Romantická plážová svatba ve dvou na Mauriciu

Nádherná příroda, pláž, lehký vánek, co si pohrává s nevěstinými šaty… Pavla s Matúšem si prostě uměli vybrat!

Jak se začal váš příběh lásky?

S manželem jsme se seznámili v prvním ročníku na vysoké škole. Byla to láska na první pohled. Ten den si pamatuji do dnes. Večer jsem se s mým spolužákem a jeho spolubydlícími vracela z knihovny domů, kde jsme se učili na velmi těžkou zkoušku a byli jsme naprosto vyčerpaní. On mi navrhl, abych k nim šla, že si zahrajeme nějakou deskovou hru a odreagujeme se (nikdy před tím jsem u nich nebyla). Hned ve dveřích nás přivítal jejich spolubydlící (můj manžel) a můj spolužák si všiml zvláštní jiskry mezi námi. Posadil nás vedle sebe u stolu a pak si to už všichni domyslíte… Tou deskovou hrou byl Poker, který jsem hrála poprvé v životě.

Čím si vás Mauricius nejvíc získal? Jak probíhaly přípravy?

Maurícius je překrásný ostrov v Indickém oceánu. Je pro všechny typy lidí. Od vyznavačů opalovačky po aktivní sportovce a cestovatele. Oproti evropským ostrovům je celý zelený a má vlastní zásobárnu vody. Nemusí se zde tedy odsolovat, jak je tomu téměř na všech ostrovech v Evropě. Přípravy probíhali jako u klasické svatby v Česku s tím rozdílem, že u takovéhoto typu svatby se zaměřujete pouze na sebe. Tím myslím na výběr svatebních šatů, outfitu pro ženicha, doplňcích a samozřejmě prstýncích.

Jak vůbec vznikl ten nápad vzít se na Mauriciu?

S tímto nápadem přišel (dnes již) manžel. Byla to snad první věta, kterou mi řekl, když nastoupil do svojí první práce (pozn. v které je do dnes). Na otázku, jak se měl první den v práci, mi prostě odpověděl: „Kolega se ženil v exotice. Pojďme se tak vzít taky“. Já nejprve byla proti, ale po nějaké době jsem si to rozmyslela. Představa plánování svatby 500 km daleko (manžel je Slovák s velkou rodinou a právě proto by s finančních důvodů svatba probíhala na Slovensku) a k tomu všechen ten svatební stres mě prostě odradila.

Věděli Vaši příbuzní, že se na dovolené chcete vzít? Jak vůbec přijali to, že u Vašeho velkého dne nebudou?

Příbuzným jsme to řekli hned na začátku, ale napadla mě i myšlenka, že bychom se prostě sbalili, odletěli a poslali fotku „Just married“. To by ale nebylo možné, protože jsem se celý život těšila na výběr svatebních šatů s mojí mamkou (ta mi vždy nejlépe poradí a nebojí se kritiky). Příbuzní to museli vzít tak, že je to naše rozhodnutí. Někteří z nich byli přímo nadšení, někteří by byli zase rádi za klasickou svatbu, ale nám se do toho prostě nechtělo.

A nechyběla vám tam vaše rodina?

Naše rodina byla myšlenkami s námi. Celý den proběhl tak rychle, že jsme jej ještě několik dní vstřebávali. Užívali jsme si, že se všichni starají o nás a my nemuseli nic dělat.

Jak taková svatba na Mauriciu probíhá? Má nějaká svá specifika? Jak jste si ji užili?

Svatba na Mauríciu probíhá jako klasická civilní svatba. Nevěsta přichází za zvuků písničky, kterou si vybere a po setkání se s ženichem jde před oddávajícího, který přečte pár zákonů a zeptá se na jednoduchou otázku. Pak přichází výměna prstýnků, podpis a první novomanželská pusa. Záležitost na cca 20 minut. My si naši svatbu užili jako královna s králem. Všichni kolem nás celý den běhali a my nemuseli hnout ani prstem. Byl to doposud můj nejšťastnější den v životě. Celý den jsem se jen smála na stres jsem si ani nevzpomněla.

Propašovali jste do svatby i nějaké české zvyky?

Kromě jednoho mauricijského zvyku jsme dodrželi téměř všechny české. Krájeli jsme dort, manžel mě přenesl přes práh a večer jsme si v soukromí zatančili. Jediné co neproběhlo, bylo házení kytice a rozbíjení talířku. Zařídit by to šlo bez problémů, ale my nechtěli zase mít úplně všechny tradice.

Víc fotografií ze svatby Pavly a Matouše:

Děkujeme za rozhovor a přejeme všechno dobré!

---