Modro-zlatá svatba na okouzlujícím statku Opajda na Vysočině

Naše nevěsty

9. říj 2019
Daniela Malá
BMpicture

Šárka s Martinem sáhli po svatební výzdobě ve zlaté a modré barvě a nemohli snad udělat lépe. Výzdoba totiž perfektně rozzářila už tak okouzlující statek Opajda na Vysočině.

Šárko, jak jste se zasnoubili?

Zasnoubili jsme se v Itálii na dovolené. Byli jsme na dovolené s naším synem, s mojí mamkou a jejím přítelem. Ten večer jsme byli na večeři společně, pak jsme se rozdělili a my dva jsme šli sami na hotel a přítel mne na pokoji požádal o ruku. Byla jsem hodně dojatá a vůbec jsem to nečekala. Pak jsme to šli spolu ještě trochu oslavit do města.

Čím ses nechala při plánování svatby inspirovat?

Hodně asi Pinterestem. Spoustu věcí jsem měla namyšlené už dopředu. Něco až tak moc ne, ale chtěli jsme svatbu, aby se sešli všichni naši známí a rodina a abychom to prožili v pohodě a náš den si užili. Myslím, že se nám to povedlo. Hledala jsem místo svatby, kde bychom byli na jednom místě a nemuseli se přesouvat. Napřed jsem hodně hledala na Jižní Moravě, vinice a pod., ale vše krásné bylo obsazené, nebo šíleně drahé. Měli jsme jedno místo vybrané a měli jsme posílat už zálohu, ale ženichovi se to až tak moc nelíbilo, jako nebyl úplně nadšený, a tak jsem stále hledala a doufala, že na to pravé místo ještě narazím. A skutečně jsem čirou náhodou to místo našla na internetu. Líbila se mi jedna fotka svatby a autor fotky se ptal, zda lidé poznají, kde je vyfocená. No a pak jsem si to místo našla a napsala jim. Bylo to na Vysočině v Horní Rožínce na Statku Opajda. Když jsem mu to ukázala, byl nadšený. Jeli jsme se tam hned podívat a zamilovali jsme si to tam.

Jak jste si poradili s výzdobou? Jaká byla a kde jste ji sháněli?

Výzdobu jsem hodně měla namyšlenou dopředu. Věděla jsem, že chci zlatou, a pak se k tomu ještě přidala modrá, protože ženich chtěl modrý oblek. Mě se ta kombinace moc líbila. Hodně se mi teď líbí ty krabičky a zlaté geometrické tvary. Něco málo už jsem měla koupené. Pomáhala mi hodně sestra, která mě občas usměrňovala, protože bych asi koupila spousty blbostí. Hlavně jsme to nechtěli moc přeplácat a to se nám povedlo. Hodně mi s tím pomáhala, měla spoustu nápadů a pak mi výzdobu den před svatbou i s druhou sestrou pomáhala chystat. Sestra mi vyráběla i oznámení, se kterým jsme měli trochu starostí. První návrh totiž nikde nechtěli vytisknout, a když jsem našla tiskárnu, tak byla šíleně drahá, tak se to celé překopalo. Ale byla jsem i ráda, tak jak bylo oznámení udělané, se mi nakonec líbilo mnohem více.

Výzdobu jsem nakupovala všude možně. Chodila jsem se pořád dívat do obchodů, jestli tam nemají něco nového. V ČR to bylo – Pepco, H&M home, Butlers, něco málo Ikea a Mobelix a pak doplňky jsem ještě nakoupila na internetu Mojeparty.cz. V Rakousku jsem nakupovala v Depot online.

Na co zpětně nejraději vzpomínáš?

Na ten okamžik, když jsem šla k oltáři. Vedl mně náš syn. Byl strašně hodný, on je jinak velký divoch, ale tohle zvládl, jak jsme po něm chtěli. No a pak jak jsme šli a uviděla jsem svého budoucího muže, jak byl úplně dojatý, tak to jsem už nezvládla ani já a začala jsem taky plakat. V tu chvíli jsme byli jen my dva. Bylo to strašně emotivní a nikdy na to nezapomenu.

Chceš ještě dodat něco závěrem?

Hodně jsem se trápila se šaty. Nemám zrovna ideální postavu a ve svatebních salonech na mě sice šaty měli, ale hlavně ne ty, co jsem chtěla. Měla jsem už vysněné se spadenými rameny, v mé velikosti ale nic takového neměli. Výběr na mne k mému překvapení byl, jen ne ty šaty, co jsem si přála. Většinou byly samé krajky, nebo korzety, prostě nebylo to pravé. Narazila jsem na internetu na stránky Elody a hned jsem si tam vybrala troje šaty. Mají tam spoustu pěkných šatu. Hodně jsem váhala, ale nakonec jsem si jedny vybrala a objednala si je. Musím říct, že jsem se strašně bála, ale když mi šaty došly, byla jsem paf. Jsem ráda, že jsem si je nechala od nich ušít, měla jsem totiž své vysněné šaty.