Kategórie

Nevěsta Lenka: "Nádherný, kouzelný a emotivní.. Zážitek z obřadu na naší lesní svatbě se mi vryl hodně hluboko."

V rozhovoru na první srpnový týden máte možnost přečíst si o svatbě Lenky a Radka. Svou svatbu pojali nejen jako jeden krásný den, ale hlavně jako den, kdy se slaví láska a splynutí dvou duší. A doufám, že nejste moc hladoví, protože jídlo, které si dělali svépomocí a s pomocí jejich nejmilejších, voní už z fotek.

Leni, představíš nám vaši rodinku?

Jsme taková (ne)normální rodinka. S Radkem jsme se seznámili na internetu, byla to láska na první virtuální pohled. :-) Osobní setkání to ještě více umocnilo. Vše běželo jako po másle, brzy jsem se k němu nastěhovala a bylo to. Po skoro 8 letech vztahu jsme se rozhodli, že tu naši lásku oslavíme a při té příležitosti jsme se rozhodli i vzít.

Manžel je svatební fotograf, takže ještě dříve, než jsme zvolili termín svatby, jsme hledali fotografa. Bílá Černá byla jasná volba. Po osobním setkání jsme rozhodně nelitovali.

Na jakém místě jsi byla požádána o ruku?

Bylo to trošku komplikovanější. Nespočetněkrát jsem žádost zhatila. Původně Radek plánoval požádat mě o ruku na horách, které jsem s ohledem na těhotenské nevolnosti zrušila. Ze stejného důvodu jsem zrušila i plánovaný výlet na Jižní Moravu, kterou oba moc milujeme. Dalším plánem bylo místo našeho prvního rande, ale já se rozhodla, že pojedeme jinam, tak můj milý už rezignoval a nečekaně pokleknul na procházce při západu slunce. Bylo to u Trojhalí s výhledem na ostravské Hradčany. Bylo to krásné a dojemné.

Co při přípravách zabralo nejvíce času?

Všechny ty malé detaily, od ručně dělaných váziček, vývazků, dřevěných jmenovek, podtácků, přes všechny svatební tiskoviny, oznámení... Vše, co šlo, jsme si dělali sami a nebo za pomoci našich nejmilejších a nejskvělejších přátel. Všechno to tvoření probíhalo u kojení nebo za pochodu s naším malým cvrčkem. Já za svatbu nepovažuji pouze jeden den, ale právě celé to plánování a organizování, které jsme si krásně užili a moc nás bavilo.

A právě díky téhle nádherné zkušenosti jsem se rozhodla založit si svou vlastní svatební a eventovou agenturu, na jejíž vzniku právě pracuji. Bude se jmenovat Láskočas. Moc bych si přála, aby svatby nebyly jen jakousi povinností a oficialitou, ale aby byly skutečnou oslavou lásky, zážitkem, splynutím dvou zamilovaných duší. A bude-li si někdo přát své sny uskutečnit – udělám pro to vše.

Zúčastnila ses "Svatební cirkusu". Přineslo ti to něco a jak bys tuto akci ohodnotila?

Byla to úžasná akce! Díky moc za ni. Cirkus nás ubezpečil, že chceme svatbu jinak. Skoro všichni dodavatelé a návštěvníci byli na podobné vlně s námi a byl to opravdu krásný den. Výlet do Prahy stál určitě za to. Díky Cirkusu jsme se mohli poprvé potkat s našimi fotografy z Bílá Černá. V té době jsem už plánovala překvapení pro manžela a tím bylo svatební video. Pod záminkou nakojení a přebalení Matýska jsem se také tajně vydala za Honzou Bartoněm. Hned jsem věděla, že jsem nešlápla vedle.

Z čeho byl tvůj svatební věneček a kde sis ho nechala udělat?

Květinový věneček, stejně jako svatební květinu a korsáže, tvořila floristka Marcela Vránová. Vše jsme vytvořili tak, aby to bylo pokud možno sezónní a s lesním nádechem. Ona sama vyrazila do lesa a nasbírala šištičky modřínu, kapradí a plody ostružin, které jsem si tolik přála. Je prostě úžasná. Když jsem květinu uviděla, nemohla jsem uvěřit vlastním očím.

Kde ses ráno připravovala?

Když jsme ráno vstali, všichni tři jsme se vydali na hájenku. V 8 hodin dorazila vizážistka a kadeřnice Lucie Stwiernia, která mě udělala zase o kousek krásnější. Líčila a česala jsem se venku u chaty. Nebyla jsem žádným překvapením pro manžela. Chodil kolem, i když se prý moc nedíval.

Převléci jsem se šla do teepee, které jsme měli postavené v areálu. Sloužilo k odpočinku či přebalování dětí, kterých jsme měli na svatbě hodně.

Obdarovali jste se něčím se ženichem před samotným obřadem?

Radek tušil, že na něj něco chystám. Neumím lhát, ale jsem ráda, že jsem neprozradila, co připravuji. Udělali jsme si hezký předvečer svatby. Dostala jsem zlaté náušnice a já jemu prozradila, že s námi bude zítra Honza, který nám udělá video vzpomínku. Byl nadšený, protože jeho tvorbu sleduje.

V samotný den jsem pro něj měla ještě jedno malé překvapení. Dlouho si přál jednoduchý kožený náramek. Jelikož si vysnil takový, který nebyl k sehnání, nechala jsem mu jej vyrobit hned ve dvou barevných variantách. A také kožený přívěšek na klíče s našimi iniciály a datem svatby. Ten dostali také rodiče. A já dostala kytku, na jejímž výběru se manžel také podílel.

Jak probíhal obřad? Upustili jste slzičku?

Byl nádherný!!! Kouzelný!!! Dojemný!!! Neopakovatelný a hodně osobní. A i když nám pršelo (jak všichni říkali – štěstí), tak jsem to vůbec nevnímala. Užívala jsem si každou vteřinu, protože jsem si uvědomovala, že tento okamžik se už nikdy nevrátí.

Ráďu vedla mamka a mě taťka. Vycházeli jsme z hájenky. Když jsem uviděla všechny ty hosty a dojatého tátu, měla jsem také na krajíčku. Dobře, přiznávám, utekla mi i nějaká slza. A ne jedna. Bylo to hodně emotivní a ten zážitek se mi vryl hodně hluboko.

Měli jsme úžasného oddávajícího, kterého jsem „odlovili“ také díky Svatebnímu Cirkusu. Dostali jsme na něj tip od jeho kolegy z církve. Tomáš Hasmanda nám připravil řeč, která odrážela to, jací jsme. Každý jsme mu za sebe zaslali naše svatební sliby, které nám on přečetl. Brečela jsem jako želva. Slzy střídaly výbuchy smíchu, když jsem já manželovi mimo jiné slíbila, že mu nebudu vařit bezkofeinovou kávu, a že budu udržovat pořádek na pracovní ploše počítače.

Jaké jste měli dárky pro svědky a ostatní hosty?
Svědek Zbyněk dostal láhev nějakého dobrého rumu a moje svědkyně Martinka dostala šálu. Všichni hosté pak odcházeli s taštičkou naplněnou lesním medíkem od místních včel a balíčkem mnou vlastnoručně upečených domácích sušenek mnoha příchutí.

Staral se vám o jídlo catering nebo vy sami?

Jelikož jsme se snažili, aby bylo vše domácí, catering jsme vyloučili. O to to bylo složitější. Každý dělal něco. Známý myslivec nám uvařil jelení guláš, který byl boží. Naprosto luxusní domácí dobroty nám připravila a naservírovala moje kamarádka, bloggerka a kreativní cukrářka Kačka z Pečwork.

Co všechno na vaší svatbě mohli hosté ochutnat?

Snad nikoho neunudím tím výčtem jídla. K obědu byl klasický hovězí vývar s masem a domácími nudlemi, domácí knedlíky s gulášem. Svatební dort nám upekla moje spolužačka Lucka Vandiová – vanilkový korpus a krémy mascarpone, limetka a malina, zdobený čerstvým ovocem.

V průběhu dne mohli hosté ochutnat moje sušenky, krekry a pomazánky, maminčino sladké a slané curkoví, dobrotky či delikatesy od Kačky z Pečwork. Ta si připravila quishe různých příchutí, bulky s trhaným hovězím, špenátové rolky s lososem a sušenými rajčaty, škvarkovou pomazánku, makronky, tartaletky, cake pops, borůvkový koláč, bublaninu s ovocem a mandlemi a spoustu dalších věcí, které si nemůžu nyní vybavit. K večeři bylo prasátko na rožni a domácí salátky.

Jaká svatební tradice je dle tebe ta nejkrásnější? A měli jste jí na svatbě?

Přeci novomanželský polibek. :-) O ten bych se ochudit nedala. Naše svatba byla trošku netradiční, takže jsme kromě polibku, prvního tance, rozkrojení dortu a jednoho talíře k polévce žádné další tradice nedodrželi.

Na fotoblogu jsi psala, že plakali všichni včetně kameramana. Co všechny rozplakalo?

Honza se prozradil sám, že mu zvlhlo oko. Nevím, co všechny dojalo. Asi ta atmosféra. Já všechno vnímala trošku zkresleně. Když jsme stáli před oddávajícím, byla jsem v jakési vzduchové bublině a okolí jsem vůbec nevnímala. Zapomněla jsem, že prší a vnímala jsem pouze ten okamžik, tu naši jedinečnou chvíli.

Na obřad se přijela podívat i kolegyně Pavla z bývalé práce, která mi následně napsala něco, co možná nejlépe vystihne odpověď na tvou otázku.

„Moc se mi tam líbilo. Ani možná nemám slova, kterýma bych to popsala, ale během obřadu tam bylo kolem tolik štěstí a lásky, dobroty, pokory a klidu, že to byl úplně povznášející pocit. Ta energie, která to všechno zahalila, to byl boží okamžik. Přirovnala bych to ke chvíli absolutního štěstí. Třeba takový, když ti poprvé ukážou tvé narozené dítě, no prostě nádhera. Vůbec jsem nechtěla, aby to skončilo. A ten pan farář byl taky úplně boží člověk.

Už když jsi nás přivítala, tak z tebe šel takový klid. Jako, že víš, do čeho jdeš a ničeho se nebojíš. Taky ty krásné sliby, co jste si dali, to bylo vážně dojemné. U Radka jsem měla pocit, že konečně našel to, na co celý život čekal a u tebe jsem si jistá, že to, cos tam napsala, je ryzí skutečnost.„

Víc fotografií ze svatby Lenky a Radka:

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!