nam je 22 obema a budeme se brat o prazdninach s rok a pul starym synackem a druhym miminkem v brisku...ale neberem se jen kvuli detem, meli jsme to v planu jeste davno predtim, nez jsme nad detma vubec zacali premyslet :-) jen to kvuli nim bylo odlozeno o dva roky :-D
V náš svatební den budeme mít oba 22 let :-) Budeme spolu 5,5 roku a přes rok spolu budeme bydlet...nevím jestli je to brzy nebo ne...ale těšíme se, sice se říká, že se svatbou nic nemění, ale myslím, že se změní hodně...budeme rodina ;-)
ahoj holky, tak ja se vdavala pred tydnem a je mi 20, manzelovi je 21 a brzo, jo mozna je to brzo, ale pro lidi kteri jsou spolu uz sest let a vedi ze spolu chteji zestarnou a prozili toho za tech sest let neuveritelne moc, je to proste tak akorat... nase okoli take rika ze je to brzo, ale nechapu je, samy se zenili a vdavali kdyz jim bylo okolo 20, nj jenze to uz je 20let zpatky... nejhorsi na tom ale bylo, ze kdyz nam vsichni na obradu gratulovali, teta si neodpustila hlasitou poznamku : stejne jim to nevydrzi, je to brzo... ale my se nedame:-) mame psi holcicku a jednou bychom radi i holcicku nebo chlapecka do kocarku... ale na mimco tedy jeste nespechame:-)
Holky, ono je to taky o době, např. moje máma se vdávala v 23, a už byla považovaná za starou pannu :-) No ale bylo to v r. 1973.
Ještě dřív v dávných dobách, už byla holka stará panna v 19-ti... rodily běžně ve 14-ti...
No a dneska je úplně jiná doba, vdávám se už tenhle čtvrtek, je mi 34 a myslím, že je to tak akorát :-)
Důležitý je hlavně, jestli se na to ti dva cítí.
Já jsem poprvé o svatbě přemýšlela v 19-ti, byl to spíš takový nápad, a kde ten tehdejší chlap je... (ženatý s jinou a s děckem dávno do školy :-D
tak my mame zase podobnou zkusenost jako lucy. Vdavala jsem se ve 22, manzel byl o´tri roky starsi, po sesti) letem vztahu, zhruba roce spolecneho bydleni). Moje sestra to mela taky podobne. My budeme mit za chvili dvoulete vyroci, klape nam to vyborne a sestre taky. Tak tohle jsou dalsi dva kladne pripady :-D . Takze na veku nezalezi. Vydrzet to muze, nemusi, to clovek nikdy nevi. Ale nezavrhovala bych to ,,,
O tomhle tématu se dá asi diskutovat neustále a stejně se nic nevyřeší :-D Stejně jako Kata a spousta dalších si myslím, že je to o něčem jiným než o věku...jinak mně v den svatby ani těch 22 nebude :-)
Tohle opravdu záleží na každém, je to strašně moc individuální. Nikdo, kromě snoubenců, do toho vztahu nevidí, takže nemůže říkat jestli vztah vydrží nebo nevydrží. Věk vůbec není podstatný, pokud to někdo cítí ve 22 tak proč se nevzít.. Mně v den svatby bude 22, příteli 25 a jsme spolu 6 let ;-)
ahoj holky.. ahoj vorllinko :-) tak přispěju taky: Mně je 22 a příteli 29 - slyšela jsem spoustu řečí, jakože já jsem mladá na vdávání, kam se tak ženu, apod. a na druhou stranu jsem slyšela další, že přítel už na to věk teda má a ne jenom na to, ženit se.. ale už i děti, atd. :-D Já myslím, že nikdo neví, jak jakékoliv manželství dopadne (ať se berou ve 22 nebo ve 30).. mám kolem sebe spostu různých partnerství, která fungují i nefungují a myslím, že o věku to není, ale je to o partnerech!! Sice názor, že ve 20ti člověk vybírá asi jinak partnera než ve 40ti beru, ten mi jako logický přijde, ale stejně.. naši jsou spolu od 18let a jsou spolu pořád a i přes nějaké mráčky či bouřky se mají rádi a žárlí na sebe jak "puberťáci" :-)
Ahoj holky taky se připojím mi je 23 přítelovi bude 24 vdávám se za měsíc jsme spolu 6 let mámé dvě děti 5 let 7 měsíců ;-) Ja osobně si nemyslím že záleží na věku ale na partnerech a plně souhlasím s lennia.
Taky je mi 22, až se budeme brát, bude mi 23 a taky jsem za to skoro všude kritizovaná, že je to brzo, že jsme se zbláznili apod., naštěstí ne tolik od nejbližších příbuzných. My jdeme ale za svým, i když to samozřejmě mrzí.
ahoj holky!!no my se chceme vzit pristi rok v kvetnu a me bude 22 a pritelovi 27..Taky na me vsichni koukaji jak na blbce se slovy"A to si chcete zkazit zivot?"...Toto vazne nechapu!!!!!!!!!Milujeme se a chceme spolu byt navzdycky a komu se to nelibi, at si.....vsak vite:-D..Sic me to trochu mrzi,ale kasleme na vsechny!!Jde o nas!
no to je blbá otázka :-D každej to vidí jinak nebo jinak řečeno to záleží na Vás ;-)
a stejně si nevyberete, protože každej bude remcat že je to moc brzo nebo v našem případě kdy mě je 29, přítelovi 40 sme spolu 10 let a máme 5 letýho kluka zas pro změnu slyšíme, že už je pozdě a ted´už je to stejně zbytečný :-D :-D :-D no a ted´si vyberte :-)
brum.no mas pravdu...nikomu se nezavdecis..ale v tomhle pripade o to ani nejde...uz jsem se na vsechny vykaslala a soustredim se jen na to krasny a tim je muj milacek a nase svatba:-)
Jánevím,ale dřív, když ženská nebyla vdaná ve dvaceti,tak už byla divná. Tak fakt nechápu, co je na tom, když se chce někdo brát ve 22 :-N Naopak mají být rádi,vždyť je to krásný,když se dva milujou a chtějí to zpečetit manželstvím. Hmmm, těm rodičům se furt něco nezamlouvá. Jsem zvědavá, jestli budu remcat já,až mi děti s tímhle přijdou :-D
Tak například moje mamka se vdávala ve dvaceti a už těhotná. A já když čekala první mimi ve 25,tak se všichni divili, že tak brzy :-N Mě to teda brzy nepřišlo.
ahoj holky, vdávala jsem se chvíli po 23 letech a myslím, že to je akorát, hlavně jsem si vzala chlapa, kterýho jsem si vzít chtěla, ale je to individuální a na každém, někdo se nemůže dočkat 18 let, aby se mohl vdát(oženit) znám takové případy, někdo později a ty důvody jsou různé, ale podstata, že to není o věku, ta zůstává... ;-) :-)
ahoj nevěsty a manželky ... taky se přidávám: záleží jen na těch dvou, ať si okolí říká co chce. Mě je čerstvých 21, přítelovi bude po svatbě ještě pár dní 26, jsme naprosto spokojení a nadšení, že tenhle krok spolu chceme udělat. Reakce jsou různé, však to znáte. Ale já na to kašlu:-)
ahojky, mě já se vdávám za měsíc a kousek a je mi 23, přítelovi 25..první reakce všech po tom, co jsme to oznámili byla: "vy musíte?" další pak pokračovaly: "Vy jste blázni", " nechcete ještě počkat? vždyť jste ještě strašně mladý", apod... moje máma na to řekla - "doufám, že nemusíte" což mě teda dost zklamalo, musím říct, protože poslední dobou mluví pořád o tom, jak se těší na vnoučata a pak takováhle reakce..no nicméně mi nepřijde brzy brát se ve 22, záleží pouze na tom, jak se dotyční cítí, a když jste si jistí, že jste našli "toho pravého" tak není o čem přemýšlet, kdybych v 18ti byla se svým princem, vdala bych se už tenkrát..
nejlepší je, když se moji vrstevníci ptají, a to jako už nebudeš chodit na pivo, bavit se, apod... :-D to mě vždykcy pobaví, jakoby to byla nějaká nemoc kvůli které budete izolováni od ostatních a žít od té doby úplně jiným životem :-p
Ahoj holky,
co se týče těch reakcí okolí, mám k tomu jeden zajímavý postřeh :-)
Možná už jsem to v nějaké jiné diskuzu zmínila, nevím....
Po svatbě budu ještě rok studovat, ale vydělávám slušně, byt máme, snoubenec též pracuje. Vše jsme si promysleli, propočítali a zjistili jsme, že vyjdem v pohodě, ale samozřejmě se budem muset na ten rok trošku uskromnit. Prostě opouštíme bezpečí maminčiny ledničky :-D
Čekali jsme tedy různé reakce a to hlavně reakce typu:
Proč nepočkáte až budete mít víc peněz, větší byt, atd....?
Kam spěcháte?
Kupodivu se tohle moc nekonalo a když jsme řekli, že se po 4 letch vztahu chcem konečně osamostatnit a sestěhovat, tak to všichni plně pochopili - i s tím, že si na čas odepřu drahý šatičky... Praktickou a materiální otázku tedy nikdo až tak moc neřešil, ale stejně zůstala otázka: No jo, že spolu chcete bydlet to chápu, chápu, že jste ochotní se i trochu uskromnit, ale proč se proboha berete!!!????!!!!
Takže já sama za sebe říkám, že tyhle reakce nejsou ani tak výsledkem naší rozežrané a na prachy zaměřené společnosti, ale totálního úpadku a degradace manželství...
Pikoška na závěr : Docela doooost takových reakcí jsme si vyslechli i od katolíků, kteří se mi momentálně podezřívavě čumí na břicho :-D :-D :-D
každej furt říká, počkejte atd. ale jako na co čekat?? až zahřmí,nebo co? nemusím čekat do 30, abych se mohla vdávat..prostě to cítím ve 21 letech a hotovo... jsme spolu dost dlouho na to,abychom věděli co děláme..oba vyděláváme,máme barák,auto, psa.. prostě naprosto v pohodě:) a co jako, že mi je 21?? ;-) je to na každým,takže holky...vůbec si to neberte osobně a kašlete na to, co si kdo říká... Je to každýho věc!
Myslím, že na svatbu v 22 letech brzo apriori není, ale záleží to případ od případu. Jsem docela dost skeptická a cynická k řečím dvacetiletých slečen o tom, jak jsou si naprosto jisté, že s NÍM zestrárnou a NIKDY ho nepřestanou milovat.
Já v to taky doufám, ale netroufla bych si to s takovou jistotou prohlašovat, protože vím, že na to musí být DVA a čeká nás celoživotní makačka, na konci které z nás snad budou sžití přátelé, co toho rozhodnutí nebudou litovat.
Pokud někdo čeká nekonečnou vášeň až za hrob, která přijde sama a nikdy neodejde, tak je na nejlepší cestě do trošku jíné diskuze.... :-(
tak to je jasné - člověk na to musí taky nahlížet realisticky.. :-) určitě to nebude vždycky procházka růžovým sadem, ale tak takový je už život.. ale vždycky jsou na to dva, kteří by to spolu měli zvládnout..
ahoj holky...
předem vás prosím o neukamenování....chci se jen podělit o zkušenost, vyjádřit svůj názor...
Brali jsme se po 5 letech, co jsme se znali, po dvou letech chození a společného bydlení...Oba jsme slušně vydělávali, měli kde bydlet, byli zajištění....Mně bylo na svatbě 22 (za dva měsíce po ní 23), mému muži bylo 26. Před svatbou to vypadlo na rozchod, ale namluvili jsme si, že je to předsvatební stres...nebyl....
Dva roky souznění, sužování, hádek....lehké fyzické napadení v těhotenství...v šestém měsíci potrat dvojčat, protože moje psyhika byla v haj....Kontroly peněženky, financí atd.
Všichni mi říkali, že to není ten pravý, že to vidí a já ne...ať si ho neberu....
Letos už jsme uznali náš stav za neudržitelný a rozvádíme se...a já si říkám...Nevdávala jsem se brzy?
Já myslím, že nikdy není brzo ani pozdě...je to vždy individuální záležitost ;-)