ruku
Srpen 2017 – svatba
Únor 2018 – očekávaný termín narození našeho syna ♥

Co na Ondrovi nejvíce miluješ? A co on na tobě? Co na Ondrovi miluji nejvíce? To, že vůbec je :-). Vyzní to jako klišé, vím, ale skutečně to tak je – mám toho nejlepšího muže pod sluncem :-). Miluji jeho povahu – je neskutečně empatický, ohleduplný a naprosto báječný manžel ve všech směrech. I po 9 letech vztahu mi pokaždé poděkuje za oběd, snídani, nebo čaj… Čas od času mi jen tak koupí oblíbenou čokoládu, tulipánky z Lidlu 😀 nebo lak na nehty, protože byl zrovna v drogerii a prostě si vzpomněl.

Když jde z noční, staví se v pekárně, a na mě tak ráno čeká čerstvá snídaně… Maličkosti, které pro mě dělá jsou pro mě tím největším důkazem lásky, které můžu dostávat. A když mě na dobrou noc políbí na čelo, je v tom řečeno všechno :-). Vážím si na něm také toho, že všechny věci a činnosti, které spoustu mužů bere jako ryze ženské záležitosti, tak on dělá automaticky, a nenechává to jen na mě… A co on miluje na mě? To byste se museli zeptat jeho. Ale snad nejen to, že prý dobře peču :-D.

Jak šlo plánování svatby? Plánování svatby jako takové bylo skvělé, a moc ráda na to období vzpomínám. Troufám si říct za nás oba dva, že jsme si to období užili :-). Jako první jsme si zařídili ty důležité věci – místo obřadu, místo hostiny, šaty pro mě, vizážistku, fotografa, a v neposlední řadě naší skvělou koordinátorku.

Z kraje jsem se tomu bránila, ale dnes bych ji doporučila všem! 🙂 Byla to velká pomoc především před svatbou, kdy jsem měla jistotu, že se nemusím stresovat, zda včas doručí zákusky na místo hostiny, zda se stihne vyzdobit kostel, a jestli bude kam dát květiny… Místo toho jsme si s holkama udělaly typický holčičí večer, a bylo to báječné! 🙂

Trápily tě nějaké předsvatební noční můry? To se nejspíš nevyhne žádné nevěstě :-). Mě se zdály takové divoké sny, jakože nepřijela vizážistka a já jsem šla k oltáři nenalíčená, neučesaná… Nebo že mi nesedly šaty… A podobné horory :- ).

Jak ses rozloučila se svobodou? Naprosto skvěle :-). Moje nejbližší kamarádky, sestra a svědkyně mi připravily krásný víkend v Karlových Varech. Aniž bych něco tušila – den předem mi Ondra řekl, ať jsem v tolik hodin nachystaná a sbalená, že mě vyzvedne. Ale místo toho na mě zazvonily holky, a unesly mě do Varů :-).

Rozlučka to byla spíš poklidnější – vzhledem k tomu, že jsem již byla ve třetím měsíci těhotenství. Zašly jsme si na večeři, do kaváren, na promenádu a skvělou vyhlídku… Nákupy, holčičí klábosení a typické věci, však to znáte. Pro mě ideální rozlučka! Nejsem moc fanda rozluček ve stylu šerp, triček, limuzín, pinďourů kam se podíváš…

Některé nevěsty přemýšlí nad tím, zda dělat "Save the date" nebo ne. Jak jste to měli vy? Vzhledem k tomu, že jsme měli svatbu v pátek, rozhodli jsme se pro Save the date. A všichni ho moc chválili. Chtěli jsme mít jistotu, že všichni budou vědět, ale hlavně si pamatovat datum svatby. Mrknou na kartičku a je to. Někdo tvrdí, že je to další převzatá americká záležitost, ale myslím, že v dnešní době už dost známá a oblíbená. Já bych ho určitě doporučila. Do dnes ho vidíme na lednici u příbuzných a vždycky to zahřeje na srdci.

Kdo ti pomohl s vybíráním svatebních šatů? Kolik salonů jsi prošla, než jsi je našla? U výběru svatebních šatů jsem měla svou maminku, svědkyni a sestru. Věděla jsem, že mi poradí jak nejlépe budou umět, a hlavně, že mi řeknou pravdu, ať už bude jakákoliv. Navštívila jsem celkem dva salony, při čemž v prvním jsem byla zklamaná přístupem asistentek a celkově šatů.

Na internetu se zdály šaty krásné a originální, ve skutečnosti tomu tak vůbec nebylo. Ale to vše mi vynahradil salon White day, kde měli naprosto úžasné, pohádkové a originální šaty, a přístup se nedá srovnat. Kdybych mohla, vyberu si tam každý měsíc šaty na nějakou příležitost! Opravdu vřele doporučuji :-).

Během příprav jsi na Beremese byla dost aktivní. Pomohla ti tahle stránka v něčem nebo byl pro tebe někdy názor holek rozhodující? No jasně! 🙂 Nebýt stránek Beremese.cz , půlku věcí na svatbě nemám. Čerpala jsem tu hrozně moc inspirace, našla tu skvělé tipy jak ušetřit nebo vylepšit svatbu, a v neposlední řadě i fajn holčiny na svatební tlachání, když už snoubence nebaví řešit postopadesáté odstíny barev, do které bude svatba laděna :-).

Názor holek mě vždy zajímal, ráda jsem si ho přečetla, ale nikdy jsem se jím nenechala ovlivnit na tolik, abych například něco úplně změnila, nebo vynechala. To co se nám líbilo a věděli jsme, že to chceme, pro to jsme se rozhodli, i když mi třeba x holek řeklo, že je to například zbytečné, apod…

Co jste si udělali tak nějak po svém a nehleděli na to, že to tak "má být"? Rozhodně tradice jako společné jezení polévky, dortu apod… Chápeme, že každý si dělá svatbu po svém, ale nám se zrovna tohle zdálo jako takové cirkusové číslo :-). Všichni se dívají, jak Vám polévka teče po bradě, dort padá na šaty… Na tomhle jsme se shodli hned, že nechceme. Najíst se umíme každý sám a společně jsme zametli střepy z talíře – to bylo naše maximum. Tchyně to ovšem nemohla vydýchat, stejně jako to, že jsme na stole neměli cukroví a sladké, ale měli jsme „jen“ sweet bar…

Jaký byl obřad? Jedním slovem – kouzelný :-). Měli jsme církevní obřad a narovinu se přiznávám, že si nepamatuji nic víc, než pohled manžela a slova kněze. Nic víc jsem celou hodinu nevnímala. Ani výzdobu, hudbu, hosty… Jen nás dva, a tak to mělo asi být. Obřad byl dojemný, osobní, a pro mě zkrátka nejemotivnější zážitek z celého svatebního dne. ♥

Na které momenty z vaší svatby úplně nejraději vzpomínáš? Co se týče NEJ momentů z naší svatby, můžu říct, že snad každá minuta z celého dne. Rozhodně to byl moment, kdy jsem vstoupila do kostela a poprvé viděla Ondru, jak na mě čeká… Sevření našich rukou když mě táta předával, první pohled do očí… Achjo, jen na to vzpomínám, dojímám se. Zkrátka celý obřad byl pro mě nejemotivnější a nejkrásnější moment z celého dne.

Potom to byl rozhodně první tanec, a proslov svědka ženicha, který byl osobní a velmi nás zahřál u srdce. No a nemůžu zapomenout na večerní party, kdy se (doufám) všichni bavili, tančili a na všech byla vidět spokojenost. Protože i o to nám šlo ♥.

Kam jste vyrazili na svatební cestu? Na svatební cestu jsme vyrazili do Jižních Čech, a bylo to skvělé! Jeli jsme na konci prázdnin, takže už nebylo všude plno lidí a turistů, počasí nám přálo všemi deseti. Vždy jsme si vybrali místo, kde chceme být, zůstali jsme tam cca 2 -3 dny, a poté se přesunuli zase dál.

Byl to pravdu TEN nejkrásnější den tvého života? 🙂 Opět to bude znít jako klišé, ale skutečně tomu tak bylo. Byl to TEN nejkrásnější den v mém životě. Den, kdy jsme spojili své životy, za přítomnosti našich milovaných blízkých… Celý den byl skvělý, uvolněný, plný lásky, a sluníčka.