Kategórie

Nevěsta Míša: "K oltáři jsem šla se svou malou dcerkou."

Míša s Luďkem se znají teprve tři a půl roku, ale stihli toho společně habaděj. Minulý rok si na své konto ještě přičetli veselou retro svatbu plnou vinylových desek kombinovaných s tmavě modrou barvou. Dnes se můžete těšit na popis nejen veselých příhod ze svatby, ale i těch infarktových 😊.

Představ nám, prosím, pár slovy vaši rodinku…
Jmenuji se Míša. S mým manželem se známe 3,5 roku a stihli jsme toho za tu dobu opravdu hodně. Velmi brzy po seznámení jsme se přestěhovali do jeho domečku na horách, kde jsme oslavili první společné Vánoce, po kterých jsem zjistila, že čekáme miminko. Na podzim se z nás pak stala opravdová rodina, když se nám narodila naše úžasná první dcerka.

Vždycky jsme si ale přáli dvě děti, a tak jsem o dva roky později otěhotněla znovu. A protože jsme vždycky chtěli být rodina se vším všudy, tak mě o prázdninách tehdy ještě přítel požádal o ruku. A tak jsme 5.5.2018 oslavili s naší rodinou a přáteli naší retro svatbu a den po druhých narozeninách naší prvorozené dcery přišla na svět naše krásná druhá holčička. Takže jsme čtyři a jsme opravdu moc šťastní, že se máme.

Jak jste se zasnoubili?
Zasnoubili jsme se na dovolené v Českosaském Švýcarsku. Byli jsme zrovna na vyhlídce u Pravčické brány, když přítel s dcerou v náručí poklekl a požádal mě o ruku. Celou dobu tam bylo snad milion lidí, ale v ten okamžik jsme tam byli úplně sami. Bylo to nádherné a dojemné.

Měla jsi jasnou představu o svých svatebních šatech?
O krátkých šatech jsem uvažovala od začátku, ale pořád jsem si nebyla jistá, jestli to není škoda nejít v klasických svatebních. A tak jsem objela snad deset salónů, vyzkoušela asi milion šatu a zjistila jsem, že se ve svatebních šatech vůbec necítím. Za prvé už nejsem nejmladší, za druhé nejsem úplný drobínek (navíc jsem byla těhotná) a za třetí to asi prostě není můj styl. Tak jsem zajela do MiaBelly a během chvíle jsem věděla, že je to přesně to, co chci.

Všechno jsi měla do detailu promakané. Jak dlouho jsi vše na svatbu připravovala?
Svatbu jsem chystala asi půl roku po večerech a bylo to celkem náročné. Myslela jsem si, že to bude v pohodě, ale protože jsem byla v prvním trimestru, tak mi bylo hodně špatně a na přípravy jsem neměla moc sílu ani náladu. Takže jsem to pak doháněla poslední měsíc.

Díky čemu tě tak uchvátil retro styl?
Můj manžel má doma úžasného veterána, kterého si opravdu vymazlil, takže se to samo nabízelo. Líbí se mi ta móda, a navíc já miluju oldies muziku, Beatles jsou moje srdcovka, a tak to do sebe krásně zapadlo.

Máš nějaký tip pro nevěsty, kterým se zalíbil retro styl, kde nakupovat dekorace v tomto duchu?
Měla jsem jasnou představu, co chci a jak to chci, a tak jsem dekorace víceméně spíš vyráběla. Něco jsem sehnala na Fleru, desky na e-shopu s levnými vinyly a něco v obyčejném papírnictví.

Měla jsi v merku případně i jiný styl?
Chvíli jsem ještě koketovala s art deco stylem, který se mi hrozně líbí, ale to bych si jen na něco hrála, nebyli bychom to my.

Jakým aktivitám ses věnovala den před svatbou?
Měla jsem megaobrovský seznam, co všechno musím týden před svatbou stihnout a každý den jsem s úlevou odškrtávala položky. Den před svatbou jsem ještě pekla, kamarádka mi lakovala nehty a dávala jsem do krabic všechno, co budeme potřebovat. Asi v osm večer jsem si chtěla napařit šaty, jenže mi na ně vystříkl rez z žehličky, který jsem úspěšně rozmazala do obrovského fleku.

V tu chvíli nastala parádní panika a hysterie. Do toho mi zavolali z restaurace, že mám přijet zdobit stoly. A tak jsem ubrečená zavolala ségře a kamarádce, aby mi přijely pomoct ozdobit místo hostiny. Daly jsme si u toho sklenku vína a já jsem se u toho aspoň trochu uklidnila. Asi v jednu v noci mi pak kamarádka žlučovým mýdlem vyčistila šaty a ve dvě jsem se konečně dostala do postele.

Pobavíš nás nějakou vtipnou historkou ze svatby?
Nejvtipnější okamžik celé svatby byl přímo obřad. Měli jsme ho ve 12 hodin u kostela, a jak už to tak bývá, v pravé poledne zvoní zvony. To mě při plánování svatby vůbec nenapadlo. Starosta se rozhodl, že je překřičí, ale nepovedlo se mu to, a tak jsme proslov slyšeli jen my, rodiče a svědci 😊...

Ale vlastně to vůbec ničemu nevadilo. Já ani nevím, co říkal. Poslouchala jsem zvony a užívala si ten okamžik. Při gratulacích se pak lidé smáli, že už slyšeli hodně proslovů, ale zvony ještě nikdy. Někteří nám taky připomněli scénu z filmu Na samotě u lesa s tím, že to musí slyšet ještě jednou. Bylo to prostě jedinečné a opravdu nezapomenutelné :-D.

Jakým autem jsi jela k obřadu a kdo měl tu čest tě vést?
Můj manžel chtěl jet svým mazlíkem (Spartakem) a mě vezl autem jeho svědek a nejlepší kamarád, který má také veterána (Starou Octavii).
K oltáři jsem šla se svou malou dcerkou. Můj tatínek už bohužel nežije a nějak jsem si neuměla představit, že by mě vedl někdo jiný. Celou dobu jsem na něj myslela.

Jak jste si cestu oltáři s dcerou užily?
Byl to jeden z nejsilnějších momentů celé svatby. Bála jsem se, jestli to zvládne, jestli neuteče, nebude plakat, ale byla úplně úžasná.

Který moment ze svatby je pro tebe ten nejvíce srdcový? Na který nikdy nezapomeneš?
Jedním z nich byl právě můj příchod s dcerou a vůbec celý obřad, kde jsme byli celou dobu všichni tři (skoro čtyři) spolu. A pak taky první svatební tanec, který jsme opět tančili všichni společně. A vůbec nevadilo, že v půlce vypadly pojistky a museli jsme začínat znovu. Já jsem prostě byla strašně šťastná.

Ještě byl pro mě jedním z nejdojemnějších okamžiků celé svatby proslov mé milované sestry a svědkyně v jednom. Byl psaným nám na míru, složený z textů písniček vypálených na CDčku, které bylo naším svatebním oznámením a které nám zároveň hrály na svatbě. Bylo to úžasně vtipné, originální a úplně mě tím dostala.

Změnila u vás svatba něco?
U nás byla svatba vlastně jen takovým oficiálním potvrzením naší rodiny. Chtěli jsme to mít černé na bílém. Jediné, co se změnilo, je příjmení, a to, že mám na prstě nádherný prstýnek. Byl to krásný den a určitě jeden z nejhezčích v mém životě. Narození našich dcer, ale nic nepřekoná.

Víc fotografií ze svatby Míši a Ľudka:

Děkujeme za rozhovor a přejeme všechno dobré!