Svatba bez předchozího společného soužití. Ano či Ne?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Zajímal by mě Váš názor na toto téma,protože já osobně žiju s přítelem v jedné domácnosti 3 roky a nedokážu si představit,že bych se vdávala bez této zkušenosti ;-) Díky za názory
Odpovědět
vecernice - u nás se říká, že když pár přežije sjíždění vody, tak pak už všechno :-D
Odpovědět
Profilova fotka
ta to jsme absolvovali hned první léto. a byla to pohodička :-D k tomu jsme ještě zkusili jet na s kolama pod stan a ti to jsme přežili v naprosté harmonii :-)
Odpovědět
my to měli obráceně :-) - nejdřív kola. Ve snaze frajeřit jsem se následující týden nemohla hýbat, téměř vůbec :-D A voda byla teda extrémní pohoda. Ale kolem se to celkem dost hádalo 8-) :-D
Odpovědět
Profilova fotka
já znám na kolech (orientační závod), jak se páry krásně rozhádají ;-) a u nás je to, že spíš já tahám toho svýho furt někam na kolo ;-) ale první člověk, který se mnou šel do toho jet s koly pod stan, a mě to strašně nachdlo (a to nám v srpnu všechny dny pršelo a měli jsme přes den 13 stupňů ;--)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj všem - hlasuji pro společné žití před svatbou ( jinak by u nás žádná svatba nebyla :-) ) vecernice - vy jezdíte orienťáky na kolech ? Klobouk dolů, raději blbnu sama protože bych jinak svého manžela nechala už na startu, na kolo on moc není a na vodu se už dva roky chystáme...nejspíš náš "vzájemný poznávací pobyt" proběhl bez problémů a bez sportu :-)
Odpovědět
Profilova fotka
s tím rokem soužití a dovolenou bych souhlasila - my jeli právě po roce & asi dvou měsicích spolubydlení na první dovolenou, před ní to vypadalo skoro na rozchod a dovča byla super, asi po ní jsme si oba řekli, že jsme dobří parťáci ;-)
Odpovědět
Ahoj všem, my měli dva roky vztah na dálku (Ústí nad Labem-Plzeň), viděli jsme se tak dvakrát do měsíce, někdy taky jen jednou nebo vůbec, jen jsme si psali a volali, ale překonali jsme spolu tolik překážek, že to náš vztah opravdu vyzkoušelo a upevnilo. Teď spolu rok bydlíme a příští květen se bereme. Myslím, že vědět, jak ten druhý vypadá a reaguje "v civilu", je důležité, ale není to podmínkou. Záleží na každém páru a na podmínkách, které má. Je fakt, že když spolu nějakou dobu bydlíte, zjistíte, jestli se dokážete vyrovnat se zvyky a zlozvyky toho druhého, ale po svatbě to přece taky jde.
Odpovědět
Já si teda myslím, že na manželství Vám stejně nikdo záručák nevystaví ;-) Já do toho jdu bez bydlení :-)
Odpovědět
Ahoj! Tak já přidávám "svojí trošku do mlýna" - bydlíme spolu už tři roky a teď se bereme ;-) V době svatby se budeme znát 5 let. A já bych poopravila, co psala amimi: můj první vážnější vztah teda přežil sjíždění Vltavy, ale nebylo mi to moc platný :-N podle mě pokud vztah přežije prvních pár měsíců "sžívání se" ve společným bytě, tak už přežije všechno :-D Protože za sebe (za nás) - nejhorší byly první prázdniny po přestěhování. Ono se toho sešlo víc najednou (dva měsíce bez pořádný práce, žádná dovolená plus najednou stesk po domově...), ale od tý doby si myslim, že se na sebe fakt můžem spolehnout a že spolu přežijem všechno. Neřikám, že bych do svatby bez předchozího bydlení nešla, ale po těhle zkušenostech - nechtěla bych si to posvatební období kazit právě takovou depkou z přestěhování, která u mě nastala, když právě polevilo to prvotní nadšení z toho, že jsme spolu "pod jednou střechou". Ono to sžívání se a kompromisy a poznávání soukromí (a taky třeba zlozvyků) toho druhýho... No, u nás to nebyla tak úplně sranda ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
my spolu žili před svatbou rok, pořídili jsme si i syna a náš syn měl na světbě 7měsíců a měsíc před svatbou jsme stihli zadělat na druhé mimčo
Odpovědět
Když to vezmete tak že kdysi se lidi neznali vubec prostě se poznal aži u oltáře a jejich manželství vydrželo do smrti a dnes??co druhé je na rozvod...Podle mě je to o těch lidech a ne jestli spolu bydlely nebo ne..Aspon se tak rychle neomrzí:-)
Odpovědět
Profilova fotka
My spolu před svatbou jezdili akorát na a to bylo cca 4,5 roku a pohoda,bydení je ok :-D
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
vally - dřív nebyly povolená rozvody, a nebo společensky to nebylo únosné, ne že by spolu ty lidi byli tak spokojení... Ono je to i nastavením společnosti, ne tím, jestli spolu předtím žili a nebo ne. Tenkrát taky nevěsta musela být panna... rozvod nepřípustný... ženy nechodily do práce - takže se ani rozvést nemohly, samy by se neuživili :-D Je to o lidech hodně, někteří lidi se dobře sžívají a pocházejí z kompatibilních rodin... - a jiní se sžívají špatně. Hlavně když jsou starší... - v 19-ti se člověk přizpůsobí ledačemus. My jsme se sžívali docela náročně, v garsonce, ani jeden jsme nebyli zvyklí vést domácnost, takže trošku boj... - a taky v jedné místnosti, rozdílné pracovní doby, rozdílné časy vstávání a počítač vedle postele, protože se jinam nevešel... - ale dneska jsem za to ráda. Myslím, že jsme se tím obrousili. Teď už rok bydlíme ve větším bytě, člověk si má kam zalézt, když má potřebu... - ale stěhování mě taky pěkně sebralo. Může to být v pohodě, ale nemusí, já jsem ráda, že jsem si ten stres ze společného bydlení/stěhování zpracovala zvlášť a svatbu taky zvlášť... - navíc si nějak neumím představit, kdy přesně bysme se teda stěhovali, když jsme druhý den po svatbě odjížděli na sv. cestu? :-) Pokud spolu snoubenci před svatbou nežili, tak je dobrý aby spolu byli aspoň na delší dovolené, nebo můžou jít do svatby s tím, že ani neví, že ten druhý chrápe atd. - překvapení svatební noci :-D Nehledě na to, že neví, jestli budou umět společně hospodařit - i finančně atd.
Odpovědět
martinka: přesně moje řeč. plus to, co se ze začátku třeba během víkendu zdá "roztomile neohrabaný" tě ve společným bytě může neskutečně vytáčet (vadilo mi, že nejradši jí lžící, že při čištění zubů přechází po pokoji a zírá na bednu, o počítači už vůbec nemluvim...). Společný bydlení před svatbou je podle mě obrovská výhoda, protože to případný rozčarování máš už za sebou a odžitý a svatbu a ty věci okolo si užíváš bez obav, co přijde po tom a jaký to bude. Pravda, neni to ten "adrenalin" a vlastně ta svatba pak neni žádná praktická změna :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Změna to je, jmenuješ se jinak a musíš vyměnit asi 20 dokladů :-) Ale je pravda, že to není taková změna jako dřív, i se stěhováním a "první nocí" - deflorací :-)
Odpovědět
Nečetla jsme předchozí příspěvky, ale za mě můj příspěvek do ankety: NE Dokud spolu člověk nežije, není s někým celé dny, nezná všechny jeho nálady a tváře, zvyky, přání, způsoby... toho člověka prostě nezná. Vození za ruku a občasné přespání je pro puberťáky. Taky to většinou doprovází gigaplány co všechno jak kdy bude a u toho vždy zůstane.... takže já bych do toho nešla. Dokonce znám i případy, kdy novomanželé spolu stejně žít nebudou, takže to je podle mě uplně nejhorší.
Odpovědět
Profilova fotka
Jak nebudou? =-) Z býv. práce jsem měla kolegyni, v době kdy se vdávala (ani nám neřekla přesné datum), jsme bydlely spolu na ubytovně. No a pak jsme se dozvěděly, my spolubydlící, že je teda "paní". Na ubytovně bydlela dál. Ale dlouho to netrvalo, protože jako ženatý muž její manžel dostal od práce služební byt.
Odpovědět
martinka: no prostě nebudou... nějak na to neni situace. Takže se vzali a dál bydlí odděleně a vídaj se prákrát v týdnu.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to potom nechápu, proč se brali, když spolu nebudou bydlet, a vlastně fakticky spolu pořád jenom chodí - jakože se občas scházejí... - no je to divný... A ta "situace", to nemají peníze na společné bydlení... jinak mě nic nenapadá... - ale i to se dá řešit... No když jim to tak vyhovuje... (teď mě něco napadlo, sice to bude znít jako rejpání, ale napíšu to: "aspoň budou mít jednodušší rozvod" ...)
Odpovědět
martinka: Jasně, že něco se změní, ale řekněme, že to neni takovej šok (ani v dobrým a ni v tom horším smyslu ;-) )
Odpovědět
Profilova fotka
Jasně, souhlasím :-) Určitě je větší šok, když se se svatbou ještě musíš stěhovat (zařizovat byt) a pak se sžívat...
Odpovědět
Profilova fotka
My jsme ten druhý případ - bydlíme spolu od svatby. Jsem tu v menšině, tak je mi jasný, že všechno vysvětlování a vychvalování je marný :-S Ale my jsme se tak rozhodli, jsme na to pyšní a jsme šťastní! My jsme spolu byli vždycky rádi - nikdy jsme nechápali ty, kteří přijeli z dovolené a byli šťastní, že si od sebe konečně odpočnou, ....! Takže každýho věc, ale za sebe a za manžela - bydlet spolu až po svatbě.
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj holky, tak my spolu bydlíme asi tak od 5. dne, co jsme se poznali ;-) zprvu přišel jen, že přespí, neměl nastěhovaný věci, ale vlastně zůstal přespávat denně :-D a věci si postupně přinosil. Hned ze začátku tedy poznal mé náladové scény, jak jsem při nemoci byla v obličeji tak opuchlá, že sama jsem se na sebe nemohla podívat, takže od začátku poznal jaká jsem a ustál to :-D a já jeho taky a upřímně, já si nedovedu představit, že bychom si před svatbou společné bydlení nevyzkoušeli, já bych v tom případě do svatby nešla. Ale věřím, že to může fungovat, ale ne u mě.
Odpovědět
Profilova fotka
zelva40 - no ja kdysi absolvovala i orientaky na kolech (jeste nez jsem poznala manzela) - a to by jeden neveril, kolik paru spolu po dojezdu do cile ani nemluvilo :-D ale jakykoliv takovy adrenalinovy zazitek hodne par prozkousi, protoze ti unavou ujedou nervy jedna radost ;-) letos jsem manzu prihlasila i na zavod na kole (50 km vinicemi) a on mi normalne ujel :-D ale byl spokojeny a to je podstatny ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Neni na to jednoznacne pravidlo. Dokonce statistiky dokazuji ze je vice rozvodu v manzelstvich, kde spolu pary uz bydely pred svatbou! http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-s... ac jsem k jakymkoliv podobnym statistikam skepticka... my tedy spolu bydlime, po trech letech vztahu na dalku... ale klidne bych sla do svatby pred dvemi lety, kdyz jsme spolu meli zacit bydlet. Ten kdo pocitil, ze mu je jeho partner seslany od Boha, kdo citil od prvich okamziku, ze to je ON! tak nemusi mit strach z byleni spolu az po svtabe... to, ze si pak musi ujasnit nejake veci, pravidla, tolerovat se a mozn trochu zmenit k lepsimu preci neni na skodu a neni to duvod k rozvodu...
Odpovědět
Profilova fotka
Víte, když cítíte, že ten druhý je ten pravý, ten s nímž máte být a máte realistickou představu o soužití a sžívání, tak k žádnému šoku dojít nemusí. Možná právě proto, že jako manželé se prostě musíte domluvit, když spolu chcete žít těch 40,50 let spokojeně. Někomu to společné bydlení před svatbou prostě nevyjde, ale určitě se jen proto nemusí být se vdát. Protože nejde o situaci, ale o lidi a vztah a to je pokaždé jiné.
Odpovědět
Já měla šok zmírněný tím, že vlastně nebyla cesta zpět. Rozešla jsem se s rodinou ve zlém. Ale ani kdyby bylo všechno v pořádku, by ten šok nebyl tak veliký. Jezdila jsem k příteli na víkendy a o prázdninách na delší čas, byli jsme spolu na táboře jako vedoucí, takže taky stresové situace, a odpor rodiny k němu, prostě jsme toho překonali tolik, že to stěhování byla vlastně úleva. A to, že jsme se rozhodli se vzít až teď, nějak vyplynulo samo. Prostě jsme brali jako samozřejmost, že se vezmeme, ale nemluvilo se o konkrétním termínu. Ten přišel až teď. A jsem moc ráda, protože jsem si zatím zvykla na jiné město, nové lidi kolem. I když jsem ještě pořád trochu cizinec, cítím se tu dobře a jsem šťastná, že jsem tady a s ním.
Odpovědět
K ankete: ANO, jde to, ja jsem toho zivym dukazem :-D a slo to bez problemu 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
kasparci: no ale vždyť spolu zatím bydlíte měsíc a půl, za tu dobu problémy v soužití ani nemohly nastat :-D frodimila: tak to gratuluju :-) Samozřejmě že to jde... My jsme vlastně ani neměli šanci spolu předtím nebydlet, jak už tu někdo psal... když jsme se seznámili, tak já jsem bydlela na ubytovně a bud. manžel u rodičů. V té době jsem ale přebírala a zařizovala svůj byt, takže cca po měsíci zařízování jsem se tam přestěhovala... - no a on u mě v podstatě každou noc přespával, i když věci u mě neměl. Za 1/2 roku dodělal školu a přestěhoval se ke mně. Myslím, že kdybysme spolu "jen" chodili, on bydlel u rodičů, že by ten vztah nevydržel. - na začátku jsem trávila nějaký čas i u nich, ale jeho rodiče ze mě nebyli zrovna nadšení... A taky jsme se seznámili když už mi bylo skoro 31 a jemu skoro 26 a v tomhle věku abysme si hráli na to, že spolu 3 roky chodíme na dálku - přičemž on by musel bydlet u rodičů, to si představit nedovedu. - navíc manžel je jedináček a maminka na něm pořád dost lpí :-D Ale pořád je to o tom, že se hodně věcí změní, když se lidi k sobě sestěhují. Pro někoho víc, pro někoho míň. Kdo byl vychovaný podobně, nemá problém se sžít. Ale někteří lidé si soužití představují každý jinak. No a pak jde "jenom" o to, jestli ty problémy se budou řešit před svatbou, a nebo po svatbě. Řekněme že po svatbě bych z toho měla asi větší šok... - ale jak jsem psala, my jsme v podstatě jinou volbu neměli. A je jasný, že když je někomu 19, tak nemá svůj byt a nemůžou spolu v podstatě bydlet a dva 19-letí se berou rovnou z domu rodičů... (a třeba u nich spolu ještě bydlí). A líp se spolu sžívají (přizpůsobují). Pokud se seznámí 2 lidi, kteří mají svoje bydlení, tak stejně dost rychle dospějou k rozhodnutí, proč platit 2 byty, když jeden se dá pronajmout a můžou bydlet spolu... - myslím že k tomuhle rozhodnutí dospějou dřív, než se rozhodnou se vzít... A pokud má vlastní bydlení jen jeden, tak je to taky jasný - proč by ten druhý měl bydlet u rodičů když může bydlet u partnera... (možná pokud ještě studuje a rodiče ho živí, ale i v tom případě nemusí bydlet u rodičů)...
Odpovědět
kasparci: jestli spolu bydlíte od svatby tak necelé 2 měsíce? To je strašně krátce, na bilancování chce min. rok. Zatím jste v euforii ze svatby a každý se rozkoukává a zkouší, co si k tomu druhému může v domácnosti dovolit :-D
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?