Ahoj nevěsty, tak jsme se přítelem pevně rozhodli se vzít.Je tu ale jeden malý háček, je mi teprve 18.Přítelovi je 21.Jaký máte názor na tak brzké vdávání se? Moc děkuji
@lstuchlova Však tomu rozumím, jen mi přijde zvláštní, že sex Vám jeho rodiče schvalují, ale bydlet spolu, to ne. Trošku mi to přijde překombinované, že to co je dané vírou s klidem duše přejdou, ale to, o čem víra ani nepípne, zakazují. Ale to jsme trošku někde jinde, než o čem je tahle diskuze...
Jinak já nepatřím mezi ty co by Ti to rozmlouvaly. Sice jsem zastáncem společného bydlení před svatbou, přeci jen je to jiné než se jen vídat, ale když vám to jeho rodiče nedovolí a vy se chcete řídit podle nich (což bych se asi trošku bála aby vám pak nediktovali i dál, jak se máte chovat, ale do toho mi nic není)...
Líbí se mi Tvůj / váš přístup k manželství, čím dál tím víc docházím k názoru, že takový postoj je v manželství strašně důležitý. A nemyslím si že byste měli jen kvůli vašemu věku menší šanci na úspěch než lidé o pár let starší, tohle o věku není.
Já kdybych se vdávala v 18, vdávala bych se za stejného muže, kterého jsem si vzala letos ve 23. :)
ahojky..necetla jsem celou diskuzy, ale myslim si taky, ze je hodne dulezite jak jste si uzili do ted zivota a jak moc zijete spolecensky zivot..mam sestricku, ktera chodila s pritelem 8let a tvrdila, ze nejake diskoteky nebo kamarady k zivotu nepotrebuje a ejhle..neco se stalo a vlastne si chce uzivat..takze ve 25 letech po 8letech vztahu sli od sebe..nastesti nebyli vziti,ale i tak..vsichni jsme cekali spis svatbu nez rozchod.. a i kdyz u vas to muze byt laska jako tram, myslim si, ze v 18letech jsi toho zatim moc zazit nemohla a at jsi jaka jsi, driv nebo pozdeji tvoje srdicko zatouzi po necem co si uzivaji tve svobodne kamaradky..proc se vdavat, pokud nemusis..laska se da zit i hezky vedle sebe..taky vam to muze klapat mnohem lepe nez tem co radi do 30ti a stejne se rozvedou ;-) ja se chtela brzy vdavat a byt mlada maminka..nevesta budu az ve 29letech a budu tam mit sveho dvou leteho synacka..takze uplne tak nejmladsi nejsem..ale priznam se, ze nic mi neuteklo..maximalne jsem mela cas si najit dobrou praci, mam ejakou tu praxi pro budouci zamestnani a nasetrila jsem penizky aby se muj synacek mel dobre ;-)
panejo..tak jsem se dokopala a cele to precetla a muj prvni dojem je, ze slecna se nas pta co na to rikame a celkem kolem sebe kope nohama a nase nazory se ji nelibi..je pravda, ze ja kdybychsi vzala kluka se kterym jsem chodila v mych 18 letech, tak je to desnej zivot a kdybychs tim se kterym jsem chodila ve 21letech, tak uz asi skacu z okna..a v te dobe kdy jsem s nema chodila jsem je brala jako partnery na celej zivot a jako otce mych deti..a to jsem s tim druhym zila 3roky, pak mi doslo co je to zac..na druhou stranu s mym nynejsim pritelem jsem si poridila dite po roce vztahu a to jsme teda spolu zacali bydlet asi po 14dnech chozeni a my se snad za tech 3,5roku co jsme spolu jeste nepohadali, ale taky nikde neni psano, ze je to ten pravej na celej zivot..ale od meho prvniho pritele jsem vyzkousela vice chapu a proste vim ze nikdo neni dokonalej a s nejakyma chybyma se proste da zit a s nejakyma ne a proste s tim chlepem nezusanes, ale musela jsem si to vyzkouset nebo cloveku ze zacatku staci opravdu mala kravinka k rozchodu..to ze tvuj tata ma nejake chyby..s tim nezijes ty ale tvoje matka a jestli vam zustane 5tis. mesicne tak to je sakra malo..to mate kazdy 2,5tis. pro sebe..ja tea nevim jak ty,ale nekdy si zajdu s kamaradkama na kaficko, rada si koupim obleceni a mam dite, kteremu opravdu par stovek na mesic nestaci!!urcite mas nejake konicky a to taky neco stoji..co nejaka dovca, jak uz bylo recene, to auto taky zere.. ja taky dostala od rodicu byt a neznamena to, ze kdyz nemusim mesicne platit silene castky na hypoteku, ze se neumim postait na vlastni nohy..ale uvedom si, ze ze dne na den nebo aspon do dou mesicu muzes prijit o praci a z 5ti tis. si zadnou financni rezervu urcite neudelas..kazdej z vas by mel mit rezervu aspon 6 svych vyplat..ale urcite bych neodsuzovala ziti "na hromadce" tak jedine se poznate..ty pises, ze pritel u vas kazdej den ji, takze u vas bydli jen u vas nespi? a tomu se rika jak? to se jako muze? prijdes mi jako clovicek, kterej si stoji za svym a nema rad, kdyz ma nekdo jinej nazor,ale rekni mi teda, kdyz uz ted vam rodice diktuji jak to u vas bude, jak se s tim sronas do budoucna..ok, ted mas snema stejnej nazor..zit spolu az po svatbe,ale az zacnou diktovat neco co e ti nebude libit, tak to pak budes taky tak presvedcena, ze jsi udelala dobre a nebo budouci manezl je takovej ze se postavi rodicum a sve vire aby jsi byla i ty spokojena? nebo ve vztahu se delaji ustupky a nebudes spokojena pokud budes muset ustupovat protoze jeho vira to nedovoluje nebo rodice si to predstavuji jinak nez ty..
@kituska Psala jsem, že souhlasim s jeho rodiči, ne se svými. Takže jsem se s mými rodiči dost pohádala. A ta víra problém není. Přítel udělá všechno v náš prospěch, i kdyby to mělo být v rozporu s křesťanstvím.
Kafíčko s kamarádkama nebo podobně? Ne díky, mam jedinýho kamaráda (se kterým se vídam jen ve škole) a to je kluk, ne holka. Oblečení, kosmetika atd... to vše je už dávno zahrunté v těch výdajích! Těch 5 tisíc, co nám zbyde, se nomrálně schová na účet. A rezervu budeme mít hned od začátku, cca 140 tisíc, protože nehodláme utrácet 300 tisíc za nábytek a vybavení domácnosti.
@kituska Tohle ale není má diskuze, neptala jsem se na nic, jen jsem přispívala do diskuze zakladatelce, aby věděla, že se najde někdo, kdo to má podobně.
@lstuchlova Tak jsem si to také celé přečetla...a myslím si, že v tvém případě by možná byl dobrý kompromis všeho, o čem píšeš ;-) příprava svatby také nějaký čas zabere, tak proč se k sobě nenastěhovat, obzvlášť pokud máte kam, třeba alespoň půl roku před svatbou? Rodina již bude vědět, že svatbu plánujete, že třeba již máte termín a vy budete mít šanci si to vyzkoušet nanečisto, aniž by to pro ně byl nějaký nepřekonatelný problém. Neříkám, že půl roku je kdoví jaká doba, ale lepší než nic. Mám v tomto také negativní zkušenost, že s bývalým přítelem jsme se rozešli po 2 měsících soužití, ačkoliv jsem do něj předtím byla blázen. Každý má chyby, ale ty největší si sám neuvědomuje. Ty ti nevyjmenuje a pro tebe bude dobré je zjistit dřív, než se vezmete ;-) Myslím, že jak pro vás, tak pro vaše rodiny by bylo asi daleko nepřijatelnější řešit rozvod, než že jste spolu chvíli žili "na hromádce".
A jinak k tématu...pokud už má někdo v 18 oči opravdu dokořán, proč ne. Pokud mají jasné cíle a ví, co život může přinést, v tom případě není důvod čekat. Jak již tu zaznělo, někdo je v 18 ještě dítě, další může být už vyspělý rozumný člověk.
@kaarina no asi to byla reakce na mne, ja nepsala, ze velka zivotni zmena = rozvod. ja mluvila o vztazich, ktere jsme ja a spousta mych kamaradek navazaly behem studia a ktere se po dokonceni VS rozpadly - jedna se prave zejmena o "vikendove" vztahy, kdy nekdo travi vikendy doma a zbytek tydne je na koleji, nebo napr. u mne vztah, ktery jsem udrzovala ze setrvacnosti a po dokonceni skoly se najednou ukazalo, ze tam nebyl spojecny cil do budoucna. nemyslim, ze velka zmena nutne znamena rozchod, ale uprimne, pokud jsi to uz pouzila, tak deti jsou stresujicim faktorem pro vztah a mohou ve finale k rozchodu/rozvodu i vest- napr. moje sestra az s miminem zjistila, ze uz jedno dite doma mela- manzela :-D
@bolekat jj taky jsem zjistila, ze mam doma deti dve :D ono je sakra rozdil sem tam chlapovi uvarit nejakou dobrutku nez denne utikat z prace s vyplazenym jazykem a rovnou do obchdu a do skolky pro dite, doma neco uvarit, naklidit, zatim co tvuj drahej ma hozene nohy na stole a hledi na bednu..
@lstuchlova treba nejspis si jina nez ja..ale reknu ti jak jsem to mela ja, ja se treba ve 20letech natehovala do brna kde jsem nikoho neznala a sla sjem rovnou ke klukovi se kterym jsem 3 roky chodila..vsechno bylo super a ja byla zamilovana a shlizela k nemu a zadne kamaradky jsem ani nepotrebovala, kdyz jsem si chtela koupit nejake obleceni, tak to byla snobarna utracet prachy za hadry..no desne me omezoval..no ale pak jsem skoncila ve spitale kde sem se zkamaradila s jednou holcinou a spolecne jsme vyrazili na kafco pokecat a ja zjistila jak je muj vztah na houby a jak je to vlastne jinde super..proste jinej pohled do naseho vztahu mi otevrel oci..ja nerikam..tveho pritele ani tebe neznam..ale podle toho co si predstavuju tady od pocitace bych to videla tak, ze se hrnete do svatby aby jste spolu mohli bez reci okoli bydlet a spat a k tomu si myslim, ze je svatba velkej krok..ted uz neni nic spatneho na tom si zkusit spolu spolecne bydlet, uz jak tu psala holcina predemnou, aspon toho pul roku..at se ukaze jak si jeden nebodruhej predstavuje spolecnou domacnost..nebo je rozdil kdyz domaci prace dela maminka nebo spolecne nez kdyz je vsechno jen na tobe..prece jen spolecne bydleni neni neco zas tak hrozneho nez se potom rozvadet nebo nedej boze se zbytek zivota trapit ve vzahu s clovekem se kterym mi to neklape..
@kituska :-D napr. dnes jiz byvaly svagr jel do tesca koupit pleny v akci, ale jaky to byl tele, ze jel tak pozde a kdyz opoustel tesco, tak uz nejezdilo metro, tak jel pres celou prahu taxikem :-D ale hlavne, ze usetril za pleny!
@kituska No, já na pokec nebo nakupování s kamarádkama nebyla nikdy... Pokud si chci koupit něco na sebe, jdu nejradši sama, s přítelem anebo s mámou (ta mi řekne, že mi něco nesluší-ne jako některé "kamarádky).
Co se týče těch domácích prací, přítel je zvyklý doma pomáhat.. luxuje, každý den myje nádobí atd. Dělá to automaticky, nikdo ho k tomu nehoní. Uklízení rozhodně nebudu mít na starost jen já.
A ta svatba nemá být důvodem bydlení spolu, sexu a tak. My se naopak radši vezmem a budeme bydlet u mých rodičů v pokoji (což i mamka sama navrhla, že by jí to nevadilo). Ale proč bydlet v malým pokojíku, když můžeme mít byt.
Chceme se nastěhovat, co nejdřív to půjde. Napřed se ale pro některý byt musíme konečně rozhodnout, nakoupit ten nábytek a spotřebiče a až pak se můžeme plně nastěhovat. Řekli jsme si, že nejdýl v lednu 2014 už ten byt musíme mít. Do té doby už můžeme mít nějaké vybavení nakoupené, ale něco jako gauč, ledničku, pračku, obývací stěnu a podobně až pak, protože si nedokážu představit, jak fabií budeme tohle stěhovat. Vidím to tak, že se nastěhujeme měsíc-dva před svatbou. Kdyby to šlo ten půl rok před svatbou, klidně. Jen se obávám, že tak brzo to prostě nestihneme. 18 mi bude až v říjnu, takže do té doby kupovat byt a zařídit si hypotéku nepřipadá v úvahu. To prostě nejde.
@lstuchlova Tak to ti tedy řeknu, že si celkem velká vyjímka.Ani kdysi neplánovaly holky svatbu už v 17..Vdávaly se mladinké hlavně proto, že nebyla tak rozšířená antikoncepce a byly brzo maminami...Ale u tebe je zřejmé, že máš celkem jasnou představu co a jak...Tak nezbývá než popřát hodně štěstí aby vaše přestavy byly reáné :-)
my se budeme s přítelem brát po skoro 7mi letech vztahu a po 5ti letech společného bydlení. Je mi 23 a rozhodně jsem ráda, že jsme si spolu prvně zkusili žít nanečisto, protože nyní již můžu s klidným srdcem říct, že vím, do čeho jdu ;)
@lstuchlova Já tím "žít" ani nemyslela diskotéky, apod., a to, že Tě napadne víceméně jen tohle, taky trochu svědčí o tom, že můžeš narazit ještě na milion dalších věcí, které budeš chtít dělat a které taky můžou něco stát...člověk se dost rychle mění, to, že Tě to teď neláká, nezmanená, že za dva roky nebudeš chtít sedět doma a vařit večeři, ale že budeš chtít chodit do kina, na festivaly, posedět si večer, prostě někam mezi lidi, a co pak, když on to bude pořád považovat za fajn a prakticky jediný způsob trávení volného času? Budeš se strašně nudit, věř mi, já to zažila, a to, že za ním půjdeš po milionté do divadla, které znáš jako vlastní boty, to pak nezachrání, naopak. Začali jsme spolu bydlet po skoro čtyřech letech úžasnýho vztahu a během půl roku mi bylo jasný, že to asi nepůjde. Ono vůbec nejde o pití a vymetání diskoték ;-), ale o společný představě trávení volného času, která se ale hodně často ukáže právě až po sestěhování. Ono když spolu nebydlíte, tak se většinou udělá nějaký ten ústupek, prostě jen, abyste byli spolu, je to jako s hádkama, radši se do nich nepustíte, protože si přece nebudete kazit těch pár chvil (nebo když Tě vytočí, můžete odejít každý do svého a probudíte se s čistou hlavou, což ve společný posteli dost dobře nejde, nebo ne vždy)...Ale až budete bydlet, nebude to nutné, protože prostě budete spolu, a pak se teprv ukáže, co máte vážně společného. Nebo tak to bylo alespoň u nás...Mě nakonec k tomu rozhodnutí pomohlo si představit, jestli bych takhle dokázala žít dalších třeba 30 let. A to jsem vážně nedala :-D Ono někdy milovat se k zbláznění prostě nestačí.
Já vám ale fandím, je super, když to lidem vyjde, a to, že je to z mého dnešního pohledu riskantní podnik a chtěla jsem to do diskuse napsat, neznamená, že spolu nestrávíte krásnej život... ;-) Takže hodně štěstí ;-)
@fallingstars Nechci tady se vším nesouhlasit, ale bohužel musím. Do kina nechodíme, protože přítel si film radši stáhne a já na filmy nejsem, jen občas se na nějaký kouknu. V létě jen tak pro zábavu hrajeme badminton, můžeme si vyjet na kole... Ano, na jeden festival chodíme, ale je jen jednou ročně a je jediný, za který jsme ochotni těch 700,- zaplatit a jít tam. Je to totiž jediný metalový festival v Plzni - Metalfest. Nic jiného. Koncerty vážné hudby (převážně Plzeňské filharmonie) v Besedě máme zdarma, protože jsme na konzervatoři. Oba si ale raději pustíme cd, než jít na koncert. Jiná než vážná hudba (metal), konkrétně venku, za moc nestojí.
Občas se pohádáme. Ale i když přítele pošlu domů, že se uvidíme zítra, odmítne a trvá na tom, že zůstane. Neodejde, dokud se to neuklidní, i kdyby u mě měl zůstat až do noci. Hádku většinou rozpoutam já a přítel to zvládá skvěle. Jinej by se na mě při hádce už vykašlal a šel domů, ale on ne, je se mnou celou dobu. A moc dobře ví, jak to srovnat, i když to občas třeba trvá dýl. Hádek se tedy rozhodně nebojíme, protože si myslím, že je řešíme i daleko líp, než některé páry, které spolu bydlí několik let.
Děkujeme za přání.
@lstuchlova Já jsem si diskuzi tak skokem pročetla a nemůžu napsat nic jiného, než že ti držím palce.
Ale z jiného důvodu - držím ti palce a přeju ti, abyste se s přítelem vyvíjeli a dospívali stejně, abys měla stále stejné priority jako teď. Ale pravda je, že vzhledem k tomu, že je ti 17, tak se ti ty priority a názory ještě hodně změní, a ruku na srdce, asi bys nechtěla být celý život mentálně stejná jako v 17ti...a tvůj přítel se bude vyvíjet zrovna tak. Takže vám přeju, abyste měli stejnou cestu, filozofii, názory a hodnoty na stejné úrovni i za deset let. A myslím, že to je to, co bude nejtěžší...
jinak souhlasím s tím, co píše @fallingstars......ono nejde o diskotéky, nebo to, že píšeš, že nemáš kamarádky, se kterými bys chodila na kafe.....nebo že v současné době máš takové a takové koníčky a nic víc V SOUČASNÉ DOBĚ nepotřebuješ....ono se hodně věcí může změnit, TŘEBA se nadchneš pro nějakého koníčka, třeba budeš chtít cestovat a nebo - a to je nejpravděpodobnější - tě někdo nebo něco v životě potká a posune Tvou cestu jinam, dá ti na věci jiný pohled.....a ano, možná namítneš, že tohle se ti může stát i ve třiceti a budeš mít pravdu, ale mě přijde, že ty vůbec nepřipouštíš, že se tvoje touhy a přání, nebo životní plány můžou změnit. Možná by bylo fajn si alespoň připustit, že to, co Tě teď neláká, třeba nechceš proto, že s tím nemáš zkušenost....a život je přece o získávání zkušeností......Já jsem teda od 17ti let změnila názor na většinu zásadních věcí a hlavně dost změnila svůj život a popravdě, nevím asi o nikom, kdo by to tak neměl :-)
@lstuchlova to by mě zajímalo kde žíješ? já se stěhovala od rodičů v 21. žádný byt jsem nedostala a peníze jsem ani nečekala. byla by mi hanba chtít po mé matce peníze na to abych se osamostatnila:D
@lstuchlova Myslím, že to všechno špatně chápeš. Není potřeba, abys mě, nebo komukoli jinému cokoli dokazovala. Tohle opravdu není soutěž.
A jestli chceš, aby se ti od 17ti celý život nezměnili názory a priority, tak věř mi, že to je něco co fakt nechceš - protože člověk se vyvíjí celý život, bez ohledu na to, jestli je mu 20, 30 nebo 50 a je to tak dobře...když se dívám na své "já" před deseti lety směju se, a vím, že se budu smát svému dnešnímu já za dalších deset let.
To že máš potřebu cizím lidem dokazovat, že ty jsi taková a taková, dokazuje jen to, že zas tak úplně dospělá nejsi :-) Ale přeju ti to :-) Co ti ale nepřeju, abys byla celý život na mentální úrovni svých 17 ti let...
@lstuchlova chtěla bych mít tvůj optimizmus. věř mi, že existuje plno vedlejších výdajů, to si ani nedokážeš představit. mám pocit, že to máš krásně nalajnované, ale realita je trošku jinde. až když s člověkem jsi 24hodin denně v jedné domácnosti, poznáš ho. a ne takové jako že jste spolu každou chvíli atd. to je na prd, bydlení společně je uplně něco jiného.
@teresa7 Nikdo od rodičů nic nechce. Ten byt je přítelovo a spořící účet svým dětem zakládají asi všichni rodiče. Všechny ty peníze jsou dárky od příbuzných k vánocům, narozeninám, a svátku + mé vlastní. Příbuzní prostě radši dávali peníze, než aby vybírali dárky.
@yumy V mentální úrovni jsem různě daleko jak v čem. Myslíš, že mě nějaká ta touha užívat si chytne, když budu ve 22 matkou? Ano, priority se mi změní. Ta největší bude kromě manžela můj syn nebo má dcera, ale tak to beru už teď. A pak druhý/druhá, možná třetí.
Mi má matka když jsem se stěhovala nedala nic a nenapadlo by mě od ní čekat cokoliv. mi stačilo že mě dobře vychovala aa že se o mě starala, takže nechápu, že ty to bereš jako samozřejmost. zajímalo by mě jak píšeš že budeš ve 22matkou z čeho chcete děti uživit když Vám zbyde jen 5tis jako rezerva. kde máš pleny, výživu, výbav. kde máte výdaje na to když Vám odejde televize, pračka, pokazí se auto. V tomhle jsi ještě naivní a nevíš o čem život je.
@teresa7 ehm.. zatím budu pracovat jen na poloviční úvazek, za dva roky na celý. Těch peněz pak bude daleko víc.
Že nevím? Já počítám úplně se vším, ve výdajích mám zahrnuté i možné opravy. Nestane se, že by nám někdy měsíčně zbylo méně než 5 tisíc.. Naopak jsem to dost natáhla a je možné, že nám často bude zbývat o pár tisíc víc.
Jak jsem psala - nikdo od rodičů nic nechce. O nic jsme si neřekli. Já nejsem taková, abych šla rodiče prosit o pomoc! Tím mě docela urážíš...
@lstuchlova
stavebni sporeni napriklad moje maminka na mne mela, ale sporila pro sebe, resp. na rekonstrukci bytu, ve kterem zije. a jelikoz otec na mne platil alimenty - a to "cele" 2 tisice do mych 25 let, tak jeho prispevek nemohu absolutne pocitat. maminka mi pomahala behem studia - jednak platila skolne na SS a pak mne podporovala behem studia na VS, a to je vic, nez kdyby mi dala byt nebo nejake sporeni. toho si vazim naprosto nejvic. a rozhodne si nemyslim, ze je samozrejmost rodicu podporovat deti financne, jak ty soudis, souhlasim s @teresa7
preju ti, abys videla v budoucnu svuj svet i tak, jak vidis dnes, ale pochybuji, ze te za 10 let bude uspokojovat chozeni do divadla za pritelem/manzelem, ze nebudes mit zajmy - a uprimne, je mi lito, ze zadne zajmy nemas, protoze i to te posouva dal. a pripadne deti jsou velkym financnim vydajem, to sama zjistis, uz jen zakladni vybava, pak napr. jejich konicky - nebo je budete taky drzet zkratka a doma? - a napr. vylety - to zjistis.
dle mne jsi v 17 velmi naivni, a neni treba nikomu dokazovat nic tim, ze se ted vezmete. zit spolu se da i bez papiru, a na snatek je casu dost po vyzkouseni spolecneho souziti. jsem zastancnem snatku, oproti "ziti na hromadce" pokud maji lide napr. deti, jelikoz je to zavazek, ale uvazene se pro to rozhodnout - kdyz si je clovek opravdu jisty. ale chapu, ze v 17letech se kazdy pritel zda idealni a veris, ze to date spolu do konce zivota. ja byla stejne naivni. a dnes bych velmi litovala.