Kategórie

Nevěsta Bára: "Naše svatební prsteny jsme si navzájem ukovali a vložili tak do nich i kousek sebe."

Bára a Mára se seznámili na historickém šermu, díky němuž jsou dnes společně s jejich dvěma holčičkami bláznivá rodinka. Do své středověké svatby zakomponovali nejen šerm, ale tomuto tématu přizpůsobili i menu, a dokonce i oblečení hostů. Většina svatebčanů toto přání respektovala a kostým si sehnala. Díky tomu se sen o perfektní svatbě tohoto páru vyplnil.

Jak jste k sobě s Márou našli cestu?
Poznali jsme se tak, že jsem začala chodit do skupiny historického šermu, kterou on vedl. Líbil se mi od začátku, ale protože byl v tu dobu zadaný a já mladá - téměř 17 leté ucho (on je o 11 let starší), tak mě ani nenapadlo, že by mezi námi mohlo něco být. Postupně jsme se ale spolu začali víc bavit a po pár měsících jsme se začali vídat. Postupně se to vyvinulo ve vztah a rodinný život.

Jakými slovy bys popsala celou vaši rodinku?
Kdybych ji měla popsat jedním slovem, tak určitě bláznivá. Nejsme moc tradiční rodinka. Máme rádi dobrodružství. Jezdíme na historické bitvy, kde spíme pod stanem a naše děti to poprvé absolvovali, když jim byly 4 měsíce. Obě to hrozně milují, stejně jako my. K tomu máme ještě spoustu jiných koníčků a čas spolu si náramně užíváme.

Obřad vám nenafotil váš fotograf, ale jeho slečna. Jakto?
Měli jsme na obřad domluvenou houslistku, ale ta to týden před odřekla a já už jsem narychlo nikoho nesehnala. Když mě fotograf fotil u líčení, tak jsem si posteskla, že máme obřad bez hudby a že to bude divné. Ondra (náš fotograf), je také výborný muzikant a tak řekl, že nám zahraje na kytaru. Jeho slečna už fotila nějaké festivaly, takže jsem věděla, že to zvládne. Bylo to rozhodnutí na poslední chvíli, ale nelituji toho.

Prsteny jste si sami ukovali. Bavilo vás to? A kolik času jste s tím strávili?
Bavilo nás to náramně a hrozně jsme si to užili. V tom, že chceme prsteny z damasteel, jsme měli jasno už dávno. Když jsem ale přišla s nápadem si je ukovat, bylo mi řečeno, že vymýšlím blbosti a že je to daleko :-D. Nakonec se ale manžel nechal přesvědčit a potom se mi omlouval, že to byl opravdu skvělý nápad. Mohli jsme si ukovat nejenom prsteny, ale i obyčejné prstýnky, kterými jsme potom obdarovali dcerky a kamarádky, a také jsem tam vykovala dárek pro svědkyni.

V Kovářství Kočí jsme strávili asi 5 moc příjemných hodin. Myslím, že tím, že jsme si prsteny navzájem kovali a vložili tak do nich i kousek sebe, pro nás mají obrovský význam.

Jaký byl styl vaší svatby?
Vzhledem k tomu, že se zabýváme historickým šermem, byl styl naší svatby od začátku jasný. Trávit ho v drahých šatech a oblecích někde v restauraci by pro nás nebylo to pravé. Proto jsme se snažili všechno stylizovat do středověku, který nám je blízký.

Jak jsi strávila své svatební ráno? Působily nervíky?
Měli jsme to trochu netradičně, protože ráno jsme byli se svědky podepsat papíry na matrice, abychom měli úředně vše vyřízené a nemuseli s neochotnou matrikou řešit místo obřadu a netradiční obřad ve středověkém stylu. Oficiálně jsme tedy byly manželé už ráno, ačkoliv obřad byl až odpoledne. Spali jsme s manželem oba doma a až po příjezdu z matriky jsme se rozdělili. Poté jsme trávila čas se svou úžasnou svědkyní, vizážistkou a kadeřnicí v jedné osobě. Nervózní jsem nebyla vůbec. Hrozně jsem se tomu divila, ale byla jsem úplně v klidu.

Bylo něco, co jste nestihli připravit?
Pomáhalo nám spoustu kamarádů, takže díky nim se na místě stihlo snad všechno. Horší to bylo s tím, že jsem šila šaty sobě, ženichovi, dcerám a ještě moji malé sestřičce já sama. S časem jsem to dost podcenila a svoje šaty jsem došívala ještě asi hodinu před obřadem. A nestihli jsme se políbit na hromadou koláčů, která měla být místo svatebního dortu, protože byly tak dobré, že okamžitě zmizely.

Všichni vaši hosté byli perfektně vystylovaní. Kde sehnali dobové kostýmy?
Máme štěstí, že se v Kutné Hoře, kde bydlíme, každoročně pořádá Královské stříbření a pro tuto příležitost je zde i půjčovna kostýmů. Většina hostů tedy měla kostýmy odtud, tedy až na naši šermířskou skupinu a velkou část mojí rodiny, kteří mají kostýmy svoje.

Co si myslíš, že se vám nejvíce povedlo? Z čeho máš opravdu zpětně radost?
Radost máme z celého dne. Musím říct, že se to celé povedlo snad ještě lépe, než jsme čekali. Největší radost máme z toho, že téměř všichni hosté splnili naše přání a sehnali si kostýmy, aby nám umožnili mít svatbu podle našich snů. A samozřejmě také z toho, že jsme svoji :-).

Hrozně moc mě zajímají tvé šaty. Popíšeš nám je trochu? A nebylo v nich horko?
Šaty jsou ze 100% lnu a jsou ze dvou vrstev. Spodní vrstva je bělený len a vrchní vrstva je len přírodní. Vymýšlela jsem si je sama a také sama ušila. Vedro v nich bylo, ale nebylo to tak hrozné. Navíc, v tom počasí bylo vedro asi každému. Len je vzdušný a velice příjemný, takže jsem se cítila opravdu dobře.

Jaké bylo vaše svatební menu? A kde jste sehnali nádobky na pití?
O svatebním menu jsme dlouho přemýšleli. Potřebovali jsme ho vymyslet tak, aby se to v tom teple nezkazilo, protože všechno bylo venku na louce, uprostřed lesů. Jídlo tedy bylo formou rautu. Měli jsme grilovanou kýtu, sekanou, řízky, utopence, několik druhů sýrů, spoustu ovoce a zeleniny, a ze sladkého - koláče, svatební koláčky a linecké.

Přemýšlela jsem, jestli i jídlo více nestylizovat do středověku, ale všechno jsme si dělali sami a už tak to bylo dost náročné. Pití jsme ale trochu stylizovali, alespoň co se týče alkoholu, takže z toho bylo pouze pivo, víno a medovina. A samozřejmě točená limonáda a nějaké další nealko. Pohárky na pití jsou keramické a dělali nám je učni keramiky z Akademie ve Světlé nad Sázavou.

Kdy jste se ve svatební den poprvé uviděli s Márou? Jaká byla jeho slova, když tě spatřil?
Jak už jsem řekla, viděli jsme se už od rána. Vůbec si nevybavuji, jestli mi něco řekl. Vím, že když jsme vyšli z matriky, tak mi řekl: "Tak, a už jsi oficiálně moje." Mě to tak ale vůbec nepřišlo. Papíry jsou jedna věc, ale já jsem se cítila vdaná až po tom mém vysněném obřadu.

Jaké bylo svatební veselí a v kolik hodin jste to celé zakončili?
Svatební veselí bylo úžasné. Měli jsme skvělou kapelu, která hrála irskou hudbu. Ta odjela někdy kolem osmé a potom hráli kamarádi na kytaru. Bylo to skvělé a všichni se dobře bavili. Já jsem byla hrozně unavená a zaplula jsem do stanu kolem půlnoci. Ostatní zalezli asi o dvě hodiny později. Myslím, že i tak to bylo opravdu vydatné a moc jsme si to užili.

Víc fotografií ze svatby Báry a Máry:

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!