Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Svatba bez předchozího společného soužití. Ano či Ne?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Zajímal by mě Váš názor na toto téma,protože já osobně žiju s přítelem v jedné domácnosti 3 roky a nedokážu si představit,že bych se vdávala bez této zkušenosti ;-) Díky za názory
Odpovědět
1
…
14
15
16
Profilova fotka
Milé dámy, když jsem včera vylovila toto "spící" téma, netušila jsem co se to strhne za diskuzi :-) :-( Jsem "už trochu starší ročník" ,jak tu někdo o sobě také psal, a z vlastní zkušenosti vím, že s přibývajícím věkem se hůře mění zvyklosti a tolerují odlišnosti toho druhého. Proto jsem psala že hlasuji pro společné soužití před svatbou. Každý to vidí jinak, má jiné podmínky pro společný start , toto je můj úhel pohledu na toto téma.
Odpovědět
Profilova fotka
Čauky jsem pro společné bydlení před svatbou,alespoň rok... Když si vzpomínám na první dny společného bydlení tak jsem musela být sama v koupelně,spala jsem v pyžamu,styděla jsem se cokoliv udělat,bylo mi to nepříjemné :-N a když si vezmu,že by jsem tohle měla zažít těsně po svatbě když je tolik jiných starostí tak nevím jestli by jsem to ustála. Teď už se spolu koupem,snídáme,čistíme si zuby,nedělá nám problém se o toho druhého postarat atd...je to prostě rozdíl a nebýt společného bydlení tak už možná nejsme spolu
Odpovědět
jednoznacne som za spolocne byvanie pred, v argumentoch by som sa uz zrejme opakovala, vsetko bolo napisane ;-)
Odpovědět
Já už jsem se k tématu jednou vyjadřovala a to spíš stylem, že bydlení před svatbou není to nejdůležitější a nic nezaručuje, na druhou stranu - proč ne a spoustě párů to pomůže... Jedna věc tady byla zmíněna až nedávno - a to s věkem se snižující schopnost adaptace v soužití s někým. Je fakt, že čistě moje IQ tykve :-D , mi tak nějak říká, že je to hodně o dobré vůli, ale na druhou stranu vidím kolem sebe dost single holek kolem třicítky, co si k sobě nikdy nikoho nepustily (ani k tělu ani do bytu), protože čekaly na toho pravého, ale postupně se vyhranily a THE ONE už pro ně není žádný. Protože každý máme nějaké to ale... Takže nevím, jestli to popisuju srozumitelně - je to jen takový postřeh, ale ačkoliv rozhodně nejsem proti tomu, aby spolu mladí lidi před svatbou nebydeli,( protože např mají dost času, ještě studují, bydlí např na kolejích v jiných městech a musí se snést s dalšími X lidmi na pokoji a na patře ) - tak beru, že s přibývajícím věkem by se toho ten člověk měl bát čím dál míň, protože je pak o hodně těžší s někým spol. život zahájit... Moje "kdysikamarádka" ze sboru je toho příkladem, nejdřív no sex, no bydlení až do svatby za 6 let, což žádnej z těch super kluků, co měla, neustál, pak pár nevydařených vztahů a nakonec je z ní u maminky bydlící troska shánějící sperma (je jí 36 let). Když mi v opilosti řekla, že by se jí líbil i můj otec (61 let, důchodce, otec 4 dětí, obyč. chlap, co by se pro nás roztrhal, 39 let manželství s jednou ženou) - tak jsem se nejdřív naštvala a pak jsem si uvědomila, že na jejím osudu má striktní odmítání sexu a bydlení před svatbou velký podíl. Takže jen postřeh do téhle ankety. Neříkám ani ano ani ne - říkám, že je to individuální a závislý na spoustě faktorů.
Odpovědět
Profilova fotka
all - taky uz jsem to nekde psala - ony ty single holky okolo tricitky nejsou vzdy single zamerne, a ze by to byla jejich volba. mozna je to volba v tom smyslu - radsi budu sama, budu si bydlet sama á zit si po svym, nez abych byla s nekym, s kym v budoucnost neverim... mam supr kamosku, ktera proste nenatrefila na toho praveho. ti jeji znamosti me vetsinou nastvou, protoze nejak nehledaji vazny vztah, ale asi umi krasne zamotat hlavu. ji se asi bude szivat taky hur, ale urcite bych ji to jednou pred svatbou doporucila ;-)
Odpovědět
Vecernice: Jj, ono je to těžký popsat, aby to nevyznělo: Kdo je do třiceti sám, měl by začít s někým okamžitě bydlet a je jedno s kým, jen ať se z něj nestane stará zapšklá panna/ starej mládenec. To je samozřejmě blbost. Ale jsou tu i případy, že je na prvním místě morálka a ne láska a svědomí a v dnešní době to fakt může klidně zajít i do extrému, že spolu lidi chodí od patnácti do 28 let (VŠ do 25 a pak praxe, škola, penízky - tedy aspoň to nejnutnější, aby se mohli vzít). A tyhle vztahy dost často nevydrží jen proto, že se prostě nikam dál neposunuly... Pak má člověk byt a prachy, ale je sám a těch pravých není na každém rohu dvacet... My jsme to vyřešili svatbou po 4 letech vážného vztahu, i když by někdo samozřejmě řekl, že jsme telata a nemáme ideální podmínky (máme malinkej 1+1 a já ještě studuju a pracuju), někdo by to vyřešil sestěhováním se třeba jen na privat, někdo svatbou i za cenu, že budou bydlet u rodičů. Jen vidím a to i ve svém okolí, že se často nevyplácí lámat vše přes koleno jen aby to bylo dokonalé. Tzn. : Vš, praxe, prachy, vlastní byt, svatba a až nakonec (fakt třeba po 15 letech vztahu) sestěhování se a společný život. Tohle se často sesype dřív, než ty super podmínky přijdou. Něco jiného je, když člověk toho pravého potká později, až už ty podmínky má - o tom zde nepíšu.
Odpovědět
Profilova fotka
zalezi na prioritach kazdeho z nas. ja to mam tak, ze chchi mit nejdriv nejak poreseny bydleni (i kdyz to bude pronajaty 1+dveře ;-) a pak teprve svatbu. nechtela bych se pak sestehovavat k nikomu z rodiny, a rozhodne bych po svatbe nechtela bydlet oddelene. navic svatbu beru tak, az na ni ten par ma penize, muze se vzit (i kdyz nam taky prispeli rodice). ale svatbu na uver treba neuznavam. .... (to k tem penizkum) ;-)
Odpovědět
jak uz tu nekdo psal je to individualni a kazdy ma jiny vychozi podminky ;-) naprosto ale souhlasim s allegriou a s tim tvrzenim o "tricitkach" (samozrejme to berte jako obecne a samozrejme ze ty hoky za to vlastne nemuzou ale je to proste tak kolem sebe mam takovych holek vic a je to vsude stejny) no ale ja sem rada ze spolu bydlime uz teda ale taky to bylo diky moznosti ktera sem nam naskytla a znam i furu takovych kteri se sestehovali az po svatbe a vsechno ok, takze taky nerikam strikne ano nebo ne ... akorat myslim ze pokud se paru naskytne moznost spolecnyho bydleni tak by ji meli vyuzit at je svatba nebo ne a ne lpet na tom "nene az po svatbe" ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
z mé zkušenosti - nedovedu si představit, že bych s mužem nebydlela před svatbou. Kdybych měla uvést zkušenost z minulého vztahu, kdy jsme spolu chodili tři roky, všechno bylo super, zdálo se, že jsme pro sebe stvoření, ale půlroční společné soužití vztah rozbilo a to i přes veškeré naše snahy, naše osoby jsou prostě neslučitelné pro společný život v jedné domácnosti, ač si i nadále velice dobře rozumíme, tak tohle prostě nefungovalo..a jsem ráda, že jsme to poznali před svatbou...tím neříkám, že to beru jen jako zkoušku, spol. bydlení před svatbou, jeslti si budeme vyhovovat nebo ne...to určitě ne..byla jsem přesvědčená, že to bude ok...ale ukázalo se, že ne.. a s mým nastávajícím jsme spolu začali bydlet asi po třech měsících vztahu a přišlo nám to přirozené, prostě jsme chtěli a tak jsme to udělali, a je to super, vzájemně se doplňujeme, a nemuseli jsme dělat ani velké komrpomisy, prostě máme dost podobné zvyky a představy o bydlení.. ale určitě neodsuzuju ty, kteří se rozhodnou pro společné soužití až po svatbě..ale pro mě by to byl asi moc velký krajíc chleba, kdybych měla rozdejchávat to, že je ze mě vdaná paní a zároveň to, že s někým žiju, a zvykat si na toho druhého a tak...
Odpovědět
jo napada me taky ze kdyz spolu lidi neziji tak napr.nevi jestli budou schopni spolu financne hospodarit (jakoze jestli bude mit nekdo hlavni slovo pri utratach,nebo za co se bude utracet apod.) protoze to se neda natrenovat a co tak kolem sebe vidim tak mnohdy to muze vyvolat problemy atd.proste takovych veci je fura :-) jo a taky neberu spolecny bydleni jako "zkousku nanecisto" nebo tak nejak proste se akorat prevratil postup bydleni a pak teprve bude svatba no :-D
Odpovědět
Profilova fotka
teda tady je dobrej boj... ja se jen pridam s nazorem, ze bydleni je na kazdym, jeho situaci a citeni... myslim, ze fungovat muze oboji, ale kdyz pujdu do extremu, tak se radeji vdam driv a neco zkousnu, protoze pro mne to je otazka osobni a ne majetkova... a jdu do toho s tim, ze v dobrym i zlym... ja treba nechapu lidi, co spolu nejen bydli, ale zaridi si upne vse, a pak se teda jako po par letech vezmou... proc??? kdyz uz je "nema co rozhodit"? tak to pak nechapu duvod... ale moznosti je priserne moc a je to na kazdym... bydlet ani nebydlet nemuze byt podle mne pravidlo, ani lepsi, ani horsi...
Odpovědět
no jo kazdej má holt jinak nastavenej zebricek hodnot :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Tak tak, souhlasím s haribenkou....my jsme to prostě tak cítili, že se chceme vzít a na ostatní jsme prostě zas tak "nekoukali". Jasně, že jsme to bydlení do tý doby chtěli pořešit, ale prostě se nezadařilo z fin. důvodů, teď nám zas ukradli auto.....bohužel nejsem milionářská dcerka =-)
Odpovědět
verunka - no jo chce to holt resit postupne jak to jen pujde no, nekomu driv vyjde spolecny bydleni nekomu zase driv vyjde zorganizovat svatbu ;-) ani jedno z toho neni spatnej postup (podle me)... tak muzem jen poprat hodne stesti pri zarizovani i kdyz se vam tedka treba uplne nedari podle planu :-)
Odpovědět
Profilova fotka
no mne fascinuje, jak tu pár lidí ví všechno líp a ještě dokáže odsuzovat ostatní... některejm bych snad i jednu flákla :-) (já se vdávám zítra, měla bych výmluvu na nervy...)... verunko, myslím, že tu nemusíš nic obhajovat, každý ví, co proč dělá a když do toho ostatní musí rýt, tak je to smutný... držím palce :-)!
Odpovědět
Profilova fotka
Veru: jasně! To auto mě moc mrzí :-( Haribenka: Hodně štěstí a krásně si to užijte!
Odpovědět
Jj, dík holky.....nějaký lidi fakt nepochopim... 8-( Tak přeju ať všechno klapne haribenko, ať vyjde počasí a hezky si to užijete :-D
Odpovědět
Verunko: Taky nejsem ze zlaté kolíbky :-). Zato zvládám pracovat při studiu, vejšku ženu jak to jen jde a hlavně mám skvělého chlapa. Jde o to, že náš vztah dospěl do fáze, kdy je zralej na posun a my jsme si vybrali posun ve formě svatby a společného bydlení, na kt. jsme se snažili připravit jak nejlíp to šlo - společný účet, společné rekonstrukční práce na bytečku, společné přípravy na zkoušky. Spolu i vaříme - pokud je např. v neděli čas, máme práce rozdělené a všechno se to vyvinulo hrozně přirozeně... M. krájí a chystá a vůbec všelijak asistuje, já to tam hážu a míchám, pak on umyje nádobí, neboť já předtím chodím na nákup surovin a tak... Spolu i sportujeme, trávíme většinu volného času, všechno spolu řešíme... Všechno přirozeně, normálně - jde jen o to, že jsme neměli tu možnost spolu pokaždé usínat - i proto, že nastávající manžel studuje a pracuje kus od mého bydliště, kam by se na ráno těžko a dlouze dostával... A zase jsme u toho, že nikam nedojdeme a univerzální pravdu nenajdeme. Já se ze své pozice nebojím spol. bydlení až po svatbě... Pokud by mi ale osmnáctiletá nebo naopak čtyřicetiletá kamarádka řekla, že chodí s někým půl roku na rande stylem: kino a dom a budou se brát a začnou spolu bydlet, tak bych si asi neodpustila nějakou tu varovnou větičku, ale v rámci našeho přátelství a na základě toho, že ji znám a myslím to s ní dobře - kočkám, co člověka osobně neznají, ani si nepřečtou pořádně jeho příspěvek a začnou zasvěceně analyzovat a kritizovat bych totiž vždycky nejradši nakopala prdele raz dva :-D
Odpovědět
Jj, tak to bych s chutí udělala taky :-D ....každý přece žije podle svých možností, obzvlášť v dnešní době, kdy není vůbec nic zadarmo....a aby mi někdo vyprávěl o placení nájmu, že nevim, co to je.....tak sakra vim, co to je...bydleli jsme spolu a jelikož jsme se odstěhovali 600 km daleko, kde se mi nedařilo sehnat práci, jsme po návratu byli chudší o pár desítek tisíc.....teď je to jen o tom, že se nechci klepat, že když si vezmu hypotéku, platit nájem a bát se, jestli si můžu koupit čokoládu, abysme vyšli na další měsíc fakt nechci a že to spousta rodin tak dneska má....tak mi holt ještě počkáme až se u nás ty finance dají trochu dohromady.... Takže závěry lidí, kteří si myslí, že mi vidí pomalu pod postel fakt nechápu...
Odpovědět
Já budu taky spřítelem bydlet až po svatbě. Po pěti letech si nemyslím, že bych ho neznala a rozhodně jsme spolu necodili ve tři odpoledne do kina a pak domů... Celkem mě zaráží, že se tady trošku semlelo vše proti menšině, tedy proti těm ,k tteří spolu budou bydlet až po svatbě...Miluji zejména řeči typu: zkusíme spolu bydlet a když to nepůjde, tak se rozejdeme bez ztráty kytičky =-) Osobně Vám to neberu,Vy přece máte vše vyzkoušené, takže se pak nerozejdete, no ne? To se bude týkat mě, Verči a pár dalších... Mimochodem bydlení po svatbě dalo by se říci odsuzujete, ale je tady plno nevěst, které začali bydlet se sváým klukem první den chození nebo během týdne, to mi teda přije divnější než bydlení po svatbě po několika letech =-) Musím se zastat i Verči v tom, že mi přijde zcela normální, že jde někdy za rodiči. Ono je taky rozdíl jestli někdo bydlí na ubytovně a někdo s rodiči a má s nimi trošku jiný vztah. Já se velice ráda zajdu k rodičům vyspat, zahrajeme si večer stolní hry,pobavíme se jako tehdy. Já přece budu jejich malá holčička stále a nezmění to ani můj stav: vdaná. Nevidím na tom opravdu nic špatného a pokud mám s rodiči dobrý vztah, tak není co řešit a není třeba Věrči psát, že utíká k mamince ;-) A taky můj přítel někdy půjde s kamarády a pokud nebudu chtít být sama doma, nebudu domluvena s kamarádkama, tak nevidím důvod nejít k mamce, dát si kafčo a přespat, abych nejela ve 12 večer sama domů =-) Takže dle některých asi budu utíkat, jak jsme zjistila :-D
Odpovědět
myslim ze snad nikdo nemuze nikoho odsuzovat kazdej ma prece pravo jednat podle svyho presvedceni ;-) jinak to bydleni pred svatbou napr.pro me to neni "na zkousku" a myslim ze pro mnoho dalsich to taky nebyla jako hra nanecisto ale proste to prislo v jinym poradi tak svatba bude az tim dalsim krokem no ;-)
Odpovědět
Tak tak Kamirka, mám to stejně ;-) Je to o možnostech, když tu možnost někdo má, tak super, ale přece nebudu "linčovat" někoho, kdo si žije jinak než já.....
Odpovědět
Profilova fotka
Holky,teda koukám,tady to žije.... ;-) ;-) ;-) ;-) Nicméně soudit někoho jen podle toho,že si společný život zařídí odlišně než ostatní mi příjde trošku nefér....
Odpovědět
Profilova fotka
kami - ad poznámka o ubytovně - ono když pracuješ přes 100 km od rodičů, tak těžko budeš každý den dojíždět do práce... i kdybys s rodiči krásně chtěla bydlet... tož asi tak :-D
Odpovědět
Jestli můžu přidat svůj názor, tak je prakticky jedno jestli spolu dva lidé před svatbou žijou nebo se sestěhují až po svatbě. Na šťastné manželství to moc vliv nemá, protože kdyby mělo, tak není tolik rozvodů... Můžete spolu bydlet klidně 10 let a po 11 letech se rozejít. Vždycky záleží jen na těch dvou lidech, na tom, aby si jeden druhého vážili, měli se rádi a byli k sobě tolerantní. My jsme spolu s manželem už před svatbou bydleli, ale rozhodně jsem to nebrala jako nějakou zkoušku. Spíš to vyplynulo z naší situace, že jsme měli tu možnost. Navíc všechny životní situace si vyzkoušet nemůžete... Další těžkou zkouškou je třeba narození dětí. V duchu této diskuze by pak někdo mohl začít tvrdit, že nejlepší je nejdřív spolu bydlet, pak sï pořídit děti a když to vztah přežije, tak se terpve vzít...
Odpovědět
Profilova fotka
pet1 - tak s poslednim nesouhlasim. dite je veliky zavazek, tam uz se neda (repsektive nemelo by) sbalit kufry a jit dal. pokud spolu bydlite, lze se rozjejit, pokud jste manzele, lze se rozvest, je to administrtivne narocnejsi. ale dite bych si neporidila s nekym, koho bych nemela pocit, ze znam, a ze s nim chci stravit cely zivot (tak to beru i pred svatbou, ale ten zavazek je mensi ...) tak doufam, ze to nevyzni, ze svatbu beru na lehkou vahu ;-) a znovu si rikam, toto ma byt o vymene nazoru, zkusenosti apod. a ne o tom navzajem si rikat, ja to delam lip. kazdy to delame, jak nejlip umime ne? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
S tím dítětem taky nesouhlasím. Partneři se můžou odstěhovat, můžou se rozvést... - ale když si pořídí dítě, jsou jeho rodiče už napořád. Rozhodování s kým si pořídím dítě, by mělo být ještě vážnější než rozhodnutí jestli se s někým sestěhuju nebo si ho vezmu... Svým způsobem svatbu vnímám i jako "slib" - beru si Tě a chci s Tebou mít dítě... (samozřejmě v určitém věku, pokud se berou babičky a dědečkové tak už to nehrozí)...
Odpovědět
Profilova fotka
tady to teda jede :-) na tohle preci neni jednoznacna odpoved - zalezi na tolika okolnostech .... my treba bydleli tri roky u tchanovcu a presto, ze jsou to zlati lidicky, tak nas to temer stalo vztahy (dlouho se to pak davalo dohromady), pak jsme odjeli do zahranici a tri roky jsme bydleli v podnajmu s dalsima lidma z toho dva roky jeste po svatbe. Pak jsme si vzali hypoteku a prvni rok a pul bydlime sami a desne si to uzivame. Jasne, ze jsme mohli od tchanovcu odejit do podnajmu, ale setrili jsme tenkrat na to zahranici a hodilo se nam tam bydlet, takze to bylo neco za neco. Tenkrat jsem to taky resila tak, ze kdyz mi tam bylo tezko, vypadla jsem k nasim, kteri bydleli 10 min od nich a nebylo to kvuli manzelovi (tenkrat tedy jeste pritelovi). martinko s rodicema je to taky o vztahu - ja ted nase vidim dvakrat do roka a strasne me to ubiji, kdybych byla doma a bydlela od nich 10 minut, tak se s mamkou musim videt kazdy den a kdyz ne, tak bychom si alespon 5x denne zavolaly - proste mame doma silna pouta :-) :-). Ted si volame jednou tydne a vzdycky tak tri hodiny a stejne mi to nestaci.
Odpovědět
Profilova fotka
s ditetem to citim stejne jako martinka
Odpovědět
Profilova fotka
Tyjo, tady teda lítaj chlupy =-) :-N :-D Já se stoprocentně přikláním k tomu, že každej má jinou náturu a jiný možnosti, takže říct, že něco je lepší a něco horší, jednoduše nejde. Znám všechny varianty soužití ze svýho okolí, ani jedna nezaručí, že to bude napořád. My spolu nejdřív měli vztah na dálku. Posléze, asi po dvou letech, já na koleji, později v podnájmu, přítel v bytě. Trávili jsme společně většinou jeden den v týdnu, asi tak polovinu víkendů, dovolený. Po šesti letech jsem se k němu nastěhovala, sice jakoby pod tlakem okolnotí, ale už jsme k tomu evidentně dozráli. Od první minuty to byla naprostá pohoda, žádný sžívání v podstatě nebylo, nebolelo to ani trochu x-) Po půl roce první těhotenství, za rok a půl se narodilo druhý dítě. Svatba bude až teď, po deseti letech. :-D :-p Naši se k sobě nastěhovali už druhej den po seznámení. Jsou spolu 35 let. takže každej ať to má tak, jak to cítí a jak si to může dovolit 8-)
Odpovědět
1
…
14
15
16
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Šetřili jste společně na svatbu?
04. 04. 2023 223
Přítel nechce svatbu, já ano
05. 08. 2020 34
Solárko před svatbou? Ano/ne?
28. 04. 2018 9
Dítě před nebo po svatbě?
28. 07. 2016 12
Společné příjmení
07. 01. 2016 20
Svatba při VŠ nebo až po?
05. 08. 2014 41
Doba chození před svatbou. Po kolika le…
14. 09. 2011 38
Společné bydlení. Před svatbou nebo až …
17. 10. 2005 244